Včera výročí připomínali v novinách na ČT. Jak jinak. Až mi ho bylo líto, Čalfa ho v jednom záběru vodil jako loutku. Byla vzpomenuta i slavná cesta do USA. Bylo by zajímavé vědět u jakých bank byl vytvořen umělý státní dluh a kam tečou každoroční úroky v řadu desítek miliard.

Ještě je potřeba dodat: byl zvolen JEDNOMYSLNĚ. Komunisti ani jinak nevolili že?

Je příznačné,že nám takovou samozřejmost,že skutečnost není černobílá,znovu musí připomínat historička,jež má tu výhodu, že jako cizinka není tolik zatížena zdejšími vnitropolitickými spory: Muriel Blaive , již mainstream ke své škodě spíš ignoruje.Díky Janu Čulíkovi. Rozhovor Britských listů 253. Jak zastrašili komunistický parlament, aby zvolil Václava Havla prezidentem | 27. 12. 2019 | Britské listy

Využívaly po pádu totality některé skupiny cíleně neskartované spisy StB k vlastním zájmům či k vydírání? A jak to bylo s Havlem? Z čeho vzešli největší finanční hráči nové doby i neznámý příběh o Karlu Schwarzenbergovi. Převzatý rozhovor se slovenským analytikem, novinářem a scenáristou Milanem Žitným: Dne 28.11.2019 >>> To, že bylo během bouřlivých dnů a týdnů změny režimu skartováno nepočítaně svazků StB a podobně citlivých materiálů, je známé. Nakolik se dá říci, že některé skartace nakonec neproběhly a materiály má někdo stále „pod rukou“ a využívá je? Já to vnímám jako Lorencovu povinnost v dané situaci, že když se mění režim, tak mu nedáme naše živé „know-how“. Když jsem působil v roce 1992 jako místopředseda Nezávislé komise při FMV, provedli jsme poměrně dost výslechů bývalých příslušníků StB. Z nich vyplynulo mimo jiné i to, že ne všude pochopili nebo uchopili v té hektické době na začátku prosince rozkazy prvního náměstka FMV Alojze Lorence k likvidaci živých svazků na okresních správách SNB, tedy těch, které měli operativci ve své agendě a pracovali s ní, stejně. Někde zničili všechno kromě memoranda a seznamu dokumentů a osob, jinde vybrali podepsané závazky ke spolupráci na pokyn náčelníka a odevzdali mu je. Krajských archivů se Lorencovy rozkazy netýkaly. Ale v Bratislavě, jak jsem již řekl, došlo k ničení některých záznamů i v krajském archivu. To ovšem již prováděli zástupci nové politické moci. Měl to na svědomí bývalý příslušník StB Jaroslav Svěchota, reaktivovaný po revoluci. Ještě v březnu 1990 se Mečiarův svazek v archivu nacházel, Honza Frolík mi vyprávěl, jak jej kapitánka Klacíková archivem provázela a vysvětlovala, kde se jaké fondy nacházejí, a v jednom momentu ukázala k regálu a řekla: „A zde máme i nového ministra vnitra...“ Tedy Mečiara. Jenže v létě při inventuře tam svazek již nebyl. V budově okresní správy StB v Trenčíně měl Mečiar koncem ledna 1990 připravenu haldu svazků, odhadem kolem dvaceti až třiceti, které někdo včas „ulil“ a později připravil k převzetí pověřenou osobou. Mečiar přesně věděl, kde se v jaké skříni na sekretariátu nacházejí, když pro ně poslal koncem ledna svého člověka z ministerské inspekce. Od bývalého náčelníka OS SNB v Trenčíně jsem se dozvěděl, že lidé z těchto svazků byli poté vydíráni. Jeden z nich se stal i poslancem za VPN, nejprve byl kooptován, ve volbách 1990 byl řádně zvolen. Prošel i první lustrací před volbami, kterou si VPN naordinovala, jenže později byly nalezeny důkazy jeho spolupráce s StB. Předseda Sněmovny národů, slovenský literární vědec Milan Šútovec mi vyprávěl, že když se na to přišlo, zeptal se onoho poslance, proč kandidoval, když věděl, že se na to může přijít. Poslanec mu odpověděl, že se chtěl stáhnout, ale Mečiar jej přemluvil, že nic nenajdou, že evidence je dokonale zlikvidovaná. Háček byl v tom, že evidence měla několik různých forem a stupňů, a Mečiar a jeho lidé tento systém neznali. Některé záznamy z bratislavských registračních protokolů byly rekonstruovány až po vzniku Ústavu paměti národa a byly to zajímavé případy. Šlo i o osoby, které se objevily po revoluci v Mečiarově blízkosti v různých funkcích, například v pozici šéfredaktora vládního deníku Národná obroda, blízkého po volbách 1990 premiérovi Mečiarovi. Přesto jsem přesvědčen, že šlo o individuální a izolovanou aktivitu, která neměla nějaké společné pozadí a určitě nebyla produktem jakéhosi koordinačního utajeného mocenského centra kdesi ve stínu neznámých temných sil. >>> Takže o nic šířeji organizovaného nešlo? Nevylučuji ovšem, že existovaly po revoluci nějaké skupiny, z nedostatku jiné vhodné terminologie řeknu, že s nekalými úmysly. Našlo by se určitě i několik příkladů. Já osobně jsem zažil jednu, řekněme zpravodajskou provokaci v druhé polovině 90. let, alespoň tak jsme ty události s Jánem Langošem vyhodnotili. Byl jsem tehdy korespondentem českého vysílání Radia Svobodná Evropa na Slovensku. Jednou brzy ráno přišel do bratislavské redakce RFE/RL starší pán a našemu administrátorovi, jenž chodil do redakce jako první, odevzdal nějaké papíry. V průvodním dopisu stálo, že nedaleko Trenčína se na jedné chatě schází skupina složená z bývalých vysokých představitelů StB, Stasi a KGB. A byla tam uvedena konkrétní jména. Tématem schůzek jsou prý debaty o geopolitické situaci ve světě, o vývoji v postkomunistických zemích i v republikách bývalé ČSFR. Tito lidé prý disponují dokumenty z 1. správy FMV, tedy komunistické rozvědky, a obsahují informace, týkající se stále živých objektů a osob, působících zejména v části někdejšího Západního Německa. A k tomu byl přiložen seznam objektů a osob. Mezi nimi byla zmíněna i americká základna v Ramsteinu s konkrétními údaji a jmény. A že když máme zájem o tyto dokumenty, bude posel čekat před hotelem Carlton v Bratislavě na Hviezdoslavově náměstí přesně za měsíc, jako poznávací znamení má náš člověk mít deník Pravda v pravé ruce. Dal jsem ten seznam osob a objektů Jánu Langošovi, ať to zkusí v Praze prověřit. Po dvou týdnech mi sdělil, že posel nelhal, ty dokumenty skutečně prý zmizely z 1. správy v chaosu koncem roku 1989 nebo začátkem 1990. Tak jsem na tu schůzku šel. Nejprve jsem měl nutkání nechat toho posla nafotit, ale rozmyslel jsem si to. Je-li to zpravodajec, nebude tam sám, bude mít kolem sebe na náměstí nenápadné kolegy a když zaregistrují focení jejich člověka, mohou akci odpískat. A já jsem chtěl zjistit, o co jim jde a kdo je za tím. Tak jsem tam šel, bylo to někdy v březnu 1997. Před hotelem, v té době byl před rekonstrukcí, ráno v osm hodin nikde nikdo. Když jsem udělal tak dvacet kroků po chodníku a otočil se, chlap tam stál. Odkud se zjevil, nebylo jasné. Zeptal se, zda jsou ty dokumenty pro nás zajímavé, a zda máme zájem koupit je. Řekl jsem mu, že nejprve kvůli verifikaci ať dodá jeden ucelený soubor, například ten Ramstein, leč ne v elektronické podobě, ale kopii původních dokumentů. Až ověříme, že nejde o falzum, můžeme se dohodnout na ceně za celý balík. A jelikož je zřejmé, že o obsahu těch schůzek vědí proto, že mají uvnitř člověka, ať tajně jednu z nich nahraje na diktafon a dodají nám k tomu i seznam osob z té schůzky a my si dáme udělat fonoskopickou zkoušku hlasů k verifikaci. Nemáme totiž zájem o divadelní imitaci. Domluvili jsme si schůzku na tom samém místě zase za měsíc. Chlap se objevil do toho termínu v redakci ještě několikrát, přinesl vždy něco, leč šlo o modifikaci první série s několika doplňky. Po měsíci chlap nic nového nepřinesl, jen omílal stejnou písničku z první schůzky, a zda to koupíme. Tak jsem řekl, že jim dáme ještě jednu šanci, a když v květnu nedodá nic z požadovaných věcí, končíme. Na květnovém termínu se zopakovalo to samé jako na první. Nic nepřinesl, tak jsem řekl, že nemá smysl pokračovat a ať již neotravuje. Když jsme to s Langošem vyhodnocovali, řekli jsme si, že to byl bluf od někoho, kdo se chtěl pobavit, nebo nás pumpnout, anebo to byl blázen, ale ty zmizelé dokumenty z 1. správy říkaly, že on nebo oni jsou z prostředí služeb. Možná také počítali s tím, že něco z těch dokumentů odvysíláme a zaplatíme za zajíce v pytli. Poté bylo ticho, chlap se již neozval. A po prázdninách v jedno zářijové ráno říká administrátor, že chlap přišel, byl tu zas i s dalšími papíry a s termínem schůzky. Tak jsem zařídil monitorování náměstí. Kamarád Siloš Pohanka, majitel televizního studia, vzal svého kameramana s „betou“, já dostal mikroport a Siloš si vzal sluneční brýle, v nichž byla miniaturní kamera. Jako krytí vzal sebou ještě jednu slečnu. Kameraman stál hodně daleko od místa schůzky, schován za stromy. Siloš stál se slečnou na chodníku mezi Carltonem a budovou amerického velvyslanectví. Když jsem přicházel směrem k němu, mírně pokrčil rameny, že nic se neděje. Chlap, jako vždycky, nikde. Ale jakmile jsem se otočil, stál tam. Poodešel ke mně a zasyčel: „Rychle pojďme pryč, sledují nás!“ Rozhlédl jsem se a on hodil hlavou směrem k Silošovi: „Támhleten pán v brýlích s tou slečnou!“ Rozčilil jsem se: „Tak já se před schůzkou důkladně čistím a vy sem přivedete sledku! Končíme, rušíme to!“ On ale namítl, že si musíme promluvit a vedl mně do parku na lavičku, jenže spustil zas tu samou starou písničku. Siloš šel za námi a když procházel kolem nás, šel co nejblíže, jelikož kamera měla hodně široký úhel záběru, tudíž i blízké věci byly na záběru malé a navíc rozlišitelnost čipu byla mizerná. Rychle jsem se poroučel, šel do redakce a poté jsem jel k Silošovi do studia. Ten již záznam zpracovával. A pak jsme odhalili chlapovo zjevování se z ničeho. Podél chodníku před hotelem byly zaparkovány vozy. A on, když jsem byl k němu zády, vystoupil ze zadních pravých dvěří felicie. Což znamenalo, že minimálně vpředu seděli další dva. Siloš vytiskl fotku chlapa v maximálně možné kvalitě, která byla stejně nevalná, a já začal obcházet bývalé příslušníky StB i bývalé příslušníky FBIS, které jsem znal. Nikdo chlapa neidentifikoval. Resumé, na kterém jsme se s Langošem shodli, bylo, že patrně šlo o bídně připravený pokus o provokaci, snad si mysleli, že jsme úplní pitomci. Nikdy se nám nepodařilo zjistit, kdo to byl a o co jim skutečně šlo. A chtěl bych to vědět i po těch letech. >>> Čas od času se objevují spekulace, že ty největší a mocné finanční skupiny nevznikly „jen tak“ nebo jinak řečeno z ničeho, od nuly, ale že měly peníze z ruského kapitálu či šlo o vyprané peníze, které tady měly rezidentury cizích tajných služeb. Dá se říci, jak to bylo? Není žádným tajemstvím, že některé velké ekonomické hráče „vytvořili“ lidé z předlistopadového vedení československé centrální banky, že někteří mladí žraloci měli kmotry z bývalých struktur, protože ti staří se sami nemohli nebo nechtěli moc producírovat ve vysokém byznysu té doby. Harvardské fondy, které založili bývalí příslušníci 1. správy FMV, vystrčily jako tvář fondů emigranta Viktora Koženého. Většinu těchto případů beru jako snahu bývalých zpravodajských důstojníků, stranických funkcionářů, státních bankéřů a podnikových manažerů uchytit se v nových podmínkách, když už jsme je vyházeli z jejich pozic nebo je brzy vyhodíme. V květnu 1992 mě požádal Ján Langoš, že v Praze jsou lidé, kteří nabízejí vnitru různý výstrojní materiál, moderní neprůstřelné vesty a podobně, a zda se nechci jít na to podívat a případně neformálně podiskutovat s těmi obchodníky. Jako doprovod mi dal poslance za VPN, tehdy již ODÚ-VPN, Petera Kulana. Jeli jsme kamsi na kraj Prahy do rodinné vilky. Čekali nás čtyři chlapi, dva mluvili česky, dva srbsky. Jeden z česky mluvících se mě v jednu chvíli zeptal, proč jsme je vyhodili. Vždyť nám mohli sloužit, a my jsme si nechali takové lemply neschopné, jako například... A uvedl několik jmen, která mi nic neříkala. Tušil jsem, koho mám před sebou, tak jsem se zeptal, kde sloužil. Řekl, že ve Vídni. „Aha, čili první správa,“ odpověděl jsem mu. „No a? Je to profese, ne politika. Teď se musíme živit všelijak a do toho jste nás dotlačili vy. A mohli jsme být užiteční, máme znalosti, kontakty...“ Zeptal jsem se ho, jak jsme měli poznat, kteří jsou ti dobří a kteří špatní, když jsme do té doby o nich nic nevěděli a nikdy jsme ani netušili, že jednou budeme muset po nich my převzít moc ve státě. Jen mávl rukou, jakože škoda slov. V létě roku 1990, to jsem ještě působil v bratislavském čtrnáctideníku Echo, který založili studenti ze stávkového výboru a stáhli mě po volbách k nim, abych jim s tím pomohl, přišli dva kluci, studenti, zabývající se počítačovými programy. A že pracují jako brigádníci v jisté účastinné společnosti, řekli název, měla několik divizí, ale žádná z nich prakticky nic neprodukovala. Oni mají vyvíjet programy, jaké se jim zlíbí, tak vymysleli pár jednoduchých her, jenže nikdo od nich nepožadoval finalizaci, aby mohly jít do prodeje. Opsal jsem si název a s pomocí známých jsem dostal strohý údaj z okresního soudu v Bratislavě. Společnost vznikla v lednu 1990, základní jmění bylo 100 milionů Kčs a většinový vlastník byl ve Švýcarsku v kantonu Zug. Konzultoval jsem to s některými členy tehdejší parlamentní vyšetřovací komise FS pro objasnění událostí 17. listopadu. Bylo mi řečeno, že narazili při výsleších na informace, že zhruba dva roky před rokem 1989 odešlo z ČSSR opakovaně větší množství peněz, a ze zahraničí se pak vracely jako majetek západní firmy a vytvářely u nás účastinné společnosti, když pojem akciová společnost tehdejší zákony ještě neznaly. V říjnu 1990 jsem odjel oficiálně na oslavy výročí československé státnosti na pozvání naší ambasády v Bernu. Jistý náš emigrant zařídil schůzku, na níž byl přítomen tehdejší prezident švýcarské konfederace, šéf centrální banky, člověk z naší ambasády (ne velvyslanec), onen náš emigrant a místopředseda federální vlády Jozef Mikloško, jenž se s emigrantem dobře znal a navíc měl dodat schůzce akt vyšší důležitosti až snad i státního zájmu. Švýcaři již byli stručně informováni o věci a v průběhu diskuse si vyžádali ode mne název firmy i švýcarského spolumajitele. Podal jsem guvernérovi papír a on nahlas ty údaje přečetl. Když jsme odjížděli ze schůzky s naším emigrantem, zeptal se mně, zda jsem si všiml, že člověk z ambasády si ty údaje poznamenal do notesu. Pro něj nemohly být důležité. Po měsíci jsem se dozvěděl, že centrální banka zjistila banku, v níž byly uloženy peníze oné firmy, leč než se k tomu dopátrali, všechen obnos byl převeden jinam a účet byl zrušen. Tehdy jsem poprvé slyšel pojem „off shore“ destinace. Jistý pán, jenž chodil každý večer běhat se psem do blízkého parku, si časem všiml, že vždy, když byly ve městě na náměstí SNP demonstrace proti tehdejší vládě, „za samostatné Slovensko“ a proti Praze, v jisté budově vedle parku se svítilo. Nedalo mu to a šel běhat i hodně pozdě v noci, a svítilo se tam i do kuropění. Vyhledal mne někdy před volbami 1992 v centrále VPN a řekl mi adresu té budovy. Bylo to sídlo oné účastinné společnosti. Teď jsem tu nakreslil jakousi konspiraci, a já nejsem příznivcem těchto teorií, leč slovy Woodyho Allena „když je někdo paranoik, ještě to neznamená, že jej nikdo nesleduje“. Je logické, že organizátoři potřebovali nemalé peníze k takovým aktivitám. Kde je měli v té polistopadové době, když všichni měli ještě stejně, čili nic, vzít? Na podzim roku 1990 slovenský parlament schvaloval zákon o používání státního jazyka v úředním styku. Obsahoval i klauzuli o právu používání mateřštiny menšin tam, kde její počet dosahuje 20 %. Vůči tomu se zvedla mohutná vlna demonstrací, organizovaných Maticí slovenskou a Slovenskou národní stranou. Před budovou parlamentu okázale drželo hladovku kolem tuctu lidí. Novináři časem odhalili, že hladovkáři jsou večer kdesi bokem vypláceni slušnými odměnami. Jeden mladý novinář reagoval tak, že si postavil naproti „hladujícím“ stolek, provokativně rozložil na něm spoustu jídla a doslova to hltal, až mu mastnota tekla po bradě. Takže abych to uzavřel, většina nových firem vznikla tím, že byly k tomu vytvořeny podmínky, mnozí museli, jiní chtěli být soběstační i bohatí a samozřejmě časem i vlivní. Současně ale vznikly i společnosti, které neměly s předlistopadovou dobou žádné vazby a staly se rovněž silnými hráči. Což znamená, že náš polistopadový politický režim jako systém neprotežoval jeden typ podnikatelů před jinými jaksi programově, vědomě se zlým úmyslem. Hybnou sílou byznysu jsou peníze, jedno zda v Británii, v Číně nebo v Rusku. Jde jen o to, vytvořit systém regulací, aby zneužívání bylo sníženo na co nejnižší hodnotu. A my jsme neměli zkušenosti s tržním hospodářstvím, ani s dravostí štik v rybníku se spoustou líných kaprů. Na podnikání se vrhl kdekdo, i odpůrci kuponové privatizace zakládali privatizační fondy. Jak řekl kdysi svým kolegům místopředseda Mečiarova HZDS a ministr privatizace v jeho vládě v letech 1990-1991 Augustín Marián Húska: „Tato příležitost se nebude opakovat, nyní se definují vlastnické vztahy na dalších sto let.“ A použil pro ilustraci Paretův princip, podle něhož 80 % majetku v Itálii 19. století vlastnilo 20 % lidí. >>> Václav Havel a skupina disidentů kolem něho měla přes všemožné perzekuce ze strany režimu k dispozici slušné zázemí. Lze zmapovat reálný rámec sponzoringu, který se této skupině, patrně nejčastěji ze zahraničí, dostával? Václav Havel dostával již v 60. letech ze zahraničí honoráře za své hry, to ještě nebyl žádným velikánem, to až se stal vůdčí osobností československého disentu, byl v intelektuálních i liberálních politických kruzích Západu mimořádně populární. Finanční pomoc zejména českému disentu byla logickou podporou, za níž nehledám žádné kalkuly, že tak tohoto si budeme pěstovat, z toho jednou uděláme mocného pána. Pro mne Havel byl a zůstane ikonickou postavou, i když jako politika ho neberu jako muže s potřebnou výbavou. Politikem s mocenskými instinkty obdařen příliš nebyl. Vývoj událostí jej ale vynesl až do křesla prezidenta republiky. Mohl tam za jiných okolností být někdo jiný, například snaha dosadit tam Dubčeka nebyla slabá, zejména na Slovensku mu fandila většina republiky. Až když člen KC VPN Miloš Žiak na schůzce VPN s Dubčekem mu řekl, že nebylo by vhodné, aby v čele státu s demokratickým režimem stanul zase komunista – a Dubček to říkal pořád, že je a zůstane v srdci komunistou – tak až poté, když viděl, že podporu VPN nedostane, rozbrečel se a kapituloval. Havel nebyl ani mužem ostrých loktů a jazyka, když mi 14. března 1991 na Bratislavském hradě vyslovil výčitku, že článek v Respektu, v němž jsem varoval před Mečiarem jako rozbíječem Československa, nebyl dost seriózní, ale spíše senzačně bulvární, udělal to velmi rozpačitě, až plaše. Pro mne to byl frajer velmi svobodného ducha, i když menšího talentu dramatika. Ale v jeho tvorbě jsem objevil jeho smysl pro hravost, sarkasmus a sebeironii. Kdysi v 80. letech jsem zhlédl v rakouské televizi ORF inscenaci jeho hry Largo desolato. A když jsem v roce 1992 při práci v Nezávislé komisi držel v rukou svazek s krycím jménem Tomis, jejž vedla StB na Havla v kategorii kandidát tajné spolupráce, četl jsem v něm scénu z oné hry. V autobiografické hře navštíví disidenta, populárního profesora a spisovatele, což je sám Havel, jenž se zmítá v pochybnostech, závislý na alkoholu a drogách, věčně nerozhodný a nedůsledný, mezi dvěma kameny v podobě manželky i milenky (kdo četl knihu Jitky Vodňanské „Voda, která hoří“, to již zná), dva příslušníci StB. Navrhují mu, aby veřejně přiznal, že není autorem těch pobuřujících děl a nebude vůči němu vedeno žádné trestní řízení. Po druhé návštěvě profesor slušně sdělí, že půjde raději do vězení. A šel. Ne ve hře, nýbrž ve skutečném životě. A já četl scénu s estébáky v jeho svazku a civěl na to deja vu. Příslušníci to popsali tak, jak to popsal Havel ve hře. Jako kdyby od něj opisovali. Jenže hra vznikla později než záznam ve svazku. Oni byli originálem i předlohou k dílu. Návštěva StB nepřišla náhodou. Někdo vhodil do poštovní schránky Havlovi leták, jenž vyzýval k nějaké demonstraci kdesi mimo Prahu. Havel leták odnesl na národní výbor s komentářem, že soudruzi by měli o tom vědět. Pochopil, že šlo o cílenou provokaci, tak jim chtěl vzkázat, aby se takovou infantilní metodu víckrát nepokoušeli použít. Krátce poté dorazili dva příslušníci k němu domů. Vlídně je přijal, pohostil, podebatovali, a když je vyprovázel, poděkoval, řekl, že to bylo milé a ať přijdou zase, když budou mít chuť. A vývoj šel v intencích pozdější hry, StB pochopila, že nikdy z něj tajného spolupracovníka mít nebudou, a zavřeli ho. Usilovali o něj opakovaně, leč bez úspěchu. A já mám v tomto příběhu vidět, že Havel a jeho příznivci se chystali na převzetí moci o dekádu později, že režim jej věznil jen proto, aby mu vytvořil potřebnou aureolu mučedníka, a tak jej připravil na funkci budoucího prezidenta? A on jim pak zajistí, že nebudou pronásledováni? Tak to je takové groteskně absurdní drama, že v tomto kontextu se zabývat spekulacemi, kolik asi celkově ti disidenti dostali zvenku peněz, mi přijde hodně scestné a nesmyslné. >>> Kdo pomáhal nejvíce Havlovi zapojit se do západních struktur? Jaký podíl na tom měla Albrightová, která sem údajně po roce 89 přijela reprezentovat jakousi nadaci, aby „nám pomohla“? Jak jsem to popsal již výše, nevidím smysl spekulovat, kdo mu pomáhal, a zda vůbec. Tak se dívají na svět lidé, kteří se nedostali dál, než do hospody za rohem jejich bydliště. Toto hledání jakéhosi spiknutí, kdo „udělal Havla“, je způsob, jak zničit svobodný svět a urazit vlastní sebevědomí. Pomoc je nakonec pozitivní věc, pokud nemáme v úmyslu někomu pomoci do hrobu. Uvedu zase jeden příklad. Někdy na přelomu 70. a 80. let se dva českoslovenští herci vraceli z Francie, jedním z nich byl Emil Horváth mladší, kde byli převzít cenu za jakousi televizní inscenaci. Bylo to v zimě a jeli soukromým automobilem, Když sjížděli strmou serpentinovou silnici někde v západním Rakousku, najeli na velký kámen a roztrhli olejovou vanu. Nikdo jim ve svahu nechtěl zastavit, až po hodné době je předjel mercedes, vystoupil pán v kabátě a s kloboukem na hlavě a pěknou češtinou je oslovil: „Pánové mají problém?“ Vysvětlili, co se stalo, na což dotyčný reagoval slovy „tak to jste v pěkné prdeli, máte lano?“ Neměli, tak vyndal svoje lano, přivázali se, Emil Horváth si sedl k cizinci a jeli. Pán telefonní vysílačkou někam volal, pak sdělil, že zajedou do nedaleké vesnice, je tam Gasthof, kde je bude čekat automechanik, podívá se na závadu a řekne, co s tím. Emil Horváth vysvětlil, že mají už jen pár set šilinků, což vystačí tak na benzin domů, ne však na opravu. „Jste mými hosty,“ pravil cizinec. V Gasthofu byl již personál v pohotovosti, cizinec se zjevně těšil velké úctě, přišel automechanik a zjistil, že opravu je schopen zvládnout až druhý den, vanu je třeba zavařit. Herci zkoprněli, na nocleh neměli ani vindru, jenže pán jim řekl, že když jsou jeho hosty, tak se vším všudy, tedy s noclehem, opravou a večeří. Když pojedli, cizinec se omluvil, že musí jet dál a že vše je zařízeno, ať si to tedy užijí. V té chvíli Emil Horváth řekl, že Slovenský rozhlas má motoristický magazín Zákruta, kde řidiči dávají zahrát písničku tomu, kdo pomohl jinému v nouzi. K tomu ovšem potřebují znát jméno cizince, načež ten reagoval s úsměvem, že „to byste si pořádně posrali kádrový profil“. A poroučel se. V té chvíli se seběhl personál kolem herců s otázkou, odkud se s pánem znají? A konečně padlo i jeho jméno. Byl to Karel Schwarzenberg. Mělo by nyní pro konspirátory platit, že již tehdy kníže kul pikle pro časy příští a hledal vhodné typy pro změnu režimu. Je to úsměvné, to věčné hledání konspirace jen proto, že nejsme schopni přijmout prostá vysvětlení. Pravda bývá jednoduchá, to jen lži jsou složité. >>> Mimochodem, dostával československý disent peníze též od miliardáře Sorose? Sám se dříve chlubil, že v 80. letech tyto skupiny v komunistických zemích podporoval... George Soros podporoval demokratické inciativy, na tom není nic špatného. Dnes již myslím ztratil schopnost vidět věci v souřadnicích, které znamenají fungující demokratický systém. Zda dostávali i lidé z disentu od něj peníze, to by musel říct on. >>> K Georgi Sorosovi ještě obecněji, ten se nedávno chlubil i tím, že je pyšný na ukrajinský převrat, který financoval. Peníze od něj brala i vaše současná prezidentka v době, kdy byla právnička. Je na tom ale něco špatného? Neměli bychom Sorose brát jako člověka, který pomáhá zemím, kde na tom s demokracií ještě nejsou tak dobře? Ukrajina je příklad, kde dobrý úmysl vede do pekel. Je to i ukázka, jak Soros nerozumí politickým procesům v prostředí, kde nežije, jak nerozumí a ignoruje platná ústavní pravidla v zemi a svoji představu o světě pasuje nad mezinárodní normy. Je to velmi podobný přístup jako bylo komunistické heslo „Poručíme větru, dešti“, v tomto případě „Poručíme Moskvě“. No, neporučili. Chybu si ovšem nepřiznávají, stejně jako ti komunisté. Západ dostává na Ukrajině od Rusů opakovaně nakládačku, a konec je v nedohlednu. Kvůli tomuto nezodpovědnému dobrodružství se státním převratem zahynulo v letadle malajsijské letecké společnosti 298 cestujících. Střela z protiletadlového systému Buk s největší pravděpodobností byla odpálena Rusy, jenže na začátku to nebyli Rusové, nýbrž střelba na Majdanu, dodnes řádně nevyšetřená, a následný státní převrat, který přišel v okamžiku dohody prezidenta Janukovyče s opozicí za přítomnosti tří evropských ministrů zahraničních věcí. Již zmíněný kníže Schwarzenberg rovněž nerozumí politice, stejně jako Soros. Jinak by někdejší šéf české diplomacie a kandidát na prezidenta, aktivní politik, nešel do Kyjeva v době Majdanu podporovat veřejně ty, kteří šli a nakonec v krvavém závěru svrhli legitmní hlavu státu Janukovyče. Ať byl jakýkoliv, byl to prezident s platným mandátem, řádně zvolený ve volbách i pod dohledem pozorovatelů z OBSE. Politik musí vědět, že nesmí zasahovat do vnitřních záležitostí jiné země, obzvlášť způsobem, porušujícím platnou ústavu, a podporovat protiústavní převrat. Důsledky tohoto počínání jsou tristní. Korupce řádí dál, jako před převratem, země je rozdělena, Krym v háji, východ trápí občanská válka, lidé jsou na tom hůř než před Majdanem. To jsou důsledky západní politiky, která chtěla vyrvat Ukrajinu ze sféry vlivu Ruska. Takže když to shrnu, buďme rádi, že jsme se nestali Ukrajinou, a dejme si pozor, abychom se k jejímu modelu nepřibližovali. Poslední dobou o to dost intenzivně usilujeme. Z jedné i z druhé strany barikád, které tady vyrůstají, zatím sice jen na sociálních sítích, ale hranice mezi virtuálním prostředím a reálným světem se stírá víc a víc. (Autor: R. Panenka)

