Marek Horňanský psycholog PhDr. Mgr. MSc. MBA.

Marek Horňanský psycholog a terapeut, PhDr. Mgr. MSc. MBA. Autor Horňanský je absolventem vysokoškolského studia psychologie Ψ absolvent psychoterapeutického výcviku. Více než 20 let individuální, rodinné a skupinové práce v oblasti psychologického poradenství, terapie, koučingu, vzdělávání.

https://www.doktor-psycholog.cz/

Úzkostní poruchy. Epidemie moderní doby | Marek Horňanský

Úzkostní poruchy patří v současnosti mezi nejčastější psychické potíže, se kterými se lidé obracejí na odborníky. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se s nimi alespoň jednou za život setká každý čtvrtý člověk. Statistiky dokonce ukazují, že jejich výskyt stále roste. Nejen u dospělých, ale bohužel i u dospívajících a dětí. Za poslední dekády se úzkostní poruchy osamostatnily jako samostatná kategorie psychických onemocnění, která má svá specifika, příznaky i možné následky. Téma úzkostných poruch je dnes natolik aktuální, že zasahuje všechny vrstvy společnosti. A to od studentů až po seniory, od zaměstnaných po nezaměstnané, muže i ženy.

"Není ostuda potřebovat pomoc. Ostuda je ji odmítat, když ji potřebujeme ..."

Podle Mezináriodní klasifikace nemocí se většina úzkostných poruch řadí mezi tzv. neurotické poruchy. Ty jsou vyvolány stresem. Výskyt úzkostných poruch je velmi častý. Úzkostnou poruchou trpí v průběhu života přibližně 10-25 % populace. Jedinci trpící úzkostnou poruchou, mají symptomy různě zastoupeny a poměr intenzity je rozdílný. Obecně jde o psychické a somatické projevy. Vystupňovaná úzkost může vyústit například. do panického záchvatu.

Úzkostnou poruchu můžeme definovat také jako pociťování chronické úzkosti, která je spojena se záchvaty paniky a se záchvaty úzkosti. Takový člověk cítí beznaděj, prožívá negativní hodnocení a jeho očekávání jsou pesimistická. Úzkostní lidé mají nízké sebehodnocení, které se projevuje v pocitu méněcennosti. Příznaky se začínají objevovat nejednou již v období mladé dospělosti.

Negativní zážitky z dětství totiž silně ovlivňují formování osobnosti. Nedostatek citu a přívětivosti ovlivňuje následující vnímání a chování v dospělosti. Pokud má například dítě milující rodiče, chápajícího učitele a dobré přátele, zkušenost ho ovlivňuje tak, že nebude vnímat a očekávat od lidí vždy něco negativního. Pokud však dítě zažije v rodině traumatické či problémové situace, tím častěji se u něj vyvine reakce nenávisti vůči vrstevníkům, rodičům a ostatním lidem.

"Duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví těla ..." Glenn Close

Získávání vlastních zkušeností se eliminuje a negativní vývoj se upevňuje. Pokud své emoce k rodině potlačuje, projevuje se to úzkostí k okolí. Dítě tak přichází o jistotu, že ho má někdo rád a všechny situace vnímá jako ohrožující. Vytváří se charakteristický postoj, základ, ze kterého se může vyvinout neuróza.

Úzkostná porucha se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Mezi vegetativní symptomatiku řadíme mimo jiné trávicí potíže, bušení srdce, pocení, třes, kolísání tlaku, problémy se spánkem, závratě a jiné. Mezi psychickou symptomatiku řadíme: pocity bezmocnosti, pocity ohrožení, pocity strachu, intenzivní prožívání negativních emocí, potíže s koncentrací a jiné.

Úzkostní poruchy dnes představují jednu z největších výzev pro naše duševní zdraví. Nejsou slabostí ani projevem selhání, ale signálem toho, že naše psychika volá o pomoc v nadměrně náročném světě. Právě v tom spočívá jejich paradox.Přestože nás mohou paralyzovat, zároveň nás mohou nasměrovat k hlubšímu poznání sebe sama a potřebným změnám v životě.

"Když sdílíme své starosti, polovina z nich zmizí ..."

Je důležité si uvědomit, že s úzkostnou poruchou člověk není sám. Otevřený rozhovor o svých pocitech, sdílení s blízkými a vyhledání odborné pomoci nejsou projevy slabosti, ale odvahy. Moderní psychologické poradenství, dostupné farmakologické možnosti, psychoterapie i různé relaxační a mindfulness techniky dnes nabízejí širokou škálu účinných cest, jak úzkost zvládat a postupně znovu získat kontrolu nad svým životem. Budujme otevřené prostředí, kde je možné o psychických obtížích mluvit bez obav z odsouzení. Pracujme na svém duševním zdraví stejně pečlivě, jako pečujeme o to fyzické.

Úzkost je sice běžnou součástí lidského života, ale nemusí se stát jeho určujícím motivem. Každý z nás má možnost vykročit na cestu větší psychické pohody, resilience a osobního růstu. Někdy je to cesta klikatá, ale nikdy není marná. Pokud sami zažíváte úzkostné potíže, vězte, že naděje existuje. Dovolte si požádat o pomoc, nebojte se změny a buďte k sobě laskaví. A pokud jste někdo, kdo takovou pomoc poskytuje nebo podporuje ostatní, hrajete klíčovou roli v tom, aby se úzkost stala překonatelnou překážkou, nikoli doživotním břemenem.  Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografia:

• Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook.  UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
• Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102