Pavel Paulát
Narozen v roce 1957 v Jihlavě. Jsem člověk, kterému není jedno, co se děje v jeho zemi, kraji i v jeho městě. "Když budete mít deset tisíc nařízení, zničíte jakýkoliv respekt k právu". Winston Churchil
Existenční zápas Evropské unie
Pavel Paulát | 15.03.2016 23:50Především systematické odstranění politiky z rozhodovacích procesů a vzrůstající moc úředníků jsou popřením logického vývoje dějin Evropy. Vede to k pošlapání demokracie, plurality názorů a omezení svobody jednotlivce, který ztrácí možnost procesy ovlivňovat svým rozhodováním ve volbách. Evropská unie není schopná nalézat řešení krizí, kterým čelí. Čím dál častěji se ozývají hlasy, že je nutná razantní změna nebo může nastat i rozpad EU. Spěje Evropská unie k zániku ? Evropské unii se přičítá k dobru bezpečí a prosperita, kterým se Evropa ještě donedávna těšila. Za sjednocení kontinentu EU dokonce v roce 2012 získala Nobelovu cenu míru. Prosperující si jistě příslušníci jižních (a i mnohých dalších) evropských národů nepřipadají. Výmluva na světovou ekonomickou krizi přestala fungovat. V bezpečí se pod tlakem masové migrace a ve stínu pařížských útoků může cítit málokdo. To samo o sobě přináší existenciální otázky smyslu Evropské unie v její dnešní podobě. Čas ukazuje, že EU byla vystavěna na příliš idealistických základech a jen pro období klidu. Jakmile přijde krize, byrokratická EU se hroutí a řešení musí hledat představitelé států. Nyní sledujeme, jak se takřka v přímém přenosu evropský sen začíná pod tíhou reality postupně rozkládat. Mnoho evropských elit jím na rozdíl od běžných občanů ale stále žije. Věří, že řešením všeho je vybudování Spojených států evropských. Žijí utopií o nadnárodním státě s jednotnou měnou, hranicemi, prezidentem a vládou. Přesně tou vizí „sjednocené Evropy“, o níž Thatcherová prohlásila, že je pomníkem marnivosti intelektuálů a klasickou utopií odsouzenou ke krachu. Měla pravdu a my nyní žijeme v krachující Evropě. Symbolem tohoto krachu je i samotný Brusel. Z města plného unijních byrokratů a lobbistů se stalo zároveň hnízdo islámského terorismu. Je Schengen mrtvý ? Rozsáhlý teroristický útok v ulicích Paříže v pátek 13.listopadu loňského roku znamená faktický bankrot Schengenu, protože část atentátníků žila právě v Bruselu. Francie zareagovala očekávatelným způsobem. Zavedla kontrolu hranic na dobu neurčitou. V Evropě končí klidné časy, kdy mohly být mezi státy Schengenu otevřené hranice. Schengen měl navíc nahnutou budoucnost ještě před útoky, a to kvůli migrační krizi. Některé země kvůli přílivu migrantů obnovily hraniční kontroly. Mezi některými dokonce začaly vznikat na hranicích nové zdi. Rakousko nejprve popíralo, že by na hranicích se Slovinskem stavělo plot proti migrantům a hovořilo o probíhajících „stavebních úpravách“. Zdi či ploty staví i další státy a je to samozřejmá reakce na vzniklou bezpečnostní situaci. Rozplývá se sen o sjednocené Evropě V Bruselu nastalou situaci a kroky jednotlivých států sledují s panikou. Sen o jednotné Evropě bez hranic se rozplývá. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na to reagoval svou výzvou, že „musíme zachovat při životě ducha Schengenu“. Schengenský systém volného pohybu podle Junckera upadl po teroristických útocích a kvůli migrační krizi do kómatu, proto je potřeba ho znovu vzkřísit. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku varoval, že pokud Schengen padne, přestane dávat jednotná Evropa smysl. Evropská unie se zmítá v krizi, která může znamenat její zánik nebo radikální přeměnu. Dle mého soudu byla EU špatně už založena, a chyby jsou tak v jejích základech. Celky s absencí demokratické kontroly rozhodující o životech lidí mohou sice dlouhou dobu existovat, ale jednou vždy skončí. Zaniknou, jakmile se vyčerpá ideologie, která je pohání. Junckerova slova potvrzují, že europeismus se postupně vyčerpává a blíží se bodu, kdy přestane dávat smysl i množině jeho dosud zarytých stoupenců. V této situaci přichází Velká Británie s požadavky na reformu svého vztahu s Unií. Mezi nimi nalezneme i symbolické vyvázání se z konceptu „stále těsnější Unie“, který je jádrem ideologie europeismu. Zastavení integrace a postupný či živelný rozpad EU je reálnou možností, se kterou bychom měli počítat.