Reklama
Dnes je čtvrtek 19.09.2024      svátek má Zita
Zpět
Hana Hajnová

Telčská patriotka, povoláním projektová manažerka, máma, ve volném čase kapitánka dračí lodi, dobrovolnice a nadšená hráčka kroketu. Od listopadu 2020 statutární náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina.

Paměť národa

Hana Hajnová | 07.06.2023 15:21

O uplynulých květnových víkendech proběhly v Třebíči a Jihlavě běhy pro Paměť národa. Dokonce i prezident Petr Pavel absolvoval během své návštěvy symbolický běh společně se studenty a studentkami pořadatelských gymnázií. Pro mě je to jeden z nejzajímavějších nápadů, jak si připomenout ty, kteří bojovali proti totalitám v minulosti, i ty, kteří za svobodu bojují dnes. A zároveň tuto „paměťovou štafetu“ předávat dnešní generaci a diskutovat s ní, zda se lze z minulosti poučit a neopakovat stejné chyby. Protože i přes všechny pohnuté osudy válečných veteránů, politických vězňů, disidentů, obětí holocaustu a dalších bojovníků za svobodu a demokracii, jsme i v 21. století svědky válečného konfliktu na evropském kontinentu.

Organizace Post Bellum, která za iniciativou Paměť národa stojí, sbírá příběhy pamětníků už skoro deset let a ukládá je na svém webu, aby se pro nás všechny staly inspirací i varováním před totalitními režimy. Snaží se do naší paměti vtisknout vzpomínky, které jsme sami nemohli zažít, ale přesto je důležité na ně nezapomínat. A zprostředkování emoce, vlastního zážitku formou běhu a snahy překonat sebe sama, přináší občas úplně nové pohledy na věc. Kromě toho, že si můžete vybrat konkrétní osobu nebo skupinu lidí, za koho běžíte – ať už je to dědeček legionář, Milada Horáková nebo odvážní obránci Ukrajiny, tak vás na trati možná čekají momenty, které vás donutí to nevzdat. Jako například mě, když jsem s vypětím všech sil vyběhla kopec z Libušina údolí a nahoře přemýšlela, zda to mám vůbec zapotřebí. V tu chvíli jsem míjela cedulku s nápisem „Utíkáš před pohraniční stráží?“ a úplně mě zamrazilo, protože kdybych před pohraničníky utíkala, tak už mě mají. Hrozná představa. A o to horší, když víte, kolik lidských osudů takto skončilo.

Zatímco v běhu jde pak o výsledný čas (nebo snahu dostat se do cíle se ctí a bez zranění), pamětníkům šlo často o holý život, čest a svobodu. Jsem proto moc vděčná všem studentům a studentkám, kteří se každoročně pustí do organizace běhu, aby sobě i nám pomohli tento zážitek zprostředkovat. Ještě jednou velké díky a respekt.

Blog Jihlavské listy

Úvod blogu
Podmínky užívání blogu

Autoři

Archiv


Poslední příspěvky

„Putinovi kručí v břiše a má chuť na obilí na Ukrajině“ 17.09.2024
POVODEŇ 15.09.2024
Poštovní schránka v těchto dnech: 09.09.2024
PRÁVĚ DNES 27.08.2024
MEMENTO 21.08.2024

Poslední komentáře

apteka-russia.ru: My, občané Protektorátu (1/3)
ztaletzmre: My, občané Protektorátu (1/3)
BryanRoors: My, občané Protektorátu (1/3)
Migueledige: My, občané Protektorátu (1/3)
zdenek gryc: Rozepře

