Tu politiku si mohl autor odpustit,jinak souhlas. Bohužel, na hlasech fanoušků nezáleží.

A nemusí jít jenom o pokřivené hokejky v ČESKÉ REPUBLICE. Může jít i o peníze na přepravu v městě Jihlava. Od začátku dubna 2022 se v Jihlavě objevilo 112 sdílených kol firmy Nextbike. Jedná se velmi zajímavý projekt tzv. bikesharing. Město si od něho slibuje, že méně lidí bude v rámci města, na cestu, používat osobní automobily. Tento nový dopravní prostředek má pomáhat městské dopravě, je rychlejší než chůze, nečeká na spoje podle jízdního řádu, neprodukuje emise ani hluk a nezabírá parkovací místa a navíc prospívá zdraví.Méně nadšení však budí, zamyslíme-li se nad souvislostmi. Město za 112 kol zaplatilo 2,2 milionu korun, tedy 19 642 Kč za každé kolo. Z dostupných informací není zcela zřejmé, kdo je jejich vlastníkem. Zřejmě je to společnost Nextbike. Podle vyjádření marketingového ředitele firmy se pořizovací cena jednoho kola pohybuje okolo 400 euro, tedy cca 10 000Kč. Přestože nutno připočíst další náklady, jako GPS, WEBovou aplikaci pro sdílení kol a další organizační náklady, zdá se, že městem zaplacená cena za komerční projekt je „poněkud velkorysá“.Prakticky ve stejné době jako bikesharing byly zveřejněno zvýšení jízdného v městské dopravě. Důvodem je nárůst všech nákladů MHD. Zvýšení jízdného, podle druhu jízdenky, se pohybuje od 6 do 30 %. Jen u důchodců je to o více než 200 %, ze 120 na 365 Kč ročně. Částka 245 Kč jistě není taková, aby někoho z důchodců existenčně ohrozila, ale charakterizuje vztah navrhovatelů k seniorům. Ztrojnásobení jízdného, pro staré spoluobčany, nenapadlo žádné jiné město. Naopak, řada měst poskytuje seniorům od 65 nebo 70 let dopravu zdarma (jen namátkou Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Teplice, Ústí n.L., Pardubice, Znojmo, ….). Jiná pak zdarma pro všechny občany (Pelhřimov, Frýdek-Místek,Valašské Meziříčí, Lovosice, Hořovice, ….).Vzhledem k tomu, že Jihlavskou kartu má okolo 9 100 důchodců, ušetří město asi 2,23 mil. Kč. Lze se tedy domnívat, že celý projekt bikesharingu je hrazen z částky ušetřené na seniorech. Ti ho však zřejmě využijí naprosto minimálně. Aktivity mladší generace, jsou zde tedy dotovány na úkor starších. Na pováženou také je, že obě opatření jsou z pera jednoho zastupitele. Nemělo by se na to zapomenout při volbách.

29.6. se snad možná budou konečně otevírat obálky s cenovou nabídkou na výstavbu haly, které má dle pana Bekeho Jihlavu neuvěřitelně ekonomicky pozvednout. Jsem zvědav, zda zastupitelstvo bude při schvalování případné výstavby stejně ekonomicky odpovědné, jako u cen jízdného MHD, kdy je dobrých 2,23 mil. Kč od seniorů, jak uvádí pan Beran.

