Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

HISTORICKÁ ARCHITEKTURA

Zdeněk Gryc | Úterý, 7. 12. 2021 v 11:34

Historická architektura

+

Modrá krev II

ČT 2

6. prosinec20:00 › 21:00

V jejich erbu je modrý lev s červenou zbrojí. Jejich rodové heslo zní: FORTITUDINE ET CARITATE, tedy statečností a láskou. Mezi jejich předky patří i britská královna Viktorie. A přestože původem pocházejí z Francie, tady v Boskovicích se usadili už v předminulém století. Potomci rodu Mensdorff-Pouilly žili a žijí nejen u nás a v dalších zemích Evropy, ale také v Severní i Jižní Americe i v Asii…

…Vlastnictví takového statku teprve opravňovalo jeho majitele k účasti na zemském sněmu a možnosti zastávat zemské úřady. Inkolát se získával výslovným udělením zemského sněmu a později jen od panovníka, další členové rodu jej pak získali dědičně, za totality přežívali v potupných životních podmínkách. Je na čase tento dluh splatit.

Režie:A. Činčerová

30.9.1994. vyšel Jihlavských listech 30 9. 1994. článek:

„Neodsuzujme šlechtu“ s podpisem: Ing.arch.Zdeněk Gryc

Jeden 4 stránkový anonymní dopis,
psaný strojem, který mi byl vhozen do poštovní schránky jsem oskenoval.
Je to dokument dobové nenávisti k historickým artefaktům a šlechtě za totality.
Vážím si Kinských, a také pozornosti, které se mi dostalo viz.

Mgr. Marcel Fišer, Ph. D.ředitel / director of GAVU Cheb
http://www.socharstvi.info/zdenek-gryc-vytvarna-dila-v-architekture/


Obrázek 24, R. Podrázský, erb rodu Kinských nad vjezdem do vnitřního nádvoří hradu Heidenreichsteinu
Obrázek 25, R. Podrázský, erb rodu Kinských nad vjezdem do vnitřního nádvoří hradu Heidenreichsteinu

Snad se dá pochopit, že než je předmětný erb osazen na nádvoří hradu, že to trvá několik let. Začalo to exkursemi s hrabětem Kinským po okolních zámcích a hradech a prohlídkou jejich erbů.

Pak následovalo vyhledání předlohy pro erb, náčrty a nakonec výsledné dílo, jak vidno na obrázku atelieru Podrázkého. Tedy kusu chodby pod schodištěm jak je vidět na: Obr. 27, R. Podrázský pracuje na střední části oltáře se svatostánkem pro kapli „Obětem zla“ v Plzni. Jednání a získání povolení s rakouskými památkáři nebylo jednoduché.


——————————————

Dost si vážím také Mensdorffů.
Jistě nikdo z nás není tak hloupě naivní, aby slogan o modré krvi bral anatomicky. Modrá krev se ale dá brát, jak vidíme v televizním seriálu „Modrá krev II.“ geneticky. Jde zejména o zachování paměti národa, historické architektury a jejich interiérů. Symbol – aristokracie, šlechta a slovo ušlechtilý, jistě nemusíme brát podle barvy krve,
ale podle skutků a jejich životního díla, které známe.

Na šlechtě je cenná kontinuita, snaha to co rodina zdědila zachovat a předat dál. Architekt, kterému PhDr. F.Hoffmann zadal první expozici na hradě Roštejně, kam také jezdil Václav Havel si toho velice vždy vážil. Dobové doklady jsou v jihlavském archivu.

Podrobněji se dočteme na str.170 František Hoffmann:

„Vzpomínky na Litomyšl, Jihlavu a Prahu“

Ve filmu je vidět nejenom zámek, ale také zřícenina hradu, od které měla komteska klíč a znala cestu zadem od zámku a přes plot.

V sutinách se daly nalézt barevné fragmenty kachlí. Kopat na hradě je jistě romantika, která přetrvá až do práce „volontéra“ v archeologickém ústavu v Brně při studiu na FA. kachle a keramika, nejlépe habánská v Etnografickém museu v Brně.

Rekonstrukci a interiéry navrhl autor jihlavské sokolovny profesor Fuchs. Jeho společná fotografie s ředitelem musea Ludvíkem Kuncem je na str.