Můj Blog

Přihlášení do blogu
Registrace na blog
Reklama

17 komentářů

Přidat Komentář

  • Jan P  | 07.06.2023 19:33  | Reagovat
    Je zajímavé, že mladí si pamatují jak bylo za komunistů, ale nepamatují si, jak bylo za ODS. Ještě, že žijeme v nejlepším z možných systémů! Přibývá lidí, kteří nemají na nájemné. Zrychleme vystěhování, volají pronajímatelé https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/byty-zdrazovani-najemne-inflace-domy.A230604_183156_domaci_mejt
  • Svatopluk Beran  | 07.06.2023 21:54  | Reagovat
    JE TO STŘEDOEVROPSKÉ NAIVNÍ HUSIČKA - HUSA - POD DEMAGOGIÍ DNEŠNÍ AMERICKÉ TOTALITY MEDIÍ. CHUDÁCI DĚTI JAK OMEZENÝ MAJÍ PŘES DNEŠNÍ AMERICKOU TOTALITU OMEZENÝ INFORMAČNÍ SVĚTOVÝ TISK O ZLECH SVĚTA. Jako například mě, když jsem s vypětím všech sil vyběhla kopec z Libušina údolí a nahoře přemýšlela, zda to mám vůbec zapotřebí. V tu chvíli jsem míjela cedulku s nápisem „Utíkáš před pohraniční stráží?“ a úplně mě zamrazilo, protože kdybych před pohraničníky utíkala, tak už mě mají. Hrozná představa. A o to horší, když víte, kolik lidských osudů takto skončilo. --------------------------------------------------------------------------------------------- https://cs.wikipedia.org/wiki/Syfilis V letech 1946 až 1948 byly pokusy týkající se syfilidy prováděny i v Guatemale. Byly to Spojenými státy sponzorované experimenty na lidech prováděné během vlády Juana Josého Arévala ve spolupráci s některými guatemalskými ministry a úředníky z resortu zdravotnictví. Lékaři nakazili vojáky, vězně a pacienty s duševními poruchami syfilidou a dalšími sexuálně přenosnými nemocemi bez informovaného souhlasu subjektů, a poté je léčili antibiotiky. --------------------------------------------------------------------------------------------- Jako například mě, když jsem s vypětím všech sil vyběhla kopec z Libušina údolí a nahoře přemýšlela, zda to mám vůbec zapotřebí. V tu chvíli jsem míjela cedulku s nápisem „Utíkáš před americkým výzkumem SIFILIDY?“ a úplně mě zamrazilo, protože kdybych před AMERICKÝM VOJENSKÝM VÝZKUMEM utíkala, tak už mě mají. Hrozná představa. A o to horší, když víte, kolik lidských osudů takto skončilo.
  • Zdeněk Gryc  | 07.06.2023 23:32  | Reagovat
    POZORUHODNÉ Co napadne Putinova Trolla, zhrzeného gastarbeitra, 5 let „vykořisťovaného“ v USA.
  • Svatopluk Beran  | 08.06.2023 10:19  | Reagovat
    Zdeněk Gryc říká: Středa, 7. 6. 2023 v 23:32 POZORUHODNÉ Co napadne Putinova Trolla, zhrzeného gastarbeitra, 5 let „vykořisťovaného“ v USA. TO MNE NENAPDLO, TO JE JENOM JEDNA Z MNOHA VĚCÍ KTERÁ MI NAPOVĚDĚLA PŘI MÉM PRACOVNÍM NASAZENÍ V CIZÍCH ZEMÍCH SVĚTA, ŽE SE NESMÍM ZAMĚŘOVAT JENOM NA STUPIDNÍ ANTIKOMUNISMUS A OTEVŘELA OČI JAK FUNGUJE CELÝ SVĚT A VYSNĚNÉ SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ PŘEDEVŠÍM. KTERÉ VŠAK JEN POUZE SKRYTĚJ A VÝHRADNĚ VE VLASTNÍM ZÁJMU TERORIZUJÍ OBCHODNĚ A NÁSLEDNĚ I SVÝM MILITARISTISMEM CELÝ SVĚT. ANO KOMOUŠI MĚLI V MNOHÉM O AMERICKÉM MILITARISMU PRAVDU, JENŽE SI PŘI TOM NASR.LI I SAMI MÁSLO NA HLAVU. Skupina států NATO by mohla vyslat své vojáky na Ukrajinu, uvedl bývalý šéf aliance Rasmussen TAKŽE ARCHITEKTE SOCIALISMU, AMERICKÝ HÝKAJÍCÍ OSLE A UDAVČI Z VOLEVČIC ,,CHCIVÁLKU,, . ZAČNI OBSTARÁVAT SVÝM VNOUČATŮM UNIFORMY A RUČNÍ CHLADNÉ I PALNÉ ZBRANĚ PRO UMÍRÁNÍ V ZÁJMU OBCHODNÍ SVĚTOVLÁDY USA. SAMOZŘEJMĚ POKUD JIŽ JE NEMAJÍ Z AMERICKÝCH VÁLEK V IRÁKU, AFGANISTÁNU, LYBII A SÝRII KDE SE BOJOVALO PŘEDEVŠÍM ZA PRAHU. HLUPÁKU VÝHRADNĚ ANTIKOMUNISTICKEJ. https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-skupina-statu-nato-by-mohla-vyslat-sve-vojaky-na-ukrajinu-uvedl-byvaly-sef-aliance-rasmussen-40434033#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_id=40434033&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz HODNĚ RADOSTI PŘI UMÍRÁNÍ ZA AMERICKOU STUPIDU V OVLÁDNUTÍ CELÉHO SVĚTA
  • jihlavák  | 08.06.2023 17:57  | Reagovat
    Soudružka od vítačů pirátů zažila v Třebíči Hrůznou Představ!. Postrašila ji PS. Co asi zažily nebohé děti ve Francii, které nelidsky ubodal migrant ze Sýrie? I díky , bez prominutí, sráčům jako jsou piráti, se stávají útoky nožem běžnou realitou Evropy.
  • Dvořák  | 08.06.2023 19:35  | Reagovat
    Sráčům...velmi výstižné. Bohužel,najde se spousta takových,i zde na blogu,kterým je líto,že jsme o takové veselé zážitky ochuzeni.
  • Zdeněk Gryc  | 08.06.2023 23:49  | Reagovat
    "NASAZEN" V RÁMCI CZ NEBO CIZÍ MOCNOSTI ? ------------------------------------------------------- Svatopluk Beran říká: Čtvrtek, 8. 6. 2023 v 10:19 TO MNE NENAPDLO, TO JE JENOM JEDNA Z MNOHA VĚCÍ KTERÁ MI NAPOVĚDĚLA PŘI MÉM PRACOVNÍM NASAZENÍ V CIZÍCH ZEMÍCH SVĚTA, ŽE SE NESMÍM ZAMĚŘOVAT JENOM NA STUPIDNÍ ANTIKOMUNISMUS A OTEVŘELA OČI JAK FUNGUJE CELÝ SVĚT A VYSNĚNÉ SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ PŘEDEVŠÍM. ------------------------------------------------------ Kdo a proč pracovně nasadil Berana do cizích zemí? Které to byly? Putin byl „pracovně nasazen“ pouze jednou a to v NDR.
  • Zdeněk Gryc  | 09.06.2023 00:08  | Reagovat
    „NASA - ZEN ?“ „čtenář“ JL, by si myslel, že Beran šel „za lepším výdělkem do USA“, něco jako Blade k PS : blade říká: Sobota, 24. 8. 2019 v 20:59 Architekte myšleno elita z pohledu zázemí, zásobování, výstroje, vybavení a pomůcek při službě, zkrátka tehdy bylo jednoznačně lepší prožít léta vojny u PS Koho by to napadlo, že tam byl Beran „nasazen“, obdobně jako agent 07, James Bond, ale na opačné straně...
  • Zdeněk Gryc  | 09.06.2023 00:11  | Reagovat
    Omluva, minuta zpoždění, mělo to být odklepnuto v 07
  • jihlavák  | 13.06.2023 13:34  | Reagovat
    Společnost podle pirátských představ: https://www.novinky.cz/clanek/krimi-bitka-v-brne-napadeny-sedel-pil-pivo-a-najednou-na-nej-zacaly-litat-zidle-40434555#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest220_personal_layout_2_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz Samozřejmě nutno co nejdříve doplnit o Afričany a islamisty. pak nastane pirátský ráj. S láskou budeme vzpomínat na PS.
  • Dvořák  | 13.06.2023 14:29  | Reagovat
    No teď se nám ty lidskopravní organizace asi poserou. Trochu se to začíná komplikovat. Chudáček romulus asi nebyl oběť,spíš agresor. A nebyl sám. Zřejmé ukrajinec neznal cikánskou férovku. Teď už ví a naštěstí měl nůž a nebál se ho použít. Jsem zvědavý,jak se bude klickovat při vyšetřování.
  • jihlavák  | 13.06.2023 20:02  | Reagovat
    Policisté hledali černocha. Seznam to pochopitelně neuvede. Toto obohacení rozmanitostí nás brzy čeká díky Pirátům, ODS, TOP, flanďákům a starostům. Rakušák udělal už první krok. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-policie-v-nottinghamu-hlasi-vazny-incident-mesto-je-ochromene-232462#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
  • Svatopluk Beran  | 14.06.2023 09:10  | Reagovat
    Věra Kunderová připomněla listopad 1989, a další roky po revoluci úplně v jiném světle . A je to dobře, nemůžeme přece stále žít v bludech. Těšíme se, že vyjde najevo i pravda o Ukrajině. Kdo dodává zbraně také chce válku a tím také je vinen, tím, že válka pokračuje a umírají neviní lidé a často i děti. Málo se připomíná, že USA v srpnu 1945 shodily na 2 japonská města, Hirošimu a Nagasaki 2 atomové bomby. A zemřelo najednou 110 tisíc Japonců, do konce srpna dalších 140 tisíc a další roky pak několik desítek tisíc Japonců na ozáření. To by neudělal žádný stát. Obyčejní lidé neschvalují válku na Ukrajině a mají stejný názor jak Olympionik Svoboda. Určitě spisovatele Milana Kunderu znáte, třeba jeho knihy : ŽERT,SMĚŠNÉ LÁSKY a další. Pro literární měsíčník Host promluvila Věra Kunderová, manželka slavného spisovatele a emigranta Milana Kundery, která s ním odešla do exilu. „Možná že vás překvapí, že jsem to byla já, kdo byl od začátku rozhodnut se nevracet. K definitivnímu společnému rozhodnutí došlo ve chvíli, kdy Milan začal psát rok po našem příjezdu Knihu smíchu a zapomnění; bylo hned jasné, že za tu knihu by v Čechách musel být odsouzen, ta kniha byl definitivní rozchod. Stačilo ostatně, že z ní publikoval v Nouvel Observateur ukázku, bylo to v roce 1979, aby byl okamžitě zbaven občanství,“ okomentovala teoretickou možnost se vrátit do Čech, kterou měli, ještě když odjížděli. Kunderová uvedla, že se jí po Čechách velmi stýská. „Emigrace je těžká věc. Je to nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat. „Byla jsem celou dobu přesvědčena, že už nikdy neuvidím Prahu. Můj pesimismus byl absolutní Listopad byl především neuvěřitelné překvapení. A pak dojetí. A pak radost. Co si myslím o pokračování? Člověk, který žije tak dlouho v cizině a ví, že se už nevrátí, může vám jen držet palce a sám se ptát.