Učitel na státním gymnáziu v Jihlavě, člen ZO Strana zelených v Jihlavě.
"Optimalizace" středních škol na Vysočině
Klaus Mike Hübner | 03.05.2013 13:03V posledním vydání měsíčníku Noviny Kraje Vysočina nám krajští úředníci a radní pro oblast školství, paní Ing. Jana Fialová (ČSSD), konečně naznačili, jak si představují „modernizaci“ středního školství na Vysočině. Text je plný eufemismů a pochybných údajů.
Podle slov paní Fialové budou mít ředitelé více finančních prostředků na zvýšení platů učitelů nebo na vybavení. Školy přitom už výborně vybavené nejnovější technikou jsou. Výrobci a dodavatelé si z toho udělali v minulých letech velký byznys.
Dále tvrdí, že „výuku budou zajišťovat kvalitní, zkušení a dobře finančně ohodnocení pedagogové, kteří připraví žáky na maturitu a další uplatnění“. Kde, paní Fialová, berete odvahu k takovému tvrzení? Vzdělávání na pedagogických fakultách je neustále kritizováno a touha absolventů SŠ stát se pedagogem setrvale klesá. Kvalitní absolventi pedagogického studia stále více hledají uplatnění mimo obor, kde jsou pracovní podmínky i finanční ohodnocení nesrovnatelně lepší.
Koncepce tzv. „optimalizace“ je pouze ekonomicky motivovaná, skutečných příčin krize vzdělávání se nedotýká. Pravda je, že v budoucích 4 letech se bude ucházet o studium na SŠ přibližně o 3 000 žáků méně než v letech 2010–2013. Sledujeme-li demografický vývoj, který Kraj sám uvedl ve svém „Konceptu řešení dopadů demografického vývoje“, zjišťujeme, že již v období 2021–2025 se trend zase obrátí a uchazečů bude opět o 3 000 více. Nepovede to ke stejným problémům, jaké jsou teď s nedostatkem míst v mateřských školkách?
Podle údajů z citovaného textu by se podle plánu dalo ušetřit cca. 28 milionů korun, to ovšem za podmínek prodeje a tím nenahraditelné ztráty uvolněných budov (15 mil.) a dále díky úsporám „osobních nákladů při efektivním využívání pedagogického sboru“ (7,6 mil.). Jak přesně mají tyto úspory vypadat, o tom se veřejně mluvit asi nebude, že ne?
Nezapomeňme, prosím, že rozpočet kraje na rok 2012 počítal s výdaji na školství, mládež a sport ve výši 4,5 miliard. Dovolte mi proto otázku: Může úspora 0,6 % těchto výdajů ospravedlnit takovéto kroky?
Hlavní problém ale vidím v něčem jiném.
Na besedě „Desatero problémů Vysočiny“ (14. 11. 2012) zformulovali členové kulatého stolu k tématu školství jeden z nejdůležitějších cílů takto: „Standardizovaně sledovat výsledky vzdělávání na širším rozsahu znalostí, dovedností a kompetencí“. Je očividné, že rada se tomuto tématu věnovat nehodlá nebo nedokáže. „Optimalizací“ se každopádně prudký pokles úrovně absolventů ZŠ a SŠ nezastaví.
Je smutným konstatováním, že závěr kulatého stolu již dnes nepředstavuje žádnou relevantní hodnotu, naopak se zdá, že celá akce měla jenom předstírat zájem krajské rady o názory odborníků. Paní Ing. Fialová nereagovala ani na můj osobní dopis, ve kterém jsem ji prosil o upřesnění dalších kroků, např. pokračování setkávání u kulatého stolu. S žádnou odezvou z její strany se nesetkala ani moje reakce na rozhovor s ní, který byl zveřejněný v Jihlavských listech dne 11. ledna 2013. Mám pocit, že panuje strach z konfrontace s občany a že se v kraji raději rozhoduje od pracovního stolu v úřednické kanceláři.
Vyzývám radu kraje, aby se věnovala skutečným vzdělávacím problémům našeho kraje přednostně.
Nedefinujte své snahy jenom podle ekonomických kriterií. To se dělá již příliš dlouho v politice na celostátní úrovni.
Klaus Mike Hübner
učitel Gymnázia Jihlava, člen rady Strany zelených na Vysočině