Tomáš Ďásek
Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz
Prší...
Tomáš Ďásek | 01.06.2010 07:42Prší. Vzhledem k množství uplakaných dnů současný stav počasí patrně mnohem lépe vystihuje slavná hláška pana Kemra - alias dědy Komárka - z filmu Na samotě u lesa, jenž rozvážným hlasem na zápraží pravil : „chčije a chčije“. Ze sena bude letos spíš jenom jakási mokrá plesnivá siláž, obchodníci se zahradním nábytkem a opalovacími krémy si nervózně hryžou nehty, agenti pojišťoven v záplavových zónách koketují s myšlenkami na sebevraždu a krásné slečny – jindy touto dobou dávno odhalující všechny ozdoby svých ztepilých těl, chodí zahalené jak arabská tchýně. Prostě prší. Prší a to je dobře. Bylo totiž už dlouho strašné sucho a dusno. A nemluvím teď jenom o počasí, ale hlavně o politice. Bouřka, která se strhla o tomto víkendu, přinesla nejen nečekaný přívalový déšť a krupobití do parlamentu, ale především pročistila totálně zkažený a nedýchatelný vzduch. Stejně jako jsem byl před volbami totálně znechucen a zhnusen způsobem, jakým strany vedly svoje kampaně, tak jsem nyní nadšen z toho, jak se vše obrátilo proti nim. Nemyslím si, že sluníčko, které nad naší republikou konečně trochu nesměle povylezlo, už bude jen a jen svítit a hřát – na to znám počasí i politiku až příliš dobře, ale tak radikální posun na barometru jsem opravdu nečekal. Předseda jedné z největších stran – Jeho výsost Velký Meteorolog Napoleon zjistil, že předvolební průzkumy jsou s odpuštěním stejně na prd jako dlouhodobá předpověď počasí. Květované košile, které si předem nakoupil na svoji vítěznou prázdninovou cestu, se rázem ukázaly jako zcela zbytečné. Druhá největší strana zase zjistila, že byla příliš dlouho zahleděná sama do sebe a zapoměla se občas kouknout z okna, co se děje venku na obloze. Průtrž mračen vtrhla do ulic a spláchla všechno smetí a kdejaké neřádstvo do kanalizace. Pravda, občas sebou vzala i nějakou tu lidoveckou zahrádku a kroupy zadupaly do země i Liškovic zelené políčko. Ale nebojte se – příroda je mocná a do čtyř let to zase všechno vyroste znovu. Jen třešničkám to kupodivu nijak výrazně neublížilo – v klidu stačily odkvést a jejich plody jsou zatraceně tvrdé, takže jich bude stejně jako posledně. Na zahrádkách nám vyrazilo pár úplně nových zajímavých rostlinek, které na první pohled vypadají hezky, ale zatím vůbec nevíme, co jsou vlastně zač a co z nich nakonec vyroste. Orchideje to jistě už od pohledu nejsou, ale doufejme, že to aspoň nebude zase nějaký neřádný plevel, kterého bude obtížné se jednou zbavit... Teď, když na chvilku vysvitlo sluníčko, je potřeba honem utíkat ven a snažit se na zahrádce udělat co nejvíc práce. Uklidit všechen ten binec, který jsme tam bůhvíproč přes zimu nechávali, napíchat kolíky k polámaným stonkům pivoněk a pořádně přihrnout rašící brambory. Prostě přestat se válet a konečně se dokopat k nějaké smysluplné činnosti. Apropó, abych nezapoměl milí sousedé – nezapomeňte hlavně na slimáky. Jsou to potvory vypasené, slizké a déšť jim vůbec nevadí – spíš naopak. Určitě tam někde v záhoncích v klidu pochrupávají a těší se na čerstvoučkou kapustičku...