Miloš Vystrčil

Narozen v roce 1960 v Dačicích, od narození žije v Telči. Na podzim roku 2010 zvolen senátorem obvodu 52 - Jihlava. Od roku 2020 je předsedou českého Senátu. www.vystrcil.cz

http://www.vystrcil.cz/

Vznik Československa a rumunští vojáci

Blíží se 28. říjen a my si budeme připomínat 105 let od vzniku samostatného Československa. Jedná se o jeden z našich nejvýznamnějších státních svátků. Prezident české republiky uděluje v tento sváteční den na Pražském hradě státní vyznamenání, výročí doprovází celá řada dalších shromáždění a jiných akcí.
Při příležitosti návštěvy předsedy rumunského senátu Nicolae-Ionela Ciucă jsem měl možnost si tak v pondělí společně s ním připomenout událost, která možná není tolik známá, ale byla pro vznik samostatného Československa a zejména potom pro naše další vztahy s Rumunskem velmi důležitá.
Dne 28. října představitelé Národního výboru (československého), kterými byli „Muži 28. října“ Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár vyhlásili v Praze samostatný československý stát. Po vyhlášení samostatnosti se konaly zejména v Praze demonstrace, kterými lidé vyjadřovali svou radost.

Naši političtí představitelé si v té době uvědomovali nebezpečí potlačení těchto demonstrací silou a apelovali na rumunské jednotky ubytované v Lichtenštejnském paláci v Praze, aby proti demonstrantům nezasahovaly. Rumunští vojáci tento apel vyslyšeli, neuposlechli rozkaz svých nadřízených a odmítli střílet do demonstrantů. Navíc později vytvořili v Praze Rumunskou legii, organizaci, která „poskytla pomocnou ruku Čechům“ a podporovala osvobození Sedmihradska a Banátu. Konkrétním posláním legie bylo sdružovat rumunské vojáky z území Čech a Moravy a transportovat je domů.

Solidarita prokázaná Rumuny při vyhlášení nezávislosti Československa představovala počátek úzkého vztahu rumunsko-československé spolupráce na úrovni politické, ekonomické, vojenské, ale i lidské. V Praze se později na úrovni vlády a československé armády vedly debaty o tom, jakým způsobem by Československo mělo projevit svou vděčnost plukům Rumunů ze Sedmihradska, kteří odmítli vyjít z kasáren a potlačit demonstrace Pražanů. Generál Josef Bílý, velitel Zemského vojenského velitelství Praha a první hlavní velitel protinacistické odbojové organizace Obrany národa, nakonec přišel s myšlenkou zhotovení pamětní desky. Dne 28. října 1933, u příležitosti 15. výročí vyhlášení samostatnosti Československa, byla na průčelí Lichtenštejnského paláce, v němž v té době sídlilo vojenské velitelství v Praze, odhalena pamětní deska.

Pro Jihlavsko, Telčsko a celou Vysočinu je možná zajímavé, že deska byla slavnostně odhalena také za účasti tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Františka Staňka, který vystudoval telčskou reálku a právě na Vysočině měl své kořeny. Deska byla následně zničena po roce 1939 během nacistické okupace.
Považuji za symbolické a bylo pro mě velkou ctí, že jsme společně s předsedou rumunského Senátu Nicolae-Ionela Ciucă mohli včera 23. října provést obnovené odhalení desky.

Odhalení desky právě v této době totiž vnímám zároveň také jako symbolický vzkaz, že je i naší povinností se chovat stejně, jako se před 105 lety zachovali rumunští vojáci. Podporovat svobodu a právo na samostatnost a suverenitu.