Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz
Pušku v ruce, s ohněm v srdci...
Tomáš Ďásek | 27.12.2015 22:05Náš současný pan prezident je prostě ve všem jiný a národ už si na to zvykl. Tudíž i tradice novoročních projevů, kdy tradičně po dlouhá léta mého dětství házel Gusta do kamery prasátka svými brýlemi o síle dna popelníku, byla změněna a nyní tu budou opět projevy vánoční, jak prý tomu bývalo za první republiky (psali o tom tuším v Přítomnosti a pamatuji si, že to bylo vlevo dole). Je to ale v podstatě jedno - kdo tuto českou zprávu o stavu unie sledovat chce, udělá si na ni čas kdykoliv. Já sám jsem projev letos propásl a tudíž jsem ho sledoval až ze záznamu. Musím říci, že pan prezident nezklamal. Opět mě totiž zklamal. Nicméně samozřejmě naprostou většinu národa naopak potěšil - svým racionálním komentováním uprchlické krize. Říkal jenom to, co 90% čechů slyšet chce. Mám na mysli onu pasáž, kde s jemně rozpoznatelnou dikcí komunistického prokurátora praví "A já se ptám - proč tito mladí mužové nevezmou do ruky zbraně a nejdou bojovat do Sýrie s Islámským státem ?" (nebo tak nějak - nejde o doslovnou citaci). Ano, zní to velmi logicky a pragmaticky. Pro náš dělný a zemědělný lid, který ve velké většině vlastně ani neví, jestli je Sýrie v Africe, Evropě, nebo Asii a který povětšině vnímá uprchlíky paušálně jako velké nebezpečí pro naši zemi, to logické rozhodně je. Svobodu pro svoji zemi by si měli vybojovat stejně tak, jako jsme si ji tvrdě kdysi vybojovali my. Však považte, během druhé světové války se mezi zhruba 4 miliony bojeschopných mužů v bývalém československu našlo dokonce několik desítek tisíc těch, kteří vzali do ruky zbraň - a to je téměř celé jedno procento ! Pravda, zhruba třetina z nich byli obyvatelé zakarpatské ukrajiny, kteří dali před dalším pobytem v gulagu přednost 1. čs armádnímu sboru, ale koneckonců to také byli čechoslováci. Vůbec se v rámci tohoto článku nechci zabývat uprchlickou krizí a svým postojem k ní, který trochu osamoceně stojí někde uprostřed obou nesmiřitelných táborů. Plně chápu obavy mnohých spoluobčanů a nikomu neberu jeho postoj a jeho přesvědčení. Chtěl bych se na tomto místě zamyslet nad něčím úplně jiným - nad výše zmíněnou hloupostí, kterou náš prezident řekl. Chtělo by se říci, že to možná pramenilo z neznalosti místních reálií, ale to bohužel není pravda. Miloš Zeman je velmi inteligentní člověk - bez jakékoliv ironie - a proto sám určitě dobře ví, že v tomto případě mluví mírně řečeno z cesty... Zkusme se vcítit do mysli onoho mladého, dobře živeného muže ze syrské střední třídy. Zlý islámský stát hrozí zaplavením jeho země a nastolením práva šaríja. Je tedy potřeba vzít na obranu vlasti zbraň a jít na barikády, to je bez debat. Jenomže...safra...kam vlastně ? A hlavně s kým a proti komu ? Pan prezident jistě myslí do řad armády Bašára Asada a jeho ruských vojenských poradců. Jenomže co když pro onoho mladého muže představuje Asad úplně stejné zlo, jako islámský stát ? Má se tedy dát k nějaké skupině opozičních sil a bojovat jak proti ISIL, tak proti Asadovi ? A nebo nejlíp, kdyby založil nějakou další vlastní odnož a začal střílet prostě na všechny kolem dokola ? Víte, trochu to srovnám s hypotetickou situací, že by nějak blbě cvaklo v hodinách a jakási časoprostorová smyčka by náhle spojila dvě události, vzdálené