Vyprávěj… nynějším studentům: Takže vstup vosk Varšavské smlouvy byl svým lidským obsahem mnohonárodní! Nejvíce na Brežněva/Ukrajinec/ tlačil Gomulka/Polák/a Ulbricht/NDR/. V sovětské armádě byli v drtivé většině Ukrajinci! Ale i "vzdělanci" hovoří pouze o Rusech. A když to vezmu zpět, Lenin měl v sobě asi tolik ruské krve jako každý z nás, Brežněv/UA/, Stalin a Berija/Gruzínci/a zakladatel ČEKY a potažmo KGB Dzeržinskij/Polák/. Vše lze dohledat v archivech. Kde jsou ti za vše zlé zodpovědní Rusové? Díky nim jste tady a žijete své životy. Bez nich by Češi neexistovali.

Vyprávěj… nynějším studentům: Proč se po 30 letech otevírají témata sovětská armáda, vlasovci, pomníky? Že by kouřová clona? Převzato - 30.12.2019 >>> Publicista nabízí tuto odpověď. >>> "V končícím roce jsme byli v celé západní civilizaci svědky událostí, jejichž většina má v pozadí pokračující zásadní spor této doby mezi aktivistickým univerzalismem a konzervativní opozicí,“ myslí si Vlastimil Podracký. Aktivistický univerzalismus dle něj neztratil na iniciativě, zvláště u nás, byť by se zdálo, že konzervativci obhajující lokalismus v Polsku, Maďarsku a v USA jsou na postupu. „Poslední britské volby ukázaly, že Britové zvolili lokalismus a z EU opravdu odejdou. Tím více jsme v hledáčku univerzalistů my a vidíme jejich sílící tlak, protože my jsme nástupiště proti Polsku,“ domnívá se. >>> Univerzalismus je největší nebezpečí pro západní civilizaci. >>> „Univerzalismus je největší, ale nejskrytější nebezpečí pro západní civilizaci. Vzniká z neomarxismu, z trockismu a teoreticky vychází z tzv. Frankfurtské školy. Základem tohoto myšlení, kterému podlehla většina filosofů a podporuje většina univerzit, je předpoklad, že člověk je dokonalý tvor sám od sebe a má v sobě morální řád (někdy je to nazýváno přirozený svět),“ vysvětluje. Na základě toho je člověk vnitřně dobrý, všichni lidé jsou si rovni, protože jsou uvnitř stejní (univerzální), špatným člověka dělá společnost a tradiční řád. „Člověk se tedy musí ‚očistit‘ od pravidel a být sám sebou. Budoucí ‚očištěné‘ lidstvo bude tedy šťastné a krásné, protože bude žít svobodně, nezatíženo řádem, všichni budou si vzájemně bratry. Trockého bolševici to začali realizovat v sovětském Rusku, Stalin ovšem všechny trockisty zlikvidoval a celý život s nimi bojoval, protože pochopil, jaká je to zhouba pro funkčnost státu,“ popisuje Podracký. Jak dále uvádí, aktivita univerzalistů k těmto „šťastným zítřkům“ směřuje tedy zbavit člověka rodinných stereotypů vychovávajících děvčata a chlapce v rozdílných rolích podle pohlaví, dokonce nechat dítě pohlaví vybrat. Člověk musí ztratit národní a etnické přesvědčení, zamítnout identitu se svými rodnými kolektivy, národem, obcí, rodinou, a stát se volným ptákem globálního světa bez ukotvení a emotivních vztahů. Antropologické rozdíly v barvě pleti, v sexuální orientaci, v pohlaví, se nesmí vnímat jako rozdíly. Kultury se nejprve promíchají a potom zaniknou. „Připomenu, že doposud všechny úspěšné společenské režimy se snažily o rovnost příležitostí, nikoliv o rovnost ve výsledku. Tradiční řád vyjadřující rozdíly mezi muži a ženami se vyvinul přirozeně podle vlastností jednotlivých lidí. Důležité bylo chování a přínos pro společnost. Důležitá byla práce, podle které byl člověk hodnocen (to nemuselo být jen penězi),“ sděluje. Univerzalisté dle něj neuznávají zásluhy, odmítají jakoukoliv strukturu, odmítají vnější řád. Řád přece máme každý v sobě, až se odstraní všechny nánosy vnějšího řádu, vynikne onen zářivý vnitřní lidský řád. Všichni si budou rovni, zaniknou války a všechny problémy. >>> Lidé ztratili věrnost, úctu, jednotu. Spojuje je jen štvaní a zlostné vykřikování uvnitř názorové bubliny. >>> „Tato výchova už postupuje a v podstatě znamená, že lidé se stávají osamocenými jednotlivci, ztratili identitu, mají problém založit rodinu, nevidí potřebu mít děti, mají pouze individuální solidaritu, ztratili kolektivní ctnosti: věrnost, úctu, jednotu. Spojuje je jen štvaní a zlostné vykřikování uvnitř názorové bubliny. Lidé jsou opět rozděleni na my (univerzalisté) a oni (zlí nacionalisté, sexisté, rasisté, homofobové apod.). Piráti jsou přímými nositeli této ideologie, této zhouby, tohoto rozkladu. Tento směr podporuje EU a peníze globální oligarchie. Prý jsou to evropské hodnoty (jak směšné!),“ myslí si publicista. Vyspělý svět se dle jeho názoru potácí v této obrovské přeměně v nihilistické konzumenty nezajímající se o osud rodných kolektivů, o budoucnost národa, procházející přeměnou ve volné ptáky globálního světa bez domova, bez víry, bez sounáležitosti mezi sebou a úcty ke skutečným morálním hodnotám. Nezájem, hédonismus, nihilismus, zvrhlá kultura, postupné vymírání z generace na generaci, to je výsledek univerzalismu. „Chtěl bych podotknout, že ekologie nezapadá do univerzalismu, naopak vyžaduje identitu se svojí zemí, ale univerzalisté si ekology většinou ochočili a využívají ekologie k prosazování totalitních projektů, tedy těch, které by lidé nikdy demokraticky neschválili. Zároveň ovšem kapitál využil tyto projekty ke svým ziskům na úkor státu a občanů,“ uvádí. Univerzalisté podle něj deformují ekologii jako globální hnutí, zatímco ekologie je bytostně lokální a řešitelná pouze sofistikovaným využitím lokálních obnovitelných zdrojů pracujícími místními lidmi, kteří mají lásku ke své zemi a kolektivní sounáležitost. Jak zmanipulovaně a trapně vypadají ekologové hájící třeba gender-feminismus. >>> Potřebují každého oponenta označit jako ruského agenta, stejně jako kdysi komunisté označovali oponenty za agenty imperialismu. >>> Jak si všímá, univerzalisté přitvrdili osočování Ruska a Číny. Štvaní proti Rusku není „předsudečná nenávist“, proti Rusku se štvát může. Proč po třiceti letech najednou otevírají záležitosti vztahující se k sovětské armádě, osvobození Prahy vlasovci, pomníkům apod.? Proč vadí smlouva Prahy s Pekingem? „Pokud vím, ruská nebo čínská strana nic takového nevyprovokovaly. Začalo to prohlášením BIS v loňském roce, že prý máme sovětskou verzi dějin ve školách a Rusko a Čína jsou nebezpečí. A od té doby jako na povel nastoupili organizované šiky univerzalistů k útoku. To neznamená, že Koněv není problematická osoba a vlasovci by si nezasloužili nějaký pomníček, tady jde o výbuch provokací ohledně námětů, které třicet let nikoho nezajímaly,“ uvědomuje si. Nejspíš je to dle Podrackého kouřová clona, aby se něco za zády obyvatel prosadilo, třeba migranti a přepsaná historie ve školách. Musí vytvářet nepřítele (jako kdysi komunisté), aby zdůvodnili svoje totalitní praktiky, omezení volného vyjadřování na internetu, selekci názorů ve sdělovacích prostředcích. Samozřejmě, že potom zakážou i jiná vyjádření, která se nazývají nacionalistická, rasistická, sexistická, genderově nevyrovnaná a obsahující „předsudečnou nenávist“. Potřebují každého oponenta označit jako ruského agenta, stejně jako kdysi komunisté označovali oponenty za agenty imperialismu. Každý, kdo hon na čarodějnice podporuje, neujde tomu, aby ho mlýn nesemlel. „Nejprve se začnou za asistence „opožděných“ antikomunistů zoufale honit ruští a čínští trollové, potom se lehce přejde na nacionalisty, údajné rasisty, homofoby, sexisty apod., nakonec budou mít všichni obavy cokoliv nezávislého říci. Možná, že ani komunisté nezasahovali do života takovým rozsahem témat. Dnešní mladí lidé neví, co podporují, netuší, že likvidují svoji budoucnost, že likvidují kulturu, která má skutečný obsah,“ domnívá se. „Univerzalisté, kteří vstoupili na půdu totalitarismu, si na sebe vzali spoustu problémů. Jako všichni lháři a manipulátoři nesmí dovolit jiný názor, a dokonce ani pravdu a svobodnou diskusi. Křečovité jsou obavy, aby náhodou někdo nejel do Číny na nějakou konferenci, aby neměl obyčejné obchodní a lidské styky s těmito zeměmi, prostě aby nepoznal realitu té země a neodhalil univerzalistické lži,“ míní Podracký. >>> Obrovská kampaň spuštěná proti Home Credit připomíná nastupující komunisty v roce 1948 >>> Čína a Rusko sice nejsou svým politickým režimem žádný vzor, ale mohou obsahovat momenty normálního života, které shledají lidé žijící v totalitě univerzalistů jako přitažlivé: konzervativní pohledy na rodinu, genderově nevyvážené obrázky pro děti, kolektivní sounáležitost, úctu k autoritám, věrnost hodnotám. Univerzalisté jako nihilisté mají příšerné obavy z přirozených, zvláště kolektivních hodnot (věrnosti, jednoty, úcty). „Obrovská kampaň spuštěná proti Home Credit, který zřídil agenturu na zahájení diskuse o Číně, připomíná nastupující komunisty v roce 1948. Myslím si, že pro skutečnou svobodnou diskusi už není prostor, Facebook ji blokuje, jiná média jsou omezována a hlavní sdělovací prostředky budou vždy jen předstírat diskusi, jinak velice hlídanou a řízenou tak, aby z vytýčeného směru neunikla ani myš,“ je přesvědčen. Osvoboditelská vize Sovětského svazu je podle mínění Podrackého pro univerzalisty obrovsky nebezpečná, protože nějaká verze německé nadvlády nebo germanizace se může v rámci EU opakovat a Rusko se velmi rychle zase stane žádoucím zachráncem. „Nechci obhajovat komunisty, oni přece jen popravili a věznili nějaké odpůrce a nevinné lidi k zastrašení, ale to přece nelze srovnávat s vyvražďovací politikou Německa s desítkami milionů cíleně zabitých. Jen malé pípnutí ohledně sovětské záchrany našeho národa před totální likvidací německým nacismem se musí zadusit obrovským propagandistickým úsilím a zbořením artefaktů, jehož počátek vidíme a jehož aktéry jsou především univerzalističtí Piráti, dobře vyškolení a vedení svými zahraničními centry,“ domnívá se. „Výchova k národnímu sebevědomí musí být zlikvidována. Proto je nutno naše národní obrození prohlásit za sovětskou verzi dějin. Všechno východní musí zmizet, možná dojde i na Cyrila a Metoděje a staroslovanský církevní jazyk. Kdo bude hájit českou národní identitu, nebude kydat hnůj na první republiku, nebude odmítat české národní obrození, bude mluvit o historickém nebezpečí v Německu, bude odmítat migranty, může být obviněn z mnoha hříchů, především z nacionalismu a předsudečné nenávisti, ale nyní už i ze sovětismu a potažmo z komunismu, a tím pádem ze služby Putinovi,“ všímá si Podracký. Vyhlášením obrozenecké verze dějin za sovětskou a sloužící Rusku vznikl další nástroj pro likvidaci oponentů, ale pokud se tato superlež má použít, musí se stálým opakováním a výchovou ve školách stát pravdou. To nelze jinak než v prostředí nedemokratické nadvlády. >>> Demokracie odchází z dějin jako nepotřebná >>> Funkční demokracie podle Podrackého musí mít splněny dva základní předpoklady: 1/ V jisté míře uzavřený, nejlépe národní stát, který nedovolí vnější vlivy na exekutivu, eliminuje moc mezinárodního kapitálu a zajistí ochranu domácích podnikatelských subjektů, aby prosperovaly a nepohltil je ve velké míře zahraniční kapitál; aby neovládly zemi cizí spolky a výchovné organizace indoktrinující mladé lidi idejemi nesloužícími zájmům státu. 2/ Občany vychované v identitě ke svému národu a státu, do jisté míry schopné se nezištně angažovat a sebeobětovat pro svoji zemi, schopné odložit svoje některé příjmy pro budování lepší budoucnosti, chápající potřeby státu a spolupracující s exekutivou. Tyto podle publicisty Masaryk nazýval demokraty. „Univerzalismem a bouráním hranic států demokracie odchází z dějin jako nepotřebná. Mezinárodní kapitál a vlivy norem EU snižují moc volených orgánů. Vidíme už dnes, že vládne jakýsi deep state ovládající média, univerzity a další instituce závislé na dotacích, zvolení politici nemohou proti tomu cokoliv dělat, prezident se nedostane ani do státní televize a musí využívat okrajové soukromé televize, předseda vlády je médii trvale dehonestován bez zábran,“ popisuje publicista s tím, že to vypadá jako demokracie, ale není, protože viditelně jsou voliči vyřazeni, vládne někdo úplně jiný. Voliči potom mohou volit kohokoliv, ale deep state bude stejně vládnout. A tak se stávají politici jen jakýmisi zábavnými figurkami, jejichž věnce se u památníku prostě hodí do koše. „Už třicet let výchovy udělalo z občanů hédonické konzumenty bez vztahu ke svému národu a státu. Sebeobětování prokázali občané naposledy v listopadovém převratu a těsně po něm. Potom už pomalu nastoupila generace osamocených hédonistů bez kolektivního vztahu. Dnes jde každému jen o materiální požitky. Má-li být dnes politik zvolen, musí naslibovat hory doly, které každému rozdá. Jiné kritérium pro zvolení není. Politik, který by vyzval občany k následování nějakého plánu, ke spolupráci a obětování se pro budoucnost, sklidí snad jen posměch, proto to raději nikdo nezkouší,“ uvádí Vlastimil Podracký a na závěr dodává: „Protože vývoj postupuje proti shora řečeným dvěma podmínkám, je totalita téměř nevyhnutelná a postavit se proti ní je sice ještě možné, ale za formální demokracii bojovat smysl nedává, bez státní samostatnosti a vlastenecky přesvědčených občanů, je to zbytečné.“ (autor: Oldřich Szaban)

