Zdeněk Gryc

Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

RETRO

Dezinformace
Petr Klukan | Pátek, 6. 1. 2017 v 14:59
Od Nového roku v ČR funguje tzv. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Jeho náplní práce je informovat veřejnost o dezinformacích, které mají potenciál k ohrožení vnitřní bezpečnosti. Jinými slovy: vyvracet je fakty. Proti Centru, které spadá pod ministerstvo vnitra, se hned zdvihla velká nevole, a kritizoval je i prezident. Co je však na tom, když chce stát záměrně zkreslené informace uvádět na pravou míru? Proč to někomu vadí? Když by o vás někdo mluvil, že jste zloděj, který vykradl trafiku v Kolíně, a vy jste tam nikdy nebyl, také se budete bránit. A jak jinak než fakty? Vždyť i dnes instituce i soukromé firmy na svých stránkách vyvracejí lživá tvrzení, která je mohou poškozovat. Proč tedy bránit státu, aby veřejnosti říkal pravdu? Že lze vše zneužít? To je sice pravda, ale proč již předem nevěřit zřízenému úřadu, a naopak věřit a podporovat anonymní články na webech, jejichž majiteli jsou bílí koně, nebo je nelze vůbec dohledat?
Tento článek byl publikován dne 6. 1. 2017 (Pátek) v 14:59 v rubrice Politika. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
56 komentářů k článku “Dezinformace”

1. VladimírV říká:
Pátek, 6. 1. 2017 v 16:10
Vážený pane šéfredaktore,
čekal bych od Vás úplně jiný komentář. Komentář novináře, který velmi dobře ví, že existence periodik a internetových profilů závisí na lukrativnosti jejich obsahu. A to za cenu „zaručených pravd“. Nic proti tomu, pokud se otírají o politiky, kteří mají imunitu, to je součástí politické kariery. Pokud dehonestují běžné občany, tak s rizikem, že budou soudně popotahováni. Obojí je tedy dnes řešitelné v rámci příslušných zákonů.
Ale k věci. Zřízením šmírovacího úřadu, není mi zdáno, zdali s kompetencemi policejního orgánu (myšleno s pravomocemi vyšetřovat možnou trestnou činnost), je něco, co nemá ve svobodné společností co dělat. Společností, ve které fungují i zákony, které se týkají rasismu a xenofobie. Je s podivem, že se na jedné straně oficiální tisk rozčiluje nad tím, když policie šetří možnou trestnou činnost politiků a státních úředníků a na druhé straně si nechá líbit další utahování šroubů naší svobody. Asi si jí opravdu nezasloužíme, když ji nedokážeme aktivně bránit.
Mějte úspěšný rok 2017. Vladimír Havlíček
--------------------------------------
Pane Gryci.
Jak pravil klasik: "Nechoď Vašku s pány na led, mnohý případ známe. Že pan spadne a sedlák si za něj nohu zláme.".
Je dobře, že jste připomněl jméno " naší Madlenky". Osoby, která, ač rodačka z Prahy, byla pro USA natolik důležitá, že se tam stala ministryní zahraničí. Byla jednou z těch, kteří měli podíl na rozpoutání války v Jugoslávii.V čeho jménu? Svobody, demokracie, případě práva národa na sebeurčení? Nikoliv. Dle zásady, rozděl a panuj s cilem získat nejen politický, ale i ekonomický vliv v Kosovu. Povedlo se. Za nadšeného fandění jinak pacifisty Václava, který veřejně nepochyboval, že i bombardování může být z humanitárních důvodů. Čímž si u velké části národa, rozhodně nepolepšil. Našli se tací, kteří pochopili, kdo že to za tím stojí a dali to Madlence patřičně najevo.
Nabízí se paralela s děním na Ukrajině. A tím i otázka, komu dění tam nejvíce prospěje. Obávám se že posledním místem, kde se bojovalo "o Prahu" nebyl ani Afgánistán, ani Ukrajina. Lidé tam umírali a umírají ve jménu amerického kapitálu.

Zdraví Vladimír Havlíček
30.5.2023
-------------------------------------
4.9.2015 Aktuality/Komentáře (26),
Vždy je dobré vědět, kdo je majitelem daného média, říká novinářka Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz.
Shodneme se, že rozpoznat propagandistické články je stále těžší? I díky internetu, který změnil média?
Ano, nová média vnesla nový prvek v tom, že na internetu můžete získat jakoukoliv informaci. Myslím, že spousta lidí nedokáže rozlišit věrohodnost jednotlivých serverů. Informaci bere stejně hodnověrnou, jako když ji má z tradičního dlouhodobě prověřeného média. Takže kdokoliv cokoliv na internet umístí, spousta lidí má tendence dát v důvěryhodnosti rovnítko mezi v podstatě pofidérní zdroj a relevantní informací.
Měla byste návod, jak v záplavě zpráv rozlišit zprávy propagandistické a jak se jim ubránit?
Asi vás zklamu, ale univerzální recept neexistuje. Myslím, že pro propagandu, stejně jako pro jiné texty či reportáže, platí, že člověk musí být rezervovaný.
-------------------------------------------------------
Nesmí slepě věřit všemu, co se mu předkládá.
Ten, kdo je zvídavý a má čas sledovat vícero zpravodajských zdrojů,
je vůči propagandě i jiným „cinknutým“ zprávám více imunní.
-------------------------------------------------------
Nám všem ostatním můžu doporučit jen sledovat ty mediální zdroje, které se dlouhodobě osvědčily jako věrohodné. Ale platí to, co jsem říkala na začátku: ostražitost vůči zprávám je na místě vždy.
Takže být ostražitý…
To se týká i nás samotných, novinářů. Velmi často přejímáme informace ze zahraničí, aniž bychom k nim měli ten správný kritický odstup. S těmi finančními prostředky, které česká média mají, je to ale velmi náročné. Ve spoustě případů nám nezbývá, než se spolehnout na agenturní zdroje, protože redakce prostě nemají peníze na to, aby v nějaké oblasti měly vlastního redaktora.
Evropská unie nyní vytváří speciál- ní tým, který má vymyslet taktiku boje proti ruské propagandě.
Jsem sama zvědavá, s čím EU přijde.