Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
MÍSTO ČINU
Zdeněk Gryc | 21.01.2013 09:42Konfederace politických vězňů České republiky pobočka Jihlava k chystané přednášce organizátor Tomáš Krásenský. Na vědomí: Redakci Jihlavských listů ------------------------------------------------------------------------ Komunisty zavraždění duchovní z Jihlavy do nebes a zpět. Vážený pane, Rád bych k chystané přednášce přispěl svými vzpomínkami na tuto dobu i jako spoluautor sousoší faráře Toufara od Akad. soch. Romana Podrázského a v dalších souvislostech uvedených v přiložených dopisech. Jako projektant kulturního domu v Babicích jsem v rámci autorských dozorů do Babic jezdil. Bylo to v dobách okolo 27. 3. 1973, kdy se dům stavěl. Těsně před smrtí Ing. arch. Jiřího Jirmuse, ve snaze zachovat jeho vzpomínky „na místo činu“, jsem s ním natočil rozhovor o jeho činnosti a stavu vězení v době, kdy zde ještě byli zavřeni vězni. věznilo. Ve věznici byli v rámci svého poslání zavřeni. Strávili zde řadu dní, pořizoval dokumentaci stávajícího stavu objektu - zaměření. Fotografování mu nebylo dovoleno. Jako zaměstnanci Stavoprojektu jsme také bourali vězeňské kobky v budově STB – Hluboká 8. Rád bych se s Vámi setkal a předal DVD s výpovědí arch. Jiřího Jirmuse. S pozdravem: Zdeněk Gryc 19. ledna 2013 ---------------------------------------- Vážená paní Podrázská, 2. 2. 2007. jsem poslal šéfredaktoru Jihlavských listů následující dopis. Sádrovou plastiku, jejíž fotku přikládám, vysokou snad 40 cm, jsem tehdy Romanovi vrátil. Nevíte prosím kde je, nebo kdo ji má?Od Palachovy smrti uplynulo 40 let. Zajisté, že z realizace nejspíše nic nebude. Přesto o ní dost přemýšlím, zdála se mi velice zdařilá. S pozdravem: Zdeněk Gryc Jihlava středa, 21. ledna 2009. ----------------------------------------- Vážený pane doktore,
děkuji Vám za uveřejnění článku o Královském vršku.
Zaujal mne však článek dole: Osobnosti našich obcí a zmínka o faráři Toufarovi. To, co se s ním stalo, nesmí být zapomenuto! Hned po sametové revoluci přemýšlel Akad. soch. Roman Podrázský, starosta v Přibyslavi, jak uctít jeho památku. Za totality jsem inicioval jeho sochařské práce na Březinkách. Hned po sametové revoluci jsem
R. Podrázského požádal o návrh na Palachův pomník v Jihlavě. Přesto, že jsem považoval návrh za zvláště zdařilý, tak se mi ho nepodařilo uplatnit.
Chtěl jsem ho tehdy umístit před gymnáziem. /Na nynější podobě pomníku se později Podrázský podílel/. Krátce na to se na mne Podrázský obrátil jako na spoluautora se žádostí o spolupráci na Toufarově pomníku v Čihošti. Výsledkem je socha – pomník, který stojí u vchodu do kostela. Je doplněn pomníkovou deskou s portrétem a daty pana faráře. Tehdy jsem návrh ovlivnil zejména v tom smyslu, že jsem prosadil, aby na pomníku bylo pouhé zvolání ECCE HOMO. Pomníková deska a symbolický hrob pak doplňují vzpomínku na faráře Toufara. Pro zajímavost přikládám několik snímků z té doby.
1/návrh Podrázského na pomník Jana Palacha v Jihlavě
2/foto autora R. Podrázského z doby jednání o návrhu na pomník faráře Toufara, který byl vysekán na jeho zahradě v Dobré u Přibyslavi.
3/ socha-plastika věnovaná památce faráře Toufara
4/ pomníková deska s jeho podobiznou, umístěná vedle plastiky.