Dějiny byly, jsou a budou vykládány prostřednictvím úst krmených rukama svých rukovoditělů. Hanba, neznalost i svědomí stranou, jist se musí. To, co je zdokumentováno a odolá chleboústým, jsou toky peněz. Pokračování textu autor po zralé úvaze podrobil v rámci svobody slova a projevu včasné autocenzuře.

blade říká: Úterý, 31. 12. 2019 v 0:02 Vyprávěj… nynějším studentům: Proč se po 30 letech otevírají témata sovětská armáda, vlasovci, pomníky? Že by kouřová clona? ----------------------------------------------- Malé legrace je, že po 30 letech pohraničník dobrovolně a z přesvědčení. Kádruje, není sám, ještě máme Berku. Vyprávěj… nynějším studentům: Protože ani dnes nikdo neuvěří, že po osvobozené republiky vozili Rusové Vlasovce z Prahy do Heřmanče, kde měl tehdy hospodu pozdější třešťský občan Langer, který vícekráte povídal, že tam viděl popravovat Vlasovce. Popravovat Vlasovce v Praze, asi těžko, že? Armějci kouřili machorku u kulometů, po složení Vlasovců z nákladních aut si do nich zastříleli. A pak si zapálili, aby ukrátili chvíli, než přivezou další náklad. Myslíte, že pan Langer lhal? ------------------------------------------------------ Vyprávěj… nynějším studentům: Soudruzi ve zbrani, kolegové velitele čety PS-áka: V neděli se na ČT2 vracejí Příběhy 20. století. Další díl se věnuje pohraničníkům, jednotkám, jejichž úkolem bylo během komunistické diktatury chytat občany a zabránit jim v útěku do demokratického světa. Tisíce lidí byly nesmyslně trestány za pokus o útěk nebo za napomáhání k útěku, v letech 1948–1989 bylo dokonce na hranicích asi tři sta lidí zabito. Jejich ”zločinem” bylo pouze to, že chtěli odjet z komunistického Československa. V dokumentu Radima Špačka hovoří někteří bývalí důstojníci z povolání. Ti vojáci, kteří si uchovali normální lidské myšlení, postupně pochopili skutečnou funkci pohraničních jednotek a snažili se odtamtud zmizet. Omluvu nečekejte Existují ale i takoví, kteří nedokážou, nebo spíše nechtějí vidět realitu dodnes. Uzavřeli se ve své slonovinové věži popírání, fanatismu a absurdních výmluv (např.: lidé, kteří chtěli utéct z komunistické diktatury, byli zločinci). Jakkoliv hrozně se to poslouchá, je to logické a dalo se to čekat. Přiznat si tak děsivou chybu, že člověk sloužil zločincům a střílel na slušné lidi, je příliš bolestivé. Lepší je popírat. Ostatně po pádu nacismu to bylo naprosto stejné. „Mnozí lidé, kteří představovali oporu komunistického režimu, například příslušníci Pohraniční stráže nebo SNB, patřili v listopadové revoluci k poraženým. Roky režimu sloužili a potom měli strach, co s nimi bude. Nic zlého se jim nestalo, většinou pak udělali dobré kariéry v jiných oborech, dobře se jim vedlo, polepšili si. A přesto se dodnes nejsou schopni podívat na svou minulost kriticky,“ míní po dokončení seriálu scénárista Adam Drda. Další díly vyprávějí třeba o pracovnících v Podnicích zahraničního obchodu – měli po převratu díky svým konexím a jazykovým znalostem jednodušší cestu k byznysu, jak se traduje? „Rozdíly ve vnímání a prožívání listopadu 1989 jsou obrovské. Kdybych měl uvést další příklad, zmínil bych nedobrovolné spolupracovníky Státní bezpečnosti,“ dodává Drda. „Převrat pro některé z nich na jednu stranu znamenal osvobození, protože jim StB konečně dala pokoj, na druhou stranu se museli velice obtížně vyrovnávat s minulostí. Jen málokteří si dokázali přiznat selhání, archivy StB zůstávaly dlouho uzavřené, těm lidem se vlastně protahoval život v polopravdách a v utajování. Čili nejen listopadový převrat, ale i devadesátá léta byla pro každého odlišná. Za minulostí se tehdy udělala takzvaně tlustá čára, ale v jednotlivých životech nic takového udělat nelze.“ ------------------------------------------------------------------------------ 1. Venca říká: Sobota, 9. 3. 2019 v 11:13 Byl teda ten Ervín agent StB, nebo ne ? Nebo si to Berka vymyslel ? 2. Berka říká: Sobota, 9. 3. 2019 v 15:34 Samozřejmě že byl a jestli snad někomu ublížil, ať ten si ho soudí. Mě je to absolutně fuk. Akorát že náš architekt se svým smyslem pro spravedlnost a pravdu rád po komunisticku selektuje historii. Že byl příkladně Zeman jeden rok ve straně, o tom se psát může a je to velmi zavrženíhodné. Že ale architektovi kamarádi byli agenty a vědomými spolupracovníky státní bezpečnosti, to je zcela omluvitelné a psát o tom přinejmenším „není příliš šťastné“. To by se jednomu ukroutila hlava… --------------------------------------------------------------------------------- "Že ale architektovi kamarádi byli agenty a vědomými spolupracovníky státní bezpečnosti, to je zcela omluvitelné" Berka říká: Úterý, 26. 2. 2019 v 0:34 Spoluzbabělci Olda Háj a Ervín Fririch ? Fridrich Ervín, narozen 4.01.1934, od roku 1971 evidován jako důvěrník, svazek č. 15566, správa StB Brno Háj Oldřich, narozen 12.01.1932, evidován nejprve jako tajný spolupracovník (spisová značka 806006), následně jako agent – svazek č. 18060, správa StB Brno Proč spoluzbabělci ? Prostě chtěli jet do Steyru, tak jeli. Účel světí prostředky. Gryc chtěl do Švédska, tak jel. Stačilo jen po návratu zajít na kafíčko, že… Berka chtěl do Španělska, ale přece jenom zas až tak moc ne. To z něj rozhodně nedělá žádného hrdinu – hrdinství totiž k tomu potřeba nebylo. Ale taky to – aspoň doufám – z něho nedělá šedou kolaborantskou svini, kvůli kterým to tady tak dlouho mohlo fungovat. ----------------------------------------------------------------- O co jde tedy jde. . . O šedou kolaborantskou svini, jako takovou, nebo že vděčí Architektu demokracie - Václavu Havlovi, stejně jako ostatní občané za konec Bladeho koncentráku. Anonymní komentáře JL není nutno překládat do češtiny, myslím, že i pan Fotrák to pochopí, že ? Znal Fotrák jako sportovec Oldřicha Háje? Je také toho názoru, že šlo o: "šedou kolaborantskou svini, kvůli kterým to tady tak dlouho mohlo fungovat." XXXXX říká: Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27 ani to nečtu a jak jsem řek VŮL. Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat. Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak prudit s havlem. „Faktem je , že to nejspíš dlouho nevydržíš. Díky Bohu. A kdybys to chtěl urychlit stačí skočit z šityparku s lanem kolem krku, jak to před léty předvedl jinej magor tvýho ražení.“ XXXXX říká: Sobota, 30. 1. 2016 v 13:34 Tak já myslel, že už je od tebe klid na věky a zas ne. Proč to tu vlastně visí? Ty nechápeš, že dokud budeš prudit nedáme ti pokoj? Celý Jihlavě (podle mě) je u prdele Gryc, Rozehnal a Havel. Lidi mají jiný starosti. Po většině existenční. Neříkám že si za to opět většinově nemůžou sami, ale kecy o nějakým Rozehnalovi koho to zajímá? Dobře, nakreslil jsi Březinky, komoušům pentagon, někde nějakej most, co já vím co ještě, dobrý všechno to stojí, lidi to užívají, tudíž tvé práci čest. Ale koho to kurva dneska zajímá? XXXXX říká: Neděle, 22. 7. 2018 v 12:42 „Zhanobil ses sám oslavováním ochlasty a kurevníka a kdybys o něm držel hubu a psal o stavbách, nikdo by tě nehanobil“

1. fotrák říká: Středa, 1. 1. 2020 v 20:40 Dějiny byly, jsou a budou vykládány prostřednictvím úst krmených rukama svých rukovoditělů. Hanba, neznalost i svědomí stranou, jist se musí. To, co je zdokumentováno a odolá chleboústým, jsou toky peněz. Pokračování textu autor po zralé úvaze podrobil v rámci svobody slova a projevu včasné autocenzuře. -------------------------------------------- Co na todle bez autocenzury . . . fotrák říká: převzato: Útok z Kremlu Celé Vánoce se v Polsku řešily výroky ruského prezidenta Vladimira Putina a dalších ruských představitelů. Manipulacemi a nepravdou se snažili popřít podíl Sovětského svazu na začátku 2. světové války, tedy přepadení Polska 17. září 1939. Putin navíc vinu za rozpoutání nejhoršího válečného konfliktu ve světové historii připsal právě Polákům. Vyvolalo to ostrou reakci polského premiéra Mateusze Morawieckého. V dopise do Kremlu nazval Putina lhářem. „Nesouhlasíme se zaměňováním katů s oběťmi, pachatelů krutých zločinů s nevinným obyvatelstvem a napadenými státy. Ve jménu památky obětí a jménem společné budoucnosti musíme dbát o pravdu,” stojí v dopise, který je přeložený do několika jazyků, Detailům historického sporu se budeme věnovat v rozhovoru.

Zábavný pořad Selekce historie podle komunistického architekta,díl milióntý první. Pokud vám unikly díly předchozí,nelitujte a nehledejte červené tlačítko,je to stále stejné.

Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého Dvacáté století přineslo světu nepředstavitelné utrpení a smrt stovek milionů lidí, zabitých ve jménu šílených totalitních ideologií. Fakt, že nacismus, fašismus a komunismus mají na svědomí krvavé zločiny, bere naše generace jako samozřejmost. Samozřejmé je také to, kdo je za tyto zločiny zodpovědný, a čí spojenectví stálo na začátku druhé světové války, nejvražednějšího konfliktu v dějinách lidstva. 30.12.2019 Tags: prohlášení předseda vlády Polské republiky Bohužel, čím více času uplynulo od těchto tragických událostí, tím méně o nich vědí naše děti a vnoučata. Proto je tak důležité, abychom i nadále nahlas vyslovovali pravdu o druhé světové válce, o jejích strůjcích a obětech – a stavěli se proti jakýmkoli pokusům o falšování historie. Paměť o tomto zlu je zvláště důležitá pro Polsko, první oběť války. Naše země byla ozbrojené agresi hitlerovského Německa a sovětského Ruska vystavena jako první. A právě Polsko bylo první zemí, která bojovala na obranu svobody v Evropě. Odpor vůči těmto mocnostem zla však není pouze vzpomínkou na polské hrdinství – je co něco mnohem významnějšího. Tento odpor je odkazem celé dnešní svobodné a demokratické Evropy, která se dala do boje proti dvěma totalitám. Dnes, kdy někteří pro dosažení svých politických cílů neváhají pošlapat památku těchto dějinných událostí, musí Polsko hájit pravdu. Ne pro svůj prospěch, nýbrž jménem toho, čím je Evropa. Pakt Ribbentrop-Molotov, podepsaný 23. srpna 1939, nebyl „smlouvou o neútočení“. Šlo o politický a vojenský svazek, jenž rozděloval Evropu na dvě sféry vlivu na linii tří polských řek: Narev, Visla a San, která se o měsíc později přesunula na linii Bugu, na základě Smlouvy o hranicích a přátelství mezi třetí říší a SSSR, uzavřené 28. září 1939. Pakt byl předehrou k nepředstavitelným zločinům, které byly během dalších několika let spáchány po obou stranách této linie. Spojenectví Hitlera a Stalina bylo okamžitě uvedeno v život: 1. září 1939 nacistické Německo zaútočilo na Polsko ze západu, jihu a severu, 17. září pak Sovětský svaz napadl Polsko z východu. 22. září se v Brestu Litevském uskutečnila velká vojenská přehlídka – oslava společného vítězství hitlerovského Německa a sovětského Ruska nad nezávislým Polskem. Takovéto přehlídky nepořádají smluvní strany paktů o neútočení – dělají to spojenci a přátelé. A právě tak to bylo s Hitlerem a Stalinem: dlouho byli nejen spojenci, nýbrž i přáteli. Toto přátelství vzkvétalo natolik, že když skupina 150 německých komunistů ještě před vypuknutím druhé světové války uprchla ze třetí říše do Sovětského svazu, v listopadu 1939 je Stalin vydal Hitlerovi jako jakýsi „dar“– a tím je poslal na jistou smrt. Sovětský svaz s Říší po celou dobu úzce spolupracoval. Na konferenci v Brestu 27. listopadu 1939 představitelé tajných služeb obou států projednávali metody a zásady spolupráce při potírání polských odbojových organizací na okupovaných územích. Další konference funkcionářů NKVD a SS týkající se jejich spolupráce proběhly mj. v Zakopaném a v Krakově (v březnu 1940). To nebyly rozhovory o neútočení, nýbrž o likvidaci (rozuměj: vraždění) lidí, polských občanů, a o společných spojeneckých akcích s cílem úplného zničení Polska. Bez spoluúčasti Stalina při dělení Polska a bez surovin, které Stalin dodával Hitlerovi, by německá zločinná mašinérie neovládla Evropu. Poslední vlaky s dodávkami vyjely ze Sovětského svazu do Německa 21. června 1941 – den před útokem nacistického Německa na dosavadního spojence. Díky Stalinovi mohl Hitler beztrestně dobývat další země, zavírat Židy z celého kontinentu do ghett a připravovat holocaust – jeden z největších zločinů v dějinách lidstva. Stalin na východě prováděl zločinné akce, podřizoval si jeden stát po druhém a budoval strukturu táborů, které Rus Alexandr Solženicyn nazval Souostroví Gulag. Táborů, ve kterých byly miliony lidí, odpůrců komunistické vlády, ničeny otrockou, vražednou katorgou. Zločiny komunismu začaly ještě před druhou světovou válkou – od hladomoru milionu Rusů na začátku dvacátých let, přes Velký hladomor, v jehož důsledku zemřelo mnoho milionů obyvatel Ukrajiny a Kazachstánu, až po Velkou čistku, během níž bylo povražděno téměř 700 tisíc politických protivníků a běžných občanů, především Rusů, rovněž v rámci tzv. Polské operace NKVD, ve které byli postříleni hlavně občané SSSR polského původu. Na smrt byly vydány děti, ženy a muži. Pouze v Polské operaci bylo podle údajů NKVD zastřeleno 111 tisíc osob – tito lidé byli úkladně zavražděni sovětskými komunisty. Být v té době Polákem v Sovětském svazu znamenalo rozsudek smrti nebo mnoholeté vyhnanství na Sibiři. Pokračováním této politiky byly zločiny páchané již po sovětském vpádu do Polska (17. září 1939) – mezi tyto zločiny patří i vyvraždění více než 22 tisíc polských důstojníků a dalších zástupců elity mj. v Katyni, Charkově, Tveru, Kyjevě a Minsku – a také v mučírnách NKVD a lágrech v nejvzdálenějších koutech sovětského impéria. Největšími oběťmi komunismu byli občané Ruska. Historici odhadují, že v samotném Sovětském svazu bylo zavražděno 20 až 30 milionů lidí. Smrt a lágry čekaly dokonce i na ty, kteří jsou v civilizovaných státech zahrnováni péčí – zajatce vracející se z války. Sovětský svaz s nimi nezacházel jako s válečnými hrdiny, ale jako se zrádci. To byla „vděčnost“ sovětského Ruska vůči válečným zajatcům-vojákům Rudé armády: smrt, lágry, koncentrační tábory. Za všechny tyto zločiny odpovídají komunističtí vůdci v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem. Pokus o rehabilitaci této postavy po osmdesáti letech od vypuknutí druhé světové války pro politické cíle dnešního ruského prezidenta musí vyvolat jednoznačný nesouhlas u každého, kdo má alespoň základní znalosti dějin 20. století. Prezident Putin ohledně Polska mnohokrát lhal. Vždy tak činil s plným vědomím. Obvykle k tomu dochází v situaci, kdy vláda v Moskvě cítí mezinárodní tlak související s jejím jednáním. A to tlak ne na historické, ale právě na současné geopolitické scéně. V posledních týdnech Rusko utrpělo několik zásadních porážek: pokus o úplné podřízení Běloruska skončil neúspěchem, Evropská unie opět prodloužila sankce uložené za protiprávní anexi Krymu a jednání v tzv. „normandském formátu“ nejenže nepřinesla zrušení těchto sankcí, ale ve stejnou dobu došlo k dalším omezením – tentokrát americkým – které značně ztěžují realizaci projektu Nord Stream 2. Zároveň byli ruští sportovci vyloučeni na čtyři roky za doping. Slova prezidenta Putina považuji za snahu o skrytí těchto problémů. Ruský vůdce si velmi dobře uvědomuje, že jeho výtky nemají nic společného se skutečností – a že v Polsku nejsou pomníky Hitlera ani Stalina. Takové pomníky byly v naší zemi výhradně tehdy, když je vztyčovali agresoři a zločinci – hitlerovská třetí říše a sovětské Rusko. Ruský národ – největší oběť Stalina, jednoho z nejkrutějších zločinců světových dějin – si zaslouží pravdu. Hluboce věřím, že ruský národ je národem svobodných lidí a odmítá stalinismus, i když se vláda prezidenta Putina pokouší o jeho rehabilitaci. Nesouhlasíme se zaměňováním katů s oběťmi, pachatelů krutých zločinů s nevinným obyvatelstvem a napadenými státy. Ve jménu památky obětí a jménem společné budoucnosti musíme dbát o pravdu. Mateusz Morawiecki předseda vlády Polské republiky

Místo hovadin ala G-bloger mne spíše zajímá zda město financuje dnes doručený měsíčník "Jihlavské noviny"? Další měsíčník co má nově letos vycházet a má ho financovat město jsou nějaké "Ježkovy oči". Na opravu rozbitých chodníků i hockey halu nemají prachy, tak nač zbytečně financovat dva měsíčníky?!

