Pavel Paulát
Narozen v roce 1957 v Jihlavě. Jsem člověk, kterému není jedno, co se děje v jeho zemi, kraji i v jeho městě. "Když budete mít deset tisíc nařízení, zničíte jakýkoliv respekt k právu". Winston Churchil
Nenasytnost radnice nezná mezí
Pavel Paulát | 08.10.2014 19:58V první řadě musím připomenout, že Jihlava se za posledních osm let stala jedním z nejdražších měst v České republice. To je velký problém, občané Jihlavy platí daně státu a další skryté daně v podobě různých poplatků městu místo toho, aby město využilo peníze z rozpočtového určení daní právě na pokrytí těchto místních služeb, jinými slovy, aby z těchto peněz pokrývalo základní potřeby města. Druhý problém je nevyrovnaný rozpočet hlavně vlivem půjčování si peněz na akce, které jsou podpořeny dotacemi, ať už od kraje, státu nebo Evropské unie. Bylo by dobré tento způsob uvažování zastavit - finanční spoluúčastí města na těchto projektech a posléze každoroční hrazení provozních nákladů stále více zatěžuje městský rozpočet. Nedávno, tedy před koncem mandátu současných zastupitelů, si město půjčilo přes 100 milionů korun právě z důvodů možnosti čerpat dotace. Chápu tuto snahu, ale jenom potud, pokud na to město má peníze. Půjčování dalších a dalších milionů, kteréžto půjčky jsou motivované dalšími a dalšími dotacemi je cesta do pekel. Je to nejen nemravné, ale také nezodpovědné vůči nově zvoleným politikům a hlavně vůči občanům Jihlavy, kteří jsou zadlužování stále více. Další z mnoha problémů je ten, že město by nemělo podnikat, ale mělo by připravovat podmínky pro podnikání soukromých subjektů a neházet jim klacky pod nohy v podobě různých zákazů a omezení. Město ale dělá přesný opak. Schválilo tzv. tržní řád, který velmi omezuje podnikání ve městě. Jak řešit „drahou“ Jihlavu. Město není schopno příliš ovlivňovat své příjmy a „vrátit lidem peníze“, otázkou je, jak lze tuto politiku praktikovat bez změny pravomocí obce. Nabízí se proto například podstatné snížení či zrušení poplatku za svoz a likvidaci odpadu či snížení daně z nemovitosti. Jihlava má vyšší poplatek za odpady než Brno, má dražší vodu než Praha, má nejvyšší daň z nemovitostí, která je dle zákona přípustná (koeficient 4,5). Cena jízdného MHD, kde z náměstí vidíte pole za městem, je na takto malé město nepřiměřeně vysoká. Někdo může namítnout, kde na to vezme město peníze – pokud by proběhly všechny tyto úpravy včetně snížení koeficientu na daň z nemovitosti na 1,0 možný dle zákona a poplatku za psa na 250 korun, pak by městské kase scházelo 67,5 milionu korun (4-5% rozpočtu). Při téměř miliardovém rozpočtu nevidím problém vykrýt tuto částku namísto megalomanského sociálního inženýrství motivované snahou čerpat dotace a dotačního šílenství na kdejaké nesmysly a „pomníky“ politiků, kteří je vymysleli. Rovněž některé dotace města jsou na pováženou, protože upřednostňují skupiny lidí, organizací či sdružení dle módních trendů a ne podle skutečných potřeb občanů.