Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
ČT 2 ZROVNA PŘED CHVÍLÍ
Zdeněk Gryc | 20.05.2015 00:12KSČ 21 NOČNÍ VLCI - vítáme vás Je smutné, když si uvědomíme, co dělá oficiální propaganda proti průjezdu ruských motorkářů jen proto, že se jim to nehodí do jejich plánů lživě překrucovat historii. Spanilá jízda Nočních vlků se koná u příležitosti 70. výročí osvobození Československa Rudou armádou a konce II. Světové války. Jsou to potomci těch, kteří neváhali položit své životy za naši svobodu. Plán německých fašistů vyhladit český národ jako podřadnou rasu známe a nebýt hrdinství vojáků Rudé armády, tak se jim to podařilo. 150 000 padlých vojáků Rudé armády na území Československa si zaslouží naši úctu a vděk ještě na mnoho příštích generací. Na tom nezmění nic ani placení váleční štváči co slovně napadají Rusko a prezidenta Vladimíra Putina. Prezident Vladimír Putin je zárukou světového míru, važme si toho. Nepřipusťme, aby se opakovaly hrůzy II. Světové války. Noční vlci pojedou spanilou jízdu na počest hrdinů Rudé armády a na počest ukončení nejstrašnější války v dějinách. Přivítejme naše slovanské bratry a poděkujme jim za hrdinství jejich předků. Zdeněk Klímek ---------------------------------------------- Pravda už je skoro noc... Právě skončil na ČT2 Hřbitov pro cizince 19. 5. 2015, 21:40 - ČT 2 Film, ČR (1990), 80 min, Skryté titulky, stereo vysílání Režie: J. Dudek Hrají: J. Dvořák, J. Bartoška, L. Šafránková, V. Zawadská, R. Hrušínský ml., L. Vostrčilová, D. Veškrnová, J. Somr, J. Plachý, A. Kreuzmannová, J. Teplý, P. Pípal, O. Sklenčka, J. Knot, P. Malý, O. Vlach, M. Štibich Drama ČR (1990). Drama inspirované osudy československých letců, příslušníků slavné britské RAF, po návratu do vlasti. Scénář J. Hubač. Kamera A. Nožička. (76 min) Tragikomický příběh z tragikomické doby - tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film s celou plejádou našich výborných herců byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjavíku. Vážnou, charakterní roli si v dramatu zahrál oblíbený komik Josef Dvořák. Předtím byl na ČT 2 Největší tankové bitvy III: Závěrečné boje o Itálii 19. 5. 2015, 20:00 - ČT 2 Dokument, Kan./N/It. 55 min, Premiéra, Skryté titulky, stereo vysílání Dokument Kan./N/It. Opakování 24.5./ČT2 a 26.5./ČT2. Itálie 1944. Spojenci se snaží osvobodit zemi od německé nadvlády, zatímco Hitlerovy jednotky přeměňují každý horský hřeben v nedobytnou pevnost. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí Dnes krásná a poklidná země je pomyslnou spojnicí Evropy, Asie a Afriky, a proto byla v dějinách terčem mocenských snah všech velkých říší rozkládajících se na pobřeží Středozemního moře. Asi nejtěžší boje zde svedli Němci a Spojenci za 2. světové války. 10. července 1943 se v rámci spojenecké invaze vylodily na jihovýchodním pobřeží Sicílie u města Pachino tisíce kanadských vojáků. Spojenci obsadili Sicílii během pouhých šesti týdnů a na počátku září zahájili invazi na pevninu. Itálie kapitulovala. Německo se však nadvlády nad svým dosavadním spojencem nechtělo jen tak vzdát. Na jih Evropy poslali šedesát svých nejlepších divizí. Ty měly zabránit spojeneckému průlomu k jižním přístupům Třetí říše. Právě kanadské tankové jednotky sehrály v bojích n a Apeninském poloostrově klíčovou úlohu a jim je věnována dnešní dramatická efektní rekonstrukce. Těch se zůčastnil , můj přítel kpt, anglického dělostřelectva Leopold Havlík. Ten po bojích zajistil a převzal výstroj Protektorátího vojska bojujícího ve spolupráci s Hitlerem v Itálii.viz: Kpt. Leopold Havlík Použitý text z knihy Milady Vávrové Rytíři Vysočiny (Jihlava, nákl. vl. 1996) str. 58-62. Zdroj:deník letce RAF Zdeňka Skořepy a vzpomínky jeho ženy Marie. Kpt. Leopold Havlík, anglické dělostřelectvo a mise čsl. V Itálii. "Valašský "ogar", narozený 8. srpna 1914 v Rožnově pod Radhoštěm. Svého otce nepoznal, padl v I. Světové válce. Maminka se vdala podruhé. Dobrovolně se dal na vojnu k 108. Dělostřeleckému pluku v Hranicích, po roce nastoupil do Vojenské akademie a byl r. 1937 vyřazen jako poručík dělostřelectva. Nevlastní otec za jeho emigraci zahynul v koncentračním táboře. Z