Moje reakce na vyjádření Mirka a omlouvám se za zpoždění. Přidržím se faktů. 1. Město historicky stálo a stojí o to, aby infrastruktura pro sport a rekreaci byla dostupná co nejširšímu spektru uživatelů. 2. Všechna veřejná sportoviště, která jsou zatížena personální a provozní ekonomickou náročností (topení, chlazení, ohřev, filtrace, údržba, svícení,…) jsou ztrátová a pokud mají být pro uživatele cenově dostupná, tak to bez dalších ekonomických doplňkových činností jinak být nemůže a není. Bavím se o bazénech, teniscentru, zimáku,… U všech těchto provozů město různými formami dokrývá ztrátovost provozu o nákladech na investice a opravy nemluvě. 3. Město zmíněnou infrastrukturu provozuje různě, vždy však má 100% kontrolu nad společností, která tuto infrastrukturu provozuje (např.: DUKLA s.r.o., SMJ s.r.o.). U Teniscentra je to jiné, to historicky vzniklo spojením Jihlavských firem jako ICOM, Terni, PSJ, Plynoservis Dobrovolný, Ing. Vomela, DAFE plast, Motorpal,… a města. Šlo a jde o akciovou společnost, kde město drželo vždy mírně nadpoloviční část akcií, v roce 2000 cca 52% například. Nebyl jsem samozřejmě u založení společnosti, ale tak jak jsem načerpal informace, tak šlo o subjekty, které měly k tenisu blízko a chtěly se podílet na jeho rozvoji v Jihlavě. To, že společnost není vlastněná městem znamená, že Rada města není jako v jiných případech valnou hromadou. Toto je důležitá informace, protože to znamená, že se o všem rozhoduje časově náročnějším způsobem, který není tak operativní jako v případě společností města (SMJ, SML, Prádelny,…). 4. Od svého založení se i za pomoci investic do růstu areálu nepodařilo společnost ani za pomoci soukromých partnerů dostat dlouhodobě do kladných čísel, přestože to byl zájem všech zúčastněných. Poslední investice proběhla v roce cca 2013, kdy došlo k výstavbě zázemí a nové haly na badminton. Investice byla a dnes možná můžeme zpětnou „knížecí radou“ říci, že to nebylo dobré rozhodnutí, redukována o patro podzemí, kde měl být wellness a horní patro, kde mělo být ubytování. Tyto provozy by pravděpodobně mohly dnes mít pozitivní vliv na vytíženost areálu v časech a dnech, kdy se jej nedaří naplnit uživateli. Problematická jsou dopoledne, výrazně lepší je zima než léto (prázdniny). Je to trochu paradoxní, ale má to své logické vysvětlení. Za poslední léta mimo jiné důvody vznikla řada konkurenčních venkovních ploch (i zcela soukromých). Dlouholeté úsilí o naplnění nevyužitých hodin z řad zaměstnanců firem, škol, školek či institucí se nikdy nepodařilo i přes úsilí řady lidí dosáhnout. Například u škol se ten problém často týkal logistiky a časové náročnosti na přesun. Určitě se dalo udělat více, to je tak vždy, ale rozhodně to nebylo tak, že by se nato někdo roky díval a sypal jen peníze na ztrátový provoz. Celé roky se také samozřejmě koukalo i na provozní náklady, které jsou dodnes velmi nízké. Důvody jsou a je jich hodně, klidně pro zájemce osobně vysvětlím ty, u kterých jsem byl. 5. Teď se vrátím zpět k „prebendám“. Nominanti v teniscentru v řadách dozorčí rady nebo představenstva, pokud já mám historicky správné informace, nikdy nebyli placeni! I já sám jsem 2 roky v letech 2013-2015 byl součástí představenstva teniscentra a i já jsem tuto práci odváděl ZDARMA, ba dokonce jsem vlastně do teniscentra peníze nosil. Bral jsem si „neplacené volno“, jezdil jsem tam svým autem, platil benzín, telefon, tisky,… v té době se zrovna stavělo, takže i četnost a má aktivita byla vysoká. Když tady vystřelím, že mě to stálo několik desítek tisíc, které jsem do teniscentra vložil ze svého, tak si myslím, že se nemýlím. V tomto režimu tam pracovali všichni, někdo to „sponzoroval“ více