Reklama
Dnes je pondělí 25.11.2024      svátek má Kateřina
Zpět
Tomáš Ďásek

Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz

S čím dojdeš nejdál...

Tomáš Ďásek | 20.05.2016 23:02

Jsou prostě věci mezi nebem a zemí. Jedu vám takhle po Kamenici a u "hasičovny" mi najednou začalo auto nějak cukat. Je to zvláštní - ale ono to v těch místech začne dělat pokaždé. Musím prostě zastavit a vylézt ven. A jak vylezu z auta, tak dostanu strašný a nezvladatelný záchvat hladu. Opravdu nevím proč - a už jsem se na to ptal i psychotronika, jenomže ani ten to nedokázal vysvětlit. Zkrátka najednou zeslábnu nemlich jako vojín Baloun ze Švejka a zdá se mi, že udeřila má poslední hodinka. Honem se snažím vyhledat pomoc a vidím, že přes silnici se v nějakém malém krámku svítí. Z posledních sil se tam tedy dopotácím a vpadnu dovnitř. A jak otevřu dveře, rázem se mi uleví. Horkost opadne, srdce přestane bušit - a začne se tetelit. Je to řeznictví pana Kratochvíla. Děvčata za pultem mě už dobře znají a v duchu si řeknou "ách jó...to zas budeme půl hodiny krájet...". Víte jak - já to nesmím a vlastně mi to ani pořádně nechutná - ale když už člověk někam vleze, je slušnost tam nějakou tu zlatku outraty nechat, žeano. Takže to beru pěkně zleva. Dvacet deka bůčkové rolády, dva plátky tlačenky, za palec játrovky - safra ty jelejtka vypadají epesně, přibalej mi tam jedno - čtyři debrecínky, ty pepřový a dvě klobásky, abych měl na ráno. To by asi tak bylo - jo, půl kila škvarků místo chipsů k televizi. A támhle koukám ty uzený žebírka, to by šlo do šunkafleků a ještě by byla polívka (houby, než se ohřeje voda, tak je okrájím a sním syrové), ze dvě kila mi tam nějaký vobrostlejší mladá pani přidejte taky... No prostě nakonec je toho tříkilová igelitka. Naštěstí mám sebou dva tisíce, takže vytahuju jednu tu krásnou novou tisícovku a beru zpátky sedm set. Ještě prohodit pár rádoby žertovných bonmotů, aby přede mnou příště rovnou nezamkli a už kvačím zpátky k autu. Teď už vesele, zpříma a zcela zdráv. V Jihlavě vyřídím co je třeba, pak si v Jednotě (mají tam sice napsáno COOP, ale stejně jako budou Jihlavské Listy nadosmrti Jiskra, tak i Jednota zůstane Jednotou) koupím malý bochník telečského chleba, abych všechny ty boží dary nejedl jak hovádko boží jenom tak, pár ZONek, nějaký sýr a honem spěchám domů. Ještě na Tank ONO naberu benzín, protože teď zas pro změnu začíná mít záchvat hladu jedna červená kontrolka na palubce. A tím bohužel celý ten krásný a slibně začínající den skončil. Napustím nádrž po okraj, jdu platit a zjišťuji, že mám v kapse jedenáct set. Akorát tak na ten benzín. Z Kamenice do Jihlavy jsem přijel se sedmnácti stovkama, v Jednotě stál nákup stovku. Takže jsem tam prostě někde u pokladny, nebo cestou na parkoviště ztratil pětistovku. To je ten můj debilní zvyk, nosit peníze jen tak v zadní kapse u kalhot... Tady vidíte, jak je všechno na světě relativní. Jenom chvilku se radujete ze života a hned vám osud nachystá nějaký ten klacek pod nohu. Všechny ty kamenické poklady v mastném papíru jsem dal doma do ledničky a až do večera do mě nic nebylo. Prostě zkažený celý den a zkažená chuť. Ani pivo jsem si na noc neotevřel a šel spát. Ráno mě probudil telefon. Volala mi tchýně, že byla právě pro maso a že jí holky od Kratochvílů pro mě daly pětistovku, kterou jsem tam prý včera rozmařile jen tak hodil na zem. Nechápu to. V dnešní době ! Devadesát procent prodavaček by přece onu zpropadenou bankovku schovalo a čekalo, jestli se o ni přihlásím, nebo ne. Po takových třech dnech by si ji rozdělily napůl, měly z toho radost minimálně po celý zbytek dne a při příští návštěvě by mě opět vítaly s úsměvem. Ale vlastně, proč se tomu divím ? Tam, kde nemají zapotřebí svým výrobkům dávat hrdé agrofertové názvy jako "Šunka nejvyšší kvality", nebo "Poctivé uzené" - protože jsou jednoduše poctivé a prvotřídní všechny, tam je prostě pořád ještě taková ta prvorepubliková poctivost na prvním místě. Ve střívkách i v jednání.    

