Reklama
Dnes je sobota 21.09.2024      svátek má Matouš
Zpět
Ján Lauko

Nejsem sice z tohoto regionu, ale moje filozoficko humanistické články, reflektující každodenní život kolem nás budou mít všeobecně platný a tedy nadregionální charakter. Budu se snažit, aby byly přínosné pro každého jednotlivce a to bez ohledu na to, kde žije.

Proč jsou životy mnoha lidí bezúčelné?

Ján Lauko | 11.05.2015 17:41

Život mnoha lidí této země se míjí svému skutečnému účelu. Je nesmyslným, protože postrádá pravý smysl. Je to smutné, ale žel mnozí lidé aniž by o tom vůbec věděli, promarňují vlastní život, ačkoli paradoxně oni sami jsou přesvědčeni o opaku.

Tuto kontroverzní skutečnost si zkusme přiblížit na základě následujícího přirovnání:

Jíme jednoznačně pouze proto, abychom žili. Dostatek jídla představuje jeden z nejhlavnějších předpokladů pro život, ale i přes jeho nezbytnost není jedení pravým účelem našeho bytí. Je jen prostředkem k účelu, protože jíme, abychom žili, ale nežijeme, abychom jedli.

Nicméně žel, přece jen existují lidé, pro které se právě jedení stalo ústředním motivem, ne-li dokonce jádrem a podstatou celé jejich existence. Dobré jídlo a jeho dostatečné množství pro ně mnohdy představuje to největší životní potěšení. O podobných lidech se ale nedá říct nic jiného, ​než jen to, že se minuly pravému účelu vlastního života, protože prostředek k účelu zaměnili za účel samotný.

No a žel, existuje mnoho lidí na této zemi, jednajících stejným způsobem ve vztahu k vlastní hmotné existenci. Naše fyzická existence v hmotném světě totiž není samotným účelem našeho bytí, ale pouze prostředkem k účelu.

Neboť skutečným účelem našeho života a celé naší existence nemá být hmotný a materiální život samotný, ale něco jiného. Něco vyššího! Hledání něčeho Vyššího!

Čeho? Přece hledání Světla! Hledání Boha! Toto je hluboký smysl a skutečný účel pozemského bytí!

Smyslem a účelem života každého z nás je tedy usilovat se co nejvíce přiblížit ke zdroji a východisku všeho - ke Stvořiteli. Neboť my lidé jsme kdysi dávno vyšly z jeho rukou jako neuvědomělé jiskřičky vědomí, které mají prostřednictvím své touhy po opětovném návratu, prostřednictvím své touhy po Stvořiteli, po jeho Světle, po poznání jeho Vůle a jeho Zákonů postupně sílit ve svém sebeuvědomění. A nakonec se jako plně sebauvedomelé bytosti navrátit zpět do jeho blízkosti. Jde zde tedy o vývoj, který máme uskutečnit v hmotném stvoření. A právě v něm, v uskutečnění a naplnění vlastního duchovního vývoje spočívá vznešený účel a vysoký smysl fyzické existence každého z nás.

Touha po Světle, po Stvořiteli, čili po nejvyšším a nejvznešenějším, co vůbec existuje má totiž schopnost zvedat a povznášet celý náš život. Má schopnost dělat jej lepším. Vyvolává a způsobuje náš vnitřní, osobnostní růst, který má zároveň ten nejpozitivnější vliv na naši čistě hmotnou existenci a na naše reálné hmotné poměry.

Neboť člověk, usilující o to nejvyšší Dobro se nevyhnutelně sám stává lepším. A člověk, který se stává lepším má nevyhnutelně stále lepší a pozitivnější vliv na vše, s čím přichází do styku. A tedy i na své čistě hmotné okolí.

Tragédie lidstva však spočívá ve skutečnosti, že lidé nenaplňují pravý účel vlastního bytí a že si prostředek k účelu, kterým je hmotné bytí, zaměnili za účel samotný. Že podobně jako ti, kteří nejedí aby žili, ale žijí aby jedli, nehledají prostřednictvím své vlastní hmotné existence Stvořitele, ale svou hmotnou existenci považují za ten jediný a hlavní účel všeho.