48.„ Novokřtěnská, habánská fajáns v Moravském zemském museu“, od Aleny Kalinové,  od které je také aktuální e-mail:

Dobrý den, pane Gryci,

moc děkuji za mail a zaslané fotograie. Reliéf je také pozoruhodný, i ta selka. Jinak skoro stejnou terrinku na tabák P. Fabiánka jsem viděla ve vídeňském národopisném muzeu v depozitáři (srov. ne moc povedené foto). Je to také moc pěkný kousek moravského původu. Pořád žasnu, jak jsou ty výrobky minulosti krásné. Moc zdravím a přeji všechno dobré. Alena Kalinová.

Asi vůbec nejlepším znalcem habánské keramiky byl dědeček Václava Havla Hugo Vavrečka,  jak dokumentuje pozoruhodné dílo od Jany Kybalové KERAMICKÁ SBÍRKA Hugo Vavrečky.

U habánů nejde jenom o krásu a vkus, který podstatně ovlivnil pojetí našeho folkloru. Ale o jejich životní filosofii nevzít zbraň do ruky.

Habáni našli asyl u knížete  Collalta v Brtnici.

Pak hnal osud ruskem do USA, kde byli i vězněni. Nakonec našli domov v Kanadě.

Zámek je pro mě dávným přítelem, říká o Brtnici princezna …

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/zamek-brtnice…

HISTORICKÉ JÁDRO JIHLAVY ZLOMOVÝ ROK 1968

PhDr. František Hoffmann,  ředitel Musea Jihlava a předseda aktivu okresní a městské památkové péče.
 V jiskře je zachována celá řada článků, které svědčí o této době tahanic a názorů na demolice.


A / Jaroslav Lavička: pracovník plánovacího odboru ONV, 21. června 1968. PAMÁTKY ZA KAŽDOU CENU.
Nenasytné památkáře neuživí ani Ford.


B /PhDr.  František Hoffmann Csc.  Ředitel Musea, 12. Července 1968. O památkářích aneb o nepravých hromosvodech.

převzato:

„Tehdy mi Manfredo říkal, že bez polností a lesů zámek nemá smysl, a o koupi proto neuvažuje. Historicky z těch polností zámek žil, samotný zámek je přítěží. Viděl to z pozice šlechtice hospodáře,“ vybavil si Přibyl.

————————————————————————–

Místa svého někdejšího jihomoravského panství – Brtnici, Okříšky a Kněžice na pomezí Jihlavska a Třebíčska – po více než dvaceti letech navštívila výprava příslušníků severoitalského šlechtického rodu Collalto et San Salvatore. Chtějí pomoci zachránit už roky zchátralý zámek v Brtnici.

Na dvoudenní návštěvu přijela i princezna Isabella de Croy-Collalto se svým manželem Guillaumem a sestrami Giulianou a Mariou Trinidad s rodinami a dalším příbuzenstvem. Celkem přicestovalo kolem dvaceti zástupců významného langobardského rodu, jehož historie se píše od roku 959.

Tak početná návštěva Collaltů, kteří o svůj moravský majetek přišli po roce 1945 na základě uplatnění Benešových dekretů, byla v Brtnici na návštěvě naposledy v roce 1992.

„Jsme nadšeni, naši předkové tady žili 300 let, celá moje rodina to zde má velice ráda. Byla jsem tu kdysi ještě s rodiči a určitě znovu přijedeme,“ řekla Isabella Collalto.

Není velkou zkratkou napsat, že Collaltové přijeli, aby pomohli zachránit zámek v Brtnici, v letech 1622 až 1945 moravské sídlo rodu, který je v současnosti pro stagnující rekonstrukční práce nejvíce ohroženou památkou Vysočiny,

Princezna tváří rekonstrukce zámku

Návštěvu Collaltů v Brtnici zorganizoval v Praze žijící španělský houslista a muzikolog Eduardo García Salas, jenž je nyní předsedou Spolku Zámek Brtnice. Ten se snaží o kulturní znovuoživení zámku a hledá pro něj i kupce.

„Věřím, že zámek bude během tří až pěti let zachráněn, že se podaří sehnat investora i peníze na opravu. Navrhli jsme princezně Isabelle, aby byla tváří tohoto projektu po celém světě a ona to nadšeně přijala,“ řekl Salas.