S pozdravem: Zdeněk Gryc Jihlava 2. 2. 2007.
Bez dalšího komentáře vkládám dopis adresovaný na Magistrát Jihlava :
Vážený pane primátore a paní náměstkyně, Jihlava, středa, 25. listopadu 2009. rekapituluji si události z doby před 20 lety. Vzpomínám, jak jsem se snažil v událostech orientovat a snad i nějak přispět. První přímou zprávu mi podal student, který přijel z Prahy, Radek Šerý, viz článek „Kdo první oznamoval listopadové události“ na str. 22, JL z 20. 11. 2009. Po letech totality to na mne silně zapůsobilo. Měl jsem dojem, že bych měl něco udělat, aby na snahy studentů nebylo zapomenuto. Požádal jsem o návrh na pomník Jana Palacha pro Jihlavu, starostu Přibyslavi Akad. soch. Romana Podrázského. Ten mi v dubnu 1990 přivezl návrh, sádrový model 1: 5. Ukázal jsem ho paní starostce, ale nějak jsem nedopadl. Vrátil jsem ho autorovi. V současné době je uložen u jeho dcery v Přibyslavi. S pozdravem: Zdeněk Gryc, Přiloženo: foto návrhu na pomník ------------------------------------------------------------- MÁME PŘED VOLBOU PREZIDENTA a PŘEDNÁŠKOU „NA MÍSTĚ ČINU“ „Komunisty zavraždění duchovní z Jihlavy do nebes a zpět.“ / V hrubě nenávistné prezidentské kampani se hraje také s populistickou kartou o navrácení církevního majetku. Církev se komunistům, ani nynějším protagonistům nehodí, nelíbí se jim nastavené zrcadlo doby obou totalit. Stejně tak se jim nelíbili Skauti a Sokolové. Nacisté i komunisté se na tom shodli. Názor partají na Občanská sdružení je znám. Mohou se tam najít lidé s vlastním názorem a vkusem. Ten projevili Sokolové již v minulosti. Její funkcionalistickou architekturu projektoval můj Profesor - Fuchs. Skauti, a jejich klubovny byly vždy skromné. V životopisech válečných hrdinů jsou často obě organizace uváděny. CÍRKEV ZA TOTÁČE ? Již jsem zde vícekrát upozornil na sochu Krista na Moravci, která shlíží na les křížů internovaných kněží a sester. Také socha Krista na památníku umučeného faráře Toufara je od. Akad. soch. Romana Podrázského – starosty Přibyslavi - od sameťáku do smrti. /Byla pořízena za 40.000 Kč a patrónována vzácným člověkem, opatem Želivského kláštera opatem Tajovským, kterého jsem měl tu čest poznat. Už jenom osudy této architektury a její devastace ilustrují dobu. / Dnes v rámci prezidentské kampaně jsou zne-užívány církevní restituce. Ať už si myslíme o církvi a jejích chybách cokoli, společenství věřících má své desatero. A také jízdní řád, který mnozí, třeba ke konci života použijí. Víra, naděje a láska. Gabčík, Švarc, Hrubý a Valčík, 18. června 1942 svedli svůj poslední boj v kryptě kostela českých patronů Cyrila a Metoděje. Kdo a proč jim zde poskytl úkryt a poslední útočiště? NEJENOM PRAHA, ALE I JIHLAVA MÁ SVOU HISTORICKOU DOMINANTU. Byl bych rád, aby církevní architektura, byla v péči uživatele, majitele a hospodáře, který z ní nekouká vyrazit zisk, ale bude se oni starat po staletí. Je pochopitelné, že k tomu potřebuje výnosy z hospodářského zázemí. Navíc si myslím, že církev, v rámci své kontinuity, by se chovala šetrněji a ekologičtěji ke svým lesům, než ti, co v nich v rámci dočasných postů, nyní těží. Zdeněk Gryc