Zdeněk Gryc

Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

VELIKONOCE 2021

Velikonoce 2021 jsou ne - radostnou dobou.

Koronavirová karanténa značně oslabila společnost, ne - jenom ekonomicky,   ale také kulturně a omezila školní výchovu.

Koronavirus přivedl do maximálního vypětí zdravotnictví a oslabil jeho běžný výkon. V této době došlo k  zvýšenému nasazení ne-jenom policie hasičů, ale také armády, kterou se snaží pro putinovská propaganda oslabit finančně.  

Velikonoční aktualitou  je  Putinův tankodrom na Ukrajině. Ten má jistě své dopady mocensko politické, ale také ekonomické.

Zkušený rozvědčík plukovník Putin má jistě vypracované variabilní strategické modely.

Obdobně jako je měli spojenci pro den D.

Musí zvažovat, jak se  mu na to masivní investice technicko-ekonomická, ale také do lidského potenciálu  a nálad obyvatelstva vyplatí.                           Není to  jen nějaké plácnutí do vody propagandy.                                              Musí to mít hluboce promyšlený  smysl politicko-ekonomický.

V detailu třeba jenom tak, že to sjednotí národ a zapomene se na případ Navalnyj  a další problémy.

Starší si vzpomenou na poválečné heslo, kde bylo:

Přítel, který ti dá mouky pytel.

Obilí bylo z Ukrajiny, kde byl hladomor. Je otázka, jak je to dnes s vakcínou Sputnik.  Proočkováním, či čekáním v Rusku a propagandistickým nabízením nejenom v tuzemsku. 

Diskutéři v jihlavských listech při zmínce o vzniku 2. Světové války píši, že zavinil západ tím, že se nechal Hitlerem oblafnout v Mnichově.

V dnešní době se také bude zvažovat to co  tehdy,

Ústup ze slávy a demokracie,  tedy appeasement.

K článkům které se zabývají současným stavem na Ukrajině není co dodat.

Možná vhodné připomenout současné lavírovaní o strategii naši energetiky a její závislosti  na Rusku a Číně.

Prezidentská kancelář je de facto detašované pracoviště Putinovy agentury, která si ne jenom na volbě prezidenta, dala opravdu záležet.

Snad nejzajímavější je v tomto směru Hamáčkovo bolestně předvolební lavírování.

Dnes je  aktuální vnitropolitický článek:

Vzmužte se! A dalších pět rad vládě, opozici a virologům všeho druhu

KVIDO ŠTĚPÁNEK

Majitel Isolit-Bravo

VČERA 18:30

Mnohem větší škody než samotný covid-19 přinesou podle majitele firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánka zavřené školy, odložené výkony v nemocnicích, zapomenuté preventivní prohlídky… Bojí se, že nás pandemie odnaučí pracovat.

Ale také  články zabývající se Ukrajinou:

Převzato:

ZprávySvětHrozí ruská invaze na Ukrajinu? Moskva shromažďuje jednotky u hranic

Hrozí ruská invaze na Ukrajinu? Moskva shromažďuje jednotky u hranic

JIŘÍ HOŠEK

1. 4. 16:06

Mohutné vojenské síly shromažďuje Rusko v blízkosti svých hranic s Ukrajinou. Oficiálně jde o přípravy na strategické cvičení a udržování bojové pohotovosti. Kyjev tomu ale nevěří. Ve střehu jsou USA i NATO.

Článek

Sociální sítě se prohýbají pod spoustou amatérských fotografií a videí, na kterých je vidět nebývalá koncentrace ruské vojenské techniky všeho druhu. Ukrajina hlásí i přesuny některých vzdušných jednotek na letiště na západě Ruské federace. Spojené státy zase mluví o zachycení podezřelé rádiové komunikace. Známý německý novinář Julian Roepcke, který se dění ve východní Evropě dlouhodobě věnuje, začal na sociálních sítích používat hashtag #PutinImKrieg, Putin ve válce.

KOMENTÁŘ: Co s hrozbou eskalace na východní Ukrajině? - Jan Ludvík

2. 4. 2021, 19:25

Jan Ludvík

Vojenské manévry v oblasti, kde hrozí eskalace zamrzlého konfliktu, jsou málokdy dobrou zprávou. Většinou právě naopak. Není tak divu, že odborníci sledují se značným znepokojením rozsáhlé přesuny ruských ozbrojených sil, které se dějí v posledních dnech v blízkosti hranic s Ukrajinou. Vyvolávají totiž palčivé otázky.

