Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
NEMOCNICE 2013 – 2023
Rusové zaútočili na nemocnici v Chersonu,
zasáhli operační sál
dnes 14:43
Ruská raketa zasáhla v úterý kolem jedenácté hodiny dopoledne nemocnici v ukrajinském Chersonu.
Zahynul lékař, zdravotní sestra a další čtyři lidé utrpěli zranění,
napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.
Střela zničila dvě patra budovy, kde se nacházela chirurgie, ORL a operační sál.
Záchranáři prohledávají sutiny, zda pod nimi nejsou další lidé.
Při útoku na nemocnici v Chersonu zemřel lékař, který byl první týden v práci
01:32
Cherson byl jediným oblastním centrem, kterého se ruská vojska dokázala zmocnit po svém vpádu na Ukrajinu loni v únoru. Pod tlakem ukrajinské protiofenzivy se ovšem loni v listopadu musela stáhnout z města ležícího na pravém, západním břehu Dněpru.
Během uplynulých čtyřiadvaceti hodin ruské okupační síly zaútočily na pravobřežní Cherson a Chersonskou oblast pod ukrajinskou kontrolou opakovaně. Nejvíce zasažené je centrum města. V důsledku útoků zahynuli čtyři lidé, dalších osmnáct jich bylo zraněno včetně jednoho dítěte.
Podle šéfa Chersonské oblastní správy Oleksandra Prokudina je takto vysoká intenzita ostřelování spojena s rotací ruských vojsk na levém břehu Dněpru. Cituje jej agentura Unian.
------------------------------------------------
Bedřich Rozehnal, architekt, který změnil standard nemocničního prostředí
28. 12. 2013
Bývalý URM (Útvar rozvoje města), přebudovaný na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, pokračuje v příjemném prostředí Sálu architektů pražské Staroměstské radnice v prezentaci zajímavých expozic architektonicko-urbanistických.
Tentokrát, ve spolupráci s Muzeem města Brna, představuje dílo obdivuhodného brněnského architekta Bedřicha Rozehnala, specializovaného zejména na stavbu nemocničních budov, prostor a areálů. Výjimečnost tvorby tohoto slavného funkcionalisty vynikne i v připomenutí zlomových okamžiků jeho tvůrčího i soukromého života.
Ano, neboť jako jeden z nevelké řady českých architektů nezlomen ani nacistickou,
ani pozdější komunistickou hydrou,
neopustil elegantní a v jeho případě nečekaně zdařilou funkcionalistickou estetiku
i v dobách zcela jinak orientovaných.
Samozřejmě mu nahrála i časová komplikace (v tomto případě však výhoda) - časová náročnost, čili délka, u projektování a realizací velkých nemocničních komplexů.
Výstava připomíná, velmi originálním, u nás nepříliš často praktikovaným způsobem, kdy se s detaily projektů a staveb mohou návštěvníci seznámit detailním studiem z prezentačních zásuvek, všechna hlavní Rozehnalova díla i práce jeho spolupracovníků a následovníků.
Všechny stavby mezitím zdobí zasloužená gloriola vybroušené estetické kvality a pozor, i souznění s potřebami složitého nemocničního prostoru.
Výstava také zcela logicky připomíná psychologické působení pohodlného, světlého prostředí na psychický stav pacientů.
A tak zde spatříme nejen první, dodnes velmi chválenou stavbu
Léčebného ústavu Domu útěchy z Brna z let 1931-1935, přes areály Okresních nemocnic v Novém Městě na Moravě a v Kyjově, které za velmi obtížných podmínek byly dokončeny v době po zákazu stavební činnosti v rámci tehdejšího protektorátu, po perlu světových parametrů –
Fakultní dětskou nemocnici v Brně.
Ta byla realizována v době výronu blbství
a násilí počátkem let padesátých, kdy řada předních,
dodnes uznávaných a oficiálně pokrokových tvůrců potřísnila své jméno socialistickým realismem.
Rozehnal, navíc nečekaně vězněný komunisty v letech 1960–1962 za údajné honorářové nesrovnalosti, působil ve zralém věku na řadě vysokých pedagogických postů a dožil se plné lidské i profesní rehabilitace.
Byl opravdovým vzorem
a až anglosasky působící osobností,
formující generace brněnských mladých architektů.
V úvodu jsem zmínil i další vystavené práce, jak přímých a vědomých Rozehnalových následovníků,
tak autorů, spojených předmětem zájmu a hlavně realizací. Takže pozorný návštěvník se setká i se stavbami řady pražských nemocničních zařízení a se jmény slavných tvůrců,
jakými byli Josef Havlíček, Vít Obrtel či Čermák a Paul.
Chtěl bych znovu připomenout, že v poslední době jsou výstavy v Sále architektů svěřovány týmům,
které staví na způsobu prezentace a zajímavých a funkčních architektonických řešeních.
Tato výstava, kterou jako celek kurátorovali Jindřich Chatrný, Martina Flekačová a Milan Kudyn,
byla oblečena ateliérem A1-Architects (Lenka Křemenová, David Maštálka, Tereza Schneiderová).
Bedřich Rozehnal, Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice