Michal Stehlík
Historik a patriot. V letech 2006-2014 děkan Filozofické fakulty UK v Praze, od roku 2014 náměstek ředitele Národního muzea. V roce 2009 hlavní kurátor Dolnorakouské zemské výstavy v Telči, v letech 2010-2013 vedoucí týmu tvorby expozic Muzea Vysočiny Třebíč. Zastupitel města Dačic. Volný čas? Trocha fotografování a hlavně šest dětí.
Jihlavský duben ve 20. století
Michal Stehlík | 03.04.2016 12:05Pokud nahlédneme na klíčové události jihlavských dějin, které jsou spojeny s měsícem dubnem, shodou okolností nás tento měsíc dovede k jednomu z nejcitlivějších témat jihlavského veřejného prostoru – obchodnímu domu Prior. Duben je totiž spojen jak s koncem klasického jihlavského Kreclu (či Greclu), tak se základním kamenem Prioru, který vydržel dodnes. Krecl – soubor středověkých historických domů, byl součástí jihlavského náměstí až do roku 1974. Název pochází z německého das Grätzel, což znamená blok sousedních domů. Měl původně gotickou podobu, která se měnila v době renesance i baroka. Obdobou byly podobné bloky domů např. v Chebu či v Brně. Budoucnost podoby historického centra byla řešena již od padesátých let. V letech 1957-1958 konkrétně asanačním plánem, který schválila rada Krajského národního výboru v roce 1959. I přes tyto plány, jež byly na papíře, se nepodařilo zabránit postupného chátrání části historického centra. Byl tedy připraven nový asanační plán, který redukoval památkové objekty na třetinu původního stavu. To se týkalo také samotného Kreclu. Je absurditou dějin, že se dlouhodobě hovořilo o tom, že existuje městská památková rezervace, která však nebyla až do roku 1982 nikdy oficiálně vyhlášena. To nakonec umožnilo více než radikální zásahy do podstaty jihlavského centra. Po roce 1973 bylo z nařízení Městského národního výboru rozhodnuto o likvidaci Kreclu v centru Jihlavy. Počátek konce části jihlavské historie nastal půl hodiny po půlnoci dne 23. dubna 1974, kdy došlo k odstřelu většiny komplexu. Zůstaly ještě zachovány dva nejcennější historické domy, které byly zbořeny o rok později, v prosinci 1975. Na likvidaci navazovaly plány na socialistickou modernizaci centra Jihlavy. Tehdejším trendem, který postihl i další městská centra (podobně např. Znojmo, Třebíč) bylo budování moderních obchodních center přímo v historických centrech. Obchodní domy měly reprezentovat pozitivní vývoj socialistické společnosti a přínos pro život obyvatel. Podle návrhů architekta Zdeňka Sklepka vyrostl tak v Jihlavě v letech 1978-1983 obchodní dům Prior. Jeho základní kámen je též spojen s měsícem dubnem – k jeho položení došlo k němu 14. dubna 1978. Historický ráz náměstí byl tak zcela radikálně narušen výraznou hmotou, která zůstala zachována i do 21. století. Je přitom jisté, že z hlediska nákupních potřeb se charakter společnosti po roce 1989 významně změnil, nehledě na vybudování City Parku v letech 2006-2008 níže pod jihlavským náměstím. Aktuálně hledá jihlavský magistrát osobnost, konkrétně nabízí: „…zajímavou práci pro kreativního odborníka zaměřenou na sběr informací včetně tvorby průzkumů a jejich vyhodnocování a přípravu podkladů pro zadání architektonické soutěže na regeneraci Masarykova náměstí.“ Je tak velkou nadějí, že budou fundovaně popsány relevantní varianty budoucího života náměstí. Pro historické ohlédnutí je však jisté jedno. Touto stavbou se Jihlava řadí k městům, kde došlo před rokem 1989 k nejbrutálnějšímu a nejhoršímu zásahu do historického charakteru místa. [caption id="attachment_2526" align="alignnone" width="300"] Jihlavský Krecl[/caption]