Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
JISKRA a JIHLAVSKÉ LISTY
Zdeněk Gryc | 22.09.2018 09:12JISKRA a JIHLAVSKÉ LISTY Redaktor Milan Dvořák a redaktor Josef Jelínek VĚRNOST a VDĚČNOST Je často důvodem přátelství psa a člověka. V lese poblíže Mrákotína dal hajný na kámen bronzovou desku "věrnost za věrnost". Není to tak dlouho, co se tímto místem inspiroval Jan Vičar a vytvořil kolekci grafik, které byly vystaveny v galerii Hasičárna v Telči. Převzato: "Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ, plně:Odkazu prezidenta Masaryka věrni zůstaneme) byla protinacistická odbojová organizace působící na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1942. V rámci 100 letí Bychom měli být věrni odkazu zakladatele republiky TGM a prvního prezidenta České republiky Václava Havla, nemlčet k převážně anonymním pomluvám a kompilátům v komentářích JL. "Jeden z Židů přeživších Osvětim, Ernie Lobet, říká: "K ÚSPĚCHU ZLA STAČÍ, ABY POCTIVÍ LIDÉ NEDĚLALI NIC". Redaktor Josef Jelínek netrpěl šikanu a bezpráví, věnoval se angažované žurnalistice. „Dokázal se ale svých kolegů zastat, když byli neprávem napadáni. Anonymy házel do koše"… Jihlavské listy mu nedávno věnovaly článek: "Zemřel první polistopadový šéfredaktor Listů J. Jelínek" "Když Jihlavské listy na sklonku loňského roku slavily 125 let od svého založení, oslovili jsme řadu kolegů, kteří Jihlavskými listy prošli. Pochopitelně i polistopadového šéfredaktora Josefa Jelínka. Svou vzpomínku na působení v Listech napsal. Ostrou, bez servítků ke komukoliv či čemukoliv. Takový byl. Po necelém roce, minulý týden, k nám do redakční pošty přišla obálka, a v ní parte. Josef Jelínek zemřel 3. srpna ve věku 79 let. V Jihlavských listech působil od roku 1990 do roku 1994. Bouřlivá léta, kdy se měnily nejen časy, ale také lidé. Jak sám vzpomněl v loňském roce, „začátek devadesátých let už navždy zůstane spojen s Jihlavskými listy, které jsme tehdy začali dávat dohromady s několika dalšími… Pod obnoveným historickým názvem Jihlavské listy se pomalu klubaly na svět nové noviny na troskách komunistické Jiskry.“ S novinařinou již zkušenosti měl. Vystudoval střední knihovnickou školu, obor žurnalistika, v šedesátých letech pracoval jako tiskový mluvčí MěNV v Českých Budějovicích a od roku 1968 byl redaktorem českobudějovických okresních novin Svoboda. V roce 1970 zde musel skončit. Vystřídal řadu dělnických profesí, až zakotvil v jihlavské Geoindustrii jako vrtný dělník. K novinařině se vrátil až v Jihlavě, po Listopadu 89, po schůzkách v Občanském fóru. Do obnovených Jihlavských listů nastoupil v počátku roku 1990 společně s Ludmilou Klukanovou. „Jožka se pak stal šéfredaktorem, a protože byl člověkem, který nade vše miloval svobodu a naprostou nezávislost, vedl noviny podle svého volnomyšlenkářství,“ říká o něm Klukanová. „Dokázal se ale svých kolegů zastat, když byli neprávem napadáni. Anonymy házel do koše a jednou mne doslova zachránil před agresí jednoho individua,“ vybavuje si. Josef Jelínek měl na psaní talent. Rád vášnivě diskutoval a svými články mnohdy provokoval. Za svou pravdu se byl ochoten na stránkách novin bít. Udivoval přehledem, i kupříkladu znalostí arabštiny. S funkcí šéfredaktora se pojila povinnost organizovat práci kolektivu. „To mělo své úskalí,“ vzpomíná další z redaktorek, Jiřina Staňková, „protože Pepu bavilo hlavně psát. Nebyly to pro něho lehké časy, ale pral se ze všech sil. Hledal, nalézal, ale také ztrácel iluze i ideály.“ Velmi těžce nesl „poklidné“ rozdělení Československa, na kterém se dohodli Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem. Zavánělo to pro něj až příliš „rozhodnutím shůry“, které jsme znali z dob vlády jedné strany. Ztráta iluzí postupně vedla k odchodu z Jihlavských listů a k přestěhování do jižních Čech. „Hodil se do rozbouřené doby začátku devadesátých let, a protože byl rozený psavec, pomohl Jihlavským listům v jejich obnoveném rozjezdu,“ hodnotí jeho význam bývalá redaktorka Klukanová. ----------------------------------------------------------------- Redaktor Jihlavských listů Josef Jelínek považoval článek redaktora Jiskry Milana Dvořáka za natolik flagrantní, že o něm napsal do Jihlavských listů 28. 6. 1994 článek: "Min uže nět" A také už zřejmě nikdy nedojde k realizaci "avantgardní" myšlenky, jejíž autor - někdejší redaktor jihlavské Jiskry Milan Dvořák - by nejraději osadil pamětními tabulkami všechny domy s podobnými nápisy v azbuce, jimiž sovětští vojáci v prvních dnech po válce označovali, že byl "kvartal prověren" Trápila ho otázka, jaký že to vůbec máme vztah k "pokrokovým tradicím", když sdělení gardového poručíka Rvalova "Kvartal prověren - min nět" není zvěčněno pro příští generace podobnou pamětní tabulkou jako třeba to, že "V tomto domě bydlil v roce 1830-31 Karel Havlíček Borovský „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad. Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána. Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města. Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn. Nestane se tak a je to moudré. Projektant tu dbal pozorně památky, možná i umělecké. My bychom měli pamatovat na to, aby na ono prázdné místo (kam chtěl projektant sochu znovu umístit) vyplnila soch třeba sportovce"… "Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady - i jinde." Ještě štěstí, že v historii žádný plod přisluhování tomu, co momentální představuje dobré bydlo, v porovnání se skutečnými hodnotami neobstojí a že nás nic nenutí učit "naše inženýry - architekty myslet a tvořit především ideově, v úctě ke komunistické straně" Josef Jelínek