Stavební inženýr, restauratér, vinárník a pivovarník na penzi. Dnes už jenom kavárník a bývalý koaliční zastupitel, aktivně se snažící ovlivňovat chod našeho krásného města.
Ukrajinský deník – díl 1.
Miroslav Tomanec, Ing., MBA | 30.03.2023 21:53Před pár týdny jsem se vrátil z Ukrajiny. Teď začínám plánovat druhou cestu. Protože už mne pár přátel, co nejsou na fb, požádalo abych zveřejnil své zážitky z té první cesty, tak si dovolím zneužít tohoto veřejného prostoru. Nebojte – bude to jenom pět dílů. Pomáháme. Protože to může, na rozdíl od bojování, dělat každý. Kdo by se chtěl jakkoliv zapojit do pomoci těžce zkoušenému národu, pište na tom.projekt2@gmail.com. Něco vymyslíme.
5. leden 2023
Jedu na Ukrajinu. Hlavně tedy proto že pomáhat jiným v nouzi by mělo být to hlavní, co by nás životem provázeti mělo, ale také ze zvědavosti, se ví.
Na vánoce jsem se u nás v Jihlavě sešel se třemi generacemi ženské části jedné ukrajinské rodiny. Tetiana na nic nečekala a hned na začátku války vzala tři své děti a náklaďákem se dokodrcali 600 km na hranice. Tam si je převzala kamarádka z dětství, co tady žije už 20 let. Manžel Ruslan zůstal. Je profesorem na vysoké škole, nechtěl svoji zemi v těžké chvíli opustit, přestože legálně mohl. K rodině se připojil až o prázdninách. Babička Luba přijela jenom na krátkou návštěvu, vrací se ke svému hospodářství, potěšena a posílena setkáním se svými blízkými. A doma mají ještě prababičku Marinu (87). A pro tu jedeme. Vůbec si nepřipouštěla, že by měla odjet, vazba na domovinu je příliš silná. Ale zima, tma, nedostatek všeho a rakety udělaly svoje. Elektřina hodinu denně. Těžko představitelné.
Samozřejmě chceme vytížit auto i tam a tak vezeme malou pomoc. Skromná výzva pro ty, co by se chtěli střídmě podílet a pomoci rovněž. Teplé oblečení (i obnošené), termo prádlo a ponožky (to raději nové...), baterky s bateriemi, čelovky, trvanlivé potraviny, zkrátka vše co by se mohlo hodit v této situaci. Vezeme i elektrocentrálu, kterou pořizujeme pro domácnost a hospodářství. Bude první ve vsi...Předání čehokoliv domluvíme individuálně prostřednictvím zprávy.
Nespěcháme zase příliš, jako penzista mám času přece dost. A tak se můžeme i zastavit po cestě a dovézt něco i jiné rodině co byste chtěli třebas poslat. Jedeme po trase Przemysl - Lvov - Chmelnyckyj - Vinnycja.
14. leden 2023.
Naloženo a vyrážíme!
Nakonec vezeme tři (TŘI! ) elektrocentrály! Jednu jsme koupili z peněz, co poslali laskaví dárci. Druhou věnoval štamgast naší kavárny. A třetí... etnický Rus z Doněcka, který už patnáct let žije a pracuje v našem městě. Moc díky všem hodným lidem, kteří přispěli. Jsme plní až po vrch zimním oblečením, baterkami a bateriemi, trvanlivým jídlem, hygienickými potřebami. Solidarita lidí je neuvěřitelná.
15. leden 2023
Tohle funguje perfektně. Ve Velkém Beranově najedete na dálnici a sjedete z ní až na ukrajinské hranici. V tomhle tedy Poláci pokročili neuvěřitelně. A všude dokonalé služby. Třeba speciální značku WC pro autobusové zájezdy jsem ještě nikde jinde neviděl. A první bigosz můj oblíbený a řízek se zelím.
No ale sjíždět musíte. Třeba do toho Brna, protože i tam je hodně lidí pomáhat ochotných a tak to přece musíte vyzvednout. Ještě jednou i zde díky všem a specielně Matěj Hollan za koordinační pomoc.
A nebo se chcete trochu protáhnout v nějakém polském městě, kde jste nikdy nebyli. Centrum Rzeszova, ještě ve vánočním, to je fakt paráda. První na co narazíte je ... Česká hospoda. A zase ten Bernard.
A pak už je třeba se ubytovat. Protože na Ukrajině je pořád zákaz nočního vycházení a tak úplně přes noc se jet nedá. Apartmány Medyka na samotné hranici jsou sice v takovém logistickém areálu, ale zase je to slušné, čisté a docela komfortní a 300 zlatek za dvoupokojový apartmán se 4 postelemi zase tak moc není.A je tady klid. Takže doporučuji.
Zatím je to pěkný výlet. No uvidíme teď. Hranice. A ty včerejší rakety.