od sebe 25 let. Z jedné strany Jihlavy by stála hitlerova okupační armáda se svými Tigery - a z druhé strany někde od Teska by se sem valily ruské tanky s internacionální pomocí. Čechy by byly hnědé a Morava zase rudá. Co byste dělali ? Které zlo by pro vás bylo menší ? Dva roky by se tady ty dvě armády přetlačovaly. Jednou by byl City Park německý, podruhé zase ruský. Náměstí by bylo rozstřílené od tisíců granátů (ne tedy že by to byla nějaká velká změna) a když byste šli kolem Tří Knížat, nikdy byste nevěděli, jestli proti vám jde přítel a nebo nepřítel, který vám z nudy nasype dávku do břicha. Děti byste měli schované někde v garáži a občas se večer pomodili, aby ani zítra nikoho nenapadlo do té garáže z vrchu lísknout nějakým Hellfirem. Takže co - vzali byste nějaký volný samopal a ve snaze "ukončit konflikt" se dali na něčí stranu - což by automaticky znamenalo mimo jiné střílet třeba i po svých sousedech ? A nebo byste si prostě sbalili pět švestek a šli někam jinam ? Občas jsem totiž poslední dobou přemýšlel nad významem slova "vlast". Co je to vlastně vlast ? Je to místo, kde jsem se narodil, kde jsem prožil dětství, kde žili moji předkové ? A nebo je to místo, kde se cítím opravdu doma, bezpečně a jsem tam rád ? Naše země je jistě krásná. Nemáme moře ani ledovce, ale mě osobně je kolikrát podvečerní procházka po českém smíšeném lese plně nahradí. Jenomže když zapnu televizi, začínám propadat malomyslnosti. Je to země, kde je naprosto normální, pokud kancléř hlavy státu nemá bezpečnostní prověrku. Země, kde největší podnikatel v zemi dělá ministra financí a nejde prý o střet zájmů. Země, kde kupčení s tučnými manažerskými posty prý není korupce, ale běžná součást politiky. Země, kdy odcházející prezident veřejně řekne, že krást se může, pokud má člověk peníze na právníky a čas pro čekání na amnestii. Země, kde se zloděj beztrestně vysmívá dvěma stovkám obětí, které si musely svoje vysněné bydlení zaplatit hned dvakrát, přičemž doteď není jasné, jestli jim jejich domy vůbec zůstanou. Země, kde tajné služby (opět prý zcela legálně) řídí zhrzená milenka předsedy vlády. Země, jejíž lidé roní slzy u Pošty pro Tebe, a přitom se drsně vysmívají fotkám utopeného dvouletého uprchlíka. Země, kde mírný daňový únik je považován za šikovnost. Země, která těch pár hrdinů, kteří za ni doopravdy bojovali, dokázala akorát tak zavírat do vězení a teprve na prahu devadesátky jim sem tam šoupnout nějaký hliníkový metál. Je tohle kruci ta moje vlast o níž klasik pravil "Opustíš-li mne, nezahynu - opustíš-li mne, zahyneš" ? Je tohle ta rodná vlast, za kterou by byl člověk ochoten vzít do ruky zbraň, začít z ní střílet a případně snad nedej bože i položit život ? Omlouvám se za tento příspěvek plný samých otazníků. Případné ctěné komentátory bych chtěl poprosit - i když vím, že je to v mnoha případech marné - aby zkusili pochopit, že to vůbec není povídání o uprchlické krizi, o ekonomických uprchlících, ani o příčinách konfliktu v Sýrii a ani o míře mých sympatií k českým prezidentům. To byl jenom takový odrazový můstek, abych na něj mohl nějak navázat. Šlo mi jen o to zjistit, jestli i vy ostatní byste za tuto současnou nemocnou zemi byli v případě potřeby ochotní doopravdy tak jako vrchní velitel naší armády (jinak majitel modré knížky) na nějakou tu barikádu s puškou v ruce vylézt...