Zdeněk Gryc

Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

ZLO

Autor:

Roman Podrázský – Wikipedie

Meditační zahrada v Plzni -

Památník obětem zla

vznikla v Plzni-Doudlevcích díky politickému vězni panu Luboši Hruškovi 

(20. července 1927 – 30. června 2007),

který původně svou ovocnou zahradu přeměnil na okrasný park a později

na Památník obětem zla. 

V přírodním areálu s množstvím zahradních dřevin se nachází pískovcová 

křížová cesta od akademického sochaře 

Romana Podrázského (24. února 1943 – 2. dubna 2001)

a kaple Maxmiliána Kolbeho.

Současným vlastníkem památníku je biskupství plzeňské,

jemuž jej pan Hruška v roce 1995 daroval.

Po návratu z více než desetiletého komunistického vězení

v r. 1960 začal Luboš Hruška pracovat na ovocné zahradě

v Plzni-Doudlevcích, kterou dostal od svého otce Františka Hrušky,

a postupně ji proměnil v meditační areál.

Při této proměně šlo Luboši Hruškovi především

o realizaci nosné duchovní myšlenky,

která by vyjádřila trvalou připomínku utrpení těch lidí,

kteří se postavili 

totalitním režimům – ať již fašistickému nebo komunistickému.

Touto nosnou ideou se stalo utrpení Ježíše Krista,

který své utrpení přijal jako zástupnou oběť za lidstvo.

Po poradě s rodinným přítelem Hruškových, 

františkánem P. Michalem Pometlem,

se Luboš Hruška rozhodl tuto myšlenku nechat ztvárnit do podoby pískovcové 

křížové cesty.

Tento záměr ale nezůstal utajen,

a tak křížová cesta byla v letech 1987–1989 

realizována za stálého dozoru StB. 

Jejím autorem se stal Pometlův přítel,

akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi.

Křížovou cestu vytvořil zdarma a dal jí podobu dvanácti unikátních pískovcových

plastik představujících čtrnáct zastavení křížové cesty.

Náklady na materiál a dovoz hradil Luboš Hruška ze svého platu.

Sochy byly na zahradě instalovány v letech 1987 - 1991. 

Jednotlivá zastavení je možné si prohlédnout

na stránkách Památníku obětem zla. 

Vybudovaná kaple byla zasvěcena svatému Maxmiliánu Kolbe.

Tento kněz, později svatořečený,

se obětoval za již určeného vězně, otce 3 dětí,

a podstoupil dobrovolně smrt popravou

v nacistickém koncentračním táboře Osvětimi.

----------------------------------

Převzato a zkráceno:

"Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy

a komunistické strany.

A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké,

ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění.

Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost,

jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi

v sídle okresního města na památečním místě,

z něhož k občanům Jihlavska  promlouval“.

Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady - i jinde."

Ještě štěstí, že v historii žádný plod přisluhování tomu,

co momentální představuje dobré bydlo,

v porovnání se skutečnými hodnotami neobstojí a že nás nic nenutí učit

"naše inženýry - architekty myslet a tvořit především ideově,

v úctě ke komunistické straně"

Josef Jelínek

Jihlavské listy 28. 6. 94

--------------------------

Svatopluk Beran říká:
Středa, 1. 2. 2023 v 18:17

PANE GRYC TAK UŽ KUPUJTE VNOUČATŮM MUNDURY A

KUPUJTE MÍSTA NA HŘBITOVĚ.

VELICE BRZO PŮJDOU.