oprava: Zůstal skokanský bazén, za který se nestydím.

ROK DEMOLIC 2024, Zimní stadion Jihlava, byl realizován projektem laskavého kolegy a šéfa ateliéru A Ing. arch. Jana Řídkého Stavoprojekt právě přebíral budovu Hluboká 8. od STB. Statiku zimáku stavební dozor Ing. Jaroslav Sojka. To bylo v době, kdy se dokončoval plavecký bazén Rošického, od architekta Řídkého, který je právě v rekonstrukci. Vyňatato a převzato: koupaliště „Na Polance“ v Třebíči, skokanský a 50 m bazén. S potěšením a radostí jsem uvítal možnost navrhnout a realizovat areál letního koupaliště v Třebíči „Na Polance“. Stavba byla realizována v rámci akce „Z“ za 27 mil. Stavbyvedoucím byl pan Šebesta. Basény jsou hliníkové, vyrobené v Rakousku, filtrace italská, ventily kanadské. Vytápění systém Shifstern, bylo založeno na odnímání tepla z říční vody v Jihlavě. Tento systém byl prý realizován v republice po prve. Mělo to své úskalí, než byla stavba dokončena, tak prošla záruka specielního čerpadla a problém pak byl získat devize na náhradní. Radost byla navrhnout skokanský můstek. Statiku navrhl pan Ing. Svatoň. Beton byl dovezen z míchárny Dalešické přehrady. Hluboký skokanský basén musel být navržen o takové hmotnosti, aby ho velká voda nenadzvedla. Jako projektanti jsme na sebe převzali risiko 20 leté PS. Po sebrání zbytků materiálů, které dokumentují mou práci architekta jsem tyto loni předal do rukou pana Mgr. Petra Dvořáka v jihlavském archivu. V poslední době mne požádal o selekci materiálů. Abych napomohl orientaci v těchto materiálech, tak jsem své práce dle možnosti sestavil a vypálil na CD = realizace 1960 - 90. Celý elaborát realizací je dosti nahodilou mosaikou složenou z fragmentů mých prací. Omlouvám se za chyby a malou systematičnost. Je možné, že během času ještě některé stavby nafotím a materiály doplním. Mou snahou také bylo vložit do elaborátu dobové dokumenty, které poněkud ilustrují dobu. Jihlava pondělí, 8. listopadu 2004. Zdeněk Gryc

V ČÍ ZÁJMU A PROČ? ---------------------------------- DNES JE PONDĚLÍ V PÁTEK BUDOU VOLBY --------------------------------- Čtvrtý zákon marxismu, známý jako "vše souvisí se vším," je součástí dialektického materialismu. Tento zákon zdůrazňuje, že všechny jevy a procesy ve světě jsou vzájemně propojené a ovlivňují se navzájem. Marxistická filozofie tvrdí, že žádný jev nelze pochopit izolovaně, ale pouze ve vztahu k ostatním jevům a procesůmhttp: //www.marxismus.cz/diamat/zakony.htm. Tento princip je klíčový pro pochopení komplexních společenských, ekonomických a přírodních procesů, protože ukazuje, že změna v jedné oblasti může mít dalekosáhlé důsledky v jiných oblastechhttp://www.marxismus.cz/diamat/zakony.htm. ------------------------------------ Zatímco hasiči a záchranáři pomáhali obětem povodní, dezinformátoři na českém internetu záplavy bagatelizovali. Proč je to v takových chvílích tak nebezpečné? Z tisku 16.9.2024. Podobně psal na svém blogu nyní odmlčenší Ján Lauko o koronaviru. My, občané Protektorátu (1/3) Zdeněk Gryc | 23.03.2024 15:28 143 komentářů, mnohé AZBUCE První: PHomer | 27.04.2024 03:12 | Reagovat Если вы сомневаетесь, Daň Miroslav Tomanec | 02.05.2024 07:46 Anthonyastom | 08.08.2024 04:37 | Reagovat Anthonyastom | 04.08.2024 15:26 | Reagovat Anthonyastom | 12.08.2024 00:50 | Reagovat Anthonyastom | 12.08.2024 00:50 | Reagovat Anthonyastom | 25.08.2024 06:59 | Reagovat Anthonyastom | 28.08.2024 21:52 | Reagovat Anthonyastom | 04.09.2024 04:12 | Reagovat Anthonyastom | 05.09.2024 09:00 | Reagovat Anthonyastom | 09.09.2024 17:15 | Reagovat -------------------------------------------------------------- Anthonyastom | 16.09.2024 08:29 | Reagovat

Řeky, moje řeky - Otakar Štěrba | Kosmas.cz - vaše internetové… kosmas.cz/knihy/166305/reky-moje-reky 97% spokojených zákazníků s e-shopem – Zboží.cz Tento "dobrodružný ekologický cestopis" pojednává o proměnách světa, které autor sám prožíval během svého dospívání, vědecké kariéry krajinného ekologa a zvláště pak v průběhu transkontinentálních. 5 Cena 405 Kč Vyprodáno Osvobození západu republiky armádou USA. Přišli a odešli. Wikipedie: Po druhé světové válce byl československý stát v roce 1945 obnoven v hranicích, které měl před rokem 1938, s výjimkou Podkarpatské Rusi, která se stala součástí Sovětského svazu. V letech 1948 až 1989 bylo Československo součástí východního bloku s řízenou ekonomikou, vládla zde komunistická strana. Podle velkého vzoru se: POPRAVOVALO 7.6.2024 Aktuality/Komentáře (0), autor: Jiří Varhaník Za mírného deště se ve středu po 15. hodině sešly desítky účastníků poblíž jihlavské polytechniky, někdejší soudní budovy. V místě v Tyršově ulici, kde za dnes již neexistující vysokou zdí stávala na vězeňském dvoře z jeklů svařená šibenice, byl odhalen památník jedenácti mužům, kteří zde byli komunistickým režimem zavražděni po vykonstruovaných politických procesech z let 1950-52. ------------------------------------------------------------------------- KOLEKTIVIZOVALO SCELOVALO ROZORÁVALY SE MEZE MELIOROVALO

Jedna, s posledních zpomínek na „OTÓŠE“ /Senátor Štětina, když byl v jihlavském Radničním Sklípk tak si vzal tisky fotel z výprav s Otakarem, Řekl jakej Otóš ? „HOMBRE“ ! Zdeněk Gryc říká: Čtvrtek, 16. 3. 2017 v 10:30 Vzpomínka na příběh Otakara Štěrby, dopis Dině Štěrbové. Otokarovo úmrtní oznámení mi poslal mailem přítel, kterého jsme brali do auta před jeho bytem v Olomouci v pátek 10. února 2017. Bylo to pokračování zadního traktu domů, kde bydlela kousek od Vás, naše společná spolužačka Mgr.Julie Kuglerová. Vzpomínala, jak jsi se svým neopakovatelným šarmem, za ní chodila pro balík léků na Vaše výpravy. Jak jsi jednala a uměla poděkovat. Takže jsme se hned dali do povídání o panu Profesoru Štěrbovi. Na boudu lesáků Furmanka jsme se připlazili na sněžnicích a potmě. Večer a další dny pak jsme měli Otokara v ústech. Parte, blesk z čistého nebe, pak poslal zprostředkovaně, den před pohřbem přítel, člen této malé expedice. Prosil jsem ho, aby ti vyřídil kondolenci. Hodně jsem přečetl o Otokarově významu profesora ekologie. /Nejenom z knih, které jsi mi později ve Vašem domně v Hanušovicích dala/ Myslím ale, že se moc neví o jeho mládí a studiu. Naše společné „studium“ začalo v MŠ-Štolcova 21. viz. mapy cz. kde je na třídním foto stejně jako na obecné škole a gymnásiu RG.Židenice . Ulicí Jiránkovou, kde jsme bydleli, se šlo Kotkovou na ulici Spáčilovu, kde bydlela rodina Štěrbova. Naši otcové se seznámili v Sokolovně Brno IV. která je v ulici Štolcově, tehdy jmenovala Školní. Sokolovna, hřiště, skromná tělocvična, hospoda. Bylo zde malé kino Avia, často publikovaný funkcionalistický skvost.Zejména poválečné filmy, které se zde promítaly do roku 1948 nás dost ovlivnily. Sokolovna Brno IV má na webu kroniku. V části věnované roku 1938 jsou uvedena jména otců našich spolužáků: „Ve výboru se osvědčila nová náčelnice M.Sobolová, náčelníkem se stal zkušený tělocvikář F.Muzikář, jednatelství převzal J.Tychna a účetnictví A.Swierk. Výbor byl rozšířen o řadu členů, kteří byli pověřováni plněním úkolů: Báťová, L.Eliáš, Harvánek, Jehlička, Jeřábek, Lefner, Pieta, Porheimová, Pospíšil, Prokš, Reich, Škára, Špát, Štěrba, Tvarůžek, Zahradník a Žák.“ Obnovení činnosti jednoty v letech 1945 – 1948 Na řádné valné hromadě, konané 30. ledna 1946, byli zvoleni do potřebných funkcí tito členové: starostou Fr.Syrovátka, náměstky Ot.Štěrba, H.Formánek, B.Tychnová, náčelníkem Ferd.Pecina ml., náčelnicí M.Sobolová, vzdělavatelem B.Smějsa. . . . . . Slet se konal v Praze od 18. června do 8. července 1948 za rekordní účasti 585.000 cvičenců. Z naší jednoty odjelo 51 mužů, 32 dorostenců a 48 žáků. Z ženských složek pak 75 žen, 56 dorostenek a 45 žákyň. Na zkouškách před sletovými vystoupeními dosáhli cvičenci z naší jednoty velkého úspěchu: byli vybráni do čel zástupů na cvičišti, a tím jim bylo projeveno uznání za dokonalé zvládnutí sletových skladeb. Politický režim nabýval stále více totalitního charakteru a přibližoval se sovětskému vzoru. Větší část členstva, svým smýšlením demokratická, vychovaná pod silným vlivem Masarykovým, se stavěla proti. Proto dávali někteří členové Sokola najevo své protikomunistické smýšlení v sokolském průvodě a v demonstracích po něm. . . . . . Páteří dění v jednotě byli především cvičitelé a cvičitelky. Těmi hlavními byli F.Pecina st., F.Pecina ml., A.Pištělák, Pištělák ten neovlivnil nejen Otakarovu tělesnou obratnost, ale také jeho zásluhou je osobnost Menšíka, kderý zde nejenom začínal, ale i při souvislosti s návštěvě na sokolskou oslavu v Černovicích umřel. Je fakt, že zde začaly jeho legrácky nejenom v osadě Hodiškov, alotria k všeobecnému veselí, které nás dost těšili, viz. Wikipedie: „Rodák z moravských Ivančic přičichl k divadlu v hudebním souboru Adolfa Pištěláka. Nejprve vystudoval průmyslovou školu a nějakou dobu pracoval v Brněnských strojírnách. Teprve později se pokusil dostat na brněnskou JAMU (Janáčkova akademie múzických umění), což se mu na druhý pokus podařilo a po absolutoriu v roce 1953 nastoupil do Vesnického divadla, kde jej v roce 1954 (v divadelní hře Hledač světla) objevil E.F.Burian, který jej také angažoval.“ Za Protektorátu Bohmen und Mahren jsme vychodili s Otokarem do 4 třídy s vysvědčením v německo-českém jazyce, což pozůstalo ještě do primy RG. Po jednom příchodu do školy jsme zjistili, že naši tehdy „cigáni“ jsou navždy omluveni. Po jednom příchodu do gymnásia tehdy v Králově poli jsme zjistili, že je to lazaret. Předtím jsme po zahoukání přečkali opakovaná bombardování Brna ve školním bunkru v parku před gymnáziem. Na společné fotografii z roku 1946 v gymnásiu na Křenové ulici jsme s Otakarem v jedné řadě. Na fotografii z roku 1947 sedí vpředu katecheta Masák, třídní profesor Ctirad Spurný a ředitel s titulem Správce profesor Peřina - hvězdář. Na fotografii z roku 1948 sedí první zleva profesor Ctirad Prukl , který byl tehdy nově jako komunista stranou dosazen. Je tam také vedle něj katecheta Masák a na konci třídní profesor Miroslav Spurný. Správci Peřinovi titul zůstal, pravomoc ne, tu měl Prukl. Touto fotkou skončil katecheta a třídní profesor Spurný. Ten byl převelen do průmyslu I Brněnské, kde před ním také pracoval Vladimír Menšík. Po nedlouhém nasazení spáchal sebevraždu skokem z okna. Vrazil si nohy do břicha a 4 dny umíral. /poznámka: Prukl byl skvělý profesor tělocviku. V roce 1950 vypůjčil stany a udělal tábor u Pyšelského rybníka. Šel tam okolo nás a řekl: “vy už u toho zůstanete“. Ještě ten rok jsme byli se spolu-sedícím v lavici, Zdeňkem Křížem v Tatrách a Slovenském ráji. Prukl byl charakter, jako přesvědčený komunista nepřekousl rok 1968. Spolužák velký svazák Vlastimil Burger v roce 1968 emigroval do CH, kde později dělal dispečera na letišti v Curychu. T To jsou ty paradoxy, že?/ Otakar šel studovat na Přírodovědeckou fakultu. Bezprostředně ho zaujal pan profesor Hrabě a zejména Absolon. Otakar úplně propadl jeho osobnosti a předmětu hydrobiologie. Bylo to dost fascinující, nějaká děvčata, taneční a tak šlo stranou. tabla a večírky se nekonaly první třídní tábor 1950 byl u Pyšerláku druhý u Oslavky, rozbor vody byl pak jeho státnicí. Maturitní tábor byl na „Čingové“ v Slovenském ráji ----------------------------------------------------------------- Na prvním místě byly studny. Byla to jeho fóbie – hydrobiologie, která nás přivedla do Speleologického klubu Moravského krasu /jižní část/. Jeho tehdejším spolužákem byl Dušan Novák, zvaný Kaféboy - Kafec, nebo též Černý pes, prudký temperament. S Otakarem se dost doplňovali. Kafec to bylo něco. Dovezl si Uralu medvědici Mášenku, takže ve vlaku pak míval kupé zcela pro sebe. Nevím, jestli jste se potkali, umřel dost brzy na leukémii. Za námi se blátě Ochozské jeskyně plazil brácha Jiří. Hodně horolezců začíná v jeskyních, jak jsme se shodli se spolužákem z FA Jiřím Ševčíkem, mistrem sportu v horolezectví jejich terén byl Moravský kras - Bejčina. 1/Po roce 45 na brněnském letišti a močálech v Ráječku ve Starých Černovicích, kde Otakar začal jako amatér. Jejich krajina je dnes ztracena navážkou a zničena zástavbou. 2/Ta druhá o plazení po břiše v Nové Ochozské jeskyni v údolí Říčky u Líšně, kde už hydrobiologii provozoval systematiky. Státnici hydrobiologa zpracoval v souvislosti s Vodní nádrží Mostiště, zvaná též Mostišťská přehradní nádrž, leží na řece Oslavě severně od Velkého Meziříčí. Chodili jsme tehdy okolo Oslavky spolu, já měl Roleiflex, který pak tuto práci doplnil záběry původní krajiny, kterými také doplním toto psaní. Aktuálně se v publikaci Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, o této jeho první práci hydrobiologa ve vzpomínce nepíše: Vzpomínka na kolegy Otakara Štěrbu: Před necelým týdnem jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že zemřel profesor Otakar Štěrba, který začátkem roku 1990 založil naši katedru, tehdy s názvem katedra ekologie, a zároveň byl zvolen prvním polistopadovým děkanem přírodovědecké fakulty. Na pracoviště ekologie přešel z katedry zoologie, kde rozvíjel zejména obor hydrobiologie. Problematiku související s vodním prostředím neopustil ani na novém pracovišti a rozvinul ji do širšího prostředí celé nivní oblasti. V této souvislosti vzpomínám, jak jsme v devadesátých letech vypracovali řadu projektů optimalizujících konkrétní území říční krajiny. Zmínit je možné například povodí Jevíčky, Opavy nebo v období PO POVODNÍCH i intravilán Olomouce.“ V Jihlavě 16. 3. 2017. Zdeněk Gryc. ------------------------------------------------------ PS. v 1. ročníku v jedné lavici skaut Zdeněk Dvořák 2. ročníku v jedné lavici skaut Josef Opatři oba vyhozeni ze studia v 3. ročníku v jedné lavici vodák, autor loděnice v Kojetíně Boleslav Leinert, přišel dosti vykulený z povodně Hornádu, místo korytem jeli po polích.