NEJDE ANI TAK O HOKEJKY JAKO O CHLÉB Video: Novináři zmapovali, jak Rusové bezostyšně kradou ukrajinské obilí RFE/RL Svět bez obalu: Novináři zmapovali, jak Rusové bezostyšně kradou ukrajinské obilí. 21:33 Satelitní snímky dokazují, že Rusko odváží z okupovaných ukrajinských území obilí do Sýrie. Rádio Svobodná Evropa zdokumentovalo, jak tato krádež obrovského rozsahu probíhá. Článek Většina ukrajinského obilí se ze země dostává přes Ruskem okupovaný poloostrov Krym. „Stojí tu fronty nákladních aut. Táhnou se snad sedm kilometrů,“ ukazuje ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, šéf krymské Organizace pro kamionovou dopravu Anatolyj Tsurkin. Do funkce byl dosazen Kremlem. Ve svém příspěvku dál uvádí, že kvůli zvýšenému provozu nákladu, který na Krym proudí z mnoha částí okupované Ukrajiny, se tu spěšně staví. „Stojí za zmínku, že přechodové body jsou připraveny pro 100 kamionů denně, ale v současné době jich je v průměru 400! Právě teď se na tomto přejezdu budují další jízdní pruhy. Byl zde položen asfalt a brzy tu budou probíhat i kontroly kamionů,“ říká Tsurkin ve videu. Fronty nákladních aut jsou zřetelně vidět i na satelitních snímcích. Další způsob nelegálního vývozu ukrajinského obilí je lodní trasa ze Sevastopolu. Satelitní snímky zaznamenaly devět dodávek obilí. Lodě, které zakotvily v největším krymském obilném terminálu Avljita, měly vždy vypnuté sledovací zařízení. I jejich přítomnost zdokumentovali reportéři Rádia Svobodná Evropa. VČERA 16:20 Například 2. května se v terminálu objevila loď s ruskou registrací Matros Pozynič. 13. května dorazila syrská loď Finikia určená pro přepravu volně loženého zboží. 20. května byla znovu zachycena přítomnost lodě Matros Pozynič, která pak 29. května vyložila obilí v syrské Latákii. Které další lodě v přístavu reportéři zachytili, se dozvíte v úvodním videu. Dohromady měly všechny tyto lodě kapacitu asi 180 tisíc tun obilí. „A kdo jsou koncoví zákazníci?“ ptají se novináři RFE/RL. „Prvním uvažovaným trhem byl Egypt. Na ukrajinskou žádost to ale Egypt odmítl. Poté zkusili Libanon, který rovněž odmítl. A nakonec to byla Sýrie, která ruského agresora podporuje a stala se šedou zónou,“ říká náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Visotskij. „Dnes je Sýrie využívána jako jakýsi zemědělský uzel pro ukradené ukrajinské obilí. Rusko má dohody na dodávky asi jednoho milionu tun obilí do Sýrie. Takto kradou, vyvážejí a prodávají ukrajinské obilí,“ doplňuje Denis Marčuk z Ukrajinské zemědělské komory. Bitva, ve které Putin jasně vyhrává. Ta o světové zásoby obilí 8. 6. 6:30 Část obilí se z Ukrajiny odváží i do Ruska. Krasnodarské úřady na jihu Ruska to dokonce přiznaly. „Poslanci na schůzi téměř jednomyslně odhlasovali schválení převozu obilí z Chersonské oblasti, kterou ozbrojené síly Ruské federace částečně ovládly,“ uvádí se ve vládním prohlášení. Kremlem jmenovaný správce Chersonu 18. června tuto krádež obilí přiznal. „Rusko letos očekává rekordní úrodu a Chersonská oblast k ní také ještě něco přidá,“ řekl Vladimír Saldo, ruskou armádou jmenovaný guvernér Chersonské oblasti. Na ruské drancování a vykrádání Ukrajiny byl na tiskové konferenci v Turecku dotázán i ruský ministr zahraničí Lavrov. „Mám následující dotaz: Jaké na Ukrajině ukradené zboží kromě obilí se Rusku ještě podařilo prodat?“ zeptal se redaktor ukrajinské veřejnoprávní televize Muslim Umerov. „Aha, takže vy si myslíte, že když vy se snažíte neustále něco někde ukrást, tak to tak dělá každý?“ reagoval Lavrov. Rusko popřelo všechny zveřejněné zprávy ohledně krádeží ukrajinského obilí. Vysocí američtí a britští činitelé je naopak označili za věrohohodné a závažné.

Svatopluk Beran říká: Pondělí, 20. 6. 2022 v 7:10 A nemusí jít jenom o pokřivené hokejky v ČESKÉ REPUBLICE. Může jít i o peníze na přepravu v městě Jihlava. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- O PŘEPRAVĚ UKRAJINSKÉHO OBILÍ OKUPANTEM ? Nikoli ovcí, ale přímo Putinovým pacholkem, Svatým Plukem nemluvě ?