„Věřím, že zde dojde k obnově některých věcí. Co se týče zámku, znám ho především z fotografií, ale viděla jsem jich tolik, že je po mě něčím jako dávným přítelem,“ podotkla Isabella Collalto.

Collaltové navštívili rovněž blízký zámek v Kněžicích a v Okříškách. Oba jsou již díky péči obcí obnoveny. V Okříškách šlo zřejmě o první oficiální návštěvu Collaltů od konce druhé světové války.

„Přivítali jsme je, provedli je zámkem, ukázali jim kulturní dům či hasičárnu. Isabella si zkusila kabinu zásahové hasičské tatry, byla nadšená,“ pravil s úsměvem okříšský starosta Zdeněk Ryšavý. „Byli bychom rádi, kdyby se návštěva mohla zopakovat a uskutečnit se třeba i setkání paní hraběnky s občany, uvidíme,“ dodal Ryšavý.

Přivítání chlebem a solí před radnicí

V Brtnici přijali Collalty na radnici členové městské rady. Před radnicí starostka Miroslava Švaříčková Isabellu symbolicky uvítala nabídnutím chleba a soli. Později došlo i na přípitek a štamprle slivovice. Po návštěvě radnice si v doprovodu starostky a radních prohlédli sousední rodný dům slavného architekta Josefa Hoffmanna.

„Návštěva byla velice příjemná, s paní Isabellou jsme si, myslím, padly do noty. Jsou to veselí a přátelští lidé. Naše spolupráce by se tímto mohla nastartovat a pokračovat. Jsme pozváni k nim do Itálie a my jsme jim sdělili, že je opět rádi uvidíme, a to i neplánovaně,“ uvedla Švaříčková.

Podle nyní dostupných informací sami Collaltové o koupi zámku zájem nemají. To je jejich postoj už od devadesátých let, kdy se na tuto věc při jeho návštěvě Brtnice ptal tenkrát ještě žijícího Manfreda Collalta, otce Isabelly, tehdejší brtnický starosta Josef Přibyl, jenž je dnes brtnickým radním.

Zámek jako místo setkávání rodu Collalto

Collaltové se na zámku v Brtnici účastnili koncertu Vivaldiho hudby, který pořádal zmíněný Spolek Zámek Brtnice. Isabella se také sešla se stávajícím majitelem zámku Olegem Rybnikářem, který šlechtickou návštěvu doprovázel do Sálu vjezdů.

To je nejcennější část zámku, kde se i dnes nachází jedenáct velkoformátových barokních obrazů s náměty příjezdů císařů do Brtnice. „S Isabellou, hraběnkou Collalto, jsme se setkali a podepsali dokument, kterým převzala zámek Brtnice,“ sdělil Rybnikář.

Převzetí zámku princeznou Collalto bylo však jenom symbolické a dočasné – po dobu konání slavnostní sobotní akce. Rybnikář Collaltům podle svých slov navrhl, že se zámek může stát místem setkávání jejich rozvětveného rodu.

„Už teď se jedná o možnosti vzniku nového festivalu věnovanému Antoniu Vivaldimu a rodu Collaltů, jehož první ročník by se zde mohl uskutečnit v červnu 2022,“ dodal García Salas.

Zdeněk Gryc
46- Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

Teror anonymity — Jiří Pehe

Zdeněk Gryc | Pondělí, 6. 12. 2021 v 15:04

Kulturnost nebo,

řečeno trochu nadneseně,

civilizační vyspělost toho kterého společenství, včetně národů, se pozná i podle toho, jak se příslušníci takového společenství vztahují k anonymitě. Tedy jak často a kdy mají tendenci se schovávat za anonymitu i v případech, kdy to není nezbytné, a jak se chovají, když jsou anonymní.

 Česká společnost na tom není v tomto ohledu dobře. Stačí se podívat na převažující vzorce chování lidí v situacích, kdy se mohou za anonymitu částečně nebo úplně schovat: řidiči na českých silnicích, posluchači volající do různých rozhlasových pořadů, diskutující v internetových médiích, fotbaloví fanoušci. Rychle zjistíme, že agresivita, vulgarita a porušování pravidel slušného chování, nebo i zákonů mají v takových prostředích navrch.

