Narozen v roce 1960 v Dačicích, od narození žije v Telči. Na podzim roku 2010 zvolen senátorem obvodu 52 - Jihlava. Od roku 2020 je předsedou českého Senátu. www.vystrcil.cz
http://www.vystrcil.cz/
Za úsilí o nápravu věcí lidských
Miloš Vystrčil | 06.04.2022 09:31V neděli 27. března jsem měl možnost se zúčastnit ve Vinohradském divadle slavnostního večera, který se konal u příležitosti udělení cen „Za úsilí o nápravu věcí lidských Pošli to dál“. Jedním z laureátů této ceny byl Marek Orko Vácha.
Marka Orko Váchu asi řada z Vás například z jeho knih a různých dalších vystoupení zná. To, že jsem se dnes o Marku Orko Váchovi a jemu udělené ceně rozhodl napsat, má dva hlavní důvody.
Tím prvním je, že mám v oblibě jeho knihu „Nevyžádané rady mládeži“, ze které mimo jiné usuzuji, že přezdívka Orko (Orlí oko) byla Marku Váchovi mým kamarádem Zdeňkem Papouškem přisouzena právem a přiléhavě. V této knize Marek Vácha totiž publikuje názory a rady, které dle mého názoru jsou dnes aktuální a užitečné nejen pro mládež.
Jeho věta, že lepší než hodiny tlachat o tom, jak je to na světě složité, je lepší se zvednout a jít něco dělat. Například studovat, sportovat, pomáhat, tvořit, pracovat, milovat se, zkrátka dělat něco, co dává smysl, nad čím člověk usilovně přemýšlí a co v sobě má alespoň špetku nějakého přesahu, je vlastně docela banální pravdou. Pravdou je však i to, že někdy máme problém si tuto pravdu přiznat a místo tlachání jít skutečně něco dělat.
Z každé stránky Váchových „rad mládeži“ je také zřejmé, že Vácha je zoufalý zejména z lidí, kteří už nic nechtějí. Nechtějí nic začít, nic změnit, nic napravit, nic zkusit, nikým být, nikam jít, nikoho milovat atd. Setkávat se a žít na Facebooku nestačí. Důležitý je reálný svět.
Myslím, že v dnešní době je dobré si tyto rady Marka Orka Váchy zopakovat a třeba je vzít jako motivaci a poučení pro dny příští.
Druhým důvodem proč jsem se rozhodl Marka Orko Váchu připomenout, je, že je učitelem, výborným učitelem. V pondělí 28. března jsme si připomínali 430. výročí od narození Jana Ámose Komenského. V Česku si v tento den připomínáme Den učitelů. Popravdě jsem žádná velká nebo hlasitější připomenutí Dne učitelů letos nezaznamenal. Chápu, že asi všichni máme spoustu jiných starostí. Zároveň jsem však přesvědčen, že právě význam role učitelů a vychovatelů bude v období, které je před námi, narůstat, a i proto bylo vhodné si to na Den učitelů připomenout.
Role vzdělávání a výchovy je totiž naprosto zásadní pro zvýšení našich schopností dohledávat pravdivé a relevantní informace, chápat jejich souvislosti a odolávat tak lépe dezinformačním kampaním a odhalovat lživé informace. Rovněž bude velmi důležité, abychom i s pomocí učitelů zvládli příliv obyvatel Ukrajiny, především žen a dětí, kteří byli ze své vlasti vyhnáni agresorem, kterým je ruská armáda.
Tedy budou to také učitelé, kteří se svým přístupem, svojí výukou a výchovným působením, budou významně podílet na tom, abychom problémy, které budou přicházet, zvládli se ctí a abychom dokázali tu současnou nezištnou a velmi vstřícnou atmosféru alespoň zčásti udržet v našich školách a v běžném denním životě.
Nebude to jednoduché, držme palce učitelům a vůbec všem vychovatelům a dalším, a tím i sobě samotným a podle svých možností tomu počínaje svými rodinami napomáhejme.