Petr Klukan

Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.
http://www.jihlavske-listy.cz
Tady máte pytel a výpověď
Petr Klukan | 06.10.2008 09:34Příliš silná koruna, světová krize, nedostatek odbytu, nekonkurenceschopnost... to jsou jsou spolupříčiny propouštění nebo krachu některých firem. Socialismus něco takového ne~znal. Bankrot firmy se schoval do spojení se s jinou továrnou. Nezaměstnanost? Neznámé slovo. Zaměstnáni byli všichni, i když někteří do továrny, jejíž razítko měli v občance, nikdy nechodili. Nejkřiklavějším případem toho byli třeba "amatérští" vrcholoví sportovci, kteří neznali nic jiného než pot a dřinu z tréninku, přesto oficiálně pracovali u lisu, který možná viděli jen na fotce. Odvrácenou stranou kapitalismu je nezaměstnanost a určitá nejistota. Člověk nesmí spoléhat na stát, ale především sám na sebe. Propouštění v největším podniku na Jihlavsku firmě Bosch se nelze divit. Podnikatel nebude dlouhodobě držet lidi, pokud pro ně nemá práci. Snižování stavu je proto pochopitelné. Stejně pochopitelný je údiv zaměstnanců, kteří z hodiny na hodinu přišli o práci z důvodu nadbytečnosti. Ano, Bosch propouští. Nejdříve skončili ti, kteří měli práci vymezenou na dobu určitou, nyní výpovědi dostávají kmenoví pracovníci. Je jich více než stovka, mezi lidmi se šušká o dalších desítkách (stovkách?) nachystaných dokumentech s názvem výpověď. Lidi od Bosche prý ovládl strach. Hovoří o neuvěřitelných scénách, o modrých igelitových pytlích, které někteří ráno vyfasují, musí si do nich složit své věci a poté jsou vyvedeni za bránu závodu... vrátit se již nesmějí. Hovoří se o sledovacích manýrách, kdy jeden druhého natáčí třeba na mobil, aby v případě svého vyhazovu mohl ukázat na kolegu: Proč já? Podívejte, on si četl v pracovní době noviny! Snaha zaměstnavatele co nejdéle tajit, kdo bude propuštěn, je též pochopitelná. Nebylo by to poprvé, kdy by se člověk s plánovanou výpovědí chtěl pomstít. Třeba jen takovou malou sabotáží. Třeba vložením žvýkačky na patřičné místo výrobku. Vadí mi způsob, jakým se lidí zbavují, postěžoval si jeden ze zaměstnanců firmy. Prý žádné poděkování za pět let práce, ale nafasovaný modrý igelitový pytel. Jsme pro ně jen čísla, dodává. Opravdu to tak chodí? Firma Bosch je u nás gigantem mezi zaměstnavateli. I proto má odbory, které se lidově řečeno mají bít za své lidi. Pokud jsou řeči o modrých pytlích a vyvádění ostrahou před závod pravdivé, patří to do kompetence odborů. Aby se třeba pokusily způsob vyhazovu změnit na lidsky přijatelný odchod. Protože o nutnosti propouštět při nedostatku práce není asi nutné hovořit.