Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
VOJTĚCH JASNÝ 90 LET 30. listopadu 2015. . . česko-americký scénárista
Zdeněk Gryc | 30.11.2015 13:29Vojtěch Jasný (* 30. listopadu 1925 Kelč) je česko-americký scenárista, filmový režisér, fotograf[1] a vysokoškolský pedagog. Jedná se o jednu z významných postav české kinematografie 60. let 20. století řazeného k představitelům tzv.nové vlny v československém filmu. Svou celoživotní tvorbou si získal mezinárodní věhlas. Život V roce 1951 absolvoval pražskou FAMU, kde studoval na filmové fakultě obor filmová fotografie a technika u profesoraKarla Plicky, kterému také dělal asistenta. V 50. letech působil v Československém armádním filmu. Během své práce v armádním filmu byl rovněž přidělen k Vojenské kontrarozvědce.[2] Se svým spolužákem Karlem Kachyňou na počátku 50. let 20. století natočil několik zajímavých dokumentárních filmů i svůj první celovečerní film Dnes večer všechno skončí(1954). Prvním jeho samostatným filmem se stal snímek Touha z roku 1958. Největší úspěch i všeobecnou pozornost však vzbudil až legendární film Až přijde kocour z roku 1963. Jeho posledním filmem z 60. let se stal pozdější trezorový snímekVšichni dobří rodáci z roku 1968. Po srpnové invazi v roce 1968 byl politicky perzekvován a posléze emigroval a natáčel televizní a celovečerní filmy vRakousku, ve Spolkové republice Německo, Socialistické federativní republice Jugoslávie, později ve Finsku, Francii, v Kanadě a v USA. V zahraničí natočil celkem 29 filmů. Od roku 1984 trvale žil ve Spojených státech amerických. Jde též o vysokoškolského pedagoga, který působil na univerzitách Vídni, Salzburku, Mnichově a New Yorku. Naposledy na New York Film Academy, která dnes spravuje jeho rozsáhlou soukromou knihovnu. Vychoval řadu úspěšných studentů, kteří se němu stále hlásí. Po Sametové revoluci se vrátil v 90. letech zpět do vlasti, aby zde natočil v roce 1991 film Proč Havel?, a pak v roce 1999 svůj poslední celovečerní film Návrat ztraceného ráje. Do vlasti se vracel pravidelně, účastnil se filmových festivalů a obdržel mnohá ocenění. Od roku 2011 žil s nemocnou manželkou v Domě seniorů v Bystrém. Po smrti své ženy (v lednu 2012) se z Domu seniorů v Bystrém odstěhoval do soukromí. Nyní žije v Přerově. Je autorem knihy vzpomínek a lekcí o filmu Život a film. Scénář pro nový film, který se má odehrávat v Terezíně[3] dosud nebyl realizován. Ocenění V roce 1969 byl za film Všichni dobří rodáci oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Barceloně. -------------------------------------------------------------------- Za svá díla sbíral ocenění na filmových festivalech v Cannes, San Sebastianu, Berlíně, Buenos Aires, New Delhi a mnoha dalších. V České republice na AFO 2003 byla Vojtěchu Jasnému udělena Cena za celoživotní přínos české kinematografii. V roce 2007 převzal ocenění Český lev za dlouholetý umělecký přínos. V květnu 2013 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa Uměleckou radou JAMU v Brně, v létě roku 2013 obdržel v Karlových Varech Cenu prezidenta za přínos české kinematografii. Křišťálový glóbus, a dále v roce 2013 Výroční cenu AČFK za hlubokou lidskost, kterou jsou prodchnuty jeho snímky, za filozoficky inspirující vnímání světa, silný morální rozměr jeho příběhů, výjimečnou vizualitu a nekonečnou touhu po pravdě a spravedlnosti, kterou je prodchnuta nejen jeho filmografie ale i celý jeho život. --------------------------------------- Proč Havel? 30. 11. 2015, 21:45 - ČT 2 Dokument, ČR (1991), 95 min, Skryté titulky Dokument ČR (1991). První český polistopadový prezident v celovečerním dokumentu režiséra Vojtěcha Jasného. Tentokrát v režisérském sestřihu i se scénou, která se do původní české verze nedostala. Účinkují: V. Havel, M. Forman, O. Havlová, S. Temple-Blacková, K. Schwarzenberg, P. Landovský, M. Žantovský a další. Kamera S. Brault a J. Kučera (96 min) Bývalý disident Václav Havel byl 29. prosince 1989 jako přední osobnost Sametové revoluce jednomyslně zvolen prezidentem tehdejší Československé socialistické republiky. V únoru následujícího roku se na jeho počest konalo velkolepé shromáždění v newyorské katedrále sv. Jana, kde tomuto pokořiteli komunistického režimu vzdala hold řada světově známých osobností, mj. režisér Miloš Forman, herci Maximilian Schell, Paul Newman a další. Právě touto událostí otvírá Havlův celovečerní medailon režisér Vojtěch Jasný. Miloš Forman jako průvodce představuje Havla mnoha způsoby: v přímých rozhovorech, během jeho běžné administrativní práce, při veřejný ch vystoupeních, prostřednictvím jeho manželky Olgy, spolupracovníků z Kanceláře prezidenta republiky nebo třeba náhodných chodců. V souvislosti s čerstvě nedávnou situací Československa, potažmo samotného Václava Havla, pak prezidentův životní příběh vyvstává se všemi neuvěřitelnými paradoxy: jako nějaké absurdní drama, jehož autorem však nemůže být žádný člověk, nýbrž osud nebo snad Bůh. V době prvního uvedení byla na žádost představitelů prezidentské kanceláře vystřižena "dehonestující" scéna ze zámku v Lánech, kde Václav Havel, oblečen do uniformy hradní stráže, v radostném rozmaru vpadne do kuchyně, pózuje tam s kuchařkou a obřadní šavlí krájí nudle. Ve spolupráci s producentem Alešem Hudským se podařilo získat zřejmě jedinou dochovanou 16mm kopii filmu, vyrobenou pro kanadského koproducenta, která tuto jedenapůlminutovou pasáž obsahuje, a vrátit ji do české verze tak, jak ji režisér Vojtěch Jasný zamýšlel. Tato část má anglické podtitulky, které nebylo možné odstranit.