Vladimír Mátl
Vladimír Mátl Ing. Pochází z Brtnice, 44 let žije v Praze. Absolvent VŠB Ostrava. Do r.1990 pracoval u Vojenských staveb, zabývající se výstavbou pražského metra a posledních 12 let před odchodem do důchodu ve funkci bezpečnostního ředitele a vedoucího odboru bezpečnosti ŘSD ČR.
Brtnické kovadliny se po 15-ti letech neuskuteční na zámku.
Vladimír Mátl | 08.05.2017 09:59Před časem proběhla v regionálním tisku informace, že akce Brtnické kovadliny, která má již v kalendáři uměleckých kovářů svoje místo a to nejen tuzemských, se neuskuteční v prostorách místního zámku. Toto sdělení je zcela v rozporu s článkem zveřejněném v Jihlavských listech dne 19.7.2016. Již nadpis „Brtnický zámek není ruina, zadřel se mi za ty roky pod kůži“, vyvolal naděje, že vlastník zámku (představitel Nadace Svébyt) Oleg Rybnikář našel vztah k tomuto historickému objektu Vysočiny. Podle sdělení v uvedeném článku má záměr co nejvíce zviditelnit zámek a počítá s pořádáním různých akcí. Popravdě řečeno po seznámení se s představami Olega Rybnikáře o budoucnosti zámku, jsem možná naivně nabyl naději, že při oproštění se od minulosti, přece jen pan Rybnikář se svými znalostmi, zkušenostmi a známostmi (mj. v minulosti místostarosta Prahy 14) je ten, který je schopen dohnat zbytečně promarněný čas nevyjasněnými vlastnickými vztahy. Čas, který způsobil pokračující devastaci zámku. Z blízkého okolí jsem byl varován, abych po nechutné více jak 20-ti leté story si nesliboval, že bude něco jinak a že chování k radním v Brtnici, společenským spolkům a potažmo k občanům Brtnice se ze strany pana Rybnikáře změní. Možná se snaží naplnit základní představy vyřčené v uvedeném článku a dělá pro to co je v jeho silách, veřejně však není nic známo. Nová webová stránka zámku (nově ustanoveného Spolku zámek Brtnice) neexistuje. Na webové stránce Nadace Svébyt je jednou z několika různorodých činností uvedeno bodem C. Ochrana kulturního dědictví zámek Brtnice. Je smutné, že po téměř roce z úmyslů vlastníka je známý jediný výstup, a to že na zámku, údajně podle tisku v důsledku nedohody o pronájmu, se Brtnické kovadliny na zámku neuskuteční. Akce je tak připravována v klášterní zahradě a přilehlých prostorách. Tato vynucená změna nemůže nahradit pořádání akce na zámku, který i když je v neutěšeném stavu, možná i právě proto je pro tuto akci velice vhodný. Při náhodném setkání s p. Rybníkářem jsem se dozvěděl, že nedohoda spočívá v odmítnutí spolufinancování opěrné zdi na III. nádvoří Spolkem Brtnické kovadliny resp. městem. Aby havárie opěrné zdi byla způsobena resp. napomoženo k ní bylo tím, že jeden víkend za dva roky na uvedeném nádvoří předvádí svou práci umělečtí kováři, nemá nic společného s racionálním myšlením. Havárii zdi, která toho hodně pamatuje a je dávno za hranicí životnosti jako mnohé jiné dílčí objekty zámku ((i když její povrchové zpevnění bylo v minulosti provedeno), svést na Brtnické kovadliny, je z odborného i laického hlediska nepochopitelné. Navíc k zborcení zdi došlo po roce a půl od poslední předmětné kovářské akce. Po vyjasnění vlastnických vztahů podílení se města na záchraně zámku v podobě nových střech v době soudního řízení přece nemůže být považováno jako precedent pro další nároky p. Rybnikáře u města. Tomu se říká vydírání. Obnovení spoluúčasti města na dotačních programech je jednoduché. Bezplatné převedení zámku panem Rybníkářem na město. Ale to je asi v současné době utopie. Je zřejmé, že vzájemné animozity mezi představiteli města, resp. Spolkem Brtnických kovadlin a dalšími spolky působícími v Brtnici, a Olegem Rybníkářem nebyly obroušeny, natož aby byly, jak by bylo žádoucí pro obě strany, odstraněny. Je nesporné, že na tahu je jednoznačně nový vlastník zámku. Pokud pan Rybnikář začíná shánět peníze na svoje šlechetné představy o záchraně zámku vymáháním prostředků tímto způsobem, tj. na akcích organizované městem resp. společenskými spolky v Brtnici, tak není něco v pořádku. Po zveřejnění informace o zhatění uvedené akce na zámku očividně ještě více pokračuje napětí mezi vlastníkem zámku a občany Brtnice, pro které je zámek neodmyslitelným panoramatem s nádechem dávné historie a každou akci na zámku vítají. A to již nejen občané Brtnice. Co nastalo od zveřejnění ušlechtilých představ o budoucnosti zámku zveřejněných v Jihlavských listech v červenci v roce 2016? - z web stránek města zmizel odkaz na zámek coby nejvýznamnější historické památky, neboť ani nová web stránka k zámku neexistuje, - nejsou veřejně dostupné žádné informace o aktivitách pana Rybnikáře nastíněných v uvedeném článku v Jihlavských listech, - hmotná pomoc ze strany Ministerstva kultury ČR i nehmotné aktivity (např. přednášky ředitelky NPÚ ÚOP Telč na zámku) jsou zřejmě minulostí, - ze strany NPÚ ÚOP Telč již jsem nezaznamenal prosazování Brtnického zámku, jakož to národní kulturní památky, - nikde není žádná informace o opravě havarijního stavu opěrné zdi na třetím nádvoří kromě sdělení, že vlastník zámku požaduje po Spolku Brtnické kovadliny resp. městu podíl na její opravě, To je výsledek ukončení soudních sporů o zámek smírem institucí, na jejichž vzniku a činnosti se podílel dnešní vlastník zámku p. Rybnikář (Stavební družstvo Svébyt následně v likvidaci - záhadná změna správce konkursní podstaty a tím náhle dosaženo smíru s Nadace Svébyt) Je paradox, že v posledních letech v době probíhajících soudních pří, byly provedeny opravy střech, komínů, revitalizace parku aj., na zámku začínalo být nebývale živo (zásluhou Spolku zámek Brtnice) a dnes tak po „smíru“, je všechno zase jinak. Po očekávání, že pan Rybnikář je schopen pro zámek udělat hodně (a možná pro to vynakládá nemalé úsilí), musím, po odmítnutí pořádání akce Brtnických kovadlin na zámku, dát za pravdu okolí. Kdyby pan Rybnikář na jaře v r. 1989 nečetl inzerát o zbavení se přebytečného majetku státního podniku - Pal Magneton Kroměříž- zveřejněném v Hospodářských novinách (uvádí v článku v Jihlavských listech z loňského roku jak se dostal k informaci o zámku), tak tento rozsáhlý historický objekt nemohl dopadnout hůře. Každá akce, kterou organizuje město Brtnice a různé spolky v Brtnici by měla být pro p. Rybnikáře vítanou propagací pro případné využití prostor zámku ke komerčním účelům. A byla by to i cesta k vzájemnému smíření se s radními a občany Brtnice.