Zdeněk Gryc

Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

UKRAJINA a LITVA

LITEVSKÁ TELEVIZE

v átriovém domku Jabloňová 23. na sídlišti Jabloňová,

natočila před rokem dokumentární film

o kriminálníku komunismu

profesoru Bedřichu Rozehnalovi.

Jde o zachycení jeho příběhu v podání jeho dcery Evy,

která vypráví  a ukazuje drobnosti,

které si jako suvenýry donesl z vězení.

Film prolínají záběry z událostí 21.srpna 1968 v Praze.

Také ukazuje záběry z vězení architektů.

Dokumenty najdeme:

Paměť a dějiny – čtvrtletník, ročník XIII, 2019/04 Vydává: Ústav pro studium totalitních režimů České republiky, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3 Šéfredaktor: Adam Šůra Redakce: Jitka Šmídová, Patrik Virkner Sazba: Zuzana Michálková Poštovní adresa redakce: Na Struze 3, 110 00 Praha 1, e-mail: pad@ustrcr.cz Redakční rada: Blanka Mouralová – předsedkyně, Milan Bárta, Matěj Bílý, Petr Dvořáček, Dita Homolová, Jakub Jareš, Juraj Kalina, Pavla Plachá, Vojtěch Ripka, Jerguš Sivoš, Matěj Spurný, Adam Šůra, Martin Tichý, Prokop Tomek, Patrik Virkner PaD využívá obrazového materiálu agentury ČTK a fondů Archivu bezpečnostních složek (ABS), Národního archivu (NA), archivu Národního muzea, archivu Přemysla Fialky ad. Náklad: 1500 výtisků – ISSN 1802-8241 Tisk: Unipress, s. r.o., Turnov Použití materiálů jen se souhlasem redakce Informace o předplatném: www.ustrcr.cz/cs/pamet-a-dejiny Evidenční číslo: MK ČR E 18413 Obálka: Dům kultury v Ostrově nad Ohří, na jehož vzniku se podíleli odborníci věznění komunistickým režimem. Dostavěn v roce 1955. Fotografie z 11. 2. 2016. Foto: Slavomír Kubeš / ČTK

Otroci s inženýrským diplomem ŠÁRKA KOUKALOVÁ Technické ústavy ministerstva vnitra a věznění odborníci v 50. a 60. Letech

Poslední funkcionalista ELIŠKA PODHOLOVÁ VARYŠOVÁ K osobnosti a tvorbě architekta Bedřicha Rozehnala V rámci tzv. Basoprojektu, tedy Technického ústavu ministerstva vnitra (TÚMV) v pankrácké věznici, působila i řada vynikajících osobností československé architektury. Patřil mezi ně také Bedřich Rozehnal (1902–1984), oblíbený pedagog a přední odborník na nemocniční architekturu. Podobu nemocnic změnil zejména na Moravě: tvořil elegantní, lyricky komponovanou architekturu, promýšlenou s ohledem na funkčnost a praktičnost, ale také se snahou zlidštit prostředí pro pacienty. V posledních dvaceti letech života Rozehnal své velkolepé projekty nemocničních a univerzitních areálů nemohl z politických důvodů realizovat – zůstaly uchovány alespoň ve skicách a výkresech.

PS. ilustrační foto Litevské televize z 21.7.2021 je zasláno do redakce JL.

Prof.Šlapeta – vyňato :

„jednotlivé televizní pořady o české

architektuře, na pokračování na

jaře vysílala litevská televize.“

PPS. Snímek Litevské televize je poslední živý pohled na Evu Rozehnalovou, která nedávno umřela.