“Kunderová také uvedla, že s exilovými kruhy se nestýkala. S jednotlivými přáteli ano. „Ano, komunisti byli hrozní, zavírali a popravovali lidi, ale po Maďarsku, po roce 1956, to přestalo. To bylo tak strašné zlo, co se tam dělo, že se lidé začali, myslím si, probouzet,“ mínila. Ani na Rusy prý nemůže nadávat tak, jak se to děje v Čechách. „Pamatuju si, jak jdu 21. srpna z televizního vysílání Bartolomějskou ulicí, byla plná tanků a vojenských vozidel, a najednou mne jeden z těch vojáků, mladý kluk, možná ani ne dvacet let, chytí a zatáhne do domu a zavře dveře. Já si říkám, tak šmitec, tak takhle skončím, někde zabitá v průjezdu, ale ten kluk mi vrazil do ruky horu letáků a říká: "Dlja tvoju mať‘ a já tam čtu v azbuce něco jako: „My nevíme, kde jsme, my jsme si mysleli, že jedeme do Německa, my jsme tohle nechtěli.‘ Ten kluk riskoval život! Kdyby si toho všimli, tak by ho na místě zastřelili. Já je nenáviděla, pochopitelně, ale když se ti přihodí něco takového, tak si najednou uvědomíš, že nic není černobílý. Nic není černý, nebo bílý, jak vy si tam myslíte, všechno je šedivé. Při první návštěvě Československa v roce 1990 ji prý vyvádělo z míry, že všude slyšela angličtinu. „Všude v centru byly dvojjazyčné nápisy. To nebylo možný ani při ruský okupaci, že by byly nápisy v ruštině! Tohle bylo strašný odcizení. My jsme s Milanem spolu vždycky mluvili česky. Čeština nás spojovala s domovem, a teď, když jsme se vrátili, to vypadalo, jako by se v té zemi už česky ani nemluvilo. Jako by ta země, ze které jsme odjeli, už neexistovala.“ A dodala, že z míry ji také vyvedl bezdomovec. Z Paříže na ně prý byla zvyklá, ale na jejich přítomnost v Praze nikoliv. Odpověděla také na dotaz, proč se do bývalé vlasti nevrátili. Jednak prý kvůli novinářům, které si ve Francii drželi od těla, ale v Čechách by to prý nešlo. "Potom kvůli disidentům, kteří se dostali k moci a kteří nás nenáviděli. Z toho jsme měli obavy. A když vyšla ta odpornost o Milanovi v Respektu, už to vůbec nešlo. Tehdy jsem si poprvé uvědomila nemožnost návratu. A v tu chvíli se to narodilo. Touha být doma, na svých místech, kam se člověk může schovat, a současně vědomí, že už se nikdy vrátit nemůžu, protože tam jsou naši nepřátelé, kteří chtějí zničit Milana." Kunderová naráží na článek Respektu z roku 2008: Udání Milana Kundery. Důvody následně vysvětlila: "To začalo v roce 1976. Rok po naší emigraci, kdy si nás pozval Pavel Tigrid a u oběda řekl: ‚Pane Kundero, nepleťte se do politiky.‘ My jsme na něj koukali vykuleně, proč to říká, protože Milan žádné politické ambice neměl. On chtěl jenom psát. Teprve později jsme pochopili, co za tím bylo. Američani, kteří byli napojeni na Tigrida, vybrali figurku jako vůdce protikomunistické opozice Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice. Ale to jsme tehdy nevěděli. To nám došlo až později, když jsme viděli, jak se disidenti snažili Milana pošpinit, jak na něj útočili a uráželi ho. Všechny ty útoky mám schované v archivu. Ostatní věci jsme už vyhodili a zničili, jenom tohle ne. Oni měli prostě obavy, že by mohl jít do politiky, a tak se ho snažili znemožnit. A nenávist vůči němu zůstávala i po listopadu a všechno vyvrcholilo tím odporným textem v Respektu, který nás zničil zdravotně. A nikdo se mu dosud neomluvil! “Odsoudit všechna komunistická léta z pohledu disidentů asi bylo logické, protože pokud by uznali, že komunismus nebyl skrz naskrz zlo, tak by to umenšilo jejich pověst hrdinů a bojovníků, ale zemi to dle Kunderové poškodilo. Havle, Havle. Je fakt, že mi vrtalo hlavou, když byl pořád zavřený, nebo pracoval někde v pivovaře, že má tolik prachů, špičkové auto, obrovský byt a chalupu, drahý chlast....a on byl vlastně financován z USA a západu, byl to tedy obyčejný agent a dobře placený a to někdy od roku 1976!!! A to vás překvapuje? Takhle byl financován už dávno a stačí se zamyslet, jak je možné, že rodina která měla židovskou krev, si za nácků žila v pohodě a to dokonce i jeho strýček. Navíc jim ani po válce nic neudělali, byť strejda spolupracoval s gestapem (zřídil pro ně v Lucerně konspirační byty) a kupodivu ten ráčkující šmejd Vašek mohl za komoušů v dobách nejtvrdších, tedy padesátých, jít studovat na VŠCHT. V době kdy synek nějakého soukromníka mohl tak leda k lopatě. Synek velkoburžousta šel na studie? To prostě nemohla být malá svině. A zřejmě v Mlynářově knize, vydané v Rakousku (v českých vydáních už to chybí) je napsáno, že VH žádal o vstup do KSČ a že mu to jestli ho vezmou nebo nikoli projednával ÚV, který to nakonec zamítl (asi toho pak litovali). Ano to sedí, ostatní disidenti byli jen nastrčené figurky, užiteční idioti, kteří pomohli zrealizovat předání moci novým oligarchům poté, co režim padl dávno v Maďarsku a Polsku. Teď disidenti řvou, protože se cítí nedoceněni, splnili svou historickou úlohu a nikdo je už víc nepotřebuje. Zajímavá slova manželky Milana Kundery poněkud upřesňují pohled na pozadí "sametu". Navíc při jejichž vyslovení často mrazí. Proč nás to jen nijak nepřekvapuje!?
