Pavel Paulát
Narozen v roce 1957 v Jihlavě. Jsem člověk, kterému není jedno, co se děje v jeho zemi, kraji i v jeho městě. "Když budete mít deset tisíc nařízení, zničíte jakýkoliv respekt k právu". Winston Churchil
Budou volby zbytečné?
Pavel Paulát | 16.07.2014 20:02Nový služební zákon je nebezpečný: předává moc neodvolatelným úředníkům Možná vám bude zdánlivě připadat, že toto téma nemá moc společného s komunálním děním, o kterém se ve městě či kraji většinou píše. Ale opravdu jen zdánlivě. Pokud totiž zákon v navrhované formě projde, bude se dříve či později týkat při řešení různých životních situací každého z nás. Absurdní: zákon kvůli dotacím Vládní koalice v lednu tohoto roku protlačila na mimořádné schůzi sněmovny „Služební zákon“ nebo chcete-li „Zákon o státní službě“ v prvním čtení. Po čtyřech měsících předložila do druhého čtení text, který s původním obsahem nemá nic společného. Zákon má začít platit 1. 1. 2015. Tento chvat koalice zdůvodňuje faktem, že pokud se tato právní norma neschválí, přijdeme o evropské dotace. Jako kdybychom schvalovali vlastní zákony ne kvůli tomu, že je naše země potřebuje, ale kvůli tomu „vydyndat“ z EU další peníze za každou cenu, tedy i za cenu právního zmetku. Zákon má politikům znemožnit jakkoli zasahovat do personální politiky úřadů. V duchu tradičního českého přístupu „ode zdi ke zdi“ jeho konečná verze svou přísností vůči politikům překoná jakýkoli jiný služební zákon v celé Evropě. Úředníci se zabetonují v kancelářích a propustit je bude možné, jen když poruší zákon. Rozhodovat o pracovních smlouvách na každém resortu bude státní tajemník jako protiváha ministrovi. Jeho šéfem nebude ministr, ale generální ředitel všech úřadů. Vliv generálního ředitele tedy zřejmě předčí i premiéra. Ten ho sice může vyměnit, ale pouze jednou za sedm let. Politik skládá účty. A úředník? Když si představíme důsledky platnosti zákona, nabízí se jednoduchá otázka: budou nám vládnout volení politici s mandátem od voličů, nebo nevolení „nezávislí“ úředníci? Připomínám a zdůrazňuji, že žádný zákon sám o sobě samozřejmě nezvýší kvalifikaci úředníků ani nezlepší organizaci státní správy. Jde tedy o to, kolik nezávislé moci dají dnes politici úřednictvu. Současná většinová česká veřejnost má jasno. Politika je zlo. Politické strany jsou nepopulární a přesvědčení, že „co politik, to grázl“. Nezávislost státní správy se pak může jevit jako všelék. Ovšem nezávislost na čem? Na politicích, kteří jsou závislí na vůli svých voličů, kdežto úředník je nezávislý? I se svým supernezávislým superúředníkem na generálním ředitelství, který bude mít větší moc než všichni ústavní činitelé dohromady? Další rána demokracii Tam, kde parlament jedná, ale moc jde jinou cestou, už se vůbec nedá mluvit o nějaké demokracii, tam již demokratické principy dostávají pěkně na frak! Takové nebezpečí reálně existuje. Řízení státní správy musí zůstat v rukou volené politické moci, a to i tehdy, že by v daném období vykonávala tuto moc sebehůř. Volená moc totiž platí za výkon i kvalitu a skládá účty voličům. Nezávislé úřednictvo by neskládalo účty nikomu. Vznikla by další nevolená instituce, která by rozhodovala bez mandátu voličů a zejména by byla neodvolatelná. Vznikla by situace, kdy by byly volby zbytečné a mohli bychom je zrušit. Zákon, který má chránit úředníky proti všem, je totálně chybná koncepce. Když už nezabráníme tomuto pochybnému zákonu, měl by tu být především proto, aby chránil občany před zvůlí státní správy, před její neefektivitou a neprofesionalitou. Chci férovou soutěž Je zřejmé, že důsledky zákona budou právě opačné, než co si od něj někteří slibují. Úředníci s definitivou se přestanou snažit, přestanou studovat, budou méně ochotní a méně profesionální. A proto s tímto zákonem nesouhlasím. Chci volnou soutěž i ve státní správě. Zákon by měl být nahrazen kariérním řádem, který bude založen na opaku stávajícího: úředníci budou mít časově omezený mandát a budou pravidelně vstupovat do výběrových řízení, aby se ve státní správě udrželi. Když se udrží, budou mít nesporné výhody, ale nikdy nebudou mít definitivu. Jen tak se nestanou demokratické volby fraškou a řízení věcí veřejných neskončí v rukou nevolené úřednické oligarchie. Pavel Paulát