tábora ve Svatobořicích se vrátila jen maminka a nevlastní bratr Víťa. V domku Havlíkových žila pouze Leopoldova snoubenka, slečna Mánička. Slečna Mánička bylo děvče statečné. Neohroženě po celou, nebezpečnou dobu, převáděla naše lidi přes hranice na Slovensko - do emigrace. Objevil se u ní i R. Pernický, hledal Leoše, s nímž mínil odejít za hranice. Ten byl ovšem už pryč, ale Ruda Pernický jej dostihl v Polsku. Každou sobotu, slečna Máňa, s batohem, v němž měla napečeno a vyprané prádlo pro uprchlíky, čekávala v určitou hodinu, /většinou o 13 hodině/na určeném místě, nezastavily ji ani represálie po atentátu na Heydricha. Jednou se u vrátek objevil vysoký muž s prosbou, aby ho ukryla, že ho honí gestapo. Co když je to finta, past? Provokatérů bylo v té době bohužel, dost. Odmítla jakýkoli kontakt, až když už trochu zoufalý muž, se vytasil s dopisem jejího švagra Zdenka z Prahy. Poznala švagrův rukopis a muže jménem Lustig - byl to dokonce Žid - v blízkosti domku schovala, převedla pak přes hranice i jeho. Dál, i když opatrně pokračovala ve své převaděčské činnosti. Dost i z dnes známých osobností by to mohlo potvrdit, ostatně její činnost je zachycena i v dokumentech MNO po válce. . . . . . . . . až v listopadu 1945 přišel slečně Máně dopis z Itálie. Dopis krásný. A že se chce Leopold s ní oženit. Pocity netřeba líčit. O dovolení odjet se do vlasti oženit, musel Leoš žádat v Anglii. Velitelství mu nabízelo britské státní občanství. "Jsem v první řadě Čechoslovák!" odmítl. Dostal tedy hezké písemné poděkování s královskou korunkou za dobré služby a pádil domů. Dne 11. Března si s Máničkou řekli "ano". A na tři měsíce se vrátili spolu do Itálie. Kapitán Leopold Havlík po návratu do Prahy získal jednopokojový byt, místo na generálním štábu a přednášel na válečné škole. Když čekali prvního syna, byl v roce 1949 z armády vyhozen a dostali i výpověď z bytu… Proč jen nevyužili nabídky letce Antonína Nováka již v roce 1948?...zde to nebude dobré, vracím se do Anglie - sbalte se, vezmu Vás sebou… nabídka lákavá, jenže tu byla Leopoldova maminka, tolik ji miloval, Leopold ji nemůže vystavit nebezpečí nového uvěznění, dost si vytrpěla za Němců ve Svatobořicích. Ne to by si nikdy neodpustil. Zůstali doma. Leoš jezdil kopat do Žďáru nad Sázavou, soudruzi mu nedovolili jiné zaměstnání než dělnické. Ve Žďáře se stavěl Žďas. Přes týden bydlel v maringotce, na neděli se vracel domů. " /potud výňatky z Rytířů Vysočiny M. Vávrové/. --------------------------------- Havlíka - kopáče - dělostřelce, si povšimli při zaměřování výkopů. Ze Žďasu na HUKO v Košicích. Pak do Stavoprojektu. Zde navázal přátelství s naším kolegou, Ing. arch. Jiřím Šubrtem, komunitou a židem, který na rozdíl od své manželky přežil koncentrák. Šubrt se k němu, podobně jako později k dceři vězněného Profesora Rozehnala, skvěle zachoval a získal pro něj byt. O Stavoprojektu, sledování Havlíka STB a Min. vnitra, které nikdy neskončilo, jsem toho už dost napsal jinde. Zdeněk Gryc, tedy v souvislosti s: Na poli lidských konfliktů ještě nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu. Churchillův projev o Bitvě o Británii 20. 8. 1940. a . . . Kdo se hrabe jen v minulosti, stane se jen onou příslovečnou starou strukturou, která už nemá dnešnímu světu co říci. . . Nebylo by lepší na stará kolena věnovat se raději angličtině, než tahání kostlivců ze skříně? čtenář | 2015-05-16 16:39:46 | Reagovat -------------------------------------------------------------------------- MINULOST PO 70 LETECH Do dopisů čtenářů JL jsem vložil příspěvek s ilustrační fotografií. TAKŽE JSEM UPŘÍMNĚ RÁD, jako projektant OV KSČ JIHLAVA, ŽĎÁR, BA I ZNOJMA ŽE NYNÍ VŠICHNI: Milujeme svůj národ, a proto chceme, aby byl svobodný. Milujeme svůj národ, a proto bojujeme za svobodu jeho obrovské většiny. Tato láska stojí nás těžké oběti. Na této lásce nevyděláme miliony. Touto láskou nezakrýváme žádné špinavé kšefty. Milujeme svůj národ. A proto jsme komunisty ------------------ tedy nikoli kolaboranty s nacisty jako v roce 1939. OVŠEM NA PRVNÍM MÍSTĚ DEMOKRATY, PROTOŽE KOMUNISMUS POD VEDENÍM LENINA UŽ VE SVÉM ZÁRODKU BYL VŽDY ZALOŽEN NA DEMOKRACII.