Jaromír Kalina
Absolvoval Fakultu chemické technologie na VŠCHT v Praze. Působil jako výrobní ředitel a sládek Pivovaru Jihlava. Od r. 2014 do června 2019 náměstek primátora Jihlavy pro majetek a IT, v letech 2013-17 krajský předseda KDU-ČSL. Zastupitel města Jihlavy a Kraje Vysočina. Ženatý, čtyři děti, žije v Jihlavě. Přezdívka: Jack. Jeho pivovarnické hesla: "Dej Bůh štěstí!"
Rychlotrať ano, ale ne přes Jihlava-město
Jaromír Kalina | 19.02.2016 08:34Čas od času se objeví nový plánek trasy vysokorychlostní železnice (VRT) přes Vysočinu. Vzbudí emoce a pak je ticho. Postrádám o této věci hlubší diskusi a podle mě by kraj měl být prostředníkem mezi obcemi a státem. Na posledním krajském zastupitelstvu (2. února) zazněla slova předsedkyně výboru regionálního rozvoje Marie Černé, že „vedení VRT přes Kraj Vysočina považuje za důležitý projekt, který by mohl přispět k zefektivnění veřejné dopravy v Kraji Vysočina“. Hejtman Jiří Běhounek spíš jen ironicky poznamenal, že za doby jeho působení ve funkci jde už o pátou variantu a že on není o některých jednáních informován. A ministru dopravy prý jen řekl, že „kraj u toho chce být“. Podle mě je to málo. Kraj by měl aktivněji vystupovat jako prostředník mezi obcemi a státem, který zná různé názory na VRT na Vysočině. Já vidím možný přínos VRT v ekologii i ekonomice. Umím si představit, že díky rychlému spojení by se Jihlaváci s úzkou profesní specializací v budoucnu nemuseli stěhovat do Prahy či Brna a že by trať Jihlavě mohla přinést další investice. Jako Jihlavák ale nesouhlasím se "zavlečením " VRT na nádraží Jihlava-město, ideální by byla zastávka třeba u Stříteže. Také bych rád viděl skutečnou analýzu ekonomického a společenského přínosu VRT konkrétně pro Jihlavu - tedy pro kolik lidí může být zajímavé trávit denně 2 až 3 hodiny ve vlaku (VRT + doprava do zaměstnání - cesta tam i zpět) a zůstat přitom bydlet v Jihlavě. Kladnější vztah k VRT mají lidé na východ od Jihlavy, kde by trať kopírovala dálnici a rychlíky „nižší úrovně“ by stavěly i ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši. Naopak nesouhlas dávají najevo obce na Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku, kde dosud není jasné, kudy by trať vedla, a zda by nezasáhla třeba do rekreačních oblastí kolem Sedlické přehrady. Vadí jim i „blokovaný“ koridor v územních plánech. Oběma postojům rozumím, chápu, že pro někoho může VRT být spíš přínosem a pro jiného jen zátěží. Ale právě proto by politici Kraje Vysočina měli působit jako moderátoři diskuse, a nenechávat obce, ať si „to se státem vyřídí samy“. Kraj by měl tlačit stát k jasným vyjádřením, podmínkám a termínům. Pokud k tomu nedojde, může při jednáních někomu dojít trpělivost. A pak se trasa může přesunout úplně jinam, kde už z ní nebude mít užitek nikdo z Vysočiny. A to asi nechceme.