Petr Laštovička
Narozen 9.6. 1979 v Jihlavě, je absolventem Pedagogické fakulty v oboru matematika a výpočetní technika. Žije střídavě v Jihlavě a Mnichovicích u Říčan. Uspěl v komunálních volbách 2018 a stal se jihlavským zastupitelem. Na prvním zasedání zastupitelstva byl zvolen do funkce 1. náměstka primátora. Dne 4. února 2020 rezignoval na všechny své funkce, včetně mandátu zastupitele. Důvodem byl jeho osobní nedořešený dluh. pozastavil také své členství v ODS.V současnosti pracuje jako obchodní ředitel firmy podnikající v oblasti strojírenství.
JVAK 2.0
Petr Laštovička | 20.08.2020 07:52V červnu se pomyslně zavřela voda za Jihlavskými vodovody a kanalizacemi a.s. Stalo se tak, i když na stole nebyly výsledky forenzního auditu, dokonce ani ve formě předběžné zprávy z něj. Stalo se tak vlastně mlčením, protože o osudu JVAK rozhodlo dvacet zastupitelů, kteří se zdrželi hlasování. Když jsem ono mlčení opozice současné primátorky na vlastní oči viděl, bylo hmatatelné jasné sdělení: „Nemůžu být PRO. Zvednout ruku PRO by mě vystavilo riziku, že jednou budu za JVAK odpovědný já osobně.“
Kdo je bližším pozorovatelem životní dráhy JVAK, nemohl být překvapen. Jde o městskou společnost, která se soudí se svým zřizovatelem o proplacení faktur, v jejímž archivu nejsou k dohledání klíčové dokumenty, jejíž představitelé čelili trestním oznámením. JVAK byla společnost, kde politický zájem stoprocentně převážil zájem ekonomický. Společnost od samého vzniku nemohla plnit a neplnila účel, pro který byla založena. Byla jen dítětem povrchní a idealistické myšlenky několika málo politiků, kteří v situaci kolem vystoupení ze SVAK Jihlavsko viděli pouze příležitost. Už ne však poměr silných a slabých stránek nebo snad hrozeb, kterými by se seriózní myšlenka povýšená na plán měla zabývat.
Když budu malinko přehánět, diskuse o vzniku JVAK a.s. mohla vypadat asi nějak takto:
Politik: „… a až ty trubky budou naše, provozovat si je budeme sami!!!“
Budoucí ředitel: „Skvělý nápad. Když to umí oni, budeme to umět i my.“
Politik: „Bodejť! V Havl. Brodě to tak dělají, a jak jim to jde“
Budoucí ředitel: „A těch peněz, co do města poteče. Jen se podívejte, jaký štědrý odměny si vyplácejí. To máte 50 000 lidí krát 100kubíků na hlavu * 85Kč ať nežeru… To je peněz.“
Politik: „Výborně, dáme lidem levnější vodu, aby nás měli rádi.“
Budoucí ředitel: „Přesně!“
Politik: „A kolik půjde do městské kasy?“
Budoucí ředitel: „Určitě víc, než nám nabízejí za nájem ONI.“
Politik: „To je dobrý! A kolik to bude stát?“
Budoucí ředitel: „Moc ne. Pro začátek osm milionů ročně + nějaká ta režie. Ale jak říkám, peněz bude dost.“
Politik: „No tak to je skvělé! Hned nechám vypracovat materiál do zastupitelstva.“
Úředník odpovědný za materiál a rozpočet: „SCHEISE!“
Ano přeháním. Zas tak povrchní SWOT analýza na počátku nestála. Podobný dialog vedlo ve skutečnosti více lidí. Pořádnou ekonomickou rozvahou myšlenka však vlastního provozování bohužel nikdy neprošla. Stejně tak neprošla komplexní ekonomickou, a hlavně právní analýzou (sic!) myšlenka vystoupení Jihlavy ze SVAK. Kdyby ano, nemuselo to s oběma myšlenkami dopadnout tak, jak dopadlo. Spor o majetek nárokovaný Jihlavou po vystoupení ze SVAK skončil plichtou, za kterou obě strany sporu budou platit ještě dlouho. Ale zaplaťpánbůh za smír! S JVAKem je to horší. Lépe řečeno, JVAK dostal těžké KO.
