Narozen v roce 1960 v Dačicích, od narození žije v Telči. Na podzim roku 2010 zvolen senátorem obvodu 52 - Jihlava. Od roku 2020 je předsedou českého Senátu. www.vystrcil.cz
http://www.vystrcil.cz/
AI
Miloš Vystrčil | 24.04.2025 12:00Umělá inteligence – Artificial intelligence (AI) je téma, o kterém se mluví stále častěji. Zejména mezi mladými obzvláště potom mezi studenty téma umělé inteligence a jejího praktického využití postupuje raketově rychle. Některé střední školy již v reakci na možnosti využití umělé inteligence přestaly zadávat domácí slohové práce. Rovněž tak seminární nebo bakalářské práce na vysokých školách začínají postupně jako součást studia ustupovat nebo hrají při hodnocení stále menší a menší roli.
Umělá inteligence se začíná v našich životech zabydlovat a jako tomu bývá u všech významných objevů má to zároveň své pozitivní a negativní.
Jeden můj známý mi řekl, že s umělou inteligencí je to obdobné jako s jadernou reakcí. Umělá inteligence má totiž potenciál přinést stejně jako zvládnutá a řízená jaderná reakce obrovský užitek a další pokrok nebo se také může stát, když se vymkne kontrole, všeničící atomovou bombou.
Právě o možnostech dalšího rozvoje, výzkumu a využití umělé inteligence probíhala v polovině dubna v Senátu ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence celostátní konference.
Kromě živé diskuse o podpoře rozvoje a pozitivním využití umělé inteligence byla část konference věnována i diskusi o jejím možném zneužití.
Osobně jsem v oblasti využití umělé inteligence začínajícím uživatelem, a tudíž si troufnu pouze předat dál některé myšlenky, které na konferenci zazněly a které mě nejvíce zaujaly.
Zdá se, že v nejbližší době bude umělá inteligence nejrychlejším a nejdokonalejším zdrojem faktických informací s tím, že bude velmi nutné vždy přesně určit zdroje, ze kterých umělá inteligence informace čerpá. Její využití například v lékařství nebo v oblasti tvorby různých statistik se přímo nabízí.
Jako možná poněkud problematičtější se jeví oblast využití umělé inteligence (AI), když budeme chtít, aby se AI stala navrhovatelem dalšího postupu, inspirátorem, řešitelem, tvůrcem plánu nebo účastníkem nějakého rozhodovacího procesu.
V těchto případech se zdá, že může podstatně více záležet na tom, jak byla AI „vychována“, tedy jaké využívá naprogramované algoritmy a které principy a zásady v tomto smyslu AI „vnímá“ nebo „považuje“ za správné či nesprávné.
Obrazně řečeno, asi není jedno, jestli algoritmům, na základě kterých AI funguje, je bližší učitel autoritativní nebo demokratický. Není jedno, zda má AI algoritmy nastaveny způsobem, kterým je bližší obsah Bible než obsahu Koránu nebo naopak.
Rozhodně nejsem žádný expert, pouze vím, že v poslední době reklamy a někdy i zprávy, které se mi ukazují na sítích nebo na jiných webech, stále lépe kopírují mé předchozí potřeby a zájmy, které jsem například na svých sítích nebo různých webových stránkách sledoval.
Nemyslím, že je řešením s umělou inteligencí bojovat nebo se snažit omezit její využití. Rozhodně je však potřeba vědět, že základem musí být alespoň základní znalost možných důsledků a opatrný přístup při poskytování informací o sobě, svých účtech, heslech apod. Stejně jako si nedovedeme dnes představit svět bez aut, bez počítačů, bez mobilních telefonů, postupně si začínáme zvykat, často aniž bychom o tom věděli, na stále větší roli umělé inteligence.
Rušení slohových a bakalářských prací na školách, protože by si je studenti nechali napsat od umělé inteligence, nebo komunikace s operátory, kteří s námi hovoří a my ani nepoznáme, že se s námi nebaví živý člověk, ale AI jsou jenom malou částí vrcholu ledovce. Bohužel málokdo z nás (možná nikdo) dnes tuší, jaké všechny další možnosti se skrývají pod hladinou a jak rychle rostoucí nakonec ten ledovec s názvem AI bude.