1. Dvořák říká: Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 17:29 Zábavný pořad Selekce historie podle komunistického architekta,díl milióntý první. DVOŘÁK + DVOŘÁK + KOLABORACE samopalníka PS-áka - HOVNO ZLE Komentuje redaktor nikoli Jiskry, ale Jihlavských listů Josef Jelínek : "Min uže nět" A také už zřejmě nikdy nedojde k realizaci "avantgardní" myšlenky, jejíž autor - někdejší redaktor jihlavské Jiskry Milan Dvořák - by nejraději osadil pamětními tabulkami všechny domy s podobnými nápisy v azbuce, jimiž sovětští vojáci v prvních dnech po válce označovali, že byl "kvartal prověren" Trápila ho otázka, jaký že to vůbec máme vztah k "pokrokovým tradicím", když sdělení gardového poručíka Rvalova "Kvartal prověren - min nět" není zvěčněno pro příští generace podobnou pamětní tabulkou jako třeba to, že "V tomto domě bydlil v roce 1830-31 Karel Havlíček Borovský . . . „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad. Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána. Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města. Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn. Nestane se tak a je to moudré. Projektant tu dbal pozorně památky, možná i umělecké. My bychom měli pamatovat na to, aby na ono prázdné místo (kam chtěl projektant sochu znovu umístit) vyplnila soch třeba sportovce"… "Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady - i jinde." Ještě štěstí, že v historii žádný plod přisluhování tomu, co momentální představuje dobré bydlo, v porovnání se skutečnými hodnotami neobstojí a že nás nic nenutí učit "naše inženýry - architekty myslet a tvořit především ideově, v úctě ke komunistické straně" Josef Jelínek Jihlavské listy 28. 6. 94 --------------------------------------- PS. blade říká: Sobota, 24. 8. 2019 v 11:14 Tady je nějaký G-bloger opravdu tu du dum dum Při odvodu na vojnu jsem na dotaz kam chci jít, jsem řekl k Pohraniční stráži, protože k nějakým bigošům se mi nechtělo. Koukli do nějakých papírů, řekli maturitu má a po základním výcviku ve Volarech a Zadním Chodově jsem se jako veldr. objevil v tzv. prvním sledu na pohraniční rotě Černé jezero, prapor byl v Železné Rudě a brigáda v Sušicích. Tak, že v kostce za komunistů pro mne hovno zle. Nyní taktéž a nemám potřebu se nikde stranicky či jinak politicky angažovat Toliko k Rudým buňkám architekte! blade říká: Sobota, 24. 8. 2019 v 20:59 „Architekte myšleno elita z pohledu zázemí, zásobování, výstroje, vybavení a pomůcek při službě, zkrátka tehdy bylo jednoznačně lepší prožít léta vojny u PS.“ NEŽ U ČERNÝCH BARONŮ, ŽE ?

Takové patologické případy jako G-bloger nechme psychiatrům. Je ale dobré se vyjádřit k jednání politiků jako Tomáš Petříček, Petr Fiala a Miroslav Kalousek. Jsme svědky toho, jak předvádějí tu nejodpornější kombinaci zbabělosti, ubohosti, bezpáteřnosti a chamtivosti. Včera bojovali proti nacionalismu, dnes se hlásí k hnědým košilím, zítra k čemukoliv jinému.

PSYCHITRIE PS-áka Drzé čelo je lepší než poplužní dvůr Nejlepší obrana velitele četa PS-áka je útok! blade říká: Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 21:14 Takové patologické případy jako G-bloger nechme psychiatrům. Takové případy: 1. blade říká: Úterý, 31. 12. 2019 v 0:02 Vyprávěj… nynějším studentům: Proč se po 30 letech otevírají témata sovětská armáda, vlasovci, pomníky? Že by kouřová clona? ———————————————– Malé legrace je, že po 30 letech pohraničník dobrovolně a z přesvědčení. Kádruje, není sám, ještě máme Berku. Vyprávěj… nynějším studentům: Protože ani dnes nikdo neuvěří, že po osvobozené republiky vozili Rusové Vlasovce z Prahy do Heřmanče, kde měl tehdy hospodu pozdější třešťský občan Langer, který vícekráte povídal, že tam viděl popravovat Vlasovce. Popravovat Vlasovce v Praze, asi těžko, že? Armějci kouřili machorku u kulometů, po složení Vlasovců z nákladních aut si do nich zastříleli. A pak si zapálili, aby ukrátili chvíli, než přivezou další náklad. Myslíte, že pan Langer lhal? —————————————————— Vyprávěj… nynějším studentům: Soudruzi ve zbrani, kolegové velitele čety PS-áka: V neděli se na ČT2 vracejí Příběhy 20. století. Další díl se věnuje pohraničníkům, jednotkám, jejichž úkolem bylo během komunistické diktatury chytat občany a zabránit jim v útěku do demokratického světa. Tisíce lidí byly nesmyslně trestány za pokus o útěk nebo za napomáhání k útěku, -------------------------------------------------------------------------------- v letech 1948–1989 bylo dokonce na hranicích asi tři sta lidí zabito. ------------------------------------------------------------------------------- Jejich ”zločinem” bylo pouze to, že chtěli odjet z komunistického Československa. V dokumentu Radima Špačka hovoří někteří bývalí důstojníci z povolání. Ti vojáci, kteří si uchovali normální lidské myšlení, postupně pochopili skutečnou funkci pohraničních jednotek a snažili se odtamtud zmizet. Omluvu od Blade nečekejte Existují ale i takoví, kteří nedokážou, nebo spíše nechtějí vidět realitu dodnes. Uzavřeli se ve své slonovinové věži popírání, fanatismu a absurdních výmluv (např.: lidé, kteří chtěli utéct z komunistické diktatury, byli zločinci). Jakkoliv hrozně se to poslouchá, je to logické a dalo se to čekat. Přiznat si tak děsivou chybu, že člověk sloužil zločincům a střílel na slušné lidi, je příliš bolestivé. Lepší je popírat. A obviňovat otroky totality !!! Ostatně po pádu nacismu to bylo naprosto stejné. „Mnozí lidé, kteří představovali oporu komunistického režimu, například příslušníci Pohraniční stráže nebo SNB, patřili v listopadové revoluci k poraženým. ----------------------------------------------------------------------- Roky režimu sloužili a potom měli strach, co s nimi bude. --------------------------------------------------------------------- Nic zlého se jim nestalo, většinou pak udělali dobré kariéry v jiných oborech, dobře se jim vedlo, polepšili si. BYLO JIM DLE VLASTNÍHO KOMENTÁŘE "HOVNO ZLE" Přečtěte si vzpomínku Evy Rozehnalové, jak jí bylo při žalářování Autora nemocnice Nové Město, ing. arch Bedřicha Rozehnala. Drzé čelo je lepší než poplužní dvůr Nejlepší obrana velitele četa PS-áka je útok! A přesto se dodnes nejsou schopni podívat na svou minulost kriticky, “ míní po dokončení seriálu scénárista Adam Drda. Další díly vyprávějí třeba o pracovnících v Podnicích zahraničního obchodu – měli po převratu díky svým konexím a jazykovým znalostem jednodušší cestu k byznysu, jak se traduje? „Rozdíly ve vnímání a prožívání listopadu 1989 jsou obrovské. Kdybych měl uvést další příklad, zmínil bych nedobrovolné spolupracovníky Státní bezpečnosti,“ dodává Drda. „Převrat pro některé z nich na jednu stranu znamenal osvobození, protože jim StB konečně dala pokoj, na druhou stranu se museli velice obtížně vyrovnávat s minulostí. Jen málokteří si dokázali přiznat selhání, archivy StB zůstávaly dlouho uzavřené, těm lidem se vlastně protahoval život v polopravdách a v utajování. Čili nejen listopadový převrat, ale i devadesátá léta byla pro každého odlišná.¨ Za minulostí se tehdy udělala takzvaně tlustá čára, le v jednotlivých životech nic takového udělat nelze.“

omluva: "PSYCHIATRIE PS-áka" JE TO KONSTANTA, KTERÁ SE DISTANCUJE OD SPOLEČNÝCH ZLOČINŮ NACISMU a KOMUNISMU: Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého Dvacáté století přineslo světu nepředstavitelné utrpení a smrt stovek milionů lidí, zabitých ve jménu šílených totalitních ideologií. Fakt, že nacismus, fašismus a komunismus mají na svědomí krvavé zločiny, bere naše generace jako samozřejmost. Samozřejmé je také to, kdo je za tyto zločiny zodpovědný, a čí spojenectví stálo na začátku druhé světové války, nejvražednějšího konfliktu v dějinách lidstva. 30.12.2019 Tags: prohlášení předseda vlády Polské republiky Bohužel, čím více času uplynulo od těchto tragických událostí, tím méně o nich vědí naše děti a vnoučata. Proto je tak důležité, abychom i nadále nahlas vyslovovali pravdu o druhé světové válce, o jejích strůjcích a obětech – a stavěli se proti jakýmkoli pokusům o falšování historie. Paměť o tomto zlu je zvláště důležitá pro Polsko, první oběť války. Naše země byla ozbrojené agresi hitlerovského Německa a sovětského Ruska vystavena jako první. A právě Polsko bylo první zemí, která bojovala na obranu svobody v Evropě. Odpor vůči těmto mocnostem zla však není pouze vzpomínkou na polské hrdinství – je co něco mnohem významnějšího. Tento odpor je odkazem celé dnešní svobodné a demokratické Evropy, která se dala do boje proti dvěma totalitám. Dnes, kdy někteří pro dosažení svých politických cílů neváhají pošlapat památku těchto dějinných událostí, musí Polsko hájit pravdu. Ne pro svůj prospěch, nýbrž jménem toho, čím je Evropa. Pakt Ribbentrop-Molotov, podepsaný 23. srpna 1939, nebyl „smlouvou o neútočení“. Šlo o politický a vojenský svazek, jenž rozděloval Evropu na dvě sféry vlivu na linii tří polských řek: Narev, Visla a San, která se o měsíc později přesunula na linii Bugu, na základě Smlouvy o hranicích a přátelství mezi třetí říší a SSSR, uzavřené 28. září 1939. Pakt byl předehrou k nepředstavitelným zločinům, které byly během dalších několika let spáchány po obou stranách této linie. Spojenectví Hitlera a Stalina bylo okamžitě uvedeno v život: 1. září 1939 nacistické Německo zaútočilo na Polsko ze západu, jihu a severu, 17. září pak Sovětský svaz napadl Polsko z východu. 22. září se v Brestu Litevském uskutečnila velká vojenská přehlídka – oslava společného vítězství hitlerovského Německa a sovětského Ruska nad nezávislým Polskem. Takovéto přehlídky nepořádají smluvní strany paktů o neútočení – dělají to spojenci a přátelé. A právě tak to bylo s Hitlerem a Stalinem: dlouho byli nejen spojenci, nýbrž i přáteli. Toto přátelství vzkvétalo natolik, že když skupina 150 německých komunistů ještě před vypuknutím druhé světové války uprchla ze třetí říše do Sovětského svazu, v listopadu 1939 je Stalin vydal Hitlerovi jako jakýsi „dar“– a tím je poslal na jistou smrt. Sovětský svaz s Říší po celou dobu úzce spolupracoval. Na konferenci v Brestu 27. listopadu 1939 představitelé tajných služeb obou států projednávali metody a zásady spolupráce při potírání polských odbojových organizací na okupovaných územích. Další konference funkcionářů NKVD a SS týkající se jejich spolupráce proběhly mj. v Zakopaném a v Krakově (v březnu 1940). To nebyly rozhovory o neútočení, nýbrž o likvidaci (rozuměj: vraždění) lidí, polských občanů, a o společných spojeneckých akcích s cílem úplného zničení Polska. Bez spoluúčasti Stalina při dělení Polska a bez surovin, které Stalin dodával Hitlerovi, by německá zločinná mašinérie neovládla Evropu. Poslední vlaky s dodávkami vyjely ze Sovětského svazu do Německa 21. června 1941 – den před útokem nacistického Německa na dosavadního spojence. Díky Stalinovi mohl Hitler beztrestně dobývat další země, zavírat Židy z celého kontinentu do ghett a připravovat holocaust – jeden z největších zločinů v dějinách lidstva. Stalin na východě prováděl zločinné akce, podřizoval si jeden stát po druhém a budoval strukturu táborů, které Rus Alexandr Solženicyn nazval Souostroví Gulag. Táborů, ve kterých byly miliony lidí, odpůrců komunistické vlády, ničeny otrockou, vražednou katorgou. Zločiny komunismu začaly ještě před druhou světovou válkou – od hladomoru milionu Rusů na začátku dvacátých let, přes Velký hladomor, v jehož důsledku zemřelo mnoho milionů obyvatel Ukrajiny a Kazachstánu, až po Velkou čistku, během níž bylo povražděno téměř 700 tisíc politických protivníků a běžných občanů, především Rusů, rovněž v rámci tzv. Polské operace NKVD, ve které byli postříleni hlavně občané SSSR polského původu. Na smrt byly vydány děti, ženy a muži. Pouze v Polské operaci bylo podle údajů NKVD zastřeleno 111 tisíc osob – tito lidé byli úkladně zavražděni sovětskými komunisty. Být v té době Polákem v Sovětském svazu znamenalo rozsudek smrti nebo mnoholeté vyhnanství na Sibiři. Pokračováním této politiky byly zločiny páchané již po sovětském vpádu do Polska (17. září 1939) – mezi tyto zločiny patří i vyvraždění více než 22 tisíc polských důstojníků a dalších zástupců elity mj. v Katyni, Charkově, Tveru, Kyjevě a Minsku – a také v mučírnách NKVD a lágrech v nejvzdálenějších koutech sovětského impéria. Největšími oběťmi komunismu byli občané Ruska. Historici odhadují, že v samotném Sovětském svazu bylo zavražděno 20 až 30 milionů lidí. Smrt a lágry čekaly dokonce i na ty, kteří jsou v civilizovaných státech zahrnováni péčí – zajatce vracející se z války. Sovětský svaz s nimi nezacházel jako s válečnými hrdiny, ale jako se zrádci. To byla „vděčnost“ sovětského Ruska vůči válečným zajatcům-vojákům Rudé armády: smrt, lágry, koncentrační tábory. Za všechny tyto zločiny odpovídají komunističtí vůdci v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem. Pokus o rehabilitaci této postavy po osmdesáti letech od vypuknutí druhé světové války pro politické cíle dnešního ruského prezidenta musí vyvolat jednoznačný nesouhlas u každého, kdo má alespoň základní znalosti dějin 20. století. Prezident Putin ohledně Polska mnohokrát lhal. Vždy tak činil s plným vědomím. Obvykle k tomu dochází v situaci, kdy vláda v Moskvě cítí mezinárodní tlak související s jejím jednáním. A to tlak ne na historické, ale právě na současné geopolitické scéně. V posledních týdnech Rusko utrpělo několik zásadních porážek: pokus o úplné podřízení Běloruska skončil neúspěchem, Evropská unie opět prodloužila sankce uložené za protiprávní anexi Krymu a jednání v tzv. „normandském formátu“ nejenže nepřinesla zrušení těchto sankcí, ale ve stejnou dobu došlo k dalším omezením – tentokrát americkým – které značně ztěžují realizaci projektu Nord Stream 2. Zároveň byli ruští sportovci vyloučeni na čtyři roky za doping. Slova prezidenta Putina považuji za snahu o skrytí těchto problémů. Ruský vůdce si velmi dobře uvědomuje, že jeho výtky nemají nic společného se skutečností – a že v Polsku nejsou pomníky Hitlera ani Stalina. Takové pomníky byly v naší zemi výhradně tehdy, když je vztyčovali agresoři a zločinci – hitlerovská třetí říše a sovětské Rusko. Ruský národ – největší oběť Stalina, jednoho z nejkrutějších zločinců světových dějin – si zaslouží pravdu. Hluboce věřím, že ruský národ je národem svobodných lidí a odmítá stalinismus, i když se vláda prezidenta Putina pokouší o jeho rehabilitaci. Nesouhlasíme se zaměňováním katů s oběťmi, pachatelů krutých zločinů s nevinným obyvatelstvem a napadenými státy. Ve jménu památky obětí a jménem společné budoucnosti musíme dbát o pravdu. Mateusz Morawiecki předseda vlády Polské republiky

Takové patologické případy jako archislouha KSČ jen ala zalezlý králíček ve Stavohnízdě, dodnes rudý i na zádeli s průkazem ROH i SČSP nechme psychiatrům. Tento rudý psychouš tu vyžaduje autogramy přispěvatelu :-). Vrať se do komunistického socíku kašpare.

Drvoštěp a Lotrando z USA zabili sultána Sulimána, zahynuli i rádci Hálí, Belí a Zelí. Ani Zubejda přežila. Hurá, hurá, hurá! Pět dní se radujte.

Volejte sláva a pět dní se radujte.

Drvoštěp a Lotrando z USA zabili sultána Sulimána, zahynuli i rádci Hálí, Belí a Zelí. Ani Zubejda nepřežila. Hurá, hurá, hurá! Volejte sláva a pět dní se radujte.