Tito lidé tedy prostřednictvím vlastního fyzického bytí nehledají Boha, protože jejich jediným "božstvem" se jim stala jejich současná, osobní hmotná existence. Tím ale zaměnili prostředek za účel, na základě čeho se jejich život stává nesmyslným, protože se míjí pravému smyslu a účelu. A protože duševní obzor takových lidí nepřesahuje dokonce ani jen v cítění a myšlení hranice hmotného, ​​nemá je co táhnout nahoru a posouvat osobnostně výše. Proto se neustále pohybují pouze v hranicích hmotného, ​​jako v začarovaném a bludném kruhu.

Z tohoto důvodu lidé uvízli v osidlech bezvýchodného existencionalismu a osobního egoismu. Neboť pokud je mým jediným božstvem mé vlastní já, čili moje vlastní hmotné bytí, nemůže z toho povstat nic jiného, ​​než nezdravý individualismus a přehnaný egoismus, snažící se vždy a všude prosazovat především zájmy vlastního já. Zájmy vlastního já, které pro dotyčného člověka v jeho hmotně zúženém pohledu představuje celé jeho bytí a celý jeho vesmír.

Tím ale vznikají spory, hádky, nedorozumění, sváry, napětí, násilí a války. Mezi lidmi totiž není žádného obecně sjednocujícího činitele, protože každý hájí především své vlastní zájmy. Malí "bohové", za kterých se lidé na zemi považují přicházejí, a budou vždy při prosazování vlastních zájmů přicházet do sporů a konfliktů s jinými malými "bohy". Takto to na zemi vždy chodilo a dosud chodí.

Jaké by to ale bylo jiné a mohlo být jiné, kdyby lidé znali a naplňovali skutečný účel vlastního života? Kdyby usilovali ke Světlu? Kdyby usilovali k Bohu, který je tím nejvyšším Dobrem, jaké existuje? Kdyby usilovali o poznání jeho Vůle a jeho Zákonů? Kdyby pochopili, že ne oni jsou "bohy" a "pány", ale naopak, oni sami mají usilovat co nejvíce se přiblížit k poznání Vůle skutečného Boha a Pána? Kdyby pochopili, že právě hledání a naplňování jeho Vůle představuje skutečný účel celého jejich bytí? Kdyby pochopili, že při naplňování tohoto skutečného účelu bytí jim nemohou být ostatní lidé nikdy žádnými nepřáteli ale naopak přáteli a pomocníky, s nimiž je spojuje jeden velký, stejný a společný cíl?

Ano, pravda je taková, že lidstvo se bude bez pravé snahy o přiblížení se k Bohu navždy utápět ve svých sporech, ve svém nepřátelství a nevraživosti, pramenících z mylného zbožštění vlastní hmotné existence. Avšak jedině v touze po Světle, po Bohu, po poznání jeho Vůle, jeho Zákonů a po jejich naplňování, jedině v tomto se nachází velký a sjednocující činitel, který musí všechny lidi vždy jen spojovat.

Pokud to nepochopíme, budeme si vždy nepřáteli nebo konkurenty. A pokud budeme neustále setrvávat v tomto našem nepochopení a z něho vyplývajíciho nepřátelství, nakonec sami sebe zničíme.

Neboť ten, kdo nekráčí k Bohu a k jeho Světlu, může kráčet už jen jediným možným směrem. Směrem úplně opačným! Směrem k záhubě, sebezničení a zatracení! Směrem k temnu!

PS. Pokud bylo v textu mluvené o víře v Boha, neznamená to, že tato víra musí být nutně ztotožňována s členstvím v nějaké církvi. Člověk může být v církvi, ale nemusí, protože pravá cesta k Nejvyššímu je cestou plnění jeho Vůle a jeho Zákonů. To je to nejpodstatnější, přičemž to, zda jsme či nejsme v nějaké církvi je vedlejší.

Blog Jihlavské listy

Úvod blogu
Podmínky užívání blogu

Autoři

Archiv


Poslední příspěvky

KDO TO ASI PLATÍ ??? 20.09.2024
„Putinovi kručí v břiše a má chuť na obilí na Ukrajině“ 17.09.2024
POVODEŇ 15.09.2024
Poštovní schránka v těchto dnech: 09.09.2024
PRÁVĚ DNES 27.08.2024

Poslední komentáře

D96ZW4P www.yandex.ru: DENACIFIKACE + NORMALIZACE
ComCASHerync: My, občané Protektorátu (1/3)
Anthonyastom: Ořechov, Opálka, Out Distance
Anthonyastom: DENACIFIKACE + NORMALIZACE
Olpemola: My, občané Protektorátu (1/3)

Můj Blog

Přihlášení do blogu
Registrace na blog
Reklama

4 komentářů

Přidat Komentář

  • VladimírV  | 11.05.2015 19:19  | Reagovat
    Vážený pane Lauko, sebemrskačství a víra v Boha není opravdu universálním řešením života na Zemi. Kdyby tomu tak bylo, člověk by mohl využívat zhruba 10% svých intelektuálních schopností a měl by mít především strach z Boha. Pokud nebude bohabojný, bude zatracen. Tuto taktiku dlouhodobě používají nejen církve, ale i politické strany. Přičemž pomíjí takovou maličkost, jako je svoboda jedince jako poznaná nutnost. Svobodný člověk si vytvoří svého Boha ve své mysli v mantinelech chování lidstva, ať už v podobě Desatera nebo jiných mravních zásad. Jeho svoboda začíná být samozřejmě omezována, pokud podlehne konzumu.
  • Svatopluk Beran  | 14.05.2015 16:35  | Reagovat
    Vladimíre naprosto souhlasím. Jenže s tou svobodou jedince, ,,jako poznanou nutností,, to nemusí být sedmdesát let po ukončení 2SV napříště tak úplně skutečností. Spojenými Státy rozvrácený arabský svět, transatlantická polotajná obchodní smlouva TTIPs upřednostňující mimo jiné obchodní práva nadnárodních společností nad svobodnými volbami zůčastněných států, či nová konzervativní vláda Velké Britanie pod vedením Camerona uvažující dokonce o zrušení Zákona o lidských právech v Britanii, by nás měly varovat před volnou rukou trhu v neoliberálním provedení. Opět něco málo o čem se v běžných českých mediích nedovíte. Redakčně přes CTRL Beranem vloženo a následně kráceno. Kam a proč směřuje nová britská konzervativní vláda svým návrhem na zrušení Zákona o lidských právech? Následkem druhé světové války se totiž národy dohodly na tom, že "tohle už příště nedopustí". Založily Organizaci spojených národů a dohodly se na jednoduchém souhrnu univerzálních pravidel, jež ustanovují příslušnost k základním hodnotám lidského rodu. Tato pravidla byla učena k tomu, aby ochránila základní práva jedince proti státu, zachovala práva minorit poskytla podporu zranitelným. Přicházející konzervativní vláda chce nyní zbavit lid těchto univerzálních práv zrušením tohoto zákona. Útok má vést Michael Gove coby nový ministr spravedlnosti (dříve zastával post ministra školství). Nepochybně bude Gove omílat obvyklý mýtus, že Zákon o lidských právech není než "darebácká charta" (myšleno tak, že zákon ulehčuje potenciálním kriminálníkům, resp. podezřelým z trestných činů). Tento mýtus kontrastuje s faktem, že Zákon o lidských právech symbolizoval nový přístup k ochraně nejvíce zranitelných ve společnosti, včetně obětí obchodu s dětmi, žen jako obětí domácího a sexuálního násilí, lidí postižených a obětí kriminality. Všichni tito lidé měli po letech konečně právo na ochranu. Řada těchto nejvíce zranitelných zrušením zákona utrpí.
  • VladimírV  | 14.05.2015 20:03  | Reagovat
    Sváťo, nic proti tomu. Jenomže Britové jsou poněkud na jiné úrovni, co se týká obecné morálky. To, čeho se my děsíme, jako je ztráta ochrany zranitelných, není ve VB nijak zvláštní problém. Pravda, trochu jim to kazí etranžeři, ale i s tím si zřejmě poradí. Jsou přece jenom na ostrově a pokud hrozila nějaká "infekce", viz boom našich kolorovaných spoluobčanů před několika lety, vyřešili to tak, že nasadili svoje imigrační úředníky přímo na Ruzyni.
  • Jan P.  | 18.05.2015 21:47  | Reagovat
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Upalit-a-zakopat-u-cesty-to-slysime-i-dneska-Reziser-obriho-filmu-o-Janu-Husovi-ktery-natocil-pro-CT-hovori-o-cirkvi-restitucich-a-chamtivosti-375673