Blog Jihlavské listy

Úvod blogu
Podmínky užívání blogu

Autoři

Archiv


Poslední příspěvky

RUDÉ PRÁVO 19.11.2024
OSVOBOZENÍ 16.11.2024
RAF 04.11.2024
ZNEUŽITÍ IDENTITY 10.10.2024
RUŠIČKY 08.10.2024

Poslední komentáře

Leonasmelm: My, občané Protektorátu (1/3)
Joleen: My, občané Protektorátu (1/3)
MikeSnics: My, občané Protektorátu (1/3)
Shawnutick: My, občané Protektorátu (1/3)
KeriHug: My, občané Protektorátu (1/3)

Můj Blog

Přihlášení do blogu
Registrace na blog
Reklama

18 komentářů

Přidat Komentář

  • VladimírV  | 21.05.2016 08:01  | Reagovat
    Holt, Jaký pán,takový krám. Nejen fortel řezníka, ale i úctyhodné chování jeho zaměstnanců, to vše je dobrá vizitka firmy. A to se nakonec vyplatí.
  • XXXXX  | 21.05.2016 12:27  | Reagovat
    Ďásku máš štěstí, že ses přiznal. Hned po první větě jsem tě chtěl napadnout, že tě přepadl záchvat žraní. Člověče my máme stejný auto, mě to tam u tý hasičárny taky dycky chcípne. A ty žebírka hmm. Na plech a trochu vody pod ně, a pak jen tak s opatovkým chlebíčkem to je žrádlo!!!! Tohle je můj nejmilejší krám. A ty debilní vtípky tam dělám taky. Osobně to přisuzuju snaze odvést pozornost od toho jak si už ve chvíli kdy to šustí v papíru brousím tesáky. A je fakt, že když odsud vlečeš pět kil prvotřídního žrádla z masa a masa a to celý nestálo víc jak sedm kil, to se drštička tetelí. Jen mě mrzí, že to nemají všechno popsaný, protože než si dycky zapamatuju, co to vlasně bylo, už je to sežraný. A to, že jsou tam děvčata poctivý, to je příjemnej bonus. Žrádlu zdar a kamenickýmu obzvláště. Jen se bojím, abychom tímhle nenavnadili příliš mnoho zákazníků. Všecko se dycinky pokurví s množstvím.
  • berka  | 21.05.2016 19:37  | Reagovat
    Ježiš, mě to chytlo teď, jak to čtu. S tím množstvím je to fakt. Však i ten „opaťák“ už se taky trochu pohoršil, tím jak ho dělají víc, to samý Jeníkov. Někdy jsou super, ale v některý dny taky nic moc. Nebo jako Sláma z Bíteše. Jestli pamatujete ty jeho paštiky když začínal ? Jak to od něj začly brát supermarkety a valí to teď ve velkým, šla kvalita strašně dolů. Klasika… A vůbec – neprovokujte voba dva. Nebo ještě přijde někdo, aby vás Rozehnal.
  • Venca  | 23.05.2016 09:08  | Reagovat
    Hele to už je jak Blesk,dva odstavce a zbytek reklama. :D Jinak souhlas. Berka,to je ono,jak se to rozjede ve velkým bohužel utrpí kvalita. A když se nám tak hezky oteplilo,tak kromě toho žrádýlka je i pivo třeba a to je úplně to samý.
  • Zdeněk Gryc  | 23.05.2016 18:19  | Reagovat
    Berka - bod Dobrej nápad a tak začnu tím zdravotnictvím. A sice dětskou lékařkou. Jedině místní podhorské klima se zasloužilo, že v Kamenici za jejího působení nějak prudce nestoupla dětská úmrtnost. Léta ji tam vozil milý a bodrý saniťák, který poradil a sám vždy bohatě nakoupil. Mimo jiné sekanou, vždy 2 bochníky ještě teplé. Prý ten druhý má pro kolegu. Poměrně brzo umřel a tak se také uvažovalo, jestli ta sekaná nebyla příliš dobrá. Pánové zde jsou sice znalci, ale poněkud přízemní, konzumující kamenické, leč nikoli geologické produkty ve výšce, odhahuji okolo 600m. Myslím, že netuší jak chutná Kamenická opečená sekaná ve výšce nad 2. 000 m. Tam ji vlastno-nožně donesou, vždy na svatého Václava otec a syn - dva Kameničtí patrioti. Tahle tradice trvá už málem 40 let, Kamenické výrobky tam fungují celkem zaručeně posledních 20 let. Tak si to představte, chladná noc, ohýnek v Alpách a na něm vůně Kamenické sekané. Jsem na tom tak, že se bojím, že to bylo loni naposledy, už nikam nevylezu. Autentický zápis z deníku: Čtvrtek 1 října. 