BUM! https://twitter.com/AhadTv/status/1213102593125371906

PF 2020 Putina + Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 19:47 Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého Dvacáté století přineslo světu nepředstavitelné utrpení a smrt stovek milionů lidí, zabitých ve jménu šílených totalitních ideologií. Fakt, že nacismus, fašismus a komunismus mají na svědomí krvavé zločiny, bere naše generace jako samozřejmost. Samozřejmé je také to, kdo je za tyto zločiny zodpovědný, a čí spojenectví stálo na začátku druhé světové války, nejvražednějšího konfliktu v dějinách lidstva. 30.12.2019 Tags: prohlášení předseda vlády Polské republiky Bohužel, čím více času uplynulo od těchto tragických událostí, tím méně o nich vědí naše děti a vnoučata. Proto je tak důležité, abychom i nadále nahlas vyslovovali pravdu o druhé světové válce, o jejích strůjcích a obětech – a stavěli se proti jakýmkoli pokusům o falšování historie. Paměť o tomto zlu je zvláště důležitá pro Polsko, první oběť války. Naše země byla ozbrojené agresi hitlerovského Německa a sovětského Ruska vystavena jako první. A právě Polsko bylo první zemí, která bojovala na obranu svobody v Evropě. Odpor vůči těmto mocnostem zla však není pouze vzpomínkou na polské hrdinství – je co něco mnohem významnějšího. Tento odpor je odkazem celé dnešní svobodné a demokratické Evropy, která se dala do boje proti dvěma totalitám. Dnes, kdy někteří pro dosažení svých politických cílů neváhají pošlapat památku těchto dějinných událostí, musí Polsko hájit pravdu. Ne pro svůj prospěch, nýbrž jménem toho, čím je Evropa. Pakt Ribbentrop-Molotov, podepsaný 23. srpna 1939, nebyl „smlouvou o neútočení“. Šlo o politický a vojenský svazek, jenž rozděloval Evropu na dvě sféry vlivu na linii tří polských řek: Narev, Visla a San, která se o měsíc později přesunula na linii Bugu, na základě Smlouvy o hranicích a přátelství mezi třetí říší a SSSR, uzavřené 28. září 1939. Pakt byl předehrou k nepředstavitelným zločinům, které byly během dalších několika let spáchány po obou stranách této linie. Spojenectví Hitlera a Stalina bylo okamžitě uvedeno v život: 1. září 1939 nacistické Německo zaútočilo na Polsko ze západu, jihu a severu, 17. září pak Sovětský svaz napadl Polsko z východu. 22. září se v Brestu Litevském uskutečnila velká vojenská přehlídka – oslava společného vítězství hitlerovského Německa a sovětského Ruska nad nezávislým Polskem. Takovéto přehlídky nepořádají smluvní strany paktů o neútočení – dělají to spojenci a přátelé. A právě tak to bylo s Hitlerem a Stalinem: dlouho byli nejen spojenci, nýbrž i přáteli. Toto přátelství vzkvétalo natolik, že když skupina 150 německých komunistů ještě před vypuknutím druhé světové války uprchla ze třetí říše do Sovětského svazu, v listopadu 1939 je Stalin vydal Hitlerovi jako jakýsi „dar“– a tím je poslal na jistou smrt. Sovětský svaz s Říší po celou dobu úzce spolupracoval. Na konferenci v Brestu 27. listopadu 1939 představitelé tajných služeb obou států projednávali metody a zásady spolupráce při potírání polských odbojových organizací na okupovaných územích. Další konference funkcionářů NKVD a SS týkající se jejich spolupráce proběhly mj. v Zakopaném a v Krakově (v březnu 1940). To nebyly rozhovory o neútočení, nýbrž o likvidaci (rozuměj: vraždění) lidí, polských občanů, a o společných spojeneckých akcích s cílem úplného zničení Polska. Bez spoluúčasti Stalina při dělení Polska a bez surovin, které Stalin dodával Hitlerovi, by německá zločinná mašinérie neovládla Evropu. Poslední vlaky s dodávkami vyjely ze Sovětského svazu do Německa 21. června 1941 – den před útokem nacistického Německa na dosavadního spojence. Díky Stalinovi mohl Hitler beztrestně dobývat další země, zavírat Židy z celého kontinentu do ghett a připravovat holocaust – jeden z největších zločinů v dějinách lidstva. Stalin na východě prováděl zločinné akce, podřizoval si jeden stát po druhém a budoval strukturu táborů, které Rus Alexandr Solženicyn nazval Souostroví Gulag. Táborů, ve kterých byly miliony lidí, odpůrců komunistické vlády, ničeny otrockou, vražednou katorgou. Zločiny komunismu začaly ještě před druhou světovou válkou – od hladomoru milionu Rusů na začátku dvacátých let, přes Velký hladomor, v jehož důsledku zemřelo mnoho milionů obyvatel Ukrajiny a Kazachstánu, až po Velkou čistku, během níž bylo povražděno téměř 700 tisíc politických protivníků a běžných občanů, především Rusů, rovněž v rámci tzv. Polské operace NKVD, ve které byli postříleni hlavně občané SSSR polského původu. Na smrt byly vydány děti, ženy a muži. Pouze v Polské operaci bylo podle údajů NKVD zastřeleno 111 tisíc osob – tito lidé byli úkladně zavražděni sovětskými komunisty. Být v té době Polákem v Sovětském svazu znamenalo rozsudek smrti nebo mnoholeté vyhnanství na Sibiři. Pokračováním této politiky byly zločiny páchané již po sovětském vpádu do Polska (17. září 1939) – mezi tyto zločiny patří i vyvraždění více než 22 tisíc polských důstojníků a dalších zástupců elity mj. v Katyni, Charkově, Tveru, Kyjevě a Minsku – a také v mučírnách NKVD a lágrech v nejvzdálenějších koutech sovětského impéria. Největšími oběťmi komunismu byli občané Ruska. Historici odhadují, že v samotném Sovětském svazu bylo zavražděno 20 až 30 milionů lidí. Smrt a lágry čekaly dokonce i na ty, kteří jsou v civilizovaných státech zahrnováni péčí – zajatce vracející se z války. Sovětský svaz s nimi nezacházel jako s válečnými hrdiny, ale jako se zrádci. To byla „vděčnost“ sovětského Ruska vůči válečným zajatcům-vojákům Rudé armády: smrt, lágry, koncentrační tábory. Za všechny tyto zločiny odpovídají komunističtí vůdci v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem. Pokus o rehabilitaci této postavy po osmdesáti letech od vypuknutí druhé světové války pro politické cíle dnešního ruského prezidenta musí vyvolat jednoznačný nesouhlas u každého, kdo má alespoň základní znalosti dějin 20. století. Prezident Putin ohledně Polska mnohokrát lhal. Vždy tak činil s plným vědomím. Obvykle k tomu dochází v situaci, kdy vláda v Moskvě cítí mezinárodní tlak související s jejím jednáním. A to tlak ne na historické, ale právě na současné geopolitické scéně. V posledních týdnech Rusko utrpělo několik zásadních porážek: pokus o úplné podřízení Běloruska skončil neúspěchem, Evropská unie opět prodloužila sankce uložené za protiprávní anexi Krymu a jednání v tzv. „normandském formátu“ nejenže nepřinesla zrušení těchto sankcí, ale ve stejnou dobu došlo k dalším omezením – tentokrát americkým – které značně ztěžují realizaci projektu Nord Stream 2. Zároveň byli ruští sportovci vyloučeni na čtyři roky za doping. Slova prezidenta Putina považuji za snahu o skrytí těchto problémů. Ruský vůdce si velmi dobře uvědomuje, že jeho výtky nemají nic společného se skutečností – a že v Polsku nejsou pomníky Hitlera ani Stalina. Takové pomníky byly v naší zemi výhradně tehdy, když je vztyčovali agresoři a zločinci – hitlerovská třetí říše a sovětské Rusko. Ruský národ – největší oběť Stalina, jednoho z nejkrutějších zločinců světových dějin – si zaslouží pravdu. Hluboce věřím, že ruský národ je národem svobodných lidí a odmítá stalinismus, i když se vláda prezidenta Putina pokouší o jeho rehabilitaci. Nesouhlasíme se zaměňováním katů s oběťmi, pachatelů krutých zločinů s nevinným obyvatelstvem a napadenými státy. Ve jménu památky obětí a jménem společné budoucnosti musíme dbát o pravdu. Mateusz Morawiecki předseda vlády Polské republiky Tento článek byl publikován dne 2. 1. 2020 (Čtvrtek) v 19:47 v rubrice Politika. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu. 49 komentářů k článku “PF 2020 Putina + Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého” blade říká: Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 20:58 Místo hovadin ala G-bloger mne spíše zajímá zda město financuje dnes doručený měsíčník „Jihlavské noviny“? Další měsíčník co má nově letos vycházet a má ho financovat město jsou nějaké „Ježkovy oči“. Na opravu rozbitých chodníků i hockey halu nemají prachy, tak nač zbytečně financovat dva měsíčníky?! Zdeněk Gryc říká: Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 23:02 mně aktuálně zajímá, zda „čtenář“ – i JL uvěří,že… Pohraniníci, dne 17. 10 1964. na celnici v Nové Bystřici prohlíželi nejenom zadek. Dokonce požádali rukama roztáhnout Muskulus gluteus maximus. Zdeněk Gryc říká: Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 23:05 PS. Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého Dvacáté století přineslo světu nepředstavitelné utrpení a smrt stovek milionů lidí, zabitých ve jménu šílených totalitních ideologií. Fakt, že nacismus, fašismus a komunismus mají na svědomí krvavé zločiny, bere naše generace jako samozřejmost. Samozřejmé je také to, kdo je za tyto zločiny zodpovědný, a čí spojenectví stálo na začátku druhé světové války, nejvražednějšího konfliktu v dějinách lidstva. —————————————- to jako dle velitele čety PS-aka kecá nebo je to HISTORICKÝ FAKT ? blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 9:52 Takové patologické případy jako archislouha KSČ jen ala zalezlý králíček ve Stavohnízdě, dodnes rudý i na zádeli s průkazem ROH i SČSP nechme psychiatrům. Tento rudý psychouš tu vyžaduje autogramy přispěvatelu :-). Vrať se do komunistického socíku kašpare. blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 10:07 Drvoštěp a Lotrando z USA zabili sultána Sulimána, zahynuli i rádci Hálí, Belí a Zelí. Ani Zubejda přežila. Hurá, hurá, hurá! blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 10:13 Volejte sláva a pět dní se radujte. blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 10:17 Drvoštěp a Lotrando z USA zabili sultána Sulimána, zahynuli i rádci Hálí, Belí a Zelí. Ani Zubejda nepřežila. Hurá, hurá, hurá! Volejte sláva a pět dní se radujte. zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 13:41 Tento blog má název: PF 2020 Putina + Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 19:47 „Nesouhlasíme se zaměňováním katů s oběťmi, pachatelů krutých zločinů s nevinným obyvatelstvem a napadenými státy. Ve jménu památky obětí a jménem společné budoucnosti musíme dbát o pravdu.“ „Nesouhlasíme se zaměňováním velitele čety PS-áka, za morální ukazovátko na občana v době totality.“ Dokáže blade mimo posměšné povykování, přečíst prohlášení Morawieckého a napsat k němu komentář ? ———————————————————— Cítí se PS-ák spoluvinen za zločiny komunismu? Páchané v době, kdy mu bylo „hovno zle“. ————————————————————- S dcerou profesora Rozehnala to bylo naopak ! viz. Blog: 80 let jsme vám nablízku aneb Příběh novoměstské nemocnice. Článek: „Na Ing. arch. Bedřicha Rozehnala vzpomíná jeho dcera Ing. arch. Eva Rozehnalová.“ ———————————————————————————————– Dokázal by PS-ák, tedy dnes, když jeho kámoška je v USA, komentovat práci soudruhů, kteří ne-hlídali hranici, ale inteligenci v Basaprojektu ? blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 16:33 Vrať se do komunistického socíku >>> ://cdn.pixabay.com/photo/2019/09/27/00/27/fool-4507251_960_720.png Jan P říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 18:33 USA vymyslely pojem Osa zla, ale už nikomu neřekly, že oni jsou té osy střed, samotný středobod zla. Naštěstí i naneštěstí zároveň se chovají tak, že to nelze přehlédnout.A protože Bůh a kapitál ochraňuje USA, ty mají pocit, že mohou jen tak kdekoliv kohokoliv vodbouchnout (Střední Východ je nový divoký západ – s padouchy, indiány a ropou), máme teď před sebou další konflikt se spoustou utrpení. Donald Trump nařídil atentát na generála Kásima Sulejmaního, jednoho z nejrespektovanějších íránských představitelů. Zatímco Írán to považuje za akt terorismu, americký Kongres mluví o provokaci, ke které neměl prezident bez jejího souhlasu mandát. Do nového roku bych nám všem přál více schopnosti a ochoty argumentovat, argumentům naslouchat a dokázat uznat vlastní omyl. Na druhou stranu chápu, že vlastnit pravdu je o hodně snazší než ji hledat, takže to zvládnou i ti, kteří na hledání nemají buňky. PF2020 blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 19:39 Podle iráckých činitelů přijel Muhandis na bagdádské letiště v konvoji vozidel, aby uvítal Sulejmáního, který předtím přiletěl do Bagdádu z Libanonu nebo ze Sýrie. Rakety explodovaly přesně v okamžiku, kdy šéf jednotek Kuds sestoupil ze schůdků letadla, aby se s Muhandisem a jeho lidmi přivítal. Všichni zahynuli. Tělo Sulejmáního bylo identifikováno jen podle prstenu. Zbyl z něj jen prstýnek. Dokonalý načasování i efekt. Bravo USA! Kdo se bojí … znáte to o té síni. Ale v boji s IS jim takové kousky moc nešly ;-) Berka říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 20:11 Vzhledem k tomu, že se jedná o oficiálního íránského představitele a že USA nejsou s Íránem ve válečném stavu, tak bez ohledu na to, jak velký to byl pacholek (podle mě dost) se bohužel podobná událost nedá nazvat nijak jinak než vražda. Jan P říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 20:17 Dneska by šel politický kompas zkonstruovat jednoduše podle postoje k vraždě iránského generála americkou raketou na iráckém letišti. Pravice nepříčetně slaví, levice je bezmocně skeptická. zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 20:21 USA vymyslely pojem Osa zla, ale už nikomu neřekly, že oni jsou té osy střed, samotný středobod zla. VOSKOVEC ve středobodu zla. WERICH tůdle kouká, jak miláček národa čte v Nár.divadle antichartu. blade říká: Pondělí, 9. 9. 2019 v 13:00 Jinak vůbec neznáte dnešní vysokoškolský život. Např. jedna moje kámoška je třetí měsíc v USA na au-pair a při tom dělá a přemýšlí a vlastní práci o psychologii člověka. —————————————————————————- PS-ák a kámoška v USA, Zaručený zdroj informací !!! Ale kámoška se v USA snaží. Co pošle příště, tedy přímo z odpadového koše v PENTAGONU ? AU – PAIR, česky _služka ? Kam to ty české dívky dotáhly. Nebejt Havla, tak by seděla v tu-zemském koncentráku střeženém soudruhy PS-áka BLADE Nyní hrdiny vesmírných válek natočených v SSSR Jan P říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 20:30 Jaký je vlastně rozdíl mezi tím, když někoho zlikvidují Rusové a když Američané? Tedy kromě toho, že jednou jsou to Rusové a podruhé Američané, že Rusové likvidují své figury, zatímco Američané cizí? A že Američané si vybírají tak, aby z toho musel být megaprůser? Berka říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 20:33 Gryc – já nerozumět řeč tvůj kmen… zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 20:34 VHODNÝ PLÁCEK PRO… blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 10:13 Volejte sláva a pět dní se radujte. —————————————————– Úvaha o nedostatečnosti materialismu a jeho hodnot Ján Lauko | Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 16:11 Co na to blade + NATO ? blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 20:46 Zazvonil zvonec a G-blogů je konec >>> ://divadlodamdam.cz/wp-content/themes/damdam/assets/images/kaspar_move.gif zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 21:30 1. Berka říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 20:33 Gryc – já nerozumět řeč tvůj kmen… —————————————— Blogy jsou nadepsány Berka nepřečetl? Třeba později něco k jejich meritu napíše. . . Naděje, jak se říká umírá poslední, že ? Že. . . jak často přitakal a zakončoval své úvahy VÁCLAV HAVEL Berka – už zase půlnoční sex ? Je přece teprve 21:30, tedy zhruba, že ? Berka říká: Středa, 22. 8. 2018 v 0:39 Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ? Je tady docela zajímavá paralela – stejně jako si estébák dovolí řečnit o výročí okupace před českým rozhlasem, tak si to se stejnou chutí dovolí tady i budovatelský kolaborant z Jihlavy. Měli byste oba zalézt někam pod zem a vůbec se neodvažovat vystrkovat svoje narudlé a narychlo přebarvené rypáky. Teď v těch vedrech totiž máslo na hlavě strašně rychle taje… Masturbuj raději nad svejma zažloutlejma plánama ulice Antonína Zápotockého, za kterou jsi dostal a vděčně přijal čestné uznání plus prémie – a nebo možná nad legendárním výtiskem Jiskry ze dne 25.2.1975, kterou jsi tady dneska v té euforii úplně zapomněl vytáhnout, ty scvrklej pytlíčku smrdutý kolaborantský žluče… Omlouvám se ostatním za svůj půlnoční výlev, ale tyhle normalizační krysy, díky nimž se ty sračky táhly dalších dvacet let a který se vůbec opovažujou mluvit o nějakém pražském jaru, který přitom právě oni bez mrknutí oka spláchli do hajzlu, mi zvlášť dneska prostě nějak pijou krev. Karel Bernard, Královský vršek – Jihlava, ty anonymobijče. 1. Berka říká: Středa, 6. 3. 2019 v 22:42 No…vím že podle architekita, který je ještě ze staré školy, jsou onanie a masturbace sprostá slova a uvedená činnost nečistá, zvrhlá a bohu nemilá, a vím, že to budu mít na talíři dalších pět let, ale když tu vidím opět tu kopii článku, který už známe všichni nazpaměť, prostě si to nemůžu odpustit… Zdeňku, ty ostudo – že ty si tam zase hraješ s frantíkem ? Vážená a milá redakce JL, hle co máme v komentářích. Jde zřejmě o zastydlý sex rudých buněk mozkových že ? zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 21:32 No ne vážně k…. PF 2020 Putina + Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého …by opravdu, ale opravdu nic nebylo ? Berka říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 21:44 A příkladně Havel s tím má společného co ? zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 21:44 GRATULUJEME BLADE 8x No ne vážně k…. PF 2020 Putina + Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého …by ho opravdu, ale opravdu taky nic nenapadlo ? jo redaktor jISKRY Milan Dvořák roku 1975 k výročí ÚNORA 1948 to fakt byla jiná káva a rozpětí myšlenek ? „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady – i jinde.“ KDYŽ MUSÍŠ, TAK MUSÍŠ !!! zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 21:56 1. Berka říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 21:44 A příkladně Havel s tím má společného co ? Berka aktuálně nečetl ? Jde o Havlova bratra, tedy přímo už letos, že ? výslech: Dominik Duka a Ivan M. Havel 1. leden17:15 Vyhledat na Seznam.cz Deváté pokračování exkluzivního besedního pořadu, jehož hlavním záměrem je zprostředkovat divákům setkání významných osobností. Jejich zdánlivě rozdílné světy se dotýkají a vzájemně obohacují. Tentokrát oba spojuje osobnost prezidenta Václava Havla. Jsou to lidé, kteří si umějí vzájemně naslouchat a rozvíjet své myšlenky i popis reality prostřednictvím dialogu. Proto u společného stolu s Dominikem Dukou ve střešním altánu pražského arcibiskupství zasedl vlastní bratr Václava Havla, Ivan M. Havel. Jejich rozhovor navazuje na vysílání již osmi společných „výslechů“ s kardinálem Dominikem Dukou. První z nich natočili tvůrci ČT jako poslední televizní rozhovor Václava Havla dne 11. 11. 2011, pět týdnů před jeho smrtí, u příležitosti 30. výročí jejich společného uvěznění v Plzni na Borech. O rok později zasedl Dominik Duka ke společnému výslechu se scenáristou, spisovatelem a autorem seriálu Zdivočelá země Jiřím Stránským, následovali astronom Jiří Grygar, exprezident Václav Klaus, nositel Templetonovy ceny Tomáš Halík, profesor Jan Sokol, vrchní zemský rabín Karol Sidon a jedna z výrazných tváří tzv. Sametové revoluce na Slovensku, herec a politik Milan Kňažko. Režie se již tradičně ujal Jiří Strach. KOUKAL BERKA A PŘEMÝŠLEL JAKO KÁMOŠKA ? blade říká: Pondělí, 9. 9. 2019 v 13:00 Jinak vůbec neznáte dnešní vysokoškolský život. Např. jedna moje kámoška je třetí měsíc v USA na au-pair a při tom dělá a přemýšlí na vlastní práci o psychologii člověka. VÁCLAV HAVEL BYL PŘECI TAKY ČLOVĚK že ? blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 22:14 K tématu blogu kašpara: Jak Rus hnal Hitlera ://youtu.be/qZm8JbKKXGo ;-) zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 22:35 Marek Nevoral (KSČM): Jen tak dál! S RUDÝM PRAPOREM ? Politik nesmí být knedlík, ale musí. . . „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady – i jinde.“ —————————— To nenapsali místní zasloužilí anonymové, ale redaktor Jiskry: Milan Dvořák To fakt nechce bejt knedla, ale i se sem tam k něčemu vyjádřit, např. ZDE Zdeněk | 2020-01-03 22:30:34 | Reagovat blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 22:37 BUM! s://twitter.com/AhadTv/status/1213102593125371906 zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 22:51 1. blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 22:14 K tématu blogu kašpara: Jak Rus hnal Hitlera —————————————– Dohnal Vlasovce v Praze, aby je popravil po válce u Heřmanče. . . Kde NKVD. . . „ONI BYLI PRVNÍ“ – OSUDY PRVNÍCH OBĚTÍ KOMUNISMU V ČESKOSLOVENSKU. Herbert Brynda „Oni byli první“. Napadne Vás, kdo a v čem. „Oni“ jsou českoslovenští občané, často ruského původu, odvlečení už během 2. světové války do Sovětského svazu. A jejich prvenství je nasnadě; členové výboru se stejným názvem – „Oni byli první“ – se považují za první československé oběti komunismu. Začínají Historické obzory… Vladimír BystrovBezprostředně poté, co koncem roku 1944 vstoupila Rudá armáda na území někdejšího Československa, přesněji řečeno Slovenského státu, začaly sovětské bezpečnostní orgány stíhat některé skupiny místního obyvatelstva. Koho se sovětské represe týkaly, vysvětluje Vladimír Bystrov z výboru „Oni byli první“, který se zabývá shromažďováním svědectví o sovětských represích především vůči ruské „bílé“ emigraci na území Československa: „Na Slovensku, které již není součástí našeho státu, je to samostatný stát, se to týkalo desetitisícových, možná statisícových objemů lidí, kteří byli deportováni na práci do internačních táborů v Sovětském svazu. A z těch českých zemí to byli lidé, kteří byli zatčeni a uvrženi už skutečně do trestních táborů, gulagů, a byli to vesměs lidé, kteří byli charakterizováni jako kontrarevoluční, čili mohli ohrozit sovětské zájmy v Československu. To znamená pravicoví politici, ruská emigrace, ukrajinští nacionalisté a další.“ Dodejme, že do sovětských osidel se také dostaly osoby, jež se mohly potenciálně stavět proti připojení Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu, dále lidé, kteří se skutečně nebo domněle angažovali ve strukturách Slovenského státu, čeští reemigranti z Ruska po roce 1917, ruští legionáři a další. Ponechme nyní stranou skutečnost, že k podobným excesům docházelo všude, kam vstoupila svobodu přinášející noha sovětského vojáka, jak k tomu ale mohlo dojít v Československu, zemi s demokratickou – byť násilně přervanou – tradicí? „Z hlediska hodnocení sovětské politiky to bylo naprosto přirozené, byla to velmoc, která si dělala, co chtěla, byla to agresivní a expanzivní velmoc. Problém je samozřejmě v tom, že je třeba říci, že už selhal ten pseudodemokratický československý stát, protože těmto únosům dokázal jenom přihlížet a jenom chabě se bránit, nedokázal se proti nim ani nahlas ozvat. Ostatně připomeňme to, že doba byla tak zmatená, že uprchlíci ze Sovětského svazu byli Spojenci, především Brity, vraceni do sovětských rukou, kde končili jak končili. Pouze Američané váhali, ale přesto lidem prchajícím ze Sovětského svazu říkali: Budete mít volby, tak v nich Stalina svrhněte, čili šlo o naprosté nepochopení. No a v této atmosféře byly únosy lidí z Československa jednou z patálií, kterými se nikdo příliš nezabýval, ale dnes s odstupem času můžeme říci, že stát selhal ve své deklarované demokratičnosti a ve své historické reprezentaci, která dodnes tvrdí, že komunisté přišli až v roce 1948. Ne, přišli a začali působit mnohem dříve,“ říká publicista Vladimír Bystrov, autor knihy „Únosy československých občanů do Sovětského svazu v letech 1945-1955, kterou loni vydal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. K ediční práci ÚDV blíže jeho mluvčí Jan Srb: „ÚDV od doby svého vzniku, od roku 1995, vydává publikace mapující období čtyřiceti let komunismu v Československu. Ty edice se rozšiřují, začalo se sborníkem Securitas Imperii, v roce 1999 jsme začali s edicí Sešity, to je věnováno vždy určitému tématu, vyšly tam třeba tresty smrti v Československu, Československý uran, Babice, Čihošť a tak dále. A pak je třetí edice, s níž jsme začali ještě o něco později a které říkáme svědectví a z té pochází kniha pana Bystrova k těm zavlečeným. Tam třeba vyšla decimace skautingu v Československu po roce 1948, od doktora Bílka Pétépáci a další. Ty knihy už v současnosti vydáváme ve třítisícovém nákladu a to, co zbude, co nemá své stálé abonenty jako jsou školy, úřady, knihovny a tak dále, je k dispozici zdarma pro zájemce, které tato problematika nějak zajímá. Takže to se týká i zahraničních posluchačů. Jediný problém je, že už finančně nemáme na to, abychom je třeba mohli posílat poštou do zahraničí. Ale kdykoliv kdokoliv přijede do Prahy, ať už z emigrantů nebo z cizích, a mají zájem, mohou se obrátit na úřad a ty publikace dostat.“ Členové výboru „Oni byli první“ si – na rozdíl od jiných skupin politických vězňů – příliš nestěžují na špatnou spolupráci se státem. Podle Vladimíra Bystrova se český stát k obětem a pozůstalým únosů svých občanů do Sovětského svazu chová vstřícně: „Je to samozřejmě otázka vývoje, ale v roce 1995 přijal parlament prohlášení, v němž se omluvil všem obětem a pozůstalým za to, co bylo způsobeno a deklaroval, že nelze všechno napravit. V roce 2002 přijal parlament zákon o odškodnění obětí – nebo jejich vdov a dětí – je to jeden z nejprogresivnějších zákonů v oblasti odškodňování za zločiny komunismu. Pokud kdokoliv přijde s iniciativou, existuje například muzejní expozice o odvlečených, Muzeum třetího odboje v Příbrami. Existují pamětní desky, existuje výstava, to vše jde s podporou státu. Záleží ovšem na tom, jak definujeme stát. Pokud přijmeme tezi, že stát jsou poslanci, tak jsem již zmínil zákon o odškodnění, který byl poprvé na stole v roce 1992, před rozdělením republiky. Na Slovensku ještě stačil být přijat, v Česku již nikoliv. A přesto titíž poslanci ho prosadili alespoň o deset let později. Klobouk dolů.“ Situace nicméně není tak růžová, jak by se mohla zdát. Do ruských archivů, jejichž dokumenty by leccos objasnily, není lehké proniknout a i doma přežívají jisté stereotypní pohledy na legitimitu postupu Sovětského svazu na československém území. „Šance, že v bývalém Sovětském svazu o tom zjistíme něco více než dosud víme, je minimální. To zaprvé; zadruhé, zatímco takové zjištění, že politická scéna – samozřejmě kromě komunistů – dobře chápe, o co jde, a přestože díky sdělovacím prostředkům a jiným formám, se v této věci dělá velice intenzivní informační kampaň, tak pořád existují lidé, kteří nedovedou pochopit, co se tady dělo a stále zůstávají v tom klišé, že bylo Československo osvobozeno Sovětským svazem, a pokud SSSR někoho stíhal, pak právem. Nebo na tom alespoň něco bylo. S tím se bohužel stále setkáváme. Některým lidem – a bohužel mnohým, třeba úředníkům – absolutně nedochází, že opravdu nejde o to, co chtěl nebo na co snad dokonce i měl Sovětský svaz morální právo. Jde o to, že nikde v moderním státě nemá jiný stát právo vykonávat soudní pravomoc nad občany jiného státu bez souhlasu toho státu,“ uzavírá publicista Vladimír Bystrov tezí, s níž by přinejmenším někteří současní prezidenti či předsedové vlád zcela jistě nesouhlasil ——————————————— Mezi prvními zavražděnými byl i otec manželky bratra jihlavského architekta Zdeňka Baueršími. O svém strýci Čeňku Janíkovi, který přežil nacistický koncentrák a NKDVD ho odvlekla z Rožnova do Olomouce s cílem transportu na Sibiř jsem psal v JL už jinde.že? zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 23:00 1. 1. blade říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 22:14 K tématu blogu kašpara: Jak Rus hnal Hitlera Je tento blog: PF 2020 Putina + Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 19:47 Prohlášení premiéra PR Mateusze Morawieckého Dvacáté století přineslo světu nepředstavitelné utrpení a smrt stovek milionů lidí, zabitých ve jménu šílených totalitních ideologií. Fakt, že nacismus, fašismus a komunismus mají na svědomí krvavé zločiny, bere naše generace jako samozřejmost. Samozřejmé je také to, kdo je za tyto zločiny zodpovědný, —————————————————– a čí spojenectví stálo na začátku druhé světové války, —————————————————– nejvražednějšího konfliktu v dějinách lidstva. 30.12.2019 Tags: prohlášení předseda vlády Polské republiky Bohužel, čím více času uplynulo od těchto tragických událostí, tím méně o nich vědí naše děti a vnoučata. Proto je tak důležité, abychom i nadále nahlas vyslovovali pravdu o druhé světové válce, o jejích strůjcích a obětech – a stavěli se proti jakýmkoli pokusům o falšování historie. Paměť o tomto zlu je zvláště důležitá pro Polsko, první oběť války. ———————————————————————— Naše země byla ozbrojené agresi hitlerovského Německa a sovětského Ruska vystavena jako první. ———————————————————————— A právě Polsko bylo první zemí, která bojovala na obranu svobody v Evropě. Odpor vůči těmto mocnostem zla však není pouze vzpomínkou na polské hrdinství – je co něco mnohem významnějšího. Tento odpor je odkazem celé dnešní svobodné a demokratické Evropy, která se dala do boje proti dvěma totalitám. Dnes, kdy někteří / PS-áci / pro dosažení svých politických cílů neváhají pošlapat památku těchto dějinných událostí, musí Polsko hájit pravdu. Ne pro svůj prospěch, nýbrž jménem toho, čím je Evropa. zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 23:30 Naše země byla ozbrojené agresi hitlerovského Německa a sovětského Ruska vystavena jako první. ————————————————– radio SSSR neposlouchali za Protektorátu za naší asistence dědové a otcové. poslouchali BBC kteří na rozdíl od nácků a komoušů, kterým to zůstalo do dnes NELHALI Končili DOBROU NOC A PEVNOU NADĚJI PS. proč se velItel PS-ák ANONYM BLADE lepí s prominutím jak… na každý blog Ing. arch. Zdeňka Gryce jak k tomu přijde snaživec: Ján Lauko ? Berka říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 23:41 VÁCLAV HAVEL BYL PŘECI TAKY ČLOVĚK že ? ———————— No a ten iránskej jenerál nebyl člověk ? Aha, to byl jenom CÍL… zdeněk Gryc říká: Pátek, 3. 1. 2020 v 23:53 PŘEDSTAVITELÉ KSČ VĚDĚLI, ŽE NA HRANICI UMÍRAJÍ LIDÉ Zdeňka Kuchyňová 27-11-2019 Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání vrcholných představitelů komunistického režimu. Jedná se o někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše (97), bývalého premiéra Lubomíra Štrougala (95) a exministra vnitra Vratislava Vajnara (89). Nová zjištění podle policie dokazují, že věděli o tom, že na hranici umírají lidé při pokusu o útěk. Kriminalisté tvrdí, že kvůli jejich nečinnosti bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. Trestní oznámení podala před dvěma lety Platforma evropské paměti a svědomí. Informace našla v Národním archivu. Podle tehdejší ředitelky Neely Winkelmannové tu jsou materiály ze zasedání předsednictva ÚV KSČ včetně prezenčních listin. „Prokázali jsme, že ve dnech, kdy tam tito pánové byli, byla podávaná také hlášení o tom, jak byli zabíjeni civilisté na hranicích. Tím je jednoznačně prokázáno, že věděli, že tam byli zabíjeni lidé a že úkolovali ministra tím, jak má vypadat systém ochrany státních hranic. Politbyro ÚV KSČ řešilo v téhle zemi úplně všechno.“ Trestní oznámení bylo podáno na 67 lidí Foto: archiv ČRo – Radio Prague InternationalStíhání začíná 30 let od revoluce, kdy je bývalým funkcionářům kolem devadesátky. Jak dodala Neela Winkelmannová, Platforma podala trestní oznámení na celkem 67 lidí – od vedení státu až po konkrétní střelce na hranicích. „Tito pánové jsou nahoře, ale pod nimi je celá pyramida velení pohraniční stráže až k těm střelcům. Doufám, že budou následovat další stíhání, že to nejsou jen tito tři pánové. Tady nejde o to, aby si odpykali nějaký trest. Jde o to, aby státní moc řekla, že to byl zločin, že to bylo v rozporu s platnými předpisy už v té době, a že nikdo neměl v té době dovolovat zabíjení bezbranných civilistů.“ Právě v roce 1976 vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti. Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které použití střelných zbraní umožňovaly. „Mohli se pokusit upravit ten režim. Dokonce tak měli učinit právě proto, že zde byly mezinárodně smluvní závazky. Stát se zavazoval je dodržovat,“ říká historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů. U Jakeše a Štrougala jde už o několikátý pokus o stíhání Předseda KSČM Vojtěch Filip označil stíhání Jakeše a Štrougala za náhradní téma opozice. Novinářům řekl, že u Jakeše a Štrougala jde již o několikátý pokus o stíhání. Například Lubomíra Štrougala už dřív policie podezírala, že jako ministr vnitra v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici. Případ je však promlčen. Ještě dříve byli Štrougal, Jakeš a dalších pět lidí obviněni za podíl na nezákonném vyzbrojování Lidových milicí. Jejich stíhání ale vyšetřovatelé následně zastavili. Miroslav Štěpán, foto: ČT24Z pohlavárů bývalé KSČ byli ve vězení pouze Štěpán, Hoffmann či Kincl. Bývalý šéf městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán byl v roce 1990 odsouzen na 2,5 roku. Při protirežimní demonstraci v říjnu 1988 dal pokyn použít proti účastníkům vodní děla a granáty se slzným plynem. Nakrátko se za zdi věznice dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl, jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989. Jediným z bývalých vysokých činitelů KSČ, který byl odsouzen v souvislosti s okupací Československa v roce 1968, byl Karel Hoffmann. V červnu 2003 mu soud vyměřil čtyřletý trest za zneužití pravomoci veřejného činitele. Po 25 dnech byl kvůli zdraví propuštěn na svobodu. zdeněk Gryc říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 0:02 No a ten iránskej jenerál nebyl člověk ? Aha, to byl jenom CÍL… atentát na Adolf Hitler a Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti… Aha, nebyl člověk ? zdeněk Gryc říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 0:09 Bez komentáře převzato: USA hájí likvidaci Solejmáního: Nezabít ho by znamenalo vyšší riziko ČTK Foto: Profimedia.cz Americký prezident Donald Trump vystoupil před novináře, aby hájil rozhodnutí zabít íránského generála. včera 22:17 Americký prezident Donald Trump i předseda amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley v pátek obhajovali zabití íránského generála Kásima Solejmáního. Podle Trumpa USA učinily krok k odvrácení války, nikoli k jejímu rozpoutání. Milley uvedl, že riziko nečinnosti bylo větší než riziko, že zabití íránského generála dramaticky vystupňuje napětí s Teheránem. Článek „Solejmání plánoval bezprostředně hrozící a zákeřné útoky na americké diplomaty a vojáky, ale my jsme ho přistihli při činu a zneškodnili,” citovala agentura Reuters z vyjádření Trumpa při vystoupení ve floridském rezortu Mar-a-Lago. „Jeho hrůzovláda skončila,” dodal americký prezident. Washington podle Trumpa neusiluje o změnu režimu v Íránu, dosavadní velitel elitního oddílu Íránských revolučních gard však stál za nedávnými útoky na americké cíle v Iráku včetně nepokojů u amerického velvyslanectví. Spojené státy posílají na Blízký východ tisíce vojáků VČERA 19:46 Milley v pátek řekl, že Spojené státy měly jasné a jednoznačné zpravodajské informace o tom, že se íránský generál Kásim Solejmání chystal vést násilný boj proti USA. Ujistil také, že Spojené státy plně chápou strategické důsledky vyplývající z úderu proti Solejmánímu. Americká armáda v noci na pátek na Trumpův příkaz provedla raketový útok, při němž na letišti v Bagdádu kromě předního íránského velitele zahynulo i několik dalších lidí včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Smrt Solejmáního v otázkách a odpovědích. Hrozí válka? VČERA 16:45 Teherán po smrti Solejmáního hrozí ráznou odvetou a Trump uvedl, že Washington je připraven na jakoukoli odpověď. Zopakoval, že USA neusilují o změnu režimu v Íránu, podle Trumpa ale „agrese íránského režimu v regionu musí ihned skončit”. Americký útok provedený za pomoci bezpilotního letounu je dalším z projevů rostoucího napětí mezi Íránem a USA, které začalo v roce 2018, kdy USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, pokračovalo incidenty v Perském zálivu a vyvrcholilo sérií útoků v Iráku. V úterý demonstranti napadli americké velvyslanectví v Bagdádu a objekt opustili až druhý den. Berka říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 0:43 Aha, tak Heydrich… Vy jste do dnešního dne někdy slyšel o Kásimu Solejmáním ? Že tak dobře víte, jaký to byl zločinec a co všechno spáchal ? Nebo to zkrátka jenom řekl Trump, tak je to prostě pravda ? Heydrich byl odstraněn ODBOJEM době VÁLKY. Solejmání byl odstraněn CIZÍ MOCNOSTÍ, která s jeho zemí NENÍ ve válečném stavu, navíc na území cizího SUVERÉNNÍHO státu. To je jednoznačný akt agrese, terorismu a prachsprostá – navíc zákeřná – vražda, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Kdo bude další ? Kim ? Putin ? Dvořák říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 8:17 Tak Polsko se jako první postavilo na odpor. On jim Adolf totiž vypověděl smlouvu. Tu smlouvu,kterou s ním uzavřeli po jeho nástupu k moci mezi prvníma,ne li vůbec jako první. Polsko taky jako první napadlo Československo. Adolf si na zábor aspoň se zbabělcema vyjednal papíry. Jo architekte už se zase mění doba,tak je na čase jít do lékárny a koupit voltaren a hybaj na ukrajinu za kámošema a ať pravačka lítá. Jan P říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 9:43 Já to prostě nechápu. USA kontinuálně a systematicky zabíjejí všude po světě kde koho včetně civilistů, zničili kolik zemí, šíří zkázu a bídu, ale najednou je problém, že jeden íránský generál „chystal zabíjení“? Tohle pokrytectví prostě nemohu akceptovat. Fajn, jestli podle někoho tedy počty obětí operací Kásima Sulejmáního legitimizovaly jeho popravu, neměli by ti samí lidé ani ceknout, pokud by byl zítra na libovolném letišti popraven Tony Blair, G.W.Bush nebo Paul Wolfowitz či Donald Trump. zdeněk Gryc říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 0:02 No a ten iránskej jenerál nebyl člověk ? Aha, to byl jenom CÍL… atentát na Adolf Hitler a Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti… Aha, nebyl člověk ? Jan P říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 10:44 ‏@BernieSanders /americký politik, nezávislý senátor,kandidát na prezidenta USA v roce 2020/ Musíme udělat víc, než jen zastavit válku s Íránem. Musíme se pevně zavázat k řádnému ukončení vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě. Musíme ukončit naše zapojení do saúdskoarabské intervence v Jemenu. Musíme přivést naše jednotky domů z Afghánistánu. blade říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 11:42 Milý G-blogere, šáhni do šrajtofle, přemísti se do USA. Tam vyhledej Havel-bystu. Tu pohlaď, polib Havla ústa. Udělej selfie. To zde zveřejni. Až tohle uděláš, tak pak teprve budeš ten pravý havlista. Zatím jsi pouhý slouha KSČ jen. Kašpare. Čekám na to selfie z USA :-) >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>> Někteří nespokojenci mohou podniknout misi do Iráku či Iránu a tam s mávátky a transparenty osobně podpořit tamní činitele i ten jejich vývoj atom zbraně. ;-) Jan P říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 15:34 Zpátky k tématu blogu Líbí se autorovi současná ultrakonzervativní vláda v Polsku,nebo jemu pouze protiruská rétorika představitelů polské vlády sympatická ? Pro řadu lidí určitě provokativní, nebo „kontroverzní“ text, který ale nabízí řadu podnětů k zamyšlení, a to i tehdy, když s ním nebudete souhlasit 27. prosince 2019/Deník N/Stanislav Biler :Ze zkušenosti s komunistickou diktaturou vyvozujeme mylné závěry Expert na ruskou politiku Mark Galeotti rozebírá mýty o Putinovi a pokouší se uvést věci na pravou míru. Trefně poukazuje na nepodložená zbožná přání západních analytiků a hledat střední cestu mezi protiruskými štváči a nekritickými milovníky Ruska. 21.12.19/A2larm/Galeotti ukazuje, jak málo víme o dnešním Rusku Něco o dnešním Polsku. Ve Varšavě proběhl 11. listopadu 2019 už několikátý Pochod nezávislosti. Ulice hlavního polského města se v tento den zaplní konzervativními voliči, katolickými fundamentalisty i radikálně pravicovými chuligány. Společenský posun, který polská společnost za několik posledních let prodělala, snad žádná jiná akce nesymbolizuje lépe. @Voxpot je nový reportážní kanál, který propojuje Česko se světem. „Tohle je Ježíš, toho se marxisti a levičáci bojí!“ Polská radikální pravice na vzestupu V posledních volbách získala polská konzervativní strana Právo a spravedlnost pohodlnou většinu v parlamentu. Zprava na ni ale útočí další radikální politické strany v čele s parlamentní Konfederací. Berka říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 20:17 Milý Blade, proč podnikat cestu do Iráku nebo Iránu ? Opravdu snad jste tak krátkozraký ? Pokud se pamatuju, tak jste se tady už několikrát dostatečně vymezoval proti uprchlíkům. Všichni ti co tak nadšeně hýkají nad tím, jak to supermanští amíci krásně nandali iráncům, když jim čistě a beze ztrát zabili Ferdinanda, by možná měli vzít selský rozum do hrsti a trochu se nad tím zamyslet. Copak se asi tak stane, jestli v Iráku a Íránu zhoustne atmosféra, nebo nedej bože začne nějaký – byť omezený – ozbrojený konflikt. Okamžitě nastane další a mnohem větší exodus uprchlíků. A kampak asi tak ti uprchlíci půjdou ? Jistě do Ameriky, že… Takže do Iráku opravdu jezdit netřeba. Irák přijede za námi. blade říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 22:17 Berka nebuďte hysterický… Světová válka potřebuje silné vazby více zainteresovaných regionálních mocností. Tuto podmínku vrtulníkový incident v Iráku nesplňuje. Trump Pentagon uklidní násilím, někdo z vedení EU mu totiž vysvětlí, že ho NATO ve válce s Íránem nepodpoří. Levná ropa je levná ropa. Tomu rozumí konzervativci spíš, než demokraté. Sunnitské země Zálivu přestanou intrikovat a řeknou si, že to tentokrát stačilo. Izrael zrovna tak. Lepší ropný kšeft s Jordánskem než válka se všemi šíity včetně palestinských. Írán si povinně odtruchlí tři dny a pochopí, že chce mít vztahy s EU a nechce válku s Američany, kterou nejspíš nevyhraje, ale oslabí ho to. Irácká vláda pochopí, že je loutková a Američany zkasíruje. Američané zaplatí rádi. Uklidní se i Mahdího armáda… Válka stojí peníze. Sýrie má jiné problémy. A Nasralláh vydá 356. hrozivě vážné prohlášení. Sulejmání byl zařazen do rezoluce OSN 1747 mezi osoby stíhané za podporu terorismu. Přitom Sulejmání měl důležitou roli v boji proti teroristům z DAEŠ v Iráku i v Sýrii… Na seznam sankcí ho zařadily i USA a EU v květnu a červnu 2011 – za účinnou vojenskou podporu režimu Bašára al-Assada. Cena ropy vyletěla vzhůru o více než čtyři procenta a tím, kdo si mne ruce, je Rusko. :-) Berka říká: Sobota, 4. 1. 2020 v 22:50 Jistě, protože bude díky americkým sankcím brzo hotový Nordstream 2, že… Nevím že by někdo mluvil o světové válce. Já příkladně mluvil o omezeném ozbrojeném konfliktu. Vámi uctívaní Zeman s Babišem přece pořád mluví o tom, že základním předpokladem úspěšného řešení uprchlické krize je ŘEŠENÍ SITUACE V ZEMÍCH JEJICH PŮVODU. Pokud má tím řešením situace být odstřelování íránských generálů, tak vám opravdu závidím jak to máte ve své študentíkovské hlavě všechno tak krásně srovnané. blade říká: Neděle, 5. 1. 2020 v 11:01 V těch končinách se to řeže odjakživa >>> v ČR jsem žádné Irácké či Íránské uprchlíky neviděl. Navíc od nás z ČR, jak známo, uprchlíci spíše utíkají jinám. Sice v Německu tu havěť bez dokladů rozezná možná tak nějaký antropolog, ale my je do Německa nezvali. Z toho zabitého hlavouna měli největšího lufta „mírotvorní“ Izraelci. Hlavně „mírotvorní“ Izraelci naléhali na jeho zabití. Izrael už několik desítek let bojuje zásadně proti slabším >>> Syrie, Libanon, ale Írán ne >>> tak jim ho USA zabili. Hebrejci a Američané k nám Berka utíkat nebudou. Posbíraná jízdní kola a brýle pro Afriku se případně na čas přesměrují do končin Blízkého východu a je to :-) Pokud se tu časem u nás v ČR skutečně usadí uprchlíci z Iráku či Íránu, tak tu v poho napíšu, že Berka měl pravdu ;-) Jan P říká: Neděle, 5. 1. 2020 v 11:32 USA bez mandátu mezinárodních institucí OSN a NATO spáchaly atentát na Kásima Solejmáního Naprostý souhlas s Berkou. „… prezident Donald Trump systematicky likviduje všechny síly, které měly podíl na porážce takzvaného Islámského státu (IS) v Iráku – kurdskými silami v Sýrii počínaje, přes šíitské irácké milice až po likvidaci vůdců íránských Revolučních gard.“ 4.1.2020/aktualne.cz/Solejmáního kult spojoval v boji. Trump dělá vše pro návrat pohrobků IS, říká expert Když byl Trump zvolen prezident, mnozí jeho odpůrci panikařili, že to povede ke konci světa. 3 roky uběhly a ono nic. Tak snad se mu to během posledního roku mandátu povede, šikulovi. „Trump: USA vytipovaly 52 íránských cílů. Při odvetě budeme reagovat velmi rychle a tvrdě“ Vydírání, zastrašování…. mezinárodní politika se od mafie liší jen počtem mrtvých a rozsahem škod. Dosavadní vrchol civilizačního vývoje: nadšení pro atentáty, akceptace války, adorace násilí. Zlatý temný středověk. Všichni byly sice stejná hovada, ale alespoň neměli k dispozici tak výkonnou techniku na kurvení. Chceme žít ve světě, kde jeden stát bez soudu zabíjí vysoké představitele jiného státu (se kterým není ve válce)? Íránské levicové kruhy uvádějí, že odešel člověk, který měl na svědomí desítky tisíc nevinných životů z náboženských i politických důvodů.Zároveň způsob, jímž byl tento tyran odstraněn, musí každý rozumný člověk kategoricky odsoudit, neboť může rozpoutat sled řetězových reakcí vedoucích až ke světové válce, a to si nepřejeme. blade říká: Neděle, 5. 1. 2020 v 13:27 To ale Jane P. tweetujte přímo Trumpovi. Tady je to k ničemu. Třeba si Jana P. Trump všimne a rozšíří vytipované cíle na 53 :-) Vše je dlouhodobě plánované a tiše posvěcené jadernými mocnostmi. No nic, jdu se po nedělním obědě věnovat prospěšnějším věcem než tu v místním ODS plátku číst příspěvky ODS příznivců. Takže: Čekám na selfie G-blogera Čekám na migranty z Iráku či Íránu Nečekám na příspěvek Jana P. Zatím si počkám jak se zachová Rus, čus ;-) Berka říká: Neděle, 5. 1. 2020 v 13:33 Iráčtí uprchlíci, že nejsou v ČR ? Nebo teda že jste je neviděl – jak píšete – znamená, že tu nejsou ? Je jich tu představte si docela dost a narozdíl od afričanů, nebo afghánců s křesťanskými uprchlíky z Iráku nejsou vážnější problémy. Naprostá většina je jich tu legálně – protože na to měli čas. Pokud budou utíkat narychlo, bude to horší. Samozřejmě chápu, že náš národ je plný skvělých amatérských politologů, vojevůdců a stratégů – ale možná by se alespoň ti nejagilnější z nich mohli podívat do nějakého školního atlasu na mapu. Já tam kdysi strávil pár let na montážích a i když se tam všechno radikálně změnilo a i když ani za ty roky jsem plně nedokázal pochopit místní mentalitu a reálie, přece jen si dovolím jen nastínit něco, co se ve sdělovacích prostředcích (a nemyslím tím vůbec jen oficiální média) trochu pomíjí. Irák a ostatní státy dlouhodobě tlačí na USA, aby se konečně stáhly z Iráku. Což se Trumpovcům samozřejmě nějak extra nechce – jako ostatně všude, kde to smrdí topným olejem. Kdo sousedí s Irákem ? Samozřejmě nejvíc Saudská Arábie a Írán. Saudi jsou asi jediní, kdo se s USA bratříčkuje, nicméně už několikrát dali najevo, že o nějaké výraznější třenice v oblasti nemají žádný zájem, protože chtějí mít klid na těžbu. S Íránem se amíci už pár desítek let zkouší domluvit a pumpujou miliardy do místní opozice. Jenže bezúspěšně. Ani ta opozice totiž USA nemá ráda a vládnoucí režim je tak silný (včetně milicí, které ovládají místní ekonomiku – což je klíčové), že není šance na nějaký brzký obrat. Takže co tam máme dál ? O Kuvajtu nemá cenu mluvit, stejně jako o Jordánsku. A pak tu mámě Turecko. Sice s poměrně krátkou hranicí, ale pro USA je klíčové, protože díky napojení na Evropu je to pro ně případně základní platforma pro logistiku, letecké a raketové základny. Jenže Erdogan zlobí. Šikovně lavíruje mezi USA a Ruskem a už několikrát dal najevo, že na něj není žádné spolehnutí. A co nám zbývá ? Sýrie. Sýrie, kde se po menších problémech stále drží u moci vláda, která OFICIÁLNĚ pozvala do země rusáky a tudíž jejich přítomnost v oblasti musí amerika se skřípěním zubů tolerovat. To znamená, že vliv ameriky se tam stále snižuje, přičemž její dosavadní bilionová anabáze nemá žádné výsledky. Co je tedy potřeba ? Výrazně zvýšit vojenskou přítomnost v regionu – a sekundárně ještě pokud možno někam odsypat pár tisíc bomb, raket a granátů, kterým v amerických skladech pomalu končí záruční lhůta, protože vojenský výroba vždycky spolehlivě dokázala ameriku dostat z ekonomické krize a ta je v USA pomalu na obzoru. Jenže jenom tak mýrnyx týrnyx poslat další kontingent bez důvodu, by bylo politicky neúnosné. Takže jak se to dělá ? Řekne se třeba, že pacholek Saddám má chemické zbraně, které se CHYSTÁ použít a je potřeba ho zofort zlikvidovat. To samé zkoušeli přece nedávno v Sýrii – dokonce měli fotky, jak Asad pouští z letadel chemické bomby na civilní obyvatelstvo (proč by to proboha dělal ?). Jenže milej Asad, liška mazaná je přečůral jako malé kluky, protože si pozval na pomoc rusáky. Tím pádem se amerika musela okamžitě pokorně smotat, protože jakýkoliv konflikt s Ruskem by si nelajzla… Tak co sakra s tím ? Nevím jestli jste zaznamenali, ale v říjnu v tichosti přibylo do Saudské Arábie tři tisíce amíků, také (prý) na pozvání Saudů, jako obrana před Iránem. Jenže to bylo maximum, co Saudi zkousli – většímu počtu vojáků řekli důrazné ne. Takže bylo potřeba přikročit k jinému řešení. Nasereme íránce tím, že jim zabijeme ikonu a obratem pošleme do Iráku další (první z řady) posily. A pokud budeme mít štěstí, tak si iránci kálet na hlavu nenechají a pokusí se o nějakou odplatu (přinejhorším si ji vyrobíme sami, no). Do otevřeného konfliktu nepůjdou, ale okamžitě budeme mít důvod k poslání vojáků (a letadlových lodí a jaderných ponorek). Když by se jó poštěstilo, třeba se nám povede vymyslet i nějaké to humanitární bombardováníčko, to je totiž úžasná věc – munice a provoz techniky jsou neskutečně drahé a americké zbrojovky budou moci zase konečně zavést třísměnný provoz, nepříteli to nijak extra neublíží a nás to nebude stát žádné lidské oběti – protože jedna z mála věcí, na kterou je americká veřejnost háklivá, jsou rakve přikryté vlajkou, vynášené z letadla za doprovodu skotského dudáka. Já osobně NETVRDÍM, ale rozhodně si MYSLÍM, že incident s Íránským generálem je velmi promyšlená a sofistikovaná akce, jak odvrátit stažení americké vojenské přítomnosti z Iráku. Dočasný, možná až řádový vzrůst amplitudy uprchlického pohybu se určitě očekávat dá a ameriku samu nikterak netrápí. Možná naopak – jako sekundární efekt to zase o trochu oslabí Evropu, která si v rámci NATO (hlavně Francie) začala zase trochu nějak moc vyskakovat… Ale proč ne – kdo chce radostně tleskat atentátu, ať tleská. Snad mu ten potlesk vydrží. Jan P říká: Neděle, 5. 1. 2020 v 16:24 Blade,to za mě už udělali jiní. @Alexandria Ocasio-Cortez/americká politička a aktivistka. V roce 2018 byla za Demokratickou stranu zvolena do Sněmovny reprezentantů Toto je válečný zločin. Hrozí, že zacílíte a zabijete nevinné rodiny, ženy a děti – což děláte tím, že zacílíte na kulturní stránky – z vás nedělá „tvrdého chlapa“. Nezpůsobí vás „strategickým“. Z vás dělá monstrum. Neupírejte ostatním internetovým diskutérům pod článkem blogu polemizovat ? Jste naštvaný na komentáře pod článkem ? Nedivím se.Pro velkého příznivce Donalda Trumpa jako vy nejsou příjemný.Na jeho obhajobu jste moc argumentů nepřinesl. „Vše je dlouhodobě plánované a tiše posvěcené jadernými mocnostmi.“ Kde jste na to přišel ? Jedna ze zásadních otázek ohledně americké poprav Sulejmaniho je, jestli o ní dopředu věděli Evropané. Trumpův krok může velmi destabilizovat i nás. A jestli nevěděli, další otázka zní, proč nadále být v obranném paktu, kde v čele dvou nejsilnějších armád stojí Erdogan a Trump.Evropa se dokáže ubránit, když bude chtít. Jen je třeba začít chtít. A už nebude muset byt ve vleku cizí zahraniční politiky. Protože americká a unijni a americka zahraniční politika jsou v zásadním rozporu Zatímco se v Česku kdekdo snaží Trumpův páteční atentát všelijak podivně ospravedlňovat, Trump a Bílý dům jedou Fake News Ve stylu Putinova Kremlu. Jakoby šíření Fake News a vraždy představitelů cizích států někdy bylo prostě ok. Nepochopitelné. Já se rozhodně mezi voliče a příznivce ODS nepočítám.Vás si ale mezi voliče a příznivce ODS klidně představit dovedu.I když pro takového autora blogu to může znít neuvěřitelně. Berka říká: Neděle, 5. 1. 2020 v 16:44 Ještě si dovolím jeden „postřeh“. Všimněte si, jak dlouho trvala likvidace islámského státu. USA prohlašovaly, že je to jejich největší nepřítel, hrozba demokracie, terorismus, bla, bla, bla… A bojovaly proti IS několik let. Bezúspěšně. Nakonec byl islámský stát zadušen teprve úplně někým jiným, mimo jiné i nedostatečně vyzbrojenými Kurdy, v oblasti vojenství v podstatě samouky. Chce někdo opravdu stoprocentně tvrdit, že pro ameriku byla likvidace několika desítek zdrogovaných a ožralých bojovníků (taktéž převážně bez pořádného výcviku) islámského státu tak velkým problémem ? Amerika, která když opravdu chtěla, tak poměrně slušně vybavenou iráckou armádu převálcovala během několika dnů ? Amerika, která se svými odposlechy a infrastrukturou musí mít veškerou komunikaci „rebelů“ jako na dlani ? Amerika, která má arzenál samonaváděcích raket, arzenál hloubkových průrazných pum, které dokážou zlikvidovat betonový bunkr deset metrů pod zemí, arzenál řiditelných a tepelně senzitivních dronů ? Jistě ne. Pár dobře mířených úderů podobných tomu pátečnímu na centrum vedení IS a pár raketových náletů na jejich základny – do měsíce by to bylo vyřešené a všichni mohli jít spokojeně na pivo. Proč se tedy celá ta patálie tak vlekla ? Protože amerika prostě permanentně válčit nutně potřebuje. Hlavně, aby to bylo bez obětí na jejich straně. Výdaje na zbrojení v době míru nemůžete dost dobře držet, natož šroubovat. Když máte plné sklady munice, těžko budete obhajovat výrobu dalších raket, pro které pak není ani dostatek nosičů. Proto je potřeba jednou za čas udělat vánoční výprodej „Alles muss raus !“ O trvalý mír nikdo nestojí, protože to nic nenese. Mír je pro děcka. Berka říká: Neděle, 5. 1. 2020 v 16:45 oprava u počtu islámského státu – „několika desítek tisíc“