 Zároveň je to vše doprovázeno neochotou z anonymity vystoupit i v případech, kdy se takový člověk nemusí nutně bát nějakého postihu. Neochota jít s kůží na trh není přitom nezbytně vždy zbabělost; často je to prostě vypočítavost a nemorálnost. V našem případě jistě i neblahý pozůstatek bývalé éry. Z pozice anonyma prostě můžu beztrestně urážet, kopat kolem sebe. „Nandat“ to těm, na něž útočím, aniž bych musel tváří v tvář oponentovi svoje názory obhajovat.

Občanská společnost je totiž adresná. Lidi se v ní neschovávají; naopak pod svými jmény obhajují svoje názory.

——————————————————

Totalita první i druhá měla tlampače svých doktrín
Totalita první i druhá měla také rušičky.

Tahle doba má ANONYMY,  TLAMPAČE a RUŠIČKy

Snad rozumíme češtině:


„kdybys o něm držel hubu a psal o stavbách,
nikdo by tě nehanobil“

XXXXX říká:
Neděle, 22. 7. 2018 v 12:42
Zhanobil ses sám oslavováním ochlasty a kurevníka a kdybys o něm držel hubu a psal o stavbách,
nikdo by tě nehanobil

XXXXX říká:
Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27
ani to nečtu a jak jsem řek VŮL.
Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat. Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak prudit s havlem.
„Faktem je , že to nejspíš dlouho nevydržíš. Díky Bohu.
A kdybys to chtěl urychlit stačí skočit z šityparku s lanem kolem krku, jak to před léty předvedl jinej magor tvýho ražení.“

XXXXX říká:
Sobota, 30. 1. 2016 v 13:34
Tak já myslel, že už je od tebe klid na věky a zas ne. Proč to tu vlastně visí? Ty nechápeš, že dokud budeš prudit nedáme ti pokoj? Celý Jihlavě (podle mě) je u prdele Gryc, Rozehnal a Havel. Lidi mají jiný starosti. Po většině existenční. Neříkám že si za to opět většinově nemůžou sami, ale kecy o nějakým Rozehnalovi koho to zajímá? Dobře, nakreslil jsi Březinky, komoušům pentagon, někde nějakej most, co já vím co ještě, dobrý všechno to stojí, lidi to užívají, tudíž tvé práci čest.
Ale koho to kurva dneska zajímá?

Zdeněk Geist
147- Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zajímá se o dějiny a dějiny umění. Autor publikací Nezlomený vězeň totalit, Rakušan z Jihlavy, Bez kresby v malbě nepokročíte ... . S rodinou žil po několik let v Jihlavě.

Klíče. Co je vlastně klíčové?

