Stavební inženýr, restauratér, vinárník a pivovarník na penzi. Dnes už jenom kavárník a bývalý koaliční zastupitel, aktivně se snažící ovlivňovat chod našeho krásného města.
Ukrajinský deník, díl 3
Miroslav Tomanec, Ing., MBA | 02.05.2023 09:24Tento měsíc vyrazím znovu na Ukrajinu, pomáhat. Je to potřeba čím dál více... Zde je třetí část vzpomínek na předchozí cestu.
Nu, seznam toho, co chceme dnes absolvovat, je úctyhodný, říkám si u snidaně. A to jsem ještě netušil, co mne tady v tom hektickém dni čeká. Z deseti položek bylo nakonec 15...
Nejvíce materiální pomoci od laskavých lidí dáváme nejpotřebnějšim v obci. Rodině se třemi invalidy, která nemá skoro žádný příjem a žije jenom diky pomoci sousedů. Při autonehodě zraněné mamince o dvě děti se starající, která má muže na frontě. A zbytek přes církev. Rodina je evangelická, jsou to baptisté. Korupce se tu všichni moc obávají a církevní společenství je jejích jistota.
Naopak nejméně toho zůstává u nich doma. Tento skromný domek je prý totiž ještě na místní poměry velký komfort. 11 km odsud je hospodářství v zapadlé vesničce Horodišče, díky kterému nemají hlad za cenu celoroční dřiny po práci. Dnes do domu bez tepla a elektřiny jezdí jenom krmit dobytek...a trnou hrůzou, aby je nevyrabovali...Zvláště ted, když tam bude centrála. První v obci.
Zbytek dělíme do deseti malých balíćků a jedeme pozdravit nejbližší přátelé, širší rodinu a dobrovolníky. Emoce se mnou lomcují při každém příběhu. Když nakupujeme místní léky pro Ukrajince u nás, na které jsou zvyklí, tak si tam měřím tlak a nevěřím svým očím. Vždycky jsem si dřív tolik zakládal na svých 140/80...kdeže!
V lékárně chybí jeden z léků. Mladá dáma, co je zrovna s námi a kterou vidíme poprvé v životě a které jsme přivezli dárky od jejích jihlavskych dobrodinců, co ji na 3/4 roku ubytovali i se dvěma kočkami,se okamžitě vydává ho shánět po jiných lékárnách...A než vyčerpáme svůj dlouhý seznam, je s ním zpět..
Samozřejmě že dojde i na slzy a bezmoc. Pětičlenná rodina bydlela před válkou v 1+1 v univerzitním areálu, ve služebním bytě vedle kolejí. Jenom proto, aby dokázali ušetřit na pozemek na vlastní dům na okraji města. Za pozemek - 8 sotek (arů) dali 8 tisíc dolarů. Šetřili na to 15 let. Válka přišla zrovna do doby, kdy se vše zastavilo, všechny stavební kapacity šly na opravy po válečných škodách. Zasíťováni pozemků se muselo odložit...
Na vedlejší dva pozemky, které patří širší rodině,ale stavět zatím neplánují, vysadili ovocný sad. No co asi může udělat ukrajinská černozem, když tam rok nepřijdete? Nebohé stromky pohřbeny pod vrstvami suchého plevele...Nedivím se pláči…
Na 13.červenec 2022 tady nikdo nezapomene.
Vinnycja je centrum protivzdušné obrany státu. Ukrajinci si mysleli, že ho mají dobře chráněné. Toho dne však přiletěly tři rakety do samotného středu města. Ničily a zabíjely. V širokém okruhu nevydržela jediná výloha ani okno, poničená řada budov kolem, včetně kostela, hodně už dnes opravených. Místa dopadů jsou dodnes velice patrné. Zničeny Dům armády a vedlejší poliklinika. 23 mrtvých, z toho tři děti, 52 zraněných. Drastické fotografie mrtvé holčičky na kočárku obletěly svět a staly se jedním ze symbolů ruských válečných zločinů. Na uzavřeném, nefunkčním domě dnes visí další připomínky toho barbarského běsnění - Buča, Irpiň, Mikolajev, Doněck - prostě tam kde všude putinovci páchají podobná zvěrstva. Zabíjejí nevinné lidi.A tady lidé dodnes nosí květy a hračky malinké Líze do nebe.
Zkuste si to jenom na chvilku představit. Jdete po ulici s kočárkem a...v okamžiku je po všem. Smrt pro malou holčičku...a nepředstavitelný život plný bolesti pro blízké...
Nemůžeme se pak nezastavit ve stanu ochrany vedle a aspoň něco malého dát zdejším dobrovolníkům. Z vděku. Další neplánovaná položka.
Mají tu takový stavební předpis od roku 2014 prý už. Pod každou novou veřejnou budovou musí být kryt. A tady ten, kam mně ozbrojená ostraha normálně pustila na čumendu, je prostě dokonalý. Pro tisíc osob a s nouzovým východem o 100 m dál, až ta raketa jednou padne na ten monumentální barák nad tím...Dokonalé.
Ale proč to všechno?