Trump směřuje k vítězství ve druhém volebním období a tento útok je významným krokem jeho volební kampaně. Umlčel jím jak demokratickou opozici, vyčítající mu opouštění pozic na Blízkém východě ve prospěch Ruska a Íránu, tak jestřáby v ozbrojených silách, volající po rázném vojenském zásahu tamtéž. Projevil se jako vlastenec co tvrdě trestá násilnou smrt amerických občanů v zahraničí. Ať už je důvod jejich přítomnosti v místě konkrétních útoků jakýkoliv. Zároveň tímto útokem, provedeným ve spolupráci s izraelskými zpravodajskými službami, jasně dal najevo svou podporu Izraeli. Vzal tím vítr z plachet části vlivné židovské a proizraelské křesťanské lobby v USA, která mu vyčítala nedostatečnou podporu Izraele, prý té jediné jediné blízkovýchodní demokracie, co se přikláněla spíše k jeho odpůrcům. Trump si tím také zajistil dostatek finančních příspěvků na svou volební kampaň. Trump dal jasně najevo, že je ochoten tvrdě a nekompromisně hájit zájmy USA a provádět i velmi drsné a nečekané kroky rázně. Vymezil se tím vůči neschopným leaderům slabé, neakceschopné a v geopolitickém měřítku směšné EU a vyslal jasný signál členským zemím NATO, že končí doba planého mluvení a nastal čas činů. Například čas začít nakupovat americké zbraně (my kupujem vrtulníky), čas začít vydávat více peněz na zbrojení atd. Získá tím podporu kapitánů amerického zbrojního průmyslu, kterou bude rozhodně potřebovat. Adam Schiff - předseda výboru pro zpravodajskou činnost americké sněmovny, která je v čele tažení za impeachment lprezidenta Trumpa, tweetoval svůj souhlas se zavražděním Suleimana těmito slovy: “Suleimání byl zodpovědný za násílí a světu je nyní líp nez něj“ Tento Trumpův krok je také důležitý pro USA na stažení jejich vojáků z Afghánistánu a Iráku a k výraznému omezení americké vojenské přítomnosti v blízkovýchodní oblasti. Zabití vojenských špiček íránské armády na dlouhou dobu omezí akceschopnost Íránu vojensky a ideologicky zasahovat v zahraničí a sníží riziko ohrožení amerických zájmů v regionu po stažení americké armády. Smrt toho hlavouna a dalších hlavounů Íránu a Iráku je z dlouhodobého hlediska výhodná i pro Rusko, o Izraeli nebo Saúdské Arábii a jejích spojencích ani nemluvě. Reakce nebo názor vedení EU nikdo nebere vážně. Zatímco USA, Rusko, Čína, Izrael, a dokonce i Írán jsou řízeny silnými politiky, vedení Evropy je řízeno bezpáteřními úředníky. Okamžité obchodní zájmy jsou pro ně důležitější než zájmy občanů evropských zemí, ideologie a strategické myšlení. >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>> Sulejmání: „Říkám vám, pane Trumpe, jsme vám daleko víc v patách, než si myslíte, a to sice tam, kde to čekáte nejméně. Vy začnete válku, ale my ji dokončíme,“ řekl v 2018 ve středoíránském městě Hamadánu krátce poté, co americká vláda vypověděla jadernou dohodu s Íránem uzavřenou v roce 2015. Sulejmání namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech Írán využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů. Pod vedením Sulejmáního se staly jednotky Kuds „osou šíitského odporu“, do jejichž působnosti patří i kontrola nad libanonským Hizballáhem, proíránskými milicemi v Sýrii, Iráku nebo Jemenu a jejich vliv zasahuje i do Afghánistánu a Pákistánu. Přes dvacet let velel jednotkám Kuds. Jedná se o speciální jednotky íránských revolučních gard (loni v dubnu je USA zařadily na seznam teroristických organizací), polovojenských jednotek, které existují souběžně vedle regulérní armády. Název Kuds je odvozen od arabského slova pro Jeruzalém, což zároveň ukazuje na hlavní cíl nejenom revolučních gard, ale i celého íránského režimu: zničení státu Izrael a dobytí jeho historického hlavního města Jeruzaléma. I díky němu dokázaly tyto jednotky získat obrovský ekonomický vliv. K jejich impériu, které v Íránu zaměstnává desítky tisíc lidí, dnes patří vedle stavebních firem a telekomunikačních společností také média. Dle deníku The New York Times dosahují roční zisky těchto korporací až dvacet miliard dolarů. Ekonomicky tyto firmy vyrostly hlavně v dobách, kdy platily sankce uvalené mezinárodním společenstvím vůči Íránu. Hlavním zdrojem příjmů gard byly podle agentur výnosy z pašování zakázaného zboží. To se odehrávalo zejména prostřednictvím brigád Kuds a tím nepřímo přes Sulejmaního. Sulejmání si udržoval značný vliv zejména v sousedním Iráku, kde se po pádu Saddáma Husajna a válce dostali k moci také místní šíité. Údajně se infiltroval do teroristického Islámského státu (IS), angažoval se v referendu o nezávislosti Kurdistánu a měl vliv na tvorbu vlád v Bagdádu. Sulejmání se též zasadil o obrat války v Sýrii. V červenci 2015 vedl tajnou íránskou delegaci, kterou přijal v Kremlu ruský prezident Vladimir Putin. Sulejmání tehdy položil na stůl mapu Sýrie s aktuální válečnou situací a řekl Rusům: „Pokud nezasáhnete, Asad už se neudrží a padne.“ Sám Sulejmání jezdil do Sýrie na bojiště pravidelně, ale ani Írán nedokázal syrské povstalce zastavit. Putina se mu ale podařilo přesvědčit a 30. září 2015 vzlétly první ruské bombardéry nad Sýrii a situace se postupně začala obracet. Moskva a Teherán společně Asadův režim zachránily. Íránské revoluční gardy pomohly Asadovi miliardami dolarů a dodávkami zbraní. K paradoxem je, že Solejmání byl nebezpečný i řadě svých protivníků v samotném Íránu. Mnozí mocní i méně mocní Íránci si z pátečního rána odnášejí pověstné smíšené pocity :-) >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>> Takže podle jeho životopisu to byl spíše grázl prvního stupně. Trump opět zabodoval a udělal dobré dílo.