  • Svatopluk Beran  | 14.06.2023 09:13  | Reagovat
    PAMĚTI NÁRODA JSOU RŮZNÉ, JDE O TO NAKOLIK DOKÁŽETE BÝT OBJEKTIVNÍ A NAKOLIK JE KDO ZASLEPENEC Věra Kunderová připomněla listopad 1989, a další roky po revoluci úplně v jiném světle . A je to dobře, nemůžeme přece stále žít v bludech. Těšíme se, že vyjde najevo i pravda o Ukrajině. Kdo dodává zbraně také chce válku a tím také je vinen, tím, že válka pokračuje a umírají neviní lidé a často i děti. Málo se připomíná, že USA v srpnu 1945 shodily na 2 japonská města, Hirošimu a Nagasaki 2 atomové bomby. A zemřelo najednou 110 tisíc Japonců, do konce srpna dalších 140 tisíc a další roky pak několik desítek tisíc Japonců na ozáření. To by neudělal žádný stát. Obyčejní lidé neschvalují válku na Ukrajině a mají stejný názor jak Olympionik Svoboda. Určitě spisovatele Milana Kunderu znáte, třeba jeho knihy : ŽERT,SMĚŠNÉ LÁSKY a další. Pro literární měsíčník Host promluvila Věra Kunderová, manželka slavného spisovatele a emigranta Milana Kundery, která s ním odešla do exilu. „Možná že vás překvapí, že jsem to byla já, kdo byl od začátku rozhodnut se nevracet. K definitivnímu společnému rozhodnutí došlo ve chvíli, kdy Milan začal psát rok po našem příjezdu Knihu smíchu a zapomnění; bylo hned jasné, že za tu knihu by v Čechách musel být odsouzen, ta kniha byl definitivní rozchod. Stačilo ostatně, že z ní publikoval v Nouvel Observateur ukázku, bylo to v roce 1979, aby byl okamžitě zbaven občanství,“ okomentovala teoretickou možnost se vrátit do Čech, kterou měli, ještě když odjížděli. Kunderová uvedla, že se jí po Čechách velmi stýská. „Emigrace je těžká věc. Je to nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat. „Byla jsem celou dobu přesvědčena, že už nikdy neuvidím Prahu. Můj pesimismus byl absolutní Listopad byl především neuvěřitelné překvapení. A pak dojetí. A pak radost. Co si myslím o pokračování? Člověk, který žije tak dlouho v cizině a ví, že se už nevrátí, může vám jen držet palce a sám se ptát.“Kunderová také uvedla, že s exilovými kruhy se nestýkala. S jednotlivými přáteli ano. „Ano, komunisti byli hrozní, zavírali a popravovali lidi, ale po Maďarsku, po roce 1956, to přestalo. To bylo tak strašné zlo, co se tam dělo, že se lidé začali, myslím si, probouzet,“ mínila. Ani na Rusy prý nemůže nadávat tak, jak se to děje v Čechách. „Pamatuju si, jak jdu 21. srpna z televizního vysílání Bartolomějskou ulicí, byla plná tanků a vojenských vozidel, a najednou mne jeden z těch vojáků, mladý kluk, možná ani ne dvacet let, chytí a zatáhne do domu a zavře dveře. Já si říkám, tak šmitec, tak takhle skončím, někde zabitá v průjezdu, ale ten kluk mi vrazil do ruky horu letáků a říká: "Dlja tvoju mať‘ a já tam čtu v azbuce něco jako: „My nevíme, kde jsme, my jsme si mysleli, že jedeme do Německa, my jsme tohle nechtěli.‘ Ten kluk riskoval život! Kdyby si toho všimli, tak by ho na místě zastřelili. Já je nenáviděla, pochopitelně, ale když se ti přihodí něco takového, tak si najednou uvědomíš, že nic není černobílý. Nic není černý, nebo bílý, jak vy si tam myslíte, všechno je šedivé. Při první návštěvě Československa v roce 1990 ji prý vyvádělo z míry, že všude slyšela angličtinu. „Všude v centru byly dvojjazyčné nápisy. To nebylo možný ani při ruský okupaci, že by byly nápisy v ruštině! Tohle bylo strašný odcizení. My jsme s Milanem spolu vždycky mluvili česky. Čeština nás spojovala s domovem, a teď, když jsme se vrátili, to vypadalo, jako by se v té zemi už česky ani nemluvilo. Jako by ta země, ze které jsme odjeli, už neexistovala.