Zdeněk Geist | Neděle, 5. 12. 2021 v 12:43

Miloš Vystrčil na blogu JL aktuálně popisuje oslavu výročí 17. listopadu u skulptury klíčů v Jihlavě. O klíčích píše jako o určitém symbolu k vyprovázení, hledání a nacházení. K sobě samým, k ostatním i k řešení potíží, ty dnešní nevyjímaje.
Význam a odkaz 17. listopadu je samozřejmě věcí názoru, postojů a také životních zkušeností. Ale zamýšlím se nad jeho přímým spojováním s otázkou dneška a politiky. Nechce se mi přijmout tolik sugerovaný pocit, že právě v těchto volbách šlo „o všechno“. Miloš Vystrčil oslovuje ty, kteří se politikou zabývají. A právě ti si bezpochyby dobře pamatují, že téměř v každých volbách v minulosti mělo jít tzv. „o všechno“. Alespoň to tak bylo mnohými aktéry i komentátory dění často zdůrazňováno. Asi je to svým způsobem přirozené. Člověk prostě většinou žije přítomností, která mu připadá zdaleka nejzásadnější a převratná.
Přitom ovšem ony připomínané klíče vůbec nemusí být jen symbolem současnosti či budoucnosti. Klíče se dají docela vhodně použít i k uzamykání něčeho, co je z minulosti vhodnější před ostatními skrývat.
Téma ve svém příspěvku zároveň autor blogu úzce spojuje s aktuální politickou situací, viditelností ministrů končících a očekáváním výkonu od těch nastupujících. Lze jistě polemizovat o tom, nakolik se tzv. „viditelnost“ , která se dnes stala v politice heslem doby, překrývá s užitečností jedince v zastávané funkci. Právě ta by měla být onou kýženou maximou veřejné služby, jíž politika je (či by měla být). Jinak totiž i tolik vzývaná viditelnost může leckdy zakrývat nedostatek obsahu a někdy i vést spíše k posměchu. Příkladů známe nemálo.
Politiku sleduji přibližně třicet let. Pro mě byly listopadové změny roku 1989 především nadějí, že na naše životy už vláda (vlády) a strana (strany) zásadní vliv mít nebudou a mít nemají. Že k demokracii bezpochyby patří, že je možné a třeba i vhodné se v nich podle světonázoru a ideového zakotvení účastnit. Ale že není žádoucí je vzývat a očekávat od nich ráj na zemi.
Že jedinec ve svobodné společnosti, opírající se o neměnný a pevný vnitřní hodnotový postoj, nebude vychýlen ve své životní cestě podle toho, jak momentálně dopadnou volby. Vlády – kromě totalitních – mohou jeho život usnadnit či znesnadnit, ale nikoliv determinovat.
Být politikou uhranut a vnímat jejím prizmatem veškerý život, může snadno svádět přesně k tomu, od čeho se chtěla, předpokládám, alespoň část veřejnosti po Listopadu osvobodit.
A propos, v sousedním Německu, stiženém koronovirem obdobně těžce, se konaly letošní parlamentní volby ještě o něco dříve než u nás. Nově konstituovaná koalice již měsíce projednává podrobnosti své budoucí vlády a země je přitom i v tomto těžkém období přechodně spravována dosluhující vládou bez věčných „politických“ emocí, spěchu a navozovaného pocitu „že když ne teď, tak nikdy“, jako jsme tomu nechtěnými svědky u nás.

Miroslav Tomanec, Ing., MBA
129- Stavební inženýr, restauratér, vinárník a pivovarník na penzi. Dnes už jenom kavárník a bývalý koaliční zastupitel, aktivně se snažící ovlivňovat chod našeho krásného města.

Otevřený dopis primátorce Statutárního města Jihlavy

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Středa, 1. 12. 2021 v 8:21

Vážená paní primátorko,

i mne velice mrzí zrušení vánočních trhů. Je mně hodně líto trhovců a spousty té zbytečně vynaložené práce. Vánoční atmosféra sdílená se sousedy by určitě velmi prospěla psychice všech.

Jenomže je zde ještě něco hodně nad tím. Kolabující, přetížené zdravotnictví, tisíce nemocných, stovky mrtvých každý týden, vir se valí zemí. Lékaři a zdravotní sestry jsou na hraně svých sil, odkládá se jiná zdravotní péče – bez naděje na brzké zlepšení, dokonce se hovoří o humanitární katastrofě. Potom to bude s vánoční pohodou všeobecně složitější, trhy/netrhy

Zdraví versus vánoční svařáček na náměstí.

Oceňuji vaše úsilí o zachování trhů, které se zhmotnilo otevřeným dopisem premiérům. Nicméně ještě více bych byl rád, kdybyste se stejnou vehemencí jakkoliv pokusila reagovat na opravdu vážné, až tragické problémy dneška. Nezaznamenal jsem, že byste stejně jako trhovce podpořila zdravotníky, že byste se jako veřejná osoba někdy vyjádřila například k tomu, jak vidíte cestu z této těžké situace, která náš život tolik ovlivňuje. Nebo se připojila k nějakému směru, který se o to snaží.

Starostové a primátoři, volení prostřednictvím svobodných voleb, logicky požívají velké důvěry a kredibility. Občané je znají a věří jim. Chtěl bych je proto tímto vyzvat, aby tyto své předností využili i k tomu, aby pomohli a na prvním místě se snažili o ulehčení vyčerpanému zdravotnímu systému. Tím, že budou hovořit otevřeně se svými občany o situaci, motivovat je k očkování, vysvětlovat a čelit dezinformacím. Chápu, že toto vám tolik bodů u voličů nepřinese jako boj o trhy, ale myslím si že je to hodně potřeba. Pokud to pomůže zachránit jeden, jediný lidský život, tak to stálo zato.