2015. Totesgebirge. Jeleni v noci se trochu projevovali, ale nic moc. Zato hvězdy, ty byly panečku slavnostně vyleštěné. Václav dělá chleby a Jarda čaj. Pak si hoši nabalí denní dávku do kletrů a vyrazí od Lucker Hutte do hor, směr Warschenek. Jejich cestu neznám. Mohli by ji doplnit. Své u-lejvání se snažím maskovat jako "Chudo-žnik". Doličné doklady už jsem hochům poslal. Jsou to 3 skicky-akva-relky. Během dne se tu vyskytl 1běženec, který mne vyfotil v akci. Někdy okolo 17 hodiny se hoši vrátili. Myslím, že spokojeně, bodejť nejenom trasa i počasí jim vyšlo. Večerní rituál = Kulturní vložka, koncert nebyl fonetický, ale gastronomický KK = K-amenické K-lobásky. PS. Právě jsem přijel z brněnské návštěvy od Rozehnala - in memoriam.
  • XXXXX  | 23.05.2016 18:29  | Reagovat
    No Rozehnal nám fakt chyběl. Teď už jsme komplet.
  • VladimírV  | 23.05.2016 19:49  | Reagovat
    Vážený pane Gryci, pokud si ze svých cest píšete deníky, je to báječné. Cestopisy, pokud nejsou psané na objednávku, bývají dosti zajímavé. Pokud byste se rozehnal a občas přispěl k oživení diskuze vzpomínkou z cest, určitě tím nikoho nepopudíte. Už se začínám těšit.
  • berka  | 23.05.2016 20:42  | Reagovat
    Jinak je ale (i z předchozího) fakt, že pořád platí že dobré zboží se chválí samo. Dobrej chleba nepotřebuje nálepku "KLASA", "CZECH MADE", nebo "Regionální potravina". Stejně jak píše pan Ďásek o těch "šunkách nejvyšší kvality" - to mě vždycky rozesměje, když je něco takovýho v kauflandovým letáku a pod tím je napsáno "obsahuje 80% masa". Nic, povečeřel jsem na zahradě kus nezdravýho buřta a jdu si pomalu lehnout na Kavalec.
  • Zdeněk Gryc  | 23.05.2016 20:52  | Reagovat
    Milý pane Vladimíre, je to hrůza, deníky proložené kresbami píši od roku 1950. 4 běžné metry vyvázaných A4 v kni-hovně, asi na podobný účel. Zajímalo to jenom účastníky. Tedy expedice sv.Václav, kdy by mělo být nejenom indiánské léto,ale i rakouský Breg-wetter V rámci vodáckého odd. Modety jsem je psal na matrice, aby byly pro všechny. V poslední době jsem je psal pro horské expedice okruhu přátel. Myslím však, že nikoho mimo snad těch, kteří tam byli to nezajímá. Loni ve velká Fatře jsem prakticky padl na hubu do sněhu a jihlavák Šmíd a dalešický hrázný "Kozel" zastoupi0il šerpské nosiče, kteří měli stávkovou pohotovost. Ta zmínka o Kamenických specialitách má hluboké kořeny. Rodiče mi během Protektorátu slibovali, že po vítězství spojenců se nažeru párečků až prasknu. Jinak se kupovali na lístky 5-10 deka. To co vynesou na hřeben v Alpách a jak to umějí adjustovat kameničtí Bum-bálkovci, je tak-to nejen žrádlo, ale i blíže k Bohu ....Heilige Messe. Velice si vážím českých ručiček a jejich spíše indi-vindy produkce, tedy co lidé udělali v malém a sami, v tom a výtvarném umění je pestrost, jiná než ve "svých panellácích" Jestli mne něco dneska rmoutí je úmrtí Borna, nejenom jako malíře, ale jako flozofa. Hezký večer zde, od Zde-nka
  • Zdeněk Gryc  | 23.05.2016 20:57  | Reagovat
    brek Wetter....to taky bývá...ty klepy - přes - Berg Wetter...
  • Zdeněk Gryc  | 23.05.2016 21:08  | Reagovat
    OK, ať již tak, nebo onak, prozatím furt miluji pana Berk-Wetter. věřím, že má, hnusáka, který... lidé chodí po lávce, tak já půjdu louží, tak dost pře-čteného.
