Jiří Pykal
41 let, 3 děti, bydliště Telč, manažer ekofarmy, zájem o společnost, kulturu, politiku, životní prostředí, cyklo a VH turistiku, španělštinu, místopředseda krajské organizace Strany zelených Vysočina.
http://www.vysocina.zeleni.cz
Několik poznámek k rozhovoru s M.Vystrčilem
Jiří Pykal | 20.04.2009 23:1027.3. vyšel v Jihlavských listech rozhovor s titulkem „Exhejtman Vystrčil: S ´atomovou´ školou mám čisté svědomí a opoziční roli nadále plním.“ Pana exhejtmana si vážím pro jeho pracovitost a jsem rád, že utvrzuje, že bude v krajském zastupitelstvu nadále plnit opoziční roli. Chtěl bych se však dále vyjádřit k několika bodům. S odkazem na Danu Drábovou, vedoucí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vyvrací, že vytěžitelné zásoby uranu v ČR vystačí jen na 30 let a uvádí let 80. Pokud se udává, že české jaderné elektrárny potřebují ročně 700 tun uranu a bilanční vyhledané i prozkoumané zásoby přírodního uranu činí cca 21 tisíc tun, tak čistě počtářsky 30 let je správně. (Další komplikace: otevřít nový důl trvá nejméně 10, možná i 20 let. Takže pro okamžitou bilanci je možné kalkulovat jen se zásobami v dolech otevřených, a těch je 1200 tun.) Vede se sice debata o uranu v severních Čechách, ale to jsou zásoby nebilanční! Něco jako uran v mořské vodě - je tam, ale sáhnout si na něj nemůžeme. Navíc prostá úvaha, že když máme uran, tak máme palivo je zavádějící. Domácí uran je možná zajímavá komodita na prodej, ale cesta od něj k palivu je ještě velmi dlouhá a nevede po našem území. ČR byla, je a bude vždy stoprocentně závislá na dovozu i v jaderném palivu. Mimochodem, dnešní těžba uranu by nebyla schopna pokrýt potřebu domácích JE, i kdyby ČR byla schopna vyrobit palivo. Dále Miloš Vystrčil neodpoví na otázku, jak to je v takovém případě s naší závislostí na Rusku. To je fatální opomenutí. Nejde totiž o to, kdy budeme závislí na Rusku, ale již dnes na něm v jaderné energetice stoprocentně závislí jsme. Nikdo jiný totiž nyní neumí vyrobit spolehlivé palivo pro české jaderné elektrárny. Nevím, zda by bylo rozumné naši závislost ještě zvyšovat budoucí větší spotřebou. Vzpomeňme, jak celou Evropu Rusko v zimě „cvičilo na značkách“ kvůli plynu. Jestliže pan exhejtman uvádí, že existují reaktory, které umí využít odpad, je zde třeba upřesnit, že vyhořelé palivo je možné pouze náročným procesem přepracovávat. Výsledné produkty (uran a plutonium) se pak vloží do procesu výroby nového paliva („přimíchají se“ k čerstvému uranu). Takové palivo má však jiné vlastnosti než palivo z čerstvého uranu a ne ve všech reaktorech je povoleno jej používat. Přepracování je mnohem dražší, než vyrobit palivo z čerstvého uranu! Myslím si, že by nebylo dobré spoléhat na to, že za nás vše zařídí technologický pokrok v budoucnosti a chovejme se již dnes jako moudří hospodáři. Rozhodně není vhodné žít na dluh a okrádat tak naše děti – a to nejen ve sféře zdrojů finančních, ale i ve vyčerpatelných zdrojích energetických a surovinových, či životním prostředí. Co se týče „atomové“ školy v Třebíči, o její potřebě nemůže být pochyb, ať jsme zelení, modří, oranžoví nebo třeba strakatí. Je-li průměrný věk pracovníků v Dukovanské elektrárně 48 let a bude po prodloužení životnosti v provozu ještě minimálně 25 let - je to problém. Vysoké standardy bezpečnosti totiž zaručí jen vysoce kvalifikovaný a postupně omlazovaný personál. Jsem rád, že se Miloš Vystrčil zmiňuje, že výuka zahrne i elektrárny větrné, solární a vodní. Obávám se však, jak bude objektivní, jestliže si vzápětí protiřečí. Říká, že není odpůrcem výroby elektřiny z větru, slunce apod., a že naopak rozvoj těchto technologií podporuje. A vzápětí je proti tomu, aby jeden doplácel na druhého, když to nepřináší téměř žádný efekt a navíc prý není zohledněn vliv na krajinný ráz. S trochou nadsázky je použité slovní spojení „téměř žádný efekt“ téměř žalovatelné. Ale hlavně, chceme-li podpořit rozvoj nějaké nové technologie, aby byla ještě efektivnější, musíme do ní logicky více investovat. Stejně tak byl a je podporován rozvoj energetiky jaderné. Jestliže vadí „vysoké“ zaručené výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, tak mně zase vadí, že do oficiální ceny výroby elektřiny z jádra nejsou zahrnovány veškeré související náklady (ekologické zátěže po chemické težbě uranu, náklady na vybudování trvalého úložiště vyhořelého paliva, bezpečnostní opatření, či pojištění odpovědnosti provozovatele jaderného zařízení za případnou škodu v plném rozsahu), na které také doplácíme všichni. A může to být v konečném důsledku ještě více, pokud projde zákon o kompenzaci újmy obcím z blízkosti jaderných elektráren a podobných zařízení v rámci rozpočtového určení daní. Kompenzace ano, ale měl by je platit provozovatel. Závěrem není pravda, že není zohledněn krajinný ráz. V loňském roce právě kraj Vysočina využil své pravomoci a vyhlásil prakticky dvouletou stavební uzávěru na veškeré větrné a solární elektrárny. Poté bude výstavba důsledně regulována metodikou Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina.