Zdeněk Gryc

Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

3 PRUTY

SVATOPLUKOVY PRUTY

Když velkomoravský kníže Svatopluk předával vládu svým synům, vzal tři pruty a svázal je dohromady. Pak každému nařídil, aby se je pokusil zlomit. Žádný to nedokázal. Když je rozvázal, snadno je přelomili. Na to pravil: „Jako osamocené pruty podlehnete, spojeni zvítězíte.“ Synové dokázali rok setrvat v míru, pak ale svými rozbroji říši rozbili.

Divide et impera - Česká Wikipedie

czech.wiki/wiki/divide_et_impera

Čtěte Wikipedii o tématu Divide et impera:

Heslo rozděl a panuj (latinsky divide et impera) vychází z poznání,

že znesvářené a rozdělené skupině se vládne snáze

než skupině semknuté a vnitřně jednotné.

Na tomto heslu  je založena Ruská a protizápadní politika.

Jde o všechny případy  od Ukrajiny až po Izrael.

V tuzemsku je tomu podobně.

Nad kritikou naší vlády tančí Putin kazačok.

Nikdy nebyl a asi nebude život v tuzemsku jednoduchý.

Aby byl alespoň  snesitelný  by měli populisté

s hladem a bílou  správně pochopeni.

Aby to bylo možné je nutno věnovat do školství a vzdělání 

ne jenom peníze  ale také  rozum.

podobně jako se to stalo ve Finsku.

Finové  ví kdo to byl a je jejich soused  

dříve SSSR nyní Putin.

Finlandizace

Finlandizace je pojem odvozený od postavení Finska vůči SSSR po druhé světové válce, definitivně formulovaný v Pařížské smlouvě (1947). Finsko pro udržení své suverenity podřizovalo svou zahraniční politiku SSSR. Obecně označuje finlandizace vliv velmoci na politiku sousedního malého státu.

Po Pařížské smlouvě

Dle Pařížské smlouvy (1947) přišlo Finsko o Karelskou šíji, severní a západní břeh Ladožského jezera a muselo pronajmout SSSR vojenskou základnu Porkkala nedaleko Helsinek. Finsko muselo platit vysoké reparace (300 000 000 $) a muselo omezit svou armádu. Dle československého vzoru uzavřelo Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

Zásadní bylo jednání Juho Kusti Paasikiviho, který dokázal se Stalinem vyjednat pro Finsko výhodnou smlouvu. Pro finlandizaci se používá také název Paasikiviho doktrína. Úkolem finlandizace mělo být zamezení útoku jak ze strany SSSR, tak Německa a získání pozice rovnocenného partnera Finska k SSSR – nestát se satelitem.

Důsledkem bylo vyloučení Finska z účasti na mezinárodních organizacích zaměřených proti SSSR – včetně Marshallova plánu, především pak NATO. Vztahy se proměňovaly v důsledku mezinárodního vývoje – závisely hlavně na postavení SSSR a jeho vůdců na mezinárodní scéně. Nutno dodat, že finští prezidenti byli silnými osobnostmi.

Stalin nechtěl provokovat – mohlo by to vést k přimknutí Švédska k Západu. V Československu byla silná pozice komunistů i díky silné osobnosti Gottwalda^[zdroj?!]. Ve Finsku byli po občanské válce komunisté zkompromitováni – navíc před válkou i po ní byla ve Finsku silná nekomunistická sociální demokracie. Zatímco v Československu je pro Středovýchodní Evropu netypická tradice rusofilství^[zdroj?!] a po válce byli především Rusové vnímání jako osvoboditelé.

Dalším prvkem jsou ekonomické důvody – Československo bylo nutné silně připoutat pro uranové zásoby. Finsko zůstalo nezávislé také kvůli nutnosti zachovat ekonomiku funkční, aby docházelo k řádnému splácení reparací^[zdroj?!]. Československo také mělo důležitou polohu u železné opony na hranici se Spolkovou republikou Německo^[zdroj?!]. Stratégové Varšavské smlouvy tuto hranici považovali za bojiště budoucí třetí světové války^[zdroj?!]. Finsko oproti tomu leží na okraji Evropy. Dalšími vlivy byly panslovanské sympatie rozšířené v Československu zvláště po osvobození většiny území Rudou armádou od německé okupace. Finové se ale necítili být příbuzní s Rusy a Rudou armádu viděli jako nepřítele a ne osvoboditele.

Po invazi Ruska na Ukrajinu

Ke konci února 2022, po začátku invaze vojska Ruské federace na Ukrajinu, se ve finské společnosti mění názor na členství země v NATO; sílící konflikt vyvolal v zemi nárůst přesvědčení vstupu u obyvatelstva z 53 % ve dvou týdnech na 63 % (z 11. března 2022 na webu Yle.fi).^[1] Země má v rámci své letité neutrality silnou armádu, čítající také protiminovou lodní flotilu. Oproti západním krajinám zde platí povinná vojenská služba s dobrovolnou službou žen.^[1] Odhady říkají, že tato 5milionová země může povolat až jeden milion svých občanů.