Ján Lauko
Nejsem sice z tohoto regionu, ale moje filozoficko humanistické články, reflektující každodenní život kolem nás budou mít všeobecně platný a tedy nadregionální charakter. Budu se snažit, aby byly přínosné pro každého jednotlivce a to bez ohledu na to, kde žije.
Nestandardní úvahy o migrantech
Ján Lauko | 07.04.2016 18:03Náhody neexistují, protože náš svět podléhá duchovním zákonitostem. Každá událost, a to i zdánlivě náhodná, je důsledkem nějaké předchozí příčiny. Nic totiž nepadá jen tak beze všeho z Měsíce, a to tedy znamená, že nic na tomto světě se nikdy nestane bez nějaké, tomu předcházející příčiny. A své příčiny musí mít nutně i to, když v nějakém národě dojde k ozbrojenému konfliktu, k občanské válce, k projevům násilí, či chaosu. Skrytou, nejhlubší a nejpodstatnější příčinou takového stavu je kvalita vnitřního života onoho národa. Jeho způsob uvažování, vyznačující se třeba nevraživostí, nenávistí, netolerancí, násilností a tak dále a tak dále. Náš svět totiž vůbec netuší, že způsob myšlení toho kterého národa nelze oddělit od reality, kterou je nucen prožívat. Náš svět netuší, že kvalita vnitřního života národa a jeho hodnotová orientace se odráží na stavu jeho společenských poměrů. Tyto dvě věci nelze od sebe oddělit, protože se jedná o spojené nádoby. Zároveň se v tom však dají vypozorovat účinky jakési velké a dokonalé Spravedlnosti, na jejímž základě se každému národu dostává přesně toho, co si zaslouží a jaký vnitřně je. Samozřejmě, že při vzplanutí ozbrojeného konfliktu, teroru, nebo občanské války působí několik činitelů. Různé etnické, politické, nebo náboženské skupiny v daném národě bývají často vyprovokované k vzájemné nenávisti vnějšími mocnostmi, které mají svůj zištný zájem na sebevražedné destrukci určitého státu. Často se vynakládají velké finanční prostředky k tomu, aby podobné ohniska nenávisti v konkrétních státech vznikaly a aby na základě jednoduchého pravidla; kde se dva perou, třetí vítězí, byly konečným vítězstvím občanské války, či jiného ničivého konfliktu nastrčené loutky těch, kteří jej uměle vytvořili, podpořili a financovaly. Takovým mistrem ve štvaní, v materiální i společenské likvidaci jiných národů jsou například USA, které vyprovokovaly konflikt na Ukrajině, v Sýrii a v mnoha jiných zemích. O tom ale řeč být nemá, protože ať už je vliv světových mocností na vnitřní dění jednotlivých národů jakýkoliv, vždy jde jen o určitý způsob navádění a pokušení. Pokušení a navádění k špatnému, k nenávisti a k bratrovražednému konfliktu. A i přesto, že se toto pokušení a nabádání děje velmi sofistikovaným způsobem, prostřednictvím různých neziskových organizací, financovaných západními mocnostmi, prostřednictvím elektronických a tištěných médií, či nějak jinak, konečné rozhodnutí zůstává vždy jen v rukou daného národa. Pouze na jeho volbě záleží, zda podlehne podněcování k nenávisti, nevraživosti a násilí. Pokud ale cíleně vytvářeny negativní podněty dokáží zarezonovat s negativními emocemi, které tento národ v sobě přechovává, expanduje pak jeho nenávist a zloba do vnější podoby teroru a násilí. Skutečná příčina destrukčního chaosu, v němž se onen národ najednou ocitá je v první řadě spojená s jeho vlastní mentalitou a s jeho vlastním, negativním způsobem myšlení. Jedině on sám je hybnou silou všech událostí, které ho stíhají. Jaký má pak ale smysl, když lidé utíkají pryč z pekla, na kterém se takto společně podíleli a které oni sami takovým způsobem spolu vytvářely? A není snad zcela oprávněná obava z toho, že pokud tito lidé utečou k nám, vyvolají podobný chaos, nenávist a násilí i u nás, protože jeho skutečné a nejhlubší příčiny, to jest svůj destruktivní a nenávistný způsob myšlení si k nám do Evropy přinesou sebou? A nestane se snad naše naivní, moderní, multikulturně tolerantní respektování jejich pravidel, zásad a smýšlení opravdu začátkem chaosu a vzájemných střetů i u nás? Říká se, že je lepší jednou vidět, než sto krát slyšet. Právě v této souvislosti si vzpomínám na jistý obrázek, který dokonale vystihoval všechno to, o čem