někdo méně. 6. Po volbách v roce 2018 byla ambice s tím něco razantněji udělat. Vojta Prchal, tehdy nominant ŽIJ, dostal od vedení města za úkol zmapovat situaci ve společnosti a zpracovat analýzu jako podklad pro další rozhodování. Proces dalších kroků byl však přerušen z důvodu náhlé a vážné nemoci dlouholetého ředitele pana Slavíka, který musel ze dne na den opustit firmu a hledal se rychle někdo, kdo by jej mohl zastoupit. Protože byl Vojta Prchal v té době plný informací a dobře znalý provozu společnosti, dotlačili jsme ho jako zástupci tehdejších koaličních stran k tomu, aby do doby výběru nového ředitel společnost vedl jako full time ředitel. Odložil tedy své osobní pracovní aktivity a dočasně nastoupil jako ředitel. Za půl roku dostal za tuto práci zaplaceno a to méně než tehdy dostával ředitel. Další souběžnou ranou pro společnost byl krach firmy PSJ (druhého největšího akcionáře, cca 43%) a odkup jejího podílu společností, která se o rozvoj areálu nezajímala a chtěla na celém procesu pravděpodobně jen vydělat. Zase z dnešního zpětného pohledu je možné na krocích města a výkupu podílu od insolvenčního správce najít chybu, protože jsme nenabídli například dostatečně vysokou cenu, ale to je na delší povídání a jiný rozbor. Po relativně dlouhé době se podařilo podíl vykoupit, ale minulé vedení města upřímně již nemělo sílu dále něco s firmou dělat. Navíc přišel COVID. 7. Nově zvolené vedení města po loňských volbách rozhodlo, že se opět pokusí s teniscentrem něco dělat, protože přestože se blíží čas, kdy se splatí investiční úvěry, tak se vlivem velkého růstu cen energií a COVIDu společnost opět dostává do ztráty. Upřímně nikomu se do orgánů společnosti nechtělo. Je to práce za kterou nedostáváte nic, ale přesto ručíte svým majetekem za rozhodnutí, která děláte. Vojtu Prchala jsme natlačili (nechtěl, už moc dobře věděl, kolik je to práce) do pozice předsedy představenstva a jako členové nového vedení města (včetně mě, opět zdarma) jsme vstoupili do orgánů společnosti s cílem v prvním pololetí tohoto roku najít pro teniscentrum budoucnost. Na tohoto půl roku jsme se rozhodli, že Vojta Prchal dostane cca 6x20 tisíc hrubého, aby se mohl část týdne věnovat práci pro teniscentrum, které se také mimo jiné potýká s nedostatkem zaměstnanců, především ze zdravotních důvodů, které některé klíčové zaměstnance vyřadily dlouhodobě z práce. Dokonce to dospělo tak daleko, že ředitel společnosti musel nejednou sedět sám i na recepci. Jen ještě upřesním, že slovo ředitel u společnosti, která má cca 5 zaměstnanců včetně ředitele je trochu dost matoucí. Ani mzda ředitele neodpovídá tomu významu slova jak ho asi cítíme. Takže částky, které Mirek vypouští nejsou pravdivé, je to jen šíření lží, závisti a pomluv a proto jsem na to reagoval jak jsem reagoval. Doplním, že aktuálně já pomáhám Vojtovi jednat s akcionáři o jejich představách o budoucnosti společnosti a jejich roli v ní. Dále se s nimi bavíme i o možnosti vykoupení jejich podílů a získání 100% kontroly nad společností. Tím se nevyřeší navýšení zisku, ale usnadní fungování společnosti ve vztahu k veřejných dotačním a jiným zdrojům čerpatelným na podporu provozu takového areálu. Suma sumárum, hledáme budoucnost pro fungování tenisu v Jihlavě a nechceme areál zavřít a rozprodat, ale rozvíjet jej. Jsme rádi, že se děti i dospělí hýbou a chceme je v tom přiměřeně podporovat. Ano, sportoviště jsou různě drahá a nikdy nebudeme doplácet stejně na všechny sporty. Ještě jednou se omlouvám všem, kteří jste na mou reakci čekali déle než jsem slíbil, ale věřte že napsat tento příspěvek není na 10 minut, ale na hodinu a 40 minut a opravdu jsem potřeboval najít čas na jeho sepsání.