Petr Klukan
Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.
http://www.jihlavske-listy.cz
Lékaři odcházejí i neodcházejí
Petr Klukan | 31.12.2010 09:30Na jednom internetovém serveru položili lidem otázku: Myslíte si, že lékaři, kteří podepsali výpověď, skutečně z nemocnic odejdou? Ano, řeklo na tři tisíce lidí, téměř 13 tisíc si myslelo, že Ne. Odpověď je přitom vcelku jednoduchá: Ano, z nemocnice odejdou. Nikde už ale není řečeno, že těch tři a půl tisíce lékařů, kteří podali výpověď, prodají své byty a domy, sbalí děti, kočku a psa a odjedou léčit do zahraničí. Ne, oni „jen“ odejdou z nemocnice. Odchod z nemocnice totiž bohatě stačí. Nemocnice bez lékařů mohou nasadit krizový plán a pár dní to táhnout ze „záložních“ zdrojů. Jak ale dlouho? Lékaři věří, že vláda nedopustí krach nemocnic a rozhodne se jim vyhovět a splnit jejich požadavek na zvýšení platů. Potom se lékaři do nemocnic vrátí a budou léčit. Zatímco doktor, který odejde z nemocnice, si může doma odpočinout a vydržet „bez práce“ klidně týden, měsíc, dva, nemocnice bez lékařů mohou vydržet snad jen pár dnů. Tisíce výpovědí jsou tlakem doktorů na vládu, nejsou měřítkem počtu lékařů, kteří opustí naši republiku nebo si založí privátní praxi. Volání dělného lidu, ať lékaři při odchodu do zahraničí zaplatí za vysokou školu, je pochopitelné. Vždyť studovali za české peníze. V té souvislosti by si „lid“ měl uvědomit, že zavedení školného na vysokých školách je nezbytností. Neboť u nás studují zadarmo i přímo zahraniční studenti, třeba ze Slovenska – u nás se „vyučí“ a pak odcházejí léčit domů na Slovensko. V souvislosti s odchodem lékařů vyslovila socioložka Šiklová názor: na profese faráře, lékaře a učitele jsou kladeny jiné nároky (myšleno morální) než na elektrikáře. Prestižní zaměstnání je nejlépe rozeznatelné ve volbách. Proč chtějí politické strany lékaře a učitele na kandidátky? Protože jsou „zárukou“ kvality, důvěryhodnosti, vzdělání… Bývá obvyklé, že lékař z dvaadvacátého místa poskočí třeba na třetí a přeskočí všechny dosavadní politiky. Požadavky lékařů přišly ve velmi nešťastnou dobu – v době nástupu vlády, která (snad) s financemi státu chce něco udělat. Jenže lékaři si říkají, čekáme už dvacet let - když ne teď, tak už nikdy. Vláda i pacienti, kterých se jakékoliv řešení dotkne, mohou jen litovat, že lékaři takhle razantně nedokázali protestovat v době, kdy se státu vedlo, za vlády premiérů Grosse, Paroubka, Topolánka… A nedokázal to ani „křikloun“ lékařů David Rath. Z jeho kariéry lze ale soudit, že mu šlo spíše o sebe než o lékaře. Pokud vláda neustoupí, lékaři z nemocnic odejdou. Většina ale ne do zahraničí, nýbrž jen do svých domovů, kde vyčká, jak se to vyvine. Takže lékaři odcházejí, ale vlastně neodcházejí.