Zdeněk Gryc

Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

KRYŠTOF

Včera 20:00 › 21:45

Sotva dospělý Kryštof žije na konci čtyřicátých let minulého století v mnišské komunitě v pohraničí, sdílí s bratry jejich svět a život v pravdě. Do kláštera chtěl utéct před světem, teď musí utíkat, aby si zachránil holý život.

Východiskem pro film Kryštof je Akce K z dubna 1950, během níž komunistický režim přepadl a obsadil mužské kláštery v tehdejším Československu.

Kryštof mezi mnichy uprchl nejen pro víru k Bohu,

ale i před konflikty s otcem a politickými poměry po únorovém puči.

Vedle mnišského života je také jedním z posledních článků řetězu,

který převádí pronásledované komunistickým režimem přes hranice do Německa.

Při jednom z nočních návratů z hranice je svědkem

brutálního zásahu policejních složek

proti skupince studentů

 a téže noci je zlikvidováno i společenství mnichů, s nímž žije.

Místo, do něhož vkládal své naděje i víru, je zničené. Kryštofův zoufalý útěk od hranic je místopisem tehdejšího Československa, útěkem rozvrácenou „odsunutou“ krajinou i marným hledáním internovaných bratří. V situaci bezradného štvance se mu dostane pomoci ve statku Johany na okraji pošumavské vesnice. Její rodina odmítla kolektivizaci – otec spáchal sebevraždu, bratr byl poslán do dolů. Johana ukryje Kryštofa ve stodole, ale ve chvíli, kdy oba vnímají naději a vzájemnou blízkost, jsou svědky brutálního zabrání jejího hospodářství.

Mají poslední šanci, že přejdou přes ještě nezadrátovanou hranici...

„Kryštof je příběhem jednoho kluka, který ve špatnou dobu na špatném místě hledal své místo na světě“ říká režisér Zdeněk Jiráský, držitel Českého lva za film Poupata.

„Zároveň je připomínkou Akce K a neblahých 50. let, doby,

kdy začali být lidé v Československu vězni vlastní země.

Připomínkou zapomenutých osudů naší nedávné historie,

projevů bezpráví a zadrátované ’železné opony’,

která zapříčinila smrt stovek lidí.“

blade říká:
Sobota, 24. 8. 2019 v 20:59
Architekte myšleno elita z pohledu zázemí, zásobování, výstroje, vybavení a pomůcek při službě, zkrátka tehdy bylo jednoznačně lepší prožít léta vojny u PS

--------------------------------------------------------------------------

převzato:

Aleš Pěnčík a Matyášovi, spolužáci ZG

a pozdějšího prvního profesora ekologie Otakara Štěrby,
z třídy reálného gymnázia Brno-Židenice.

Hoši se pokusili o útěk po únoru 1948.
Ze třídy zmizeli, dlouho jsme o nich nevěděli.
Po delším čase se do třídy vrátili.
Moc nám to neřekli, pouze že je zmlátili nadvakrát,

jednou v lese a podruhé v kasárnách.
Jejich zhmožděné obličeje nedovolily se vrátit  

a tak tam museli delší dobu pobývat než se trochu zhojili.

Delší hoch Matyáš, byl syn  evangelického kazatele. 

Drobný Aleš Pěnčík byl synem zaměstnance Univerzitní knihovny v Brně. 

Angažoval se v KSČ a v tomto směru měl se synem neshody.

Aleš byl velmi literárně nadán, jeho slohové úkoly nosila naše profesorka češtiny

po třídách a předčítá je tam jako vzorové práce. 
——————

Blog JL:

Akce K a Akce R

Zdeněk Gryc | Pondělí, 13. 4. 2020 v 11:42

-------

Hřbitov internovaných kněží a sester na Moravci.

Kristus socha, která uctívá jejich památku a je věnována:

"ŠKOLSKÉ SESTRY

DE NOTRE DAME"

Nápis najdeme dole na pomníku autorem:

Akad. Soch. Roman Podrázský

Jsem rád, že Horácká galerie, z iniciativy jejího ředitele, pana doktora Chalupy,  uspořádala výstavu jeho díla. Roman Podrázský se těšil na svobodu, demokracii, tedy opak nacismu a komunismu. Ve funkci starosty v Přibyslavi ukázal, že i v politice mohou být slušní lidé. Jeho práci starosty ukončilo předčasné úmrtí. 

---

Dnes je středa 07.06.2023     svátek má Iveta

Filozofování s dětmi o smrti

7.6.2023 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor: 

Alena Tkadlečková, Karla Malá, 2.A ZŠ Jarní Jihlav

Foto: archiv školy

Autor sousoší:

Jaroslav Šlezinger – Wikipedie

Jaroslav Šlezinger (29. dubna 1911, Jemnice – 2. srpna 1955, Vykmanov ) byl český akademický sochař, demokrat, aktivista druhého čsl. odboje, vězněný za druhé světové války a podruhé v 50. letech