Co ruské manévry znamenají a jak budou pokračovat? Michael Kofmann, dost možná největší západní odborník na ruskou armádu, z charakteru přesouvajících se sil odhaduje, že Rusko pouze ukazuje sílu. Naopak James Sherr z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost varuje, že ruským cílem je rozmístit na demarkační linii mezi Ukrajinou a dvojicí samozvaných proruských republik ruské „mírové sbory“. Zcela vyloučit pak nelze ani masivní ruskou invazi, jejíž malou předzvěstí mohou být současné manévry.

Taková invaze, stejně ovšem jako jakákoliv jiná reeskalace konfliktu na východě Ukrajiny, nepochybně není v zájmu České republiky ani jejích spojenců. Naštěstí, pokud se západ vyhne iluzím a situaci na Ukrajině realisticky vyhodnotí, má velkou šanci hrozbě eskalace zabránit. Realistické hodnocení situace se však může snadno ztratit v mase propagandy obou znepřátelených stran.

Složité ovšem není. Zaprvé NATO nepůjde kvůli Ukrajině do války. Jakkoliv může být demokratická Ukrajina lidem na západě sympatičtější než autoritářské Rusko, jadernou válku kvůli ní riskovat nebudou.

Zadruhé v otevřeném konvenčním konfliktu nemá Ukrajina proti Rusku šanci. Ukrajinská armáda ušla od ztráty Krymu velký kus cesty a nepochybně by tentokrát kladla Rusku důstojnější odpor. Nicméně realita je neúprosná. Ukrajina vynakládá na obranu asi pět miliard dolarů. To je třináctkrát méně než Rusko a jen asi o polovinu víc než Česká republika. Výdaje samozřejmě nejsou vše. Pro ilustraci nepoměru sil však stačí. Nikdo si asi nemyslí, že by česká armáda mohla sama porazit tu ruskou a není důvod si to myslet ani o armádě ukrajinské.

Co tedy dělat? Jakkoliv ruskou převahu zvrátit nelze, kalkulaci Kremlu, zda potenciální zisky převyšují náklady, ano. Západ může jasně signalizovat, že v případě ruské agrese Ukrajině pomůže. Přesnou formu pomoci netřeba specifikovat. Naopak je na místě pracovat s principy strategické nejednoznačnosti. I když Západ vojensky nezasáhne, Rusko si tím nemůže být jisté. A Moskva ví, že skutečné ekonomické sankce a dodávky západních zbraní ukrajinské armádě by nepochybně bolely. Možnosti, jak Ukrajině pomoc, Západ má a je žádoucí nechat Moskvu v nejistotě, jaká odpověď může přijít.

Zároveň je však třeba zchladit horké hlavy v Kyjevě. Příliš mnoho Ukrajinců má pocit, že nejlepším řešením zamrzlého konfliktu na východě země je separatistická území dobýt zpět, obdobně jako Ázerbájdžán ztracené okresy okolo Náhorního Karabachu.

Západ si musí dát pozor, aby si příslib pomoci v případě ruské agrese Kyjev nevyložil jako bianco šek k vlastnímu útoku. Bohužel, rétorika západních rusobijců často orientovaná na získávání domácích politických bodů může v Ukrajincích vyvolávat pocit, že jim Západ pomůže Donbas dobýt zpět. Nepomůže a Ukrajincům je třeba jasně říct, že útok na území kontrolovaná separatisty nebude vnímán jako obrana proti ruské agresi.

Privátně by pak měl Západ Kyjevu přiznat, že do války nepůjde ani v případě ruské invaze. K Ukrajině to je možná kruté, ale lepší než pomoc naznačovat a nakonec neposkytnout.

Kritici jistě namítnou, že výše uvedené možná zabrání eskalaci, ale konflikt neřeší. Dávám jim za pravdu. Bylo by hezké, kdyby Rusko opustilo Donbas a Krym, v obou regionech pod mezinárodním dohledem se uskutečnilo řádné referendum, obyvatelé rozhodli, kam si přejí patřit a obě strany výsledky uznaly. Jenže to se nestane. Lepší řešení než zabránit eskalaci, tedy nemáme.