Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
100letí, 21. prosinec 1918 - 2018
Zdeněk Gryc | 21.12.2018 10:04RUD PERNICKÝ : Dr. TOMÁŠ G. MASARYK. Když v den sv. Tomáše 21. prosince 1918 vjížděl slavnostně do Prahy první občan svobodného státu Dr. T. G. Masaryk, bylo mnoho uvítacích řečí, krásných proslovů a mezi nimi i srdečně zahovořil k panu presidentu prostý, tvrdý Valach, Masarykův volič z Valašska, Čeněk Janík. "Tatíčku náš milý, náš pane presidente! Došli jsme z chudobného horského kraje z Tvého volebního okresu, abychom Tě přivítali. Jednou prý Valaši putovali o vánocích k božskému děťátku, aby uvítali vykupitele: my dnes o vánocích jdeme k Tobě, k druhému otci národa, po prvním Palackém, který se též narodil v našem kraji, abychom v Tobě uvítali našeho osvoboditele. Neměj za zlé, ale vem si první od nás v naší zlaté Praze chléb a sůl podle starého našeho zvyku. Tobě i nám pro štěstí!" A bylo opravdu pro štěstí. Kéž by dlouho nám byl živ, abychom ve zdravé, silné a kvetoucí republice mohli se dočkat spolu s ním trvalého štěstí naší milé vlasti a spokojenosti našeho národa. Buď zdráv, buď zdráv, presidente buď nám zdráv ! --------------------------------------------------------- Prvorepublikové čítanky s tímto článkem o TGM, byly po okupaci nacisty zlikvidovány. ------------------------------------------------------- První pozdrav presidentu Masarykovi v Praze. Sobota 21. Prosince 1918 - byl kousek české pohádky. Osvobozený národ vítal svého prvního presidenta, tvůrce své Svobody, prvního vojáka svých legií. Sta vzpomínek, sta tklivých I radostných podrobností letí myslí. Dnes jen jednu. Vzpomínáme, kdo první pozdravil v Praze presidenta. Byl to rolník z Valašska, rožnovský Janík s dcerou. Hned jak president vystoupil na pražskou půdu, přistoupil k němu rázovitý tento muž ve valašském kroji s chlebem a solí v ruce a zahovořil: "Tatíčku náš milý, náš pane presidente Československé republiky! Došli jsme z chudobného horského kraje, abychom tě přivítali. Jednou prý Valaši putovali o vánocích k božskému děťátku, Aby vítali vykupitele: my dnes o vánocích jdeme k tobě, Druhému Otci národa po prvním, Palackém, který se též narodil v našem kraji, abychom v tobě uvítali svého osvoboditele. Neměj za zlé, ale vezmi si od nás v naší zlaté Praze chléb a sůl podle starého našeho zvyku sobě i nám pro štěstí! Vítej nám, presidente náš, vítej nám, tatíčku náš milý!" Pan president poděkoval, ukrojil si krajíček, osolil, pojedl a teprve pak se obrátil k ostatním čekajícím. Vítězný pochod Prahou potom započal. ------------------------------------------------------------------ Po-válečné Čítanky s touto druhou verzí článku, vydané v roce 1946, byly po Únoru 1948 opět s fanatickou zvůlí zlikvidovány.