Zdeněk Gryc

Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

PRÁVĚ DNES

 Dobrá rada:

Zobrazit příspěvek

.....roušky je maličkost.......horší Řešení bude, až nás budou chtít očkovat.........nechápu, proč chtějí očkovat všechny..........nebo dvě třetiny populace..........ať se nechají naočkovat jenom ti, kteří by při nemoci mohli mít komplikace........si vzpomínám, že při nějaké akci - snad v době ptačí chřipky- se nenechali očkovat na chřipku ani všichni zdravotníci.........nakoupené vakcíny se musely za další peníze likvidovat.......... km | 2020-12-07 07:29:39 |

------------------------------------------------------------------------------------------------

Ve druhé části rozhovoru, kterou Seznam Zprávy přinesou později, Martin Tolar hovoří o nadějném konci pandemie covidu-19 - totiž vakcíně.

Elitní český lékař v USA říká, čím se bránit covidu-19.

A berte zinek, radí 5. 12. 19:03 „Je důležité dostat se ven, na čistý vzduch, chodit, cvičit a běhat. Prostě pohyb. Nejhorší pro organismus je, když přestanete fungovat,“ říká český vědec působící v USA Martin Tolar.

V české lékařské komunitě lze narazit na názor, že jestli má někdo z Čechů v současnosti šanci dosáhnout na Nobelovu cenu, je to Martin Tolar.

Po sametové revoluci se vydal do Spojených států, kde svou lékařskou a badatelskou činnost zasvětil neurodegenerativním nemocem, zejména pak Alzheimerově chorobě. Od roku 2013 stojí v čele společnosti Alzheon, která je nyní ve světě zřejmě nejblíže k vývoji léku proti zákeřné Alzheimerově nemoci. Letos firma v USA získala grant ve výši 47 milionů dolarů (miliardu korun) na klíčovou fázi testování svého léku. Martin Tolar se detailně zabývá stárnutím lidí. V exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy mimo jiné říká, jak dospěl k poznání, že lidé se dožívají nejvyššího věku tam, kde jsou zvyklí budovat si silné sociální vazby, potkávat se a trávit čas venku. Tedy přesně to, co pandemie covidu-19 lidem komplikuje. . . . . .

Vy jste byl aktivním studentem při sametové revoluci. Jak jste teď 17. listopad prožíval na dálku, v kontextu pandemie? Neslavili jsme letos na Národní jako obvykle, ale na dálku. My jsme zažili komunismus, nemohli jsme cestovat, číst, co bychom chtěli. V době sametové revoluce mně a mým kamarádům bylo přes 20, byl jsem v páťáku na medicíně. Protestovali jsme proti režimu a nastartovali studentskou stávku. A najednou přišla obrovská změna, překvapení, že nejen studenti, ale postupně celá země už nechce komunisty.

Pak přijeli Američani, nevěřili, že to vše vedou studenti, a nabídli nám, jestli tam nechceme jít studovat a pracovat. Nechtěl jsem zůstat ve 20 letech politikem, a tak cesta za dobrodružstvím byla jasná. Ze situace, kdy jsme nic nemohli, jsme najednou mohli všechno, neuvěřitelný optimismus nám dal křídla, mysleli jsme si, že je všechno možné.

Mám trochu obavu, aby pandemie nezpůsobila u části společnosti, zejména u mladé generace, přesný opak a strach z budoucnosti. Možná v Evropě, která je konzervativnější a pomaleji reaguje na změny, ještě více než v Americe.

Ve druhé části rozhovoru, kterou Seznam Zprávy přinesou později, Martin Tolar hovoří o nadějném konci pandemie covidu-19 - totiž vakcíně.