Jestliže například Iniciativa Lékaři pomáhají Česku tvrdí že očkování posilující dávkou ochrání před hospitalizací 3000 lidí, před vážným průběhem téměř 500 a to za jediný měsíc od zahájení akce a že to výrazně odlehčí zdravotnictví, tak já jim prostě věřim, vy ne ? Zvláště když se na tom dokáží spojit i lidé jinak tak protichůdných názorů a postojů, jako jsou současný a budoucí premiér .

Opravdu jde o hodně. Nyní na prvním místě o zastavení masového utrpení a úmrtí a o naději pro naše lékaře a zdravotní sestry.

Děkuji vám.Miroslav Tomanec, občan.

Miloš Vystrčil
24- Narozen v roce 1960. Od roku 2009 vysokoškolský učitel na VŠP v Jihlavě. Na podzim roku 2010 zvolen senátorem obvodu 52 - Jihlava. Od roku 2020 je předsedou Senátu ČR. www.vystrcil.cz

Klíče

Miloš Vystrčil | Úterý, 30. 11. 2021 v 9:07

V Jihlavě máme památník Klíče, u kterého se pravidelně scházíme 17. listopadu a byl jsem velmi rád, že se nás tam před necelými dvěma týdny sešlo zase o trochu více než před rokem a děkuji za příjemná setkání a debaty. U Klíčů jsme si připomínali, jak jsme před 32 lety nastoupili cestu ke svobodě a demokracii, jak na té cestě kličkujeme, jak klopýtáme a třeba také opakovaně úspěšně překonáváme různé překážky.

Také jsme si říkali, že slovo klíče má konkrétní i symbolický význam a že kromě konkrétního odemykání a zamykání dveří můžeme symbolicky cinkáním klíči někoho někam vyprovázet nebo posílat nebo se například symbolickým hledáním klíčů nebo klíče můžeme pokoušet řešit obtížnou nebo složitou situaci.

V současné době hledáme hned několik takových pomyslných klíčů. Určitě nejvíce bychom dnes potřebovali „klíče“ ke „covidu-19“. Kromě toho, že jeden asi ten největší klíč má zatím v rukou vláda v demisi, která se snaží situaci řešit například zaváděním různých pravidel a opatření, musím znovu připomenout, že jeden malý a přesto důležitý klíč má k dispozici jeden každý z nás. Snižování rizikových kontaktů a například také to, zda se necháme nebo nenecháme očkovat je totiž v naprosté většině případů v našich rukách a záleží často právě zejména na našich rozhodnutích a na našem chování.

Další symbolické klíče, které po volbách hledáme, jsou klíče k sestavení nové vlády, která bude mít podporu Poslanecké sněmovny. Nového premiéra Petra Fialu pan prezident v neděli jmenoval, přesto dokud prezident Miloš Zeman nejmenuje na návrh Petra Fialy ostatní ministry a nepověří je řízením ministerstev, bude nadále vládnout vláda v demisi pod vedením premiéra v demisi Andreje Babiše.

I vzhledem k situaci, ve které se nacházíme, je naprosto zřejmé, že nutně a rychle potřebujeme novou vládu. Veškeré případné průtahy při jmenování vlády Petra Fialy jsou ke škodě nás všech. Například v oblasti zvládání pandemie, v oblasti přípravy změn rozpočtové politiky nebo přípravy opatření v oblasti cen energií je třeba situaci rychle a jednoznačně řešit, a to dlouhodobě, předvídatelně a nejlépe i s vizí. A to již by logicky měla dělat nová vláda Petra Fialy.

Kdo z Vás politiku alespoň trochu sleduje, tak si také musel všimnout, že činnost a viditelnost některých ministrů v demisi oproti jejich činnosti před volbami se stala diplomaticky napsáno mnohem méně viditelnou. Přitom právě práce na plný plyn a informování médií patří mezi základní povinnosti všech ministrů a je v současné době velmi potřeba. A noví ministři si rozhodně žádnou „neviditelnost“ nebudou moci dovolit.

Jsem proto přesvědčen, že odpovědný přístup a odpovědné hledání klíčů k nové české vládě spočívá v rychlém jednání a rychlém jmenování celé nové vlády Petra Fialy. Pokud existují problémy, je nutné je řešit korektním jednáním co nejrychleji a snažit se nalézt dohodu při respektování příslušných článků Ústavy a ve prospěch občanů České republiky.




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I