“ A dodala, že z míry ji také vyvedl bezdomovec. Z Paříže na ně prý byla zvyklá, ale na jejich přítomnost v Praze nikoliv. Odpověděla také na dotaz, proč se do bývalé vlasti nevrátili. Jednak prý kvůli novinářům, které si ve Francii drželi od těla, ale v Čechách by to prý nešlo. "Potom kvůli disidentům, kteří se dostali k moci a kteří nás nenáviděli. Z toho jsme měli obavy. A když vyšla ta odpornost o Milanovi v Respektu, už to vůbec nešlo. Tehdy jsem si poprvé uvědomila nemožnost návratu. A v tu chvíli se to narodilo. Touha být doma, na svých místech, kam se člověk může schovat, a současně vědomí, že už se nikdy vrátit nemůžu, protože tam jsou naši nepřátelé, kteří chtějí zničit Milana." Kunderová naráží na článek Respektu z roku 2008: Udání Milana Kundery. Důvody následně vysvětlila: "To začalo v roce 1976. Rok po naší emigraci, kdy si nás pozval Pavel Tigrid a u oběda řekl: ‚Pane Kundero, nepleťte se do politiky.‘ My jsme na něj koukali vykuleně, proč to říká, protože Milan žádné politické ambice neměl. On chtěl jenom psát. Teprve později jsme pochopili, co za tím bylo. Američani, kteří byli napojeni na Tigrida, vybrali figurku jako vůdce protikomunistické opozice Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice. Ale to jsme tehdy nevěděli. To nám došlo až později, když jsme viděli, jak se disidenti snažili Milana pošpinit, jak na něj útočili a uráželi ho. Všechny ty útoky mám schované v archivu. Ostatní věci jsme už vyhodili a zničili, jenom tohle ne. Oni měli prostě obavy, že by mohl jít do politiky, a tak se ho snažili znemožnit. A nenávist vůči němu zůstávala i po listopadu a všechno vyvrcholilo tím odporným textem v Respektu, který nás zničil zdravotně. A nikdo se mu dosud neomluvil! “Odsoudit všechna komunistická léta z pohledu disidentů asi bylo logické, protože pokud by uznali, že komunismus nebyl skrz naskrz zlo, tak by to umenšilo jejich pověst hrdinů a bojovníků, ale zemi to dle Kunderové poškodilo. Havle, Havle. Je fakt, že mi vrtalo hlavou, když byl pořád zavřený, nebo pracoval někde v pivovaře, že má tolik prachů, špičkové auto, obrovský byt a chalupu, drahý chlast....a on byl vlastně financován z USA a západu, byl to tedy obyčejný agent a dobře placený a to někdy od roku 1976!!! A to vás překvapuje? Takhle byl financován už dávno a stačí se zamyslet, jak je možné, že rodina která měla židovskou krev, si za nácků žila v pohodě a to dokonce i jeho strýček. Navíc jim ani po válce nic neudělali, byť strejda spolupracoval s gestapem (zřídil pro ně v Lucerně konspirační byty) a kupodivu ten ráčkující šmejd Vašek mohl za komoušů v dobách nejtvrdších, tedy padesátých, jít studovat na VŠCHT. V době kdy synek nějakého soukromníka mohl tak leda k lopatě. Synek velkoburžousta šel na studie? To prostě nemohla být malá svině. A zřejmě v Mlynářově knize, vydané v Rakousku (v českých vydáních už to chybí) je napsáno, že VH žádal o vstup do KSČ a že mu to jestli ho vezmou nebo nikoli projednával ÚV, který to nakonec zamítl (asi toho pak litovali). Ano to sedí, ostatní disidenti byli jen nastrčené figurky, užiteční idioti, kteří pomohli zrealizovat předání moci novým oligarchům poté, co režim padl dávno v Maďarsku a Polsku. Teď disidenti řvou, protože se cítí nedoceněni, splnili svou historickou úlohu a nikdo je už víc nepotřebuje. Zajímavá slova manželky Milana Kundery poněkud upřesňují pohled na pozadí "sametu". Navíc při jejichž vyslovení často mrazí. Proč nás to jen nijak nepřekvapuje!?
  • Svatopluk Beran  | 14.06.2023 09:28  | Reagovat
    Věra Kunderová připomněla listopad 1989, a další roky po revoluci úplně v jiném světle . A je to dobře, nemůžeme přece stále žít v bludech. Těšíme se, že vyjde najevo i pravda o Ukrajině. Kdo dodává zbraně také chce válku a tím také je vinen, tím, že válka pokračuje a umírají neviní lidé a často i děti. Málo se připomíná, že USA v srpnu 1945 shodily na 2 japonská města, Hirošimu a Nagasaki 2 atomové bomby. A zemřelo najednou 110 tisíc Japonců, do konce srpna dalších 140 tisíc a další roky pak několik desítek tisíc Japonců na ozáření. To by neudělal žádný stát. Obyčejní lidé neschvalují válku na Ukrajině a mají stejný názor jak Olympionik Svoboda. Určitě spisovatele Milana Kunderu znáte, třeba jeho knihy : ŽERT,SMĚŠNÉ LÁSKY a další. Pro literární měsíčník Host promluvila Věra Kunderová, manželka slavného spisovatele a emigranta Milana Kundery, která s ním odešla do exilu. „Možná že vás překvapí, že jsem to byla já, kdo byl od začátku rozhodnut se nevracet. K definitivnímu společnému rozhodnutí došlo ve chvíli, kdy Milan začal psát rok po našem příjezdu