kulturní vložka Berana třeba zítra v jeho stylu: --------------------------------- 1. SI ZAVRAŽDILI 1500 VLASTNÍCH AMERICKÝCH OBČANŮ A DALŠÍCH 1 500 CIZINCŮ VE DVJČATECH NA MANHATNU ABY MĚLI HRŮZNOU ,,KAUZU BELI,, -------------------------------- Svatopluk Beran říká: Pátek, 25. 2. 2022 v 7:55 „ ŠÍLENOU ZÁMINKOU, KDYŽ SI ZAVRAŽDILI 1500 VLASTNÍCH AMERICKÝCH OBČANŮ A DALŠÍCH 1 500 CIZINCŮ VE DVJČATECH NA MANHATNU ABY MĚLI HRŮZNOU ,,KAUZU BELI,, UŽ NEŠLO O SOUBOJ IDEOLOGIÍ, KAPITALISMUS-SOCIALISMUS, ALE O PODMANĚNÍ A ZNIČENÍ CELÉHO JINÉHO NÁBOŽENSKÉH SVĚTA. ROZFLÁKALI TO TAM A VRÁTILI SE ZASE DORAZIT EVROPU. JE TO STÁLE STEJNÉ, JAK KDYŽ TÁHLI V AMERICE NA ZÁPAD A LIKVIDOVALI JINOU RASU A VŠECHNO KOLEM. LÉPE FUNGUJÍCÍ EKONOMIKA NIČÍ VRAŽDĚNÍM VŠECHNO OSTATNÍ. ŽÁDNÉ STRAOMY ALE NEROSTOU DO NEBE A OPĚT TU AMERICKOU A VALSTNĚ I VAŠÍ NADŘAZENOST A AROGANCI ODSRÁVAJÍ JEN A JEN OBYČEJNÍ LIDÉ. UŽÍVEJTE SI TO, JE TO VÁŠ SVĚT BEZ MORÁLKY A LIDSKÝCH EMPATICKÝCH HODNOT „ 2. Podle Rusů si Ukrajinci divadlo vyhodili do povětří sami 16. 3. 2022, 19:52 – Mariupol Daniel Drake, Novinky, ČTK Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti zprávu o náletu na Činoherní divadlo v Mariupolu důrazně popřelo. Podle prohlášení budovu zaminovali a vyhodili do povětří bojovníci dobrovolnického praporu Azov, který je součástí Ukrajinské národní gardy. Rusko je označuje za nacisty.

EKOLOGIE: VODA V KRAJINĚ KREV NA U - KRAJINĚ

Mne by zajímalo, kvůli komu musel jít pan Beran podat vysvětlení na policii. Zůstane udavatel anonymní?

Tak jak Rusové kradli občanům osvobozovaných zemí na konci 2SV hodinky, tak USA vojáci vykrádali v západních zámcích, muzeích, bankách. Ze zlata ukradeného němcům, které němci ukradli evropským státům a ze zlata uloženého evropskými zeměmi ve Spojených Státech po 2SV, vlády USA organizovali na úkor zničené Evropy a světa svou prosperitu. TO SAMÉ SE OPAKOVALO I PŘI DVACETILETÉM MILITARISTICKÉM ROZLOŽENÍ ARABSKÉHO SVĚTA Spojené Státy Americké se budou muset zodpovídat ZA LŽI SVÉ VLÁDY O DŮVODU ÚTOKU NA IRÁK A NÁSLEDNOU BENEVOLENCI PŘI ROZKRADENÍ SVĚTOVÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ VÝCHODU SVÝMI VOJSKY A SVÝM POHRDAVÝM CHOVÁNÍM K DĚDICTVÍ VŠECH CIVILIZACÍ VZNIKLÝCH PŘED VZNIKEM SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH. SPOJENÉ STÁTY BYLY JSOU A VŽDY BUDOU KULTURNÍ BARBAŘI Z DŮVODU SVÉ EKONOMICKÉ DOMINANCE A POHRDÁNÍM JAKOUKOLIV JINOU NEŽ AMERICKOU CIVILIZACÍ. Smutný osud bagdádského Národního muzea Iráčané byli sice zaskočeni bleskovým svržením Saddáma, rychle se však vzpamatovali, a začali v celonárodním měřítku v opuštěných úřadech banditsky rabovat. Třebaže Američané ujištˇovali, že pro záchranu historických objektů udělají vše, co budou moci, z války v Iráku měli husí kůži archeologové, obávající se zejména o osud sumerského města Uru ( vystavěno v Mezopotámii ve 28.st.př.n.l., dodnes jej obklopují základy mohutných hradeb, které opěvuje epos o Gilgamešovi) , které již v roce 91 zasáhla US letecká puma … Národní muzeum v Bagdádu, v němž je soustředěna většina mezopotamských památek, uniklo zkáze bombardování jen pouhým zázrakem. Z Národního muzea sbírky rychle mizely u US a evropských sběratelů … Archeologové již před invazí