mluvíme. Byly na něm hořící ulice v pozadí a v popředí lidé tmavší pleti, házející kameny. Pod obrázkem stál nápis: svou zemi jsme si už zničili a nyní jdeme k vám. Je opravdu velmi důležité uvědomit si, že různorodé konflikty v zemích třetího světa mají mnoho příčin. V nemalé míře mezi ně patří i umělé rozeštvávaní zvenčí. Nicméně hlavní příčina, i navzdory tomuto všemu tkví přece jen v mentalitě a způsobu myšlení každého národa samotného. Zjednodušeně řečeno, on sám si je na vině, protože ve všem, co ho potkává je on sám nejdůležitějším hnacím motorem. A to i přesto, že svůj díl viny si nesou i ti, kteří do jeho doutnající nenávisti a nevraživosti přilévaly oleje. A není snad pak spravedlivé, že obyvatelé daného národa mají zůstat doma, aby na vlastní kůži prožili všechno to nesprávné a strašné, co sami prostřednictvím svého negativního myšlení a prostřednictvím svých nenávistí a nevraživosti přivedli k životu? Každý z nás se narodil na zcela konkrétní místo na zemi, kde má za úkol žít. To netvrdím já, ale duchovní zákonitosti, které určily každému člověku jeho místo na naší planetě právě tím, kde se narodil. Pokud ale určitý národ dospěje do chaosu a zkázy a pak jeho příslušníci chtějí ujít z této zkázy a z tohoto chaosu, ve kterém se nedá žít, nevytvoří snad znovu stejný chaos i tam, kam utečou? Není snad pak nanejvýš spravedlivé, aby každý musel, byť bolestně okusit to, co prostřednictvím způsobu vlastního myšlení vytvářel, spolu formoval a tím dával do pohybu? A pokud to zplodilo a vyvolalo utrpení, nemají lidé i za cenu tohoto utrpení poznat a pochopit nesprávnost toho, jak uvažovali a k čemuž se dali strhnout? Jak potom mohou dospět k pochopení? Jak se mohou poučit? A není pak snad pomoc takovým lidem mícháním se do vyšší Spravedlnosti, která dává prožívat každému jen to, co si zaslouží? Aby mohl na vlastní kůži pocítit, že to, co pěstoval a přechovával ve svém nitru bylo špatné a proto to třeba změnit? Není důsledků bez příčin! Pokud trpíme, my sami jsme tomu museli dát nějakou příčinu! A trpíme proto, abychom tuto příčinu ve formě negativity, kterou chováme ve svém nitru poznali a odstranili. To znamená, abychom podobným negativním, nenávistným, destrukčním a povrchním způsobem už nikdy nemysleli a tím už nikdy více neformovali naše okolí do takové podoby. Co dodat na závěr? Snad jen to, že osud každého jednotlivce i osud každého národa je důsledkem jeho vlastního způsobu myšlení a kvality hodnot, které uznává. Ve vnějších událostech, které nás stíhají má pak každý jednotlivec i každý národ poznat, jaký skutečně je. Pokud prožívá něco těžkého a špatného musí vědět, že příčinu toho má hledat ve svém vlastním nitru. V tom, jakým způsobem uvažoval a jaké hodnoty uznával. Řešením však v žádném případě není útěk z toho, co jsme takovýmto způsobem vytvořili. Řešení se skrývá v přijetí osobní odpovědnosti. V pochopení, jakým způsobem jsme takové něco vytvořili a v převzetí odpovědnosti za to, co jsme vytvořili. Pokud tomu chceme uniknout a změnit to, musíme začít měnit sami sebe! A pokud začneme měnit vlastní, negativní a destruktivní způsob myšlení v cosi mnohem konstruktivnější a pozitivnější, začnou se postupně měnit k lepšímu i naše vnější poměry, které jsou vždy jen odrazem naší vnitřní podstaty. Tento princip samozřejmě platí i ve vztahu k našemu vlastnímu národu. Není tedy vůbec náhoda, v jakých poměrech jsme nuceni žít. Jejich příčinu proto hledejme v kvalitě vnitřního života národa a v hierarchii hodnot, které preferuje. I náš národ totiž prožívá přesně to, co si zaslouží a bude mít vždy jen takovou vládu, jakou si zaslouží. Člověče, každý jediný, podívej se pozorně do svého vlastního nitra, protože jeho kvalitou určuješ to, jak se budeš mít a v jakých poměrech budeš žít! Pěstuj proto vědomě ve svém nitru jen dobro, čistotu, spravedlnost a ušlechtilost. A už ve svém nitru se stráň každého zla, každé nečistoty, každé nespravedlnosti a každé nečestnosti. Neboť jedině takto můžeš vybudovat ty, nebo tvůj národ, pevný vnitřní základ toho, aby se ti v každodenním životě dobře dařilo.