Knihu smíchu a zapomnění; bylo hned jasné, že za tu knihu by v Čechách musel být odsouzen, ta kniha byl definitivní rozchod. Stačilo ostatně, že z ní publikoval v Nouvel Observateur ukázku, bylo to v roce 1979, aby byl okamžitě zbaven občanství,“ okomentovala teoretickou možnost se vrátit do Čech, kterou měli, ještě když odjížděli. Kunderová uvedla, že se jí po Čechách velmi stýská. „Emigrace je těžká věc. Je to nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat. „Byla jsem celou dobu přesvědčena, že už nikdy neuvidím Prahu. Můj pesimismus byl absolutní Listopad byl především neuvěřitelné překvapení. A pak dojetí. A pak radost. Co si myslím o pokračování? Člověk, který žije tak dlouho v cizině a ví, že se už nevrátí, může vám jen držet palce a sám se ptát.“Kunderová také uvedla, že s exilovými kruhy se nestýkala. S jednotlivými přáteli ano. „Ano, komunisti byli hrozní, zavírali a popravovali lidi, ale po Maďarsku, po roce 1956, to přestalo. To bylo tak strašné zlo, co se tam dělo, že se lidé začali, myslím si, probouzet,“ mínila. Ani na Rusy prý nemůže nadávat tak, jak se to děje v Čechách. „Pamatuju si, jak jdu 21. srpna z televizního vysílání Bartolomějskou ulicí, byla plná tanků a vojenských vozidel, a najednou mne jeden z těch vojáků, mladý kluk, možná ani ne dvacet let, chytí a zatáhne do domu a zavře dveře. Já si říkám, tak šmitec, tak takhle skončím, někde zabitá v průjezdu, ale ten kluk mi vrazil do ruky horu letáků a říká: "Dlja tvoju mať‘ a já tam čtu v azbuce něco jako: „My nevíme, kde jsme, my jsme si mysleli, že jedeme do Německa, my jsme tohle nechtěli.‘ Ten kluk riskoval život! Kdyby si toho všimli, tak by ho na místě zastřelili. Já je nenáviděla, pochopitelně, ale když se ti přihodí něco takového, tak si najednou uvědomíš, že nic není černobílý. Nic není černý, nebo bílý, jak vy si tam myslíte, všechno je šedivé. Při první návštěvě Československa v roce 1990 ji prý vyvádělo z míry, že všude slyšela angličtinu. „Všude v centru byly dvojjazyčné nápisy. To nebylo možný ani při ruský okupaci, že by byly nápisy v ruštině! Tohle bylo strašný odcizení. My jsme s Milanem spolu vždycky mluvili česky. Čeština nás spojovala s domovem, a teď, když jsme se vrátili, to vypadalo, jako by se v té zemi už česky ani nemluvilo. Jako by ta země, ze které jsme odjeli, už neexistovala.“ A dodala, že z míry ji také vyvedl bezdomovec. Z Paříže na ně prý byla zvyklá, ale na jejich přítomnost v Praze nikoliv. Odpověděla také na dotaz, proč se do bývalé vlasti nevrátili. Jednak prý kvůli novinářům, které si ve Francii drželi od těla, ale v Čechách by to prý nešlo. "Potom kvůli disidentům, kteří se dostali k moci a kteří nás nenáviděli. Z toho jsme měli obavy. A když vyšla ta odpornost o Milanovi v Respektu, už to vůbec nešlo. Tehdy jsem si poprvé uvědomila nemožnost návratu. A v tu chvíli se to narodilo. Touha být doma, na svých místech, kam se člověk může schovat, a současně vědomí, že už se nikdy vrátit nemůžu, protože tam jsou naši nepřátelé, kteří chtějí zničit Milana." Kunderová naráží na článek Respektu z roku 2008: Udání Milana Kundery. Důvody následně vysvětlila: "To začalo v roce 1976. Rok po naší emigraci, kdy si nás pozval Pavel Tigrid a u oběda řekl: ‚Pane Kundero, nepleťte se do politiky.‘ My jsme na něj koukali vykuleně, proč to říká, protože Milan žádné politické ambice neměl. On chtěl jenom psát. Teprve později jsme pochopili, co za tím bylo. Američani, kteří byli napojeni na Tigrida, vybrali figurku jako vůdce protikomunistické opozice Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice. Ale to jsme tehdy nevěděli. To nám došlo až později, když jsme viděli, jak se disidenti snažili Milana pošpinit, jak na něj útočili a uráželi ho. Všechny ty útoky mám schované v archivu. Ostatní věci jsme už vyhodili a zničili, jenom tohle ne. Oni měli prostě obavy, že by mohl jít do politiky, a tak se ho snažili znemožnit. A nenávist vůči němu zůstávala i po listopadu a všechno vyvrcholilo tím odporným textem v Respektu, který nás zničil zdravotně. A nikdo se mu dosud neomluvil! “Odsoudit všechna komunistická léta z pohledu disidentů asi bylo logické, protože pokud by uznali, že komunismus nebyl skrz naskrz zlo, tak by to umenšilo jejich pověst hrdinů a bojovníků, ale zemi to dle Kunderové poškodilo. Havle, Havle. Je fakt, že mi vrtalo hlavou, když byl pořád zavřený, nebo