varovali před vykrádáním památek na objednávku , kdy od války v Zálivu zmizelo z Iráku přes 3.000 památek, většinou beze stopy , výjimkou byl rok 96, kdy se v Evropě objevil inzerát, nabízející sochy ze Sinacheribova paláce v asyrském Ninive, z paláce, který nemá sobě rovného … Archeologové se strachovali i o mešitu Husajna v Karbalá, vedle které Saddám úmyslně nechal vybudovat továrnu na výrobu raket … V podstatě je archeologickým nalezištěm celý Irák - město Babylon s torzem babylonské věže, divem světa jsou visuté zahrady v Etemenanki . UNESCO vyslalo do Muzea tým odborníků, a snažilo se, aby mu US správa povolila otevřít kancelář v Bagdádu. V Londýně/LON se v 5/03 sešlo přes 50 světových odborníků na mezopotamskou civilizaci z pěti největších muzeí na světě (Louvre, Berlín, petrohradská Ermitáž, newyorské Metropolitní a British Museum), ze světových univerzit a z UNESCO, aby se domluvili, jak pomoci Bagdádskému muzeu. Byli mezi nimi dokonce i členové Scotland Yardu, kteří měli „ zařídit „ , aby ukradené předměty byly Bagdádskému muzeu navráceny. Všichni výše zmínění experti požádali US správu, aby s okamžitou platností prováděla přísnou kontrolu na hranicích ( jeden kamión naložený k prasknutí předměty ukradenými z Bagdádského muzea zadržela při běžné kontrole armáda Svobodných iráckých sil/FIF Ahmada Chalábího v Kútu na východě Iráku, a vrátila je zpět Muzeu) . UNESCO v rezoluci jednomyslně odsoudilo US, že US jednotky lhostejně dvoudennímu (9-11.4.) bezprecedentnímu rabování Muzea, „ katedrály“ 7.000leté mezopotamské civilizace od sumerského období až po islámské, jen bezostyšně přihlížely a nezasáhly( škoda, že na Muzeum nepomyslely tak, jak myslely na ministerstvo ropného průmyslu, které bylo ušetřeno nejen bombardování, ale i rabování, protože jej okamžitě obsadily – ale i za Saddáma se kradly mezopotamské památky ve velkém, v roce 91 Saddám nechal stít hlavy deseti mužům, kteří v muzeu v Mosulu dekapitovali hlavu okřídleného býka, což byla reakce šéfa zdejší mafie na čin konkurence) … Velkým problémem bylo i pořizování soupisů , co všechno bylo vlastně ukradeno – podle prvního seznamu pořízeného expertem z British Museum, byla mj. ukradená slavná sumerská váza Warka (3.100 př.n.l.),která byla objevena v Uruku ve 30.letech německou expedicí. Je to nejstarší kamenná rituální zdobená váza, jaká kdy byla v Mezopotamii objevena – kromě své krásy je mimořádným dokumentem své doby. Dále byla ukradena bezhlavá socha akkadfského krále Maram Sina (2.250 př.n.l.), nalezená v Basedki, vytesaný portrét sumerského krále Entenama z Lagaše (2.400 př.n.l.), a několik sošek ze slonoviny ( 850 př.n.l.), dřevěné dveře ze 12.stol. z mosulské mešity, a mnoho dalších věcí . Naštěstí nikdo neukradl sumerské destičky psané klínovým písmem ( je jich celá knihovna), což by byla skutečná tragédie, a rovněž zůstaly desetitisíce kulatých mezopotamských pečetí. Zato 32 galérií bylo totálně zdevastovaných – dekapitované sochy, hlavy rozšlapané, obrovské asyrské reliéfy byly roztlučené kladivy, všechny vitríny rozbité a vykradené, skvostné vázy roztlučené na kousky, ukázková národní katastrofa ve stylu „ národ sobě“ … Podle ředitele výzkumu Bagdádského muzea Donny George ti co plenili, byli dvojího