Narozen v roce 1960 v Dačicích, od narození žije v Telči. Na podzim roku 2010 zvolen senátorem obvodu 52 - Jihlava. Od roku 2020 je předsedou českého Senátu. www.vystrcil.cz
http://www.vystrcil.cz/
Procházíme zkouškou
Miloš Vystrčil | 13.04.2023 13:00Je krátce po Velikonocích - nejdůležitějších křesťanských svátcích. Velikonoční svátky a zejména Boží hod velikonoční nebo též Velikonoční neděle, jsou nejen oslavou a připomenutím Kristova zmrtvýchvstání a vykoupení celého lidstva, nýbrž také výzvou k zamyšlení nad naším počínáním a nad cestou, kterou jako jedinci, rodiny, země či celé lidstvo kráčíme.
Tradičně na Velikonoční neděli uděluje papež jako hlava katolické církve své požehnání Urbi et orbi (Městu (Římu) a světu) z lodžie Svatopetrské baziliky.
Požehnání je spojeno s papežovým projevem, ve kterém hodnotí uplynulý rok, předává pozdravy věřícím a také se vyslovuje k zásadním otázkám a výzvám současného světa.
Při pohledu na výsledky posledního sčítání lidu se zdá, že vliv papeže a římskokatolické církve u nás klesá. Zatímco v roce 1991 se k římskokatolické církvi v Česku hlásilo 39 % obyvatel, v roce 2021 to bylo již pouze 7 % obyvatel, což odpovídá shodou okolností hodnotě zjištěné i v samotné Jihlavě.
V dalších městech jihlavského okresu to bylo v roce 2021 v Brtnici 17 %, v Telči 16 %, v Polné 12 % a v Třešti 10 %. Pro zajímavost nejvíce obyvatel se k římskokatolické církvi v té době přihlásilo v okrese Jihlava v obci Dolní Vilímeč a to 47 % obyvatel.
Osobně se domnívám, že úbytek věřících oproti roku 1991 bude asi menší, neboť vyplnění kolonky o náboženské víře je v dotaznících sčítání lidu dobrovolné a nechuť lidí se státu s něčím svěřovat (na rozdíl například od někdy až naivní otevřenosti na sociálních sítích) roste.
Také se domnívám, že nemalá skupina našich obyvatel jsou tzv. nepraktikujícími katolíky, tj. lidmi, kteří se sice aktivně církevního života v katolické církvi neúčastní, ale ke svému katolictví se v podstatě hlásí.
Na závěr ještě krátce k projevu papeže Františka. Jeho nedělní slova, že se máme snažit objevovat cestu k dobru a jít vstříc naději a důvěře, byla v jasném kontrastu s bohužel stále častěji v naší společnosti vítězící cestou k závisti, sobectví a nedůvěře.
Právě v tomto smyslu jsme v poslední době vystavování obtížným zkouškám a je pro nás všechny - věřící i nevěřící - velmi důležité, jak v nich obstojíme.
Jestli obstojíme, to záleží na každém. Také platí, že každý z nás je originál a má při plnění svých životních zkoušek jiné podmínky. Proto, prosím, nezapomínejme na pomoc a podporu druhým.