pracoval někde v pivovaře, že má tolik prachů, špičkové auto, obrovský byt a chalupu, drahý chlast....a on byl vlastně financován z USA a západu, byl to tedy obyčejný agent a dobře placený a to někdy od roku 1976!!! A to vás překvapuje? Takhle byl financován už dávno a stačí se zamyslet, jak je možné, že rodina která měla židovskou krev, si za nácků žila v pohodě a to dokonce i jeho strýček. Navíc jim ani po válce nic neudělali, byť strejda spolupracoval s gestapem (zřídil pro ně v Lucerně konspirační byty) a kupodivu ten ráčkující šmejd Vašek mohl za komoušů v dobách nejtvrdších, tedy padesátých, jít studovat na VŠCHT. V době kdy synek nějakého soukromníka mohl tak leda k lopatě. Synek velkoburžousta šel na studie? To prostě nemohla být malá svině. A zřejmě v Mlynářově knize, vydané v Rakousku (v českých vydáních už to chybí) je napsáno, že VH žádal o vstup do KSČ a že mu to jestli ho vezmou nebo nikoli projednával ÚV, který to nakonec zamítl (asi toho pak litovali). Ano to sedí, ostatní disidenti byli jen nastrčené figurky, užiteční idioti, kteří pomohli zrealizovat předání moci novým oligarchům poté, co režim padl dávno v Maďarsku a Polsku. Teď disidenti řvou, protože se cítí nedoceněni, splnili svou historickou úlohu a nikdo je už víc nepotřebuje. Zajímavá slova manželky Milana Kundery poněkud upřesňují pohled na pozadí "sametu". Navíc při jejichž vyslovení často mrazí. Proč nás to jen nijak nepřekvapuje!?
  • Svatopluk Beran  | 15.06.2023 09:01  | Reagovat
    O TOM JAK SE CÍLENĚ MĚNÍ PAMĚŤ NÁRODA OD SOCIALISTICLÉHO MANTINELU S POHLEDEM K ŽIVOTNÍM JISTOTÁM OBČANŮ, JIŠTĚNÉHO BÝVALÝM SSSR POD VEDENÍM KOMUNISTŮ, K DRUHÉMU MANTINELU Z POHLEDEM NEOLIBERÁLNÍHO OBCHODU A OBČANSKÉHO SOBECTVÍ, JIŠTĚNÉHO MILITARISMEM USA, JE AŽ ŠÍLENÁ. ČESKÉ DEZINFORMAČNÍ ZONY NA DNEŠNÍ KOMPLETNÍ ČESKÝ MAINSTRÝM, KTERÝ POD TLAKEM USA PŘEDKLÁDÁ ČESKÝM OBČANŮM ANI NE POLOVIČNÍ SKUTEČNÉ SVĚTOVÉ UDÁLOSTI A TO JEŠTĚ POUZE Z HLEDISKA SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH, ČI BRUSELU, ČEŠTÍ OBČANÉ REAGUJÍ V POKUSU O SEBEZÁCHOVU ROZDÍLNĚ. AVŠAK PODLE SVÉHO PŘESVĚDČENÍ, SVÝCH VĚDOMOSTÍ A ZNALOSTÍ. NĚKTEŘÍ SLEPĚ VĚŘÍ MAINSTRÍMU, JINÍ SI HLEDEJÍ MEZI POLOVIČNÍ LŽÍ A POLOVIČNÍ PRAVDOU NAŠICH MEDIÍ, SVOU VLASTNÍ CESTU. ŽE JE JINÁ A I RŮZNÁ, NEŽ NÁM NÍM DIKTUJÍ SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ, JE NABÍLEDNI. TO BY ALE MĚLA BÝT PODLE MNE, PRÁVĚ DEMOKRACIE. POKUD NÁM BUDE ČESKÁ ROZVĚDKA, POD VEDENÍM VYZNAMENANÉHO KOUDELKY AMERICKOU ZPRAVODAJSKOU SLUŽBOU A MINISTREM VNITRA RAKUŠANEM URČOVAT, CO SI NAŠE MOZKY MOHOU MYSLET A PREZENTOVAT, JE TU OPĚT TOTALITA, TENTOKRÁT AMERICKÁ, A ÚSTR BY MĚL ZAČÍT VYDÁVAT O TOM INFORMACE, CO VŠECHNO JE V DNEŠNÍ AMERICKÉ TOTALITĚ INFORMACÍ V ČESKÉ REPUBLICE, MOŽNÉ ZVEŘEJŇOVAT. PODLE MNE JE HLAVNÍ PROBLÉM ČESKÉ ŽURNALISTIKY V SAMOCENZUŘE ČESKÝCH NOVINÁŘŮ, REPORTÉRŮ, KOMENTÁTORŮ A ZPRAVODAJCŮ. JEJICH JEDNOSTRANNOST JE NAPROSTO UBÍJEJÍCÍ, STEJNÁ JAK JASÁNKŮ ZA COCIALISMU, POD VEDENÍM KOMUNISTŮ. TATO DNEŠNÍ DEKADENCE ČESKÉ ŽURNALISTIKY, KTERÁ NEMÁ SEBEMENŠÍ SCHOPNOST BÝT NESTRANNOU A ZCELA VYTĚSNILA LEVICOVÉ OBČANY ZE ZPRAVODAJSKÉ ŽURNALISTIKY, JE NEBETYČNÁ. DŮSLEDKEM TĚCHTO POUZE PRAVICOVÝCH NEOLIBERÁLNÍCH REDAKTORŮ, ZPRAVODAJCŮ A KOMENTÁTORŮ JE NAPROSTÉ ROZVRÁCENÍ MYŠLENÍ OBČANŮ. SEZNAM CZ VYDAL DNES OSOBNOSTI RÁDOBY DEZINFORMAČNÍ ZONY. JSOU TO V PRVÉ ŘADĚ ALE PRÁVĚ DNEŠNÍ PŘIPO.RANÍ ČEŠTÍ NOVINÁŘI, KTEŘÍ JSOU TOU PRVOPŘÍČINOU MOŽNÝCH DNEŠNÍCH ZVLÁŠTNÍCH POHLEDŮ ČECHŮ NA SVĚT. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-kdo-v-cesku-vydelava-na-strachu-lidi-232386#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz NEMOHU KONSTATOVAT NIC JINÉHO NEŽ ŽE - PRÁVĚ NA BUDOUVANÉM STRACHU USA ZE ZBYTKU SEDMIMILIARD SVĚTA A JEHO SCHOPNOSTÍ SE HOSPODÁŘSKY DOTAHOVAT K USA A TO PRÁVĚ NA PRINCIPECH KTERÉ USA ŠÍŘÍ DO CELÉHO SVĚTA OD SVÉHO FINANČNÍHO PROFITU Z 1SV, ALE PŘEDEVŠÍM 2SV, JE PRÁVĚ BUDOVANÁ NENÁVIST ČESKÝCH OBČANŮ K CELÉMU SEDMIMILIARDOVÉMU ZBYTKU SVĚTA.
  • jihlavák  | 15.06.2023 14:20  | Reagovat
    Včera na mimořádné schůzi ke smlouvě o migraci podepsané Rakušanem na příkaz Fialy, Babiš správně řekl, ponesou odpovědnost za zabité a zmrzačené lidí migranty. Stejnou odpovědnost ponesou i cernoprdelnici, sorosova mládež Piráti, STAN a TOP, hlasovali proti usnesení, které odmitlo potupnou smlouvu o migrací.

Přidat Komentář Vrátit se nahoru