  • Zdeněk Gryc  | 23.05.2016 21:23  | Reagovat
    XXXXX říká: Pondělí, 23. 5. 2016 v 18:29 No Rozehnal nám fakt chyběl. Teď už jsme komplet. Tak úplně ne. Existuje něco jako blog v JL. Existuje něco jako blok. Přesně za týden,tedy v pondělí, bude slezina u emeritního děkana Fakulty architektury prof. Ivan Rullera Prosím uctivě, téměř na kolenou, podívejte se na: FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ historie a současnost na první 2 foto, budova a pak 2 obličeje, za kouknutí, případné přečtení textu historie, málem v slzách děkuje: Zdeněk Gryc který doufá v pochopení toho, jak si blbý žák váží laskavého učitele
  • Zdeněk Gryc  | 23.05.2016 21:44  | Reagovat
    Právě...Zrovna písmo svaté...Jerome Klapka Jerome... Ve Vyšehradu dnes vychází jubilejní 50. kniha ilustrovaná pro toto vydavatelství Adolfem Bornem. Vydání románu Oni a já Jeroma Klapky Jeroma se malíř již nedožil. ČTK o tom za vydavatelství informovala Denisa Novotná.
  • XXXXX  | 23.05.2016 21:48  | Reagovat
    A dost končím
  • Zdeněk Gryc  | 24.05.2016 08:45  | Reagovat
    VladimírV říká: Pondělí, 23. 5. 2016 v 19:49 Vážený pane Gryci, pokud si ze svých cest píšete deníky, je to báječné. Dík, něco o kostelíku v Kamenici: KAMENICE OFICIELNÍ WEB MĚSTYSE a do "hledaný výraz" vložíte: KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO V KAMENICI Tento dokument sepsal ing. arch. Zdeněk Gryc z Jihlavy, můj dlouholetý přítel. V odkazu pod článkem si lze prohlédnout fotogalerii této památky. J.B. Motto: V horách a stařičkém kostelíku je blíže k nebi.
  • kamenickálegi  | 24.05.2016 17:17  | Reagovat
    Pane Gryci vy dokáže zničit všechno i krásné téma o lidské podstivosti. Běžte se prosím léčit. Uděláte tím nejlepší službu čtenářům Jihlavských listů!
  • fotrák  | 24.05.2016 20:23  | Reagovat
    Debata se vyhnula textu pana Ďáska, krásné čtení českého jazyka, poselství o fundamentálním, tedy lidském konání. Piš barde....budu to číst rád. Škoda, že jsem nepoznal, jak chutná opečená kamenická klobása v r. 1972, když jsem lezl na Omul (Rumunsko 2600m) vybaven pláštěnkou, tubou opalovacího krému, paštikou Májka a ruličkou bonbonů Kyselý drops. Neproniknutelná mlha sražená do ledu na pláštěnce a namazaných lýtkách. Pak ještě limonáda na záchranné chatě, půjčená deka od rumunských Maďarů a sestup a potom sjezd do nížin se zastávkami na močení si na ruce, aby brzdy bicyklu bylo čím zmáčknout. Tuto smyčku dávám k uctění památky člověka, který mě tam tehdy s mým nerozumným svolením dostal, pana profesora Josefa Boušky, a jeho paní, která mě prováděla Galerií, čímž oba přispěli k mojí neschopnosti živit se spařeným senem. Děkuji
  • Zdeněk Gryc  | 24.05.2016 23:52  | Reagovat
    Milý pane Fotrák, Tak to mi tedy z více důvodů spadla čelist. Kvůli spadlé čelisti jsem byl odpoledne v Kamenici. Čímž se alespoň takto dostávám do buřto-landu. Jako doklad doličný, posílám výseky z 2 dnešních skicek kostela, který mne kdysi dost zaujal. Mail nemám, takže jednou do redakce, red. K. Tu druhou, snad se autor blogu nenaštve, ale má na vizitce mail. Souvislost nemohu napsat, protože by jste smíchem neusnul, tedy to co jsem od místní "zubandy" Pollakové potřeboval. Ono má také temnou horskou minulost, horolezecký odd. Lokomotiva Brno. ZG.

Přidat Komentář Vrátit se nahoru