20. srpna 1968 - armády Varšavské smlouvy napadají Československo, končí pražské jaro a období politické liberalizace. Ruské tanky rozdrtí rostoucí hnutí dělníků a studentů. Den, kdy tanky zastavily jaro 20. 8. 2020 JsmeLevice Dvacátý první srpen 1968 reprezentoval bezesporu významný předěl v historii Československa a jeho dalším vývoji. Byl však také černým dnem pro mezinárodní komunistické, pokrokové a socialistické hnutí. Invaze vojsk pěti spojeneckých států Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu znamenala v první řadě velké trauma pro občany ČSSR, násilné ukončení (a ne první) snahy ČSSR a KSČ o hledání vlastní cesty k budování socialismu. Snahy postavené především na zkušenostech KSČ a obnovené důvěře veřejnosti vůči ní a vůči socialistickému zřízení. Násilné ukončení československých reforem ze strany sovětského vedení však vedlo také k hlubokému rozkolu a vytvoření propasti v mezinárodním komunistickém, levicovém a socialistickém hnutí a v podstatě k jeho rozpadu. Také z těchto důvodů se Levice nedomnívá, že události ze srpna 1968 lze hodnotit pozitivně. Tuto tzv. bratrskou pomoc, jakož i násilné vymáhání souhlasu s ní od tehdejších unesených představitelů Československa jednoznačně a striktně odsuzujeme. Jakékoliv snahy o její ospravedlnění a oprávnění z důvodů tehdejších mezinárodně – politických souvislostí považujeme za nepřijatelné. Levice se hlásí k odkazu Pražského jara, jako pokusu o zavedení demokratického socialismu. Tento pokus si zaslouží pozornost v našich současných snahách o hledání cesty k postkapitalismu. Jedná se například o myšlenky zaměstnaneckých rad vedoucí k rozhodování zaměstnanců o směřování podniku (představme si např. jejich existenci v 90. letech, skutečně by došlo k rozkradení majetku?), model plánované tržní ekonomiky se zařazením vývoje a výzkumu do strategického plánování investic, koncept otevřené socialistické demokracie, který je populistický v tom smyslu, že upřednostňuje zájmy lidí. V halasu mediálního odsuzování neospravedlnitelného příjezdu sovětských tanků by nemělo zaniknout to, co vlastně tyto tanky rozbily, a že myšlenky Pražského jara nám stále mají co říci a že stojí za to se k nim přihlásit. To nám dává inspiraci pro vyvolání systémových změn nutných pro řešení současných sociálních, ekonomických a environmentálních problémů, které není současný kapitalismus schopen řešit. S Petrem Uhlem o revolučním roce 1968 u nás i na Západě Petr Uhl (nar. 1941) je novinář, politik, signatář Charty 77 a spoluzakladatel Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za minulého režimu byl celkem devět let vězněn. Ve svých rozhovorových pamětech poměrně striktně tvrdíte, že československé studentské hnutí bylo v roce 1968 v podstatě zcela levicové, a dokonce z velké části revoluční. Z čeho tak usuzujete? Na základě pozorování a zkušeností. Prokapitalistické nebylo, žádná pravicová frakce nikdy neexistovala. Vůbec nevím, že by byla nějaká katolická nebo konzervativní skupina či snad taková, která by vzhlížela k první republice. A to přitom ve výboru ARS seděl Vašek Benda, kterého jsem tehdy ještě osobně neznal. Konkurenční skupiny Hnutí revoluční mládeže (HRM) byly také levicové. I ty, které považovaly za nutné zdůraznit, že nemají s marxismem nic společného, byly levicové. Takže třeba plánované dělnické rady, které se začaly realizovat až po okupaci, jste vítal. Mně by bylo samozřejmě sympatické to nazývat dělnickými radami, ale šlo zkrátka o rady pracujících. Hodně se o jejich vznik zasloužil už nežijící Rudolf Slánský mladší, který patřil mezi ty komunisty, jež jsem měl velmi rád. Tito lidé byli součástí takzvaného eurokomunistického klubu, byli to moji vrstevníci, kteří ovšem byli na rozdíl ode mne v komunistické straně – například Jiří Dienstbier starší nebo Pavel Rychetský. 17/2018|VŽDY ŠLO O INTELEKTUÁLNÍ VZPOURY|A2

Názory Dienstbiera,Uhla a jim podobných a vítězství levice a řešíme stejný problémy jako Švédsko a jiný podobně pošahaný země.

Dvořák,jak souvisí 20. srpen 1968,kdy tanky zastavily jaro(...) s uprchlickou krizí v Evropě 2015 ??? Mám o Vaše zdraví vážné obavy.Nechci Vám radit,ale raději vyhledejte lékaře-psychiatra.Pokud nechcete skonči ve vězení,jak terorista Balda. 14. 1. 2019 |Terorista Balda dostal čtyři roky. Zeman, Okamura, Piťha a další štvou lid dál|Aktuálně.cz Ano,místo vzpomínání na 50 let staré události musíme řešit současné a budoucí problémy. Změny klimatu, rasismus, nenávist a nastupující fašismus a jejich příčinu, kterou je kapitalismus.

Běž mě udat bolševiku.

My si tykáme ? Nejsem bolševik ani udavač. Neděkuju za Husáka a normalizaci,jak někdo:-) Hlavně prosím vás neházejte žádné klady na koleje,jak ten nešťastný důchodce(terorista)Balda... Někdo je nalevo, jiný vpravo, někdo křesťanský demokrat, liberál, stoupenec zelených, socialista či konzervativec. Pluralita zájmů, preferencí, strategií. "Komunista" v nás chce ale oponenta delegitimizovat, zničit, vyloučit z debaty? Demokracie je ale pro všechny, tak si Dvořák zvykejme.

Demokracie není podpora příživníků a asociálů nebo znárodnění,i když pod honosným názvem. Doktory si šetřete pro ty svoje slimáky,poslední dobou je potřebují nějak často. No a Balda(ano je to zločinec) je terorista jen proto,že se prezentoval jako muslim a taky se to momentálně hodilo,takže rozsudek podle něčího přání.

Těmi "příživníky a asociály" myslíte např.ty dva muže,co policie zadržela z okresu Jablonec nad Nisou za podvody s covidovými kompenzačními bonusy. Na 256 fiktivních žádostí vylákali 700 tisíc korun, dalších 10 milionů korun už jim stát nevyplatil. Tak schválně, jestli dostanou aspoň tolik, co ten chudák, kterej ukrad housky ? Terorista Balda není symptom,ale důsledek...,co píše iDnes,Lidové noviny = český fašismus do každé rodiny.Šéfredaktor Lidovek Leko bezostyšně otiskuje a souhlasně komentuje neonacistickou propagandu(Politika na ulici:K čertu s antifou !) Takhle se vyrábí Jaromír Balda, takhle se vyrábí Kyle Rittenhouse. Opravdu hnus.Uvědomuje si vůbec ten babišův poskok Léko, že bez Antify, by tady dnes nejspíš vládli fašisti? Jasně,věřím tomu,že vám by vláda fašistů rozhodně nevadila. Když prostě napíšete Nemám rád neg*y, budu s váma taky nesouhlasit, ale bude to od vás intelektuálně poctivější a ušetříte nám všem hodně písmenek.

No bez antify by se zmenšily třeba právě počty příživníků a asociálů. Vy chcete zavádět nějaký pořádky s anarchistama a já si mám prý hledat doktora :-D

Dvořák,další vaše ukázka alt-right názorů,nesmyslů,předsudků a bludů. Taky by jste si rád někoho odbouchl, ideálně jiný barvy pleti ? Vy žádnou demokracii nebráníte a ani nehájíte právo a svobodu. Kdo si tady přeje mít "POŘÁDKY",které za vás ultrakonzervativce budou provádět náckové a faušouni jste vy ! Já tady po žádných ,,pořádcích" spolu s anarchisty nevolám. Nemít místo mozku: Trumpa-Trumpetu. Proč Trump označil Antifu za viníka násilností během protestů v USA ? Dejte si tenhle skvělý díl podcastu.Je to fakt top díl.Jan Charvát(Specializuje se na problematiku politického extremismu a souvisejících témat (krajní pravice, krajní levice, rasismus, subkultury mládeže aj.)by mohl o Antifě a náccích mluvit klidně další dvě hodiny. 07.06.20|Kolaps #5. Jan Charvát: Antifa funguje podobně jako nálepka neomarxista|A2larm Stále a marně čekám na nezodpovězenou otázku:kde je ta paralela(!):20. srpen 1968,kdy tanky zastavily jaro s uprchlickou krizí v Evropě (2015-2019) ?! Dvořák říká: Čtvrtek, 27. 8. 2020 v 11:57 (...) Pak se nedivte tomu,že vám doporučuju vyhledat odbornou pomoc ?

Dá to fušku pouze reprodukovat cizí názory a vůbec jim nerozumět co?! No a ještě někoho osočovat z plánování vraždy. Ale myslím,že na potlamě už by to asi bylo.

Jedna otázka? Jaký rozdíl je v existenci komunistických milicí a Národní gardy USA? Kdo vlastně vymyslel princip těchto bezpečnostních lidových miličních složek na technické a logistické úrovni armády, přitom suplujících policii státu? Národní garda Spojených států amerických Vznik 1903 Národní garda Spojených států amerických (anglicky United States National Guard) tvoří část rezervních složek Ozbrojených sil USA. Složky Národní gardy jsou tvořeny vojenskými členy jednotlivých států USA, federálního distriktu Washington, D.C. a přidružených území, celkem tedy 54 samostatných jednotek Národní gardy. V Všichni členové Národní gardy jsou také členy Milice Spojených států, jak je stanoveno podle sbírky zákonů USA v 10 U.S.C. § 311. Jednotky Národní gardy jsou pod dvojím řízením státu a federální vlády. Většina členů Národní gardy má běžné civilní zaměstnání na plný úvazek a službu v Národní gardě vykonávají na částečný úvazek. Někteří členové Národní gardy však slouží na plný úvazek v aktivních rezervách Národní gardy (Active Guard Reserve). MĚ PŘIPADÁ ŽE KOMUNISTICKÉ LIDOVÉ MILICE NEBYLY VYNÁLEZ LIDOVÝCH REPRESNÍCH STÁTNÍCH SLOŽEK ČESKÝCH KOMUNISTŮ. DOMNÍVÁM SE ŽE JE POTŘEBA SE NEBÁT, TAK JAKO NAPŘÍKLAD PAN PŘEDSEDA SENÁTU VYSTRČIL A OTEVŘENĚ HOVOŘIT I O TOM, O ČEM NAŠE ZAHRANIČNÍ POLITIKA S HLAVOU V PÍSKU NEHOVOŘÍ. TŘEBA PŘESNĚ TAK JAK SE KONEČNĚ NEBÁL OKOMENTOVAT CITÁTEM WINSTNA CHURCHILA NAŠI ZRADU ANGLIÍ A FRANCIÍ V MNICHOVĚ, KTERÁ VE VÝSLEDKU PŘINESLA ŠÍLENOSTI 2SV. PŘEJME PANU PŘEDSEDOVI SENÁTU VYSTRČILOVI ABY SE NEBÁL OTEVŘENĚ VYSTUPOVAT I NADÁLE V ROZPORU Z DNEŠNÍ ČESKOU ZAHRANIČNÍ POLITIKOU A DOKÁZAL OTEVŘENĚ PODPOŘIT I OSTATNÍ ZEMĚ SVĚTA PRONÁSLEDOVANÉ NAPŘÍKLAD AMERICKOU GEOPOLITICKOU HOSPODÁŘSKOU MILITANTNÍ AGRESÍ. POKUD VŠAK BUDE JEHO PODPORA SMĚŘOVAT POUZE K MÍSTŮM, JIHŽ SE DOTÝKÁ JENOM RUSKÁ NEBO ČÍNSKÁ VELMOCENSKÁ POLITIKA, SKONČÍ TAK JAKO HAVEL V PROPADLIŠTI DĚJIN A OBYČEJNÝ A PŘIPOS.... ČESKÝ KOLABORANT.

Vystrčil je Tchajwanec,takže asi nejen kolaborant,ale i zahraniční špion :-)

https://youtu.be/oFhuqRDoeXk

https://youtu.be/rOfEzw_V-Sw

Smutné je, že jsme zase podělanější než všichni okolo. Projel jsem a projíždím řadu zemí a např. s názvem "rom" pro cikány jsem se nikde nesetkal. Prostě jim říkají stejně jako třeba před 100 lety. Německy Zigeuner, francouzsky Gitane, španělsky gitano nebo zingaro, italsky také zingaro, anglicky Gypsy. Bohužel u nás blbci už za komančů (někdy v době pražského jara) jim začali říkat romové a po hadráku se s tím začalo znovu (nakonec co disident to komouš z dob Dubčeka). Když budete hovnu říkat med smrdět nepřestane. ///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////// Jak je možný že je čínský ministr zahraničních věci v Německu? Co tam dělá zástupce říše zla ? Proč tam není tchajwanský? To je nějaký divný. Ti Němci jsou asi bez základních hodnot a myslí jen na groše, jak to říká ten Tchajwanec ze senátu. To by měl Tchajwanec ze senátu pokárat Angelu M. až se vrátí z té rodinné dovolené. ////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////// https://www.dailymaverick.co.za/article/2020-08-20-belarus-military-has-received-assistance-from-the-uk-a-dozen-times-in-past-five-years/

Rozumím tomu správně,že podle Dvořáka: člověk,který mimo jiné něco sdílí(jenom nereprodukuje pouze vlastní názory,argumenty ap.) je idiot a primitiv ? Podle této logiky musí být tedy zákonitě idiot a primitiv taky "diskutér" blade a on sám.

Opět špatně,ale to se dalo čekat. Ale je fakt,že reprodukujete jen to,co se vám hodí.

Životní úroveň v Číně vzrostla za posledních třicet let doslova neuvěřitelně. Co dokázali za třicet let naši politici kromě žvanění o svobodě, demokracii a lidských právech a podlézání cizákům? Možná by nezaškodilo, kdyby si mnozí naši politici, v čele s Tchajwancem ze senátu a jeho partajními kolegy, narovnali páteř a podívali se na slova přísahy, kterou skládali. Není tam nic o rozprodávání české země, věčné chudobě jejích obyvatel a bezohledném podlejzání panstvu v Berlíně, Bruselu, případně za oceánem a politických šaškárnách, na něž doplatí především obyvatelé této země. Co bude např. Škodovku stát ztráta čínského trhu. Mezi Němci a námi je jeden rozdíl: V Německu zavřeli zástupci německého průmyslu podobným "bojovníkům" za demošku pusu. To platí i pro psychopatické deriváty typu JanP. Taková Slavia je symbolem čínského vlivu. Je to prestižní a vlivová akvizice, která čínskému režimu umožňuje prezentovat se v pozitivním světle ve střední Evropě. Peking by byl sám proti sobě, pokud by ji sabotoval.

https://www.facebook.com/foldynajaroslavofficial/videos/306390013965632/ (pustit zvuk videa vpravo dole)

https://youtu.be/AnBZN3gtuGA

Preference ANO jsou vizitkou naší opozice: https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/2490714-rep_ct_krajske_volby_2020_potencialy.pdf?fbclid=IwAR1QJV84xlaFyQW8m6fV7O1SzSh6FYyapzwka0V_fs4mBS1_RkLadqRcKQw Jsou jen dvě možnosti: buď vlastizrádná klika bezvýznamných sluníček, pravdolásek, bruselských vlezřitníků, kteří se podle vzorce "všichni proti Babišovi" mohou dostat ke krajským korýtkům nebo Babišovci.

Tenhle seriál ZrozeniAZrazeni Svobodou,který pokračuje na Deníku Referendum považuju za potřebný a zajímavý projekt. Mezi Dvěma světy od autorky Anny Kárníkové je skvělý text. Zrozeni a zrazeni svobodou: přináší půltucet esejů reflektujících českou a východoněmeckou zkušenost poslední třicet let — po třech z ČR i z bývalé NDR. Jaká je perspektiva generace narozených kolem roku 1989?

Dnešní den(27.11.) by měl být státním svátkem. Škoda, že jsme dalším vývojem tolik odborářů a odborářek zklamali. Ideály z těchto dob stále nebyly naplněny - i po 31 letech máme za co bojovat. A také na co navazovat. 27. listopadu 1989 mezi 12.-14.00 hod. proběhla generální stávka, do které se zapojilo na 75 % občanů, většina podniků, továren a institucí. Stávka proběhla pod heslem "Konec vlády jedné strany". Dnes si připomínáme její 31. výročí. Českomoravská konfederace odborových svazů Generální stávka 1989: Události 24. - 30. listopadu 1989

Petrovi Uhlovi je 80. Ať už je to s jeho polistopadovými politickými aktivitami (OF, SZ) jakkoliv sporné, rozhodně se nikdy nezprofanoval jako jeho kamarád Havel. A hlavně - jeho myšlenky sepsané v Programu společenské samosprávy jsou dodnes inspirativní (a žel - nenaplněné). https://www.facebook.com/events/375108524106811

Jistě, ČTOP 09 se teď může vymlouvat, že se věnuje hlavně volbám, ve kterých můžou uspět její opoziční zlatíčka, ale nepřipomenout osmdesátiny Petra Uhla jediným pořadem?! No co, pro Wollnery a Fridrichové je to prašivej marxista, který chce fronty na banány...

Je 25. února 1969, půl druhé odpoledne, a v pasáži domu číslo 39 na Václavském náměstí hoří člověk. Nestačí však vyběhnout ani na chodník, dnes dav nespatří planoucí tělo, jako tomu bylo v případě Jana Palacha před pěti týdny. Jméno dnešní oběti? Jan Zajíc. Já nenávidím uniformy a maličkosti a hlouposti mě, stejně jak staré, dobře vžité formy, přivádějí vždy ke zlosti. Ano! Jsem určitě anarchista a vůbec se za to nestydím. A ať už si na mne kdekdo zuby chystá, můžete! Já se vás nebojím. Jan Zajíc – pochodeň č. 2 https://www.afed.cz/text/7589/jan-zajic-pochoden-c-2

TMBK: Alena Schillerová se chystá na obstrukce. Spacáky už má připravené --- Spacáky ? Normálnímu trampovi stačí „1 spacák“ Alena měla být v minulosti bdělá, Nynější spánek + post-aktivity = ob - strukce = de – strukce v době KONFLIKTU NA UKRAJINĚ Úderem 24. února 2022 vypukla v Evropě největší válka od porážky nacistického Německa. Rusko vpadlo na Ukrajinu, plány na bleskové obsazení Kyjeva však zkrachovaly. Ukrajina se dočkala bezprecedentní podpory Západu a provedla úspěšné protiofenzivy. Rusko se mstí masivními raketovými útoky na civilní cíle. DE – STRUKCE v této době nahrávají Putinovi PUTININOVIC... ANO - NYMNÍ... TROL-LOVÉ JL SPOJTE SE