Tato společnost má po sedmi letech od vzniku zápornou hodnotu účetní, ekonomickou i strategickou. Myslím, že některé z příběhů, které bez vědomí veřejnosti během let dostávaly zápletky hodné řeckého dramatu, si budou předsedové dozorčích rad městských společností ještě dlouho vyprávět u táborových ohňů tajemně zastřeným hlasem. Přesto má JVAK pro Jihlavu stále ještě jednu pozitivní hodnotu. Tou je zkušenost, jak městské podnikání nemá vypadat. Nemám informace, zda v rámci vedení města vzniká „Poučení z krizového vývoje JVAKu“. Ale pokud ne, dovoluji si díky své blízké zkušenosti nastřelit aspoň kostru:
1. Je nutné zpracovat úvodní ekonomickou rozvahu a předložit ji k diskusi.
Vodohospodářský byznys totiž není nic jednoduchého. Legislativou, přísnými normami a pravidly svázaný obchod se strategickou surovinou jako je pitná voda je mnohdy představován veřejnosti jako jednoduchý stroj na peníze nebo oslíček, který se otřese na přání majitele. Opak je pravdou. Hlavně je nutné porovnat nabídku nájemného spojenou s majetkovým vstupem do VAS a.s., kterážto určitě byla na stole, s očekávanými výnosy a bonusy pro městskou společnost SMJ s.r.o.
2. Tyto očekávané výnosy musí být postavené na reálných základech vzhledem k VAS a.s.
Nesmíme totiž zapomínat, že úpravna vody Hosov i další části infrastruktury (majetek privatizovaný) ještě pořád není Jihlavy a provozovat ho bude dál právě VAS. To Jihlavu značně omezuje, protože upravenou vodu musí nakupovat od jiného subjektu a v provozování tedy nemůže být SMJ stejně výkonné (rozuměj nemůže mít stejné čisté zisky), jako by měl provozovatel infrastruktury celé. K tomu je nutné kalkulovat režii, počáteční investice, které mohou být v řádech stovek milionů korun.
3. Musejí se nastavit ty pověstné procesy.
Nejen směrem k dodržování kvality vody. Ale také zákaznický servis, pohotovostní provoz, reklamace, řešení pohledávek. Nakonec je nutné kompletně přenastavit kontrolní mechanismy nad hospodařením celé firmy. Při vší úctě k politicky volené dozorčí radě SMJ se domnívám, že kontrola hospodaření nové VHI divize Služeb, je nad síly víceméně auditních laiků, kteří se v dozorčí radě střídají každé 4 roky podle toho, která ze stran vyhraje volby. Provozování vodohospodářské infrastruktury je penězovod veřejných prostředků. A to sofistikovaný penězovod. Teď jsou v SMJ slušní a schopní lidé v čele s jednatelem panem ing. Ederem. Ale jak ukazuje historická zkušenost, penězovody eráru přitahují nespočet parazitů, kteří nejprve pro blaho veřejnosti strčí prst do dveří a po chvíli už sedí na prameni. S tím se dá bojovat pouze kvalitně nastaveným systémem řízení a vícestupňové kontroly.
Nic z toho ještě před čtyřmi měsíci nastaveno, kalkulováno, analyzováno nebylo. Už jednou jsem svým bývalým kolegům ve vedení Rady města křivdil, když jsem se domníval, že nedotáhnou do konce šachovou partii o vydání vodohospodářského majetku. K mojí velké radosti jsem se mýlil. Budu rád, když se budu mýlit i nyní, když si myslím, že provozování vodohospodářské infrastruktury Službami města Jihlavy je projekt šitý horkou jehlou. Jisté je jen jedno. Pokud některá z věcí výše zmíněných bude od začátku špatně, riskuje současné vedení Jihlavy průšvih jako vrata. Nebo, chcete-li, stvoření JVAK verze 2.0.