druhu – jedni přišli vybrakovat kancelářský nábytek, a nezletilí výrostci přitom „ ze srandy“ rozbíjeli všechno, co jim přišlo pod ruku, druzí, profesionálové na trhu s uměleckými předměty alias lupiči ve službách místní mafie se starožitnostmi, šli najisto po tom, co chtěli – nechali po sobě povalovat stovky paklíčů, zejména od sklepních prostor s nejcennějšími věcmi, a to i od sklepních trezorů, a nářadí k vylamování vitrín … Bagdádské muzeum mělo kolem 170.000 mezopotamských památek ( do konce roku 03 bylo vráceno jen 700 z nich) , ale naštěstí ty nejcennější, jako např. penězi neocenitelné šperky královen Sargona II, objevené v Nimrudu v roce 1990, byly uloženy v bankovních trezorech Ústřední banky, a další poklady v bednách jejích sklepů ( Ústřední banka však byla bombardovaná) … Američané, aby si trochu vyspravili pověst, zahájili v médiích a v mešitách informační kampaň s tím, že byla vyhlášena amnestie i pro plenitele, a ten, kdo národní památky vrátí, bude ještě odměněn … Generální ředitel Muzea Džabír Chálil uvedl, že byli i slušní lidé, kteří , upřímně zděšeni rozsahem vandalství, se některých národních relikvií zmocnili jen pro to, aby je uchránili, a vrátili … Za US správy Bagdádskému muzeu de facto velel pluk. námořní pěchoty Matthew Bogdanos, jehož úkolem bylo rovněž pořídit soupis ztracených věcí, jehož kopie byly poté zveřejněny i s fotodokumentací, aby se pašování a prodej mezopotamských památek ztížil … Pluk. Bogdanos prohlásil, že pořídit takový soupis je titánovská práce, protože „ počítače i s evidencí děl zmizely,kartotéky vandalové zničily, zaměstnanci budˇještě nepřišli do práce, anebo nemají od ničeho klíče, nic neví, nebo nám nic neřeknou, jen si uklízí kanceláře, nejsou klíče od sklepních místností,kde panuje naprostá tma, protože nefunguje elektřina, takže se tam člověk bojí vstoupit, aby na něco vzácného nešlápl, protože vandalové všechno rozházeli po zemi „ … Zaměstnanci tvrdili, že klíče od sklepních trezorů měli jen 4 lidé – ředitel výzkumu a restauračních prací Donny George, bývalý ředitel Muzea Mujad Sajíd Damerjí, jenž po 23 letech v čele Muzea přešel do funkce poradce Saddámova ministerstva kultury, a tvrdil, že žádný klíč již nemá, generální ředitelka mezopotamských památek Nawala Mutawaliová, která s Američany odmítla spolupracovat, a tehdejší ředitel Džabír Chálil Ibrahím, jenž s Američany rovněž nespolupracoval. Otázka také zní : Mělo vedení Muzea a Saddámova vláda prsty v bezprecedentním gigantickém vyplenění vlastních národních památek ? Pokračovali jen ve velkém měřítku v rabování archeologického bohatství, kterému se vládní prominenti, udržující styky s překupnickou mafií ( včetně Saddámovy šéfky iráckého archeologického výzkumu a sestry ministryně školství v jedné osobě Hany Chorlifové ), oddávali již za Saddáma ? Někteří Iráčané prohlašovali, že by raději preferovali 10 Saddámů, za něhož panoval „pořádek“, než „poinvazní“ stav naprosté anarchie, kterou tak škodolibě podporovaly některé kruhy v Sýrii a v Saúdské Arábii, které si nepřály, aby při jejich hranicích vyrostl „lepší“ , silný a moderní Irák ( což si v Perském zálivu nepřeje nikdo ) … Nejvyšší šíitský duchovní pro Severní Ameriku, narozený v irácké Basře, šejk Fádel Šáh Lání, jenž před Saddámem musel uprchnout, prohlásil, že i mladým radikálním ajatolláhem Mustafem Sadrem, jenž prozatímní iráckou vládu neuznal a vyhlásil vlastní vládu, postavenou na vlastních milicích, které Američanům, jejich spojencům, a iráckým kolaborantům vyhlásili džihád, manipulují zahraniční síly ( Teherán) … Iráčtí vojáci tvrdili, že irácká armáda za US intervence zkolabovala z důvodu, že zradil samotný velitel Saddámových elitních Republikánských gard gen. Sajíf Aladin Alrawy, jenž byl s Američany domluvený na jejich vyřazení z bojů … Faktem je, že tyto elitní jednotky byly na jeho příkaz rozmístěny vyloženě strategicky nevhodně, takže byly rozprášeny US bombardéry … Generál byl sice Američany zatčen, ale Iráčané se domnívali, že ve skutečnosti jej Američané vzali pod ochranu … Rozpuštění irácké armády nařídil osobně Ahmad Chalábí, bankéř podvodník, ze kterého si jeho přátelé v Pentagonu udělali hlavního koně postsaddámovské vlády, než připravil o peníze i je … Jedinou postavou s morální autoritou fantomské irácké prozatimní vlády byl Adnan Pačači z rodiny iráckých premiérů z dob monarchie, jenž však za sebou neměl žádnou velkou politickou stranu, jako např. Abdal Azíz Hakim, šéf hlavní šíitské strany … V irácké prozatímní vládě se Washingtonu nepodařil ani jeden politický průlom, protože vše ztroskotalo na neústupném požadavku Velkého ajatolláha Sistáního, aby samotné zákonodárné shromáždění bylo zvoleno přímo na základě všeobecného hlasovacího práva (šíité jako většinoví by ostatní přehlasovali) … Na druhou stranu atentát proti bagdádskému sídlu OSN v 8/03, které hlídali US vojáci, po kterém se funkcionáři OSN z Bagdádu stáhli, Washingtonu značně ulehčil situaci, protože až do atentátu musel razantně odmítat požadavek, aby dočasnou správu Iráku převedl na OSN … Američané nepovolili vstup do Iráku nejen islámské organizaci Islamic Relief, ale nedovolili v Iráku fungovat ani francouzské nevládní organizaci Lékaři bez hranic, ani jiným nezávislým humanitárním organizacím s tím, že jejich vojenská intervence nebyla žádnou humanitární katastrofou ( vojenské nemocnice byly totálně vykradené, ukradený zdravotnický materiál se většinou našel v soukromých nemocnicích, zatímco personál státních nemocnic stačil mnohé schovat) … Na základně s opevněnými věžemi se strážnými na okraji středoiráckého města Hille sídlilo 80 slovenských ženistů v čele s podpluk. ing. Ondřejem Novosadem ( další ze slovenských podplukovníků se jmenoval Vladimír Mečiar, svého času redaktor časopisu Obrana) . Ze zatčení Saddáma měly mezinárodní jednotky radost, ale neslavily, naopak, byly na pozoru před těmi, kdo slavili – každý Iráčan má doma přinejmenším jednoho kalašnikova, mnozí Iráčané měli doma i protitankové střely, kterými zničili např. ukrajinský obrněný transportér i s posádkou, krátce předtím přišli o život 4 Bulhaři a dva Thajci, když do nich najel vůz plný výbušnin … Spojenecké základny, bytˇdobře opevněné, byly častým terčem útoků – primitivní minomet, v podstatě jen trubka, která může být zakopána v zemi, má dostřel 3 km - takový okruh kolem základny nelze uhlídat … Pohyb za jejich branami byl ruskou ruletou , za každého spojeneckého vojáka organizátoři odporu vypsali odměnu, u plukovníka to bylo 2.000 dolarů, za sestřelení vrtulníku 100.000 dolarů, apod. S vyjímkou vojenské policie a speciálních jednotek se vojáci přesouvali pouze v kolonách, zbraně měli během přesunu vždy odjištěné, především ve městech, kde se pohybovali v dopravních zácpách, kdy byli potenciálně ohroženi každým Iráčanem … „Kdyby nějaký Iráčan jen držel samopal, když projíždíme kolem, je mrtvý“, prohlásil polský voják v Babyloně, kde sídlilo PL velitelství mnohonárodní divize pod PL velením. Proto se žádnému státu do „okupační mírové mise“ vojáky posílat nechtělo, a US tak braly každého, kdo projevil zájem, další kámen úrazu – jak měly být útvary bojeschopné, když se Rumun nedomluvil s vojákem z Hondurasu, a voják z Fidži se nedomluvil s Mongolem … Velká část PL mnohonárodní divize existovala jen na papíře, vojáci v terénu chyběli, protože státy většinou honosně označily jednotku, kterou vyslaly, názvem většího útvaru, než kterým ve skutečnosti byla … Iráčané spílali mezinárodním jednotkám hlavně proto, že za ně neobnovily národní ekonomiku – mysleli si, že sami nemusí přiložit ruku k dílu . Nejvíce Iráčané nadávali na kilometrové fronty u benzínových stanic – pohonné hmoty byly totiž za Saddáma tím posledním, čeho bylo stále dost, a téměř zadarmo … Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

JISTĚ SI VŠICHNI JEŠTĚ DOBŘE PAMATUJETE TÉMĚŘ NEPŘETRŽITÉ KAŽDODENÍ BÍLÉ ČÁRY NA OBLOZE NAD JIHLAVSKÝM SVĚTOVÝM LETECKÝM KORIDOREM. NEUSTÉLE JICH TAM BYLO MINIMÁLNĚ PĚT AŽ DESET OBĚMA SMĚRY. TO SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ VEDLE SVÝCH ZRANĚNÝCH BESTIÁLNÍCH VOJÁKU, PŘEPRAVOVANÝCH DO NĚMECKA A SPOJENÝCH STÁTŮ DVACET LET VYTVÁŘELI ZLODĚJSKÝ LETECKÝ MOST S HISTORIÍ A BOHATSTVÍM VÝCHODNÍCH ZEMÍ ASIE. TO VŠE MUSÍ BÝT SOUČÁSTÍ SVĚTOVÉHO SOUDU NAD AMERICKOU VRAŽDÍCÍ BRUTALITOU ZAČÁTKU TŘETÍHO TISÍCILETÍ TÉTO PLANETY A UKÁZÁNÍ OSTATNÍM NASTUPUJÍCÍM EKONOMICKÝM VELMOCÍM SVĚTA, JAK ŽE SE TA EKONOMIKA VLASTNĚ KOMPLETNĚ DĚLÁ.

11. 11. 2004 Američané asi nevědí, že Fallúdža vzdorovala i proti Saddámovi. Američanům se okupace Iráku těžce vymstí. Generálové dobře vědí, jak v městě Fallúdža vznikl odpor. Dne 28. dubna 2003 začali američtí vojáci střílet na rodiče a děti, kteří demonstrovali proti pokračující vojenské okupaci jejich základní školy. Chladnokrevně při tom usmrtili 18 z nich a zranili dalších 60 osob. Do doby, než došlo k tomuto masakru, nebyla na americké vojáky ve Fallúdže ani v žádném jiném městě na sever od Bagdádu vystřelena jediná kulka. Ale, málo známá Fallúdža se stala světově známým střediskem odporu, kde chudí a špatně ozbrojení lidé se odvážně postavili proti vojenskému křídlu nového impéria. George Bush a Tony Blair se zjevně rozhodli, že mohou rozdrtit vůli iráckého lidu protivit se okupaci a legitimizovat příští rok v lednu loutkový režim tím, že budou okupovat Fallúdžu, píše v deníku Guardian Sami Ramadani, Senior Lecturer na London Metropolitan University, který byl politickým uprchlíkem před režimem Saddáma Husajna, a pokračuje: Možná, že si myslí, že se mohou vyrovnat britským jednotkám, které ve dvacátých letech dvacátého století terorizovaly irácký Kurdistán tím, že vzdorné vesnice srovnávaly se